Ruská agrese pokračuje a prezident Vladimir Putin se v úterý nechal slyšet, že ukrajinská armáda utrpěla při protiofenzivě masivní ztráty. Jak „speciální vojenskou operaci“ vnímají občané v Moskvě a dalších městech? Nedávná studie v zemi odhalila, že 91 procent Rusů se považuje za vlastence. Bližší pohled na tento průzkum ale odhaluje pozoruhodnou nesrovnalost.
Na první pohled se zdá, že zmíněné procento dává za pravdu dvěma táborům s podobným pohledem na svět. Na jedné straně je prezident Putin, jenž se zoufale snaží dokázat, že válku vede ve jménu všech Rusů. Na druhé straně je rostoucí hrstka těch na Západě, kteří tvrdí, že jsou podporovatelé Ukrajinců a Putinových nepřátel. Se stejnou vehemencí však trvají na populistickém omylu, že nejde o Putinovu válku, ale o válku všech Rusů, upozorňuje web The Spectator.
Průzkum byl bezesporu určen k tomu, aby ukázal obrovskou podporu Kremlu, ale to, co ve skutečnosti demonstruje, je základní pointa, která je Putinovi zcela cizí: že láska Rusů ke své zemi a k její vládě jsou dvě rozdílné věci, dodává server.
Budoucnost země a pojem vlastenectví
Výmluvné je i to, jak Rusové definují vlastenectví: pro 48 procent znamená práci pro dobro země a zajištění jejího rozkvětu – tuto větu si v průzkumu zvolili vzdělanější a bohatší respondenti. Zatímco ti na venkově a s nižším příjmem zastávali názor, že pojem vlastenectví symbolizuje fakt, že je jejich země lepší než ostatní.
Přibližně 43 procent Rusů v internetovém dotazníku označilo možnost, že vlastenectví znamená mluvení o své zemi popravdě – tedy činnost, která je Kremlem víceméně kriminalizována a přirovnávána k vlastizradě.
Kritici Klemlu dlouhodobě tvrdí, že první obětí vpádu ruských vojsk na Ukrajinu se staly zbytky svobody v samotném Rusku, kde pod tlakem úřadů musela skončit nezávislá média, veškeré protesty jsou tvrdě potlačovány a opoziční politici jsou buď v exilu, anebo ve vězení.
Krátce po zahájení invaze navíc ruští zákonodárci schválili nové zákony, které umožňují až na 15 let zavřít každého, kdo si troufne hovořit o válce proti Ukrajině jinak než tamější úřady, anebo dokonce se zmínit o tom, že ruská armáda útočí na civilní objekty a ruští vojáci jsou podezřelí ze spáchání válečných zločinů.
„Samozřejmě, každý se obává, co se stane. Bylo by hloupé tvrdit, že se vše odehrává daleko od nás a že naši spoluobčané nejsou do konfliktu zapojeni,“ konstatovala Maria z Moskvy v rozhovoru pro BBC. „Budoucnost země? Ta je problematická, protože už se otevřeně hovoří o tom, že probíhá třetí světová válka,“ přidala další ruská respondentka Nina.
Naopak Anatolij se těší na zářnou budoucnost. „Rusko bude svobodné a nezávislé na démonech, jakými jsou například Spojené státy americké.“
Den Ruska občané jako prostředek pro utužení vlastenectví nevnímali
V pondělí se uskutečnila řada oslav Dne Ruska, čehož využil prezident Putin k proslovu, ve kterém mluvil o obyvatelích Ruska jako o lidech kráčejících od jednoho vítězství k druhému.
„Pocity hrdosti a vlastenectví naši společnost spojují v těchto těžkých časech ještě silněji a slouží jako spolehlivá podpora pro naše hrdiny podílející se na speciální vojenské operaci,“ řekl Putin.
Většina obyvatel ruské metropole ovšem tento svátek vnímala spíše jako další den volna než jako vlasteneckou událost, uvedli Moskvané pro The Moscow Times. „Je to svátek byrokracie,“ prohlásil jeden z respondentů a požádal o zachování anonymity. „Nikdy jsem si nemyslel, že je to den, který spojuje lidi,“ doplnil. „Lidé jsou rádi, že mají další volný den,“ přidala jiná oslovená žena.
Jediná věc horší než válka je porážka
Další průzkum, který zprostředkoval server Meduza, se zaměřil na názor Rusů na „speciální vojenskou operaci,“ jak prezident Putin svou válku na Ukrajině označuje.
„Válka skončí, až jedna strana vyhraje. Ruská porážka by znamenala ponížení národa, což si nemůžeme dovolit. Proto musíme vyhrát. Už nemáme na výběr,“ zdůraznil například pětatřicetiletý Andrej z Volgogradu. „Ukrajina nehledá mír. Jen žádá více zbraní pro bombardování ruských měst. Prolilo se už příliš mnoho krve na to, abychom jen řekli: Děkujeme, vydejme se každý svou cestou,“ dodal.
„Otázka, proč někteří lidé podporují válku, je vlastně špatně položená. Já nepodporuji válku, ale také nechci, aby Rusko prohrálo. Pokud se tak stane, bude to pro všechny horší. A není pochyb, že svět, na který jsme zvyklí, se zhroutí a přijde ještě větší temnota. Válka je chyba, ale prohrát ji je nepřijatelné,“ konstatoval zase čtyřiadvacetiletý Alexej z Jakutsku.
Co se ruských oligarchů týče, většina z nich invazi na Ukrajinu podporovala a zřejmě i dál podporuje. Někteří by ji chtěli dokonce ještě více zintenzivnit, což v úterním rozhovoru naznačil i sám prezident Putin. S vývojem bojů však optimismus oligarchů klesnul. Za nejlepší možný výsledek pro Kreml tak nyní považují zamrznutí konfliktu a vyhlášení Pyrrhova vítězství, pokud si Moskva udrží část zabraného ukrajinského území, uvedla agentura Bloomberg s odkazem na své zdroje.
Faktem totiž je, že „speciální vojenská operace“ radikálně změnila životy mnoha ruských oligarchů. Některé jejich majetky, které měli na Západě, byly zabaveny. Zpřetrhaly se také četné byznysové vazby a pro jejich rodinné příslušníky se ztížila možnost studia i pobytu a pohybu v zahraničí.
