Dramatické chvíle zažívají už dlouhé měsíce obyvatelé obcí, které se nacházejí v blízkosti frontové linie. Nemají přívod vody ani elektřiny a skrývají se v podzemí. Spoléhají na vzájemnou solidaritu. Ve městě Huljajpole natáčeli Barbora Maxová a Libor Ungermann.
Město, které stojí mezi ruskou a ukrajinskou armádou. Huljajpole postupně mizí z mapy. Zničené budovy, všudypřítomné stopy po munici i raketách. Ruské síly nešetří během svých úderů nic a nikoho.
Rozbořená budova bývala nemocnicí. Ruská armáda na ni zaútočila před třemi týdny. Zemřeli dva lidé a mnoho dalších utrpělo zranění. Ukrajinské velení už novinářům povoluje větší přesuny po městě jen v autě. V ulicích neustále hrozí ostřelování nebo útok dronů.
Na jednom místě mohl štáb České televize zůstat maximálně pět minut. Pak se musel dát znovu do rychlého pohybu po takřka liduprázdných ulicích. Fronta leží jen dva kilometry daleko.
Z patnácti tisíc lidí zůstávají necelé dva
Linie dotyku v Huljajpoli zamrzla, nepostupuje ani jedna strana. Místní tvrdí, že nepamatují den bez ostřelování. Před válkou ve městě žilo patnáct tisíc lidí, nyní zůstávají necelé dva tisíce. „Nemůžu utéct, protože matce manžela je 86 let. Nechce nikam jít. Můj manžel také nechce odejít a já s nimi zůstávám. Je to velice těžké,“ popsala obyvatelka Světlana.
Život ve městě se přesunul hlavně do podzemí. Lidé se schovávají ve sklepech, krytech nebo v centru nezlomnosti. „Denně sem přijde dvacet až sto lidí, někdy i víc,“ přiblížil manažer centra Sergej.
Huljajpole je téměř od počátku obnovené invaze bez vody i proudu. V podzemí lidé nacházejí dočasný domov se vším potřebným. Ti, kteří nemají generátor, si v centru nezlomnosti můžou nabít telefon nebo se podívat na televizi. Zatímco se na obrazovkách řeší budoucnost Kyjeva v NATO, místní zajímá jen jediné – jak přežít. „Schováváme se tu, když je střelba blízko,“ řekl Jurij.
V dobách, kdy se ruské síly snaží Huljajpole zlomit, obyvatele spojila solidarita. Do centra občas dorazí humanitární pomoc, jinak pomáhají jen místní. Světlana například lidem nabízí ostříhání zadarmo. „Lidé se chtějí dočkat vítězství a dobře u toho vypadat,“ poznamenala.
Jako zázrakem stále stojí uprostřed zničeného města socha místního rodáka. Nestor Machno před stoletím vedl anarchistické povstání rolníků. Obyvatelé teď doufají, že i jejich město bude jednou svobodně žít a oni válku přečkají stejně jako jejich symbol.
