Ukrajinský postup ztěžují ruské vrtulníky Ka-52

Ukrajinská protiofenziva postupuje pomaleji, než je žádoucí, potvrdil v týdnu prezident Volodymyr Zelenskyj. Přispívá k tomu jeden z posledních tahů ruské armády. Kreml nasazuje na frontové linie bojové vrtulníky, které dosud okupační jednotky využívaly jen zřídka. Stroje mohou podle médií „otupit“ ukrajinské snahy o další postup.

Ruské útočné vrtulníky jsou schopné způsobit v armádě protivníka značné škody. Jedná se převážně o letouny Kamov Ka-52 Alligator, které jsou konstruované na odpalování převážně protitankových střel, při bojovém nasazení mohou nasadit i další munici.

Vysocí ukrajinští vojenští představitelé vyjádřili obavy z ruské „letecké a dělostřelecké převahy“ během protiofenzivních operací, boje označili za „urputné“. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve středu pro BBC uvedl, že protiofenziva v současné době postupuje „pomaleji, než je žádoucí“.

Na zvýšenou aktivitu ruských útočných vrtulníků upozornilo i britské ministerstvo obrany. Připojilo, že se tak děje hlavně na jihu Ukrajiny, kde se v posledních týdnech odehrávají těžké boje.

Jeden z ukrajinských vojáků tento týden listu Financial Times potvrdil, že se ruské vrtulníky ukázaly při posledních útocích jako „velmi silná technika“. Ukrajinské síly se podle něj s těmito zbraněmi těžko vyrovnávají. Potenciální vzdušná převaha může podle Rileyho Baileyho, výzkumného pracovníka Institutu pro studium války (ISW), naznačovat „mezeru v tom, jak Ukrajina rozmístila svůj deštník protivzdušné obrany“.

Rusové nasadili Ka-52 v blízkosti Orichivu, kam směřoval jeden z prvních ukrajinských protiofenzivních útoků. Ukrajinská pěší rota v oblasti vjela do minového pole a údajně se dostala pod palbu vrtulníků. Přišla tak o několik bojových vozidel pěchoty Bradley dodaných z USA, dále pak o německý tank Leopard 2. Ztráty na životech Kyjev nekomentoval, ze zveřejněných záznamů nebyly patrné.

Zaměstnaná protivzdušná obrana

Ukrajinští vojáci i západní analytici již dlouhou dobu upozorňují na roli letectva, včetně ruských stíhaček a útočných vrtulníků, na druhé straně pak na nedostatek systémů protivzdušné obrany na frontové linii.

„Osobně jsem viděl, jak během našeho útoku nepřátelské letouny (stíhačky, pozn. red.) okamžitě ostřelovaly naše postupující jednotky pomocí laserem naváděných bomb z velké vzdálenosti,“ řekl Stas, voják elitní jednotky pro sledování dronů, která pomáhá pěchotě osvobodit území na jihu země. Podle něj nešlo o ojedinělý incident.

S nasazením bojových vrtulníků se rozdělila úloha ukrajinské protivzdušné obrany. Částečně se musí soustředit na ochranu měst před častým ostřelováním, na frontové linii pak zvlášť na údery bojových vrtulníků. Protivzdušné systémy musí navíc stále monitorovat situaci kolem kritické infrastruktury.

„Je možné, že ukrajinské síly uspořádaly svůj deštník protivzdušné obrany tak, aby se soustředily na neustálé bombardování ukrajinských měst, a nebyly připraveny na to, aby tento deštník protivzdušné obrany pokrýval frontovou linii v tak velkém rozsahu,“ zhodnotil analytik Bailey.

Kreml se bál ztrát ve vzduchu, přizpůsobil taktiku

Začátkem června Spojené království uvedlo, že ruské letouny „byly neobvykle aktivní nad jižní Ukrajinou“. V této oblasti je vzdušný prostor pro ruskou armádu podle britských služeb přístupnější než v jiných částech země.

Podle ostrovního ministerstva obrany je na nových snímcích zachyceno více než dvacet dalších ruských vrtulníků rozmístěných na letišti v Berďansku, přibližně sto kilometrů za frontovou linií. Nejpoužívanějším strojem v ruské letecké flotile je už zmíněný vrtulník Ka-52. Analytici předpokládají, že jich Rusko k roku 2022 vlastnilo 133.

„Neviděli jsme, že by ruské síly skutečně ve velké míře využívaly letectvo na frontové linii,“ prohlásil analytik Bailey s tím, že v ruské armádě panovala obava nad leteckými ztrátami. Právě stroje Ka-52 se ale v bojích objevovaly. Jak uvádí zpráva Royal United Services Institute (RUSI) z roku 2022, používali je okupanti častěji než jiné flotily.

Nyní vrtulníky Ka-52, Mi-8 a další obdobné letouny provádějí operace na krátkou vzdálenost v blízkosti fronty – na úkor ukrajinského postupu.

Ruský bojový vrtulník Mi-8
Zdroj: Sergey Pivovarov/Reuters

Ukrajinský postup bez vzdušné podpory je rizikový

Ruské útočné vrtulníky dávají podle britských zpravodajských služeb okupačním vojskům značnou výhodu nad oblohou na jižní Ukrajině.

„Ukrajinské síly se musí přizpůsobit tomu, jak je ruské síly využívají na jihu Ukrajiny,“ řekl Bailey s tím, že jsou vidět náznaky toho, jak Ukrajinci připravují prostor pro svůj hlavní útok. Ukrajina například ve středu prohlásila, že zničila ruský vrtulník Mi-24, navíc to není jediná ruská ztráta v posledních týdnech.

Ukrajinská protiofenziva se podle dostupných informací v posledních týdnech koncentruje ve třech směrech – v okolí Bachmutu, kolem hranic Doněcké a Záporožské oblasti a v západní části Záporožské oblasti. Protiofenzivní operace si vyžádaly vysoké náklady, jak na personál, vybavení, tak i na západní výzbroj.

Západní představitelé tento týden pro CNN uvedli, že ukrajinská protiofenziva „nesplňuje očekávání na žádné frontě“. Dále poznamenali, že se Ukrajina ukazuje jako „zranitelná“ vůči ruským hrozbám. Protiofenziva se podle amerických vojenských představitelů musí odehrávat za letecké podpory, postup bez ní označili za „sebevražedný“, řekli pro televizi Fox News.

Kyjev zatím nasadil jen omezené zdroje

ISW pak ve středeční aktualizaci napsal, že tempo ukrajinské protiofenzivy je celkově pomalejší, než se původně očekávalo. Ukrajina dosud nevyčlenila většinu svých protiofenzivních sil na velkou útočnou operaci, jak nedávno uvedl analytik George Barros z ISW, „velký ohňostroj teprve přijde“.

Navzdory své technické převaze ruské letectvo nikdy nezískalo kontrolu nad ukrajinským nebem díky rozsáhlé ukrajinské protivzdušné obraně ze sovětské éry, kterou později posílily západní systémy.

Justin Bronk, vedoucí výzkumný pracovník londýnského think-tanku RUSI, uvedl, že ruské vrtulníky vybavené protitankovými řízenými střelami „budou vždy představovat mnohem větší hrozbu pro ukrajinské síly během protiofenzivy než v období, kdy se Ukrajina brání ruským útokům“.

Atypická konstrukce nebo katapultovací sedačky

Za hojným využíváním helikoptér Ka-52 je podle RUSI neobvyklá konstrukce vrtulníku s koaxiálním, tedy souosým rotorem s vysokým tahem. Pro posádku je pak výhodné uspořádání sedadel vedle sebe.

Bojový vrtulník Ka-52 Aligátor má několik variant, dokáže létat v maximální výšce necelých pěti a půl tisíce metrů s nejvyšší rychlostí 186 kilometrů za hodinu. Sedadla pro posádku jsou navíc vystřelovací, což je u vrtulníků poměrně vzácné.

Menší pancéřování však znamená, že je zranitelný raketami odpalovanými z ramene, jako jsou například rakety Stinger americké výroby, a palbou z ručních zbraní. Loni v říjnu britské ministerstvo obrany uvedlo, že bylo sestřeleno nejméně třiadvacet strojů Ka-52. O sestřelení zatím poslední z nich informoval tamní generální štáb v pátek ráno.

Ka-52 Může nést až čtyři tuny raket či střel, některé z variant vrtulníku mají na přídi umístěnou infračervenou kameru pro přesnější ostřelování. Moskva záběry z operací Ka-52 zveřejňuje pravidelně, včetně operací s dalšími vrtulníky, jako jsou Mi-28 a Mi-24/35.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump vyhlásil chartu své Rady pro mír

Americký prezident Donald Trump na okraj ekonomického fóra ve švýcarském Davosu spolu s dalšími lídry podepsal zakládající listinu své vznikající Rady pro mír. Ta by se nejprve měla zabývat Pásmem Gazy a poté i řešením dalších konfliktů. K USA by se mělo podle médií připojit až 35 dalších států.
10:15Aktualizovánopřed 3 mminutami

Dánsko chce posílit bezpečnost v Arktidě, odmítá však debatovat o své suverenitě

Dánsko si přeje spolupracovat na posílení bezpečnosti v Arktidě a je ochotné jednat o jakýchkoli politických otázkách, odmítá ale diskutovat o své suverenitě, uvedla ve čtvrtek dánská premiérka Mette Frederiksenová. Reagovala tak na skutečnost, že prezident Spojených států Donald Trump, který dosud chtěl od Kodaně získat Grónsko, a šéf Severoatlantické aliance Mark Rutte ve středu dospěli k rámci dohody o tomto arktickém ostrově.
10:45Aktualizovánopřed 13 mminutami

Trumpův styl je jako arabský bazar, Evropu ale přiměl jednat, řekl Pavel

Nevyzpytatelné chování amerického prezidenta Donalda Trumpa nelze hodnotit jen negativně a nemělo by být vnímáno jako hrozba, míní prezident Petr Pavel. Jeho politický styl přirovnal k „arabskému bazaru", který provází smlouvání o cenách. Může sice šokovat, ale často vede k výsledkům, jež podle Pavla Evropu přiměly jednat, zejména v otázkách bezpečnosti a obrany, řekl ve čtvrtek prezident při debatě se studenty Gymnázia Hejčín při návštěvě Olomouckého kraje. Uvedl také, že Evropští členové NATO musí být schopni zajistit si bezpečnost i bez USA.
10:06Aktualizovánopřed 45 mminutami

Bouře udeřila na Athény, zaplavila ulice kamením

Dva lidé zemřeli v Řecku poté, co přívalové deště zasáhly Athény a další místa. Žena zemřela poté, co ji srazilo auto nesené lokální povodní v jižním předměstí Athén. V přístavu na Peloponésu v jižním Řecku byl rozbouřeným mořem smeten člen pobřežní stráže, když se pokoušel upevnit člun. Hasiči přijali v řeckém hlavním městě stovky hovorů s žádostí o odčerpání vody ze zaplavených budov. Bouře zaplavila ulice bahnem a kamením. Očekává se, že ve čtvrtek se přesune do východní části země.
před 1 hhodinou

Witkoff oznámil pokrok v rozhovorech o ukončení rusko-ukrajinské války

Jednání o ukončení rusko-ukrajinské války dosáhla velkého pokroku, zbývá dořešit poslední otázku. Podle agentury Reuters to uvedl na Světovém ekonomickém fóru v Davosu zmocněnec prezidenta USA Steve Witkoff. Během dne odcestuje do Moskvy, aby ukončení konfliktu projednal s ruskými představiteli.
před 2 hhodinami

Trump po jednání s Ruttem ustoupil od hrozeb cly kvůli Grónsku

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede plánovaná dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Podrobnosti ohledně obsahu dohody ovšem nespecifikoval. Rutte uvedl, že s Trumpem ve středu nehovořil o tom, zda Grónsko zůstane součástí Dánského království.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Napětí mezi vládou a prezidentem v Polsku roste. Nawrocki využívá práva veta

V Polsku roste napětí mezi vládou a prezidentem. Naposledy hlava státu v tomto týdnu sice podepsala návrh nového rozpočtu, ihned ho ale poslala k ústavnímu soudu. Prezident Karol Nawrocki opakovaně plány vlády blokuje, od nástupu do úřadu už své veto využil třiadvacetkrát.
před 3 hhodinami

Trump jednal dle obvyklé taktiky, míní Zahradil. Zájmy má řešit s NATO, říká Lipavský

Americký prezident Donald Trump ve středu večer oznámil, že se s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem dohodl na rámci budoucí dohody o Grónsku a Arktidě. Zároveň odvolal plánované zavedení cel na vybrané evropské státy. Podle experta Motoristů na zahraniční politiku Jana Zahradila Trump postupoval dle své obvyklé taktiky – na úvod jednání nastavil konfrontační rétoriku, od které postupně odstoupil. Bývalý ministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS) míní, že bezpečností zájmy USA jsou sice legitimní, Washington by je ale měl řešit v rámci NATO. Svůj pohled na věc v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským přidali také bývalý ministr financí Ivan Pilip a bývalý guvernér ČNB Miroslav Singer.
před 3 hhodinami
Načítání...