Okupace strana 3 z 5

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pondělí přijel na krátkou návštěvu do Chersonu na jihu země, odkud se před několika dny stáhla ruská vojska. Informuje o tom agentura Reuters.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj přijel do Chersonu, odkud se před několika dny stáhla ruská vojska. Svou návštěvou chtěl dát najevo podporu obyvatelům města, kteří přetrpěli ruskou okupaci. Poděkoval vojákům, západním spojencům a ukrajinskému lidu. Na hlavním chersonském náměstí se kromě vojáků sešli rodiče s dětmi, někteří s ukrajinskou vlajkou v ruce, jiní omotanou kolem ramen.

Dezinformace řada lidí konzumuje denně na sociálních sítích, dezinformačních webech i v řetězových e-mailech. Lidé, které zejména ruská propaganda ovlivňuje, mají konflikty se svými blízkými, kteří dezinformacím neuvěřili. Někdy konflikty vedou i k rozvodům nebo k tomu, že se spolu členové rodin dlouhodobě nebaví. Dopady ruské informační války zdokumentovali Reportéři ČT.

Kachovskou vodní elektrárnu na jihu Ukrajiny poškodil výbuch, píší bez důkazů ruské agentury. Podle nich za něj může ukrajinské ostřelování z raketometů HIMARS. Kyjev i vojenští analytici ale dlouhodobě varují, že Rusové se pokusí zaútočit na přehradu pod falešnou vlajkou. Cherson a další obce jsou podle okupační správy bez dodávek elektřiny a vody.

U pomníku Ryszarda Siwiece, polského občana, který se v roce 1968 upálil na protest proti polské účasti na invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa, vznikla nástěnná malba. Připomíná okolnosti činu devětapadesátiletého úředníka a učitele, který je označován za první ze živých pochodní ve východním bloku protestujících vůči bezpráví sovětské okupace. Siwiec se upálil záhy po okupaci – 8. září 1968 během oslav dožínek na varšavském stadionu, zemřel čtyři dny poté.

Kvůli útoku dronů v přístavu v krymském Sevastopolu Rusko napřed dočasně odstoupilo od obilné dohody, později z podílu na operaci obvinilo Velkou Británii, jejíž velvyslankyni Deborah Bronnertovou si předvolalo ruské ministerstvo zahraničí. Moskva tím dává najevo, jak důležitý je anektovaný Krym pro vůdce Vladimira Putina a jak velkou roli může v dalším vývoji konfliktu hrát.

Ruská vojska se patrně budou stahovat ze západního břehu Dněpru v Chersonské oblasti, tvrdí podle ruských médií zástupce okupačních úřadů v regionu Kirill Stremousov. Na západním břehu Dněpru přitom leží také samotné středisko oblasti Cherson, jedno z největších měst, které se podařilo Moskvě od začátku invaze na Ukrajinu obsadit. Ukrajina varuje, že se okupanti mohou snažit vytvořit zdání ústupu.

Manžele Balanovy rozdělili ruští vojáci hned poté, co okupační vojska obsadila Velykou Oleksandrivku v Chersonské oblasti. Těhotná Olga zůstala ve sklepě jen s malým synem, Serhije Rusové drželi na několika místech a mučili jej. Porodila až po jejich shledání, okupanti jí ale odepřeli lékařskou péči. Po sedmi měsících ukrajinská armáda město osvobodila.

I ve válečné době lidé v Kyjevě stále navštěvují divadla. Publikum však divadelní hry vnímá jinýma očima. To potvrzují také herci divadla Ivana Franka, kteří odešli jako dobrovolníci bojovat na frontu.

Ukrajinské síly se chystají k úderu proti zbývajícím ruským silám na pravé straně Dněpru. Ostřelují ruské pozice podél celého úseku tamní frontové linie. Rusové palbu opětují, zároveň ale přes řeku útočí na civilní oblasti. A to i v citlivé Záporožské oblasti. Hned u řeky, na hranici jimi kontrolovaného území, je totiž Záporožská jaderná elektrárna. Na dohled k ní se z území ovládaného Ukrajinou dostal i štáb ČT.

Ruský vůdce Vladimir Putin vyhlásil stanné právo ve čtyřech ukrajinských oblastech, které se Moskva pokouší anektovat. Jde o Doněckou, Luhanskou, Záporožskou a Chersonskou oblast, které Moskva okupuje a na které si činí nárok. Dokument následně potvrdila Rada federace, horní komora ruského parlamentu, což bylo považováno za formalitu. Okupační správa mezitím přesouvá či deportuje obyvatele Chersonské oblasti na Krym a do Ruska. Rusko také znovu ostřeluje Kyjev i další města.

Minulost vysokých představitelů ruské okupační správy na Ukrajině je velmi pestrá – nechybí mezi nimi například bývalý vysoký důstojník ukrajinské tajné služby SBU či muž, který v minulosti propagoval podvodné pyramidové schéma. Být ve vysoké funkci v okupační správě ovšem může být zároveň velmi nebezpečné – ti, kteří se stanou v očích Ukrajinců zrádci, se velmi často stávají cíli atentátníků. A ne vždy exploze nastražených bomb, otravy či střelbu ze zálohy přežijí.

Rusko se kvůli ukrajinské protiofenzivě chystá odvézt obyvatele okupované Chersonské oblasti. Shodně to v úterý uvedli Moskvou dosazený gubernátor oblasti Volodymyr (Vladimir) Saldo a velitel ruských invazních sil na Ukrajině Sergej Surovikin. Podle generála je vojenská situace v oblasti napjatá, nevyloučil nutnost přijmout těžká rozhodnutí.

Jaderné síly Ruska jsou v neporovnatelně lepší kondici než jeho konvenční armáda, uvedl bezpečnostní analytik a expert na jaderné zbraně Vlastislav Bříza v Interview ČT24. Do hry se podle něj vracejí postupy z dob studené války, jako je například taktika „strategické nejednoznačnosti“,  v rámci které je nutné udržovat protivníka v nejistotě ohledně reakce na jeho kroky.

Lídr krymských Tatarů Mustafa Džamilev v rozhovoru pro ČT mimo jiné řekl, že podle informací z vnitřku této menšiny z pěti tisíc mobilizovaných na anektovaném Krymu polovinu tvoří právě příslušníci tohoto etnika. Džamilevovi soukmenovci prý také čelí různým represím, část z nich proto prchla například do Kazachstánu. Domnívá se, že je nutné okupanty z poloostrova vyhnat.

Krymský nebo také Kerčský most, který spojuje okupovaný poloostrov stejného jména se zbytkem Ruska, se stal v sobotu ráno podle všeho cílem útoku, který stavbu vážně poškodil. A to pouhý den po sedmdesátinách ruského vůdce Vladimira Putina, který přemostění před čtyřmi lety osobně otevíral. Poškození mostu tak může být teoreticky bráno jako atak na samotného Putina a zároveň rána ruské propagandě.

Vlnu pobouření vyvolal na Ukrajině „mírový plán“, který v pondělí představil na Twitteru americký podnikatel Elon Musk. Kyjev by se podle něj měl vzdát Krymu a přijmout skutečnost, že válku s Ruskem pravděpodobně nevyhraje. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj o návrhu uspořádal vlastní anketu, Musk na sociální síti čelí ostré kritice.

Záporoží, kde kvůli ruskému raketovému útoku v pátek zemřely desítky lidí, je křižovatkou. Ve městě se míjí lidé, kteří prchají z okupovaného území, s těmi, kteří se tam, obvykle kvůli rodině, vrací. Mnozí se však obávají, že po ruské anexi okupovaného území se tato složitá cesta zavře zcela. Uprchlické centrum ve městě tak přijme až dva tisíce lidí za den. V Záporoží natáčel zpravodaj ČT Václav Černohorský.

Ed. Daladier, Mussolini, A. Hitler, Chamberlain. Tyto čtyři podpisy zasychaly večer 29. září 1938 pod dokumentem, kterým čtyři velmoci stanovily, že Československo má vydat část svého území Německu. Situaci v roce 1938 – ovšem i věčnou otázku, zda se tehdy mělo Československo bránit – letos opakovaně připomínají politici i historici v souvislosti s ruským tažením proti Ukrajině. I ona čelí územním nárokům mnohem většího nepřítele, který navíc předkládá argumenty velmi podobné těm nacistickým.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ujistil, že jeho země bude dál bránit svá okupovaná území a jejich obyvatele navzdory tomu, co Rusko nazývá „referendy“. Moskva tvrdí, že se v nich většina obyvatel okupovaných oblastí vyslovila pro připojení k Rusku a místopředseda jeho bezpečnostní rady Dmitrij Medvěděv již jejich obyvatele přivítal „doma v Rusku“. Kremlem dosazení vůdci okupovaných území už ve třech případech požádali Vladimira Putina o připojení těchto míst k Rusku. Ruské ministerstvo zahraničí uvedlo, že brzy podnikne kroky, které aspirace okupovaných regionů uspokojí. „Referenda“ byla v rozporu s ukrajinským i mezinárodním právem.

Ruský prezident Vladimir Putin podepsal změny v trestním zákoníku, které zpřísňují postihy za zločiny spáchané v době mobilizace. Schválil také možnost zjednodušeného získávání občanství pro cizince, kteří vstoupí do ruské armády. Informovala o tom v sobotu ruská agentura TASS. Částečnou mobilizaci vyhlásil Putin ve středu. V sobotu proti ní pokračovaly v Rusku protesty.

Po vyhlášení částečné mobilizace ruské armády se objevují zprávy o tom, že ruské úřady porušují její podmínky. Ačkoliv zástupci ruské vlády ve svých projevech tvrdili, že mají být odvedeni muži s vojenskými zkušenostmi, z celé země se množí svědectví o tom, že jsou často povoláváni ti, kteří naopak v armádě nikdy nepůsobili. Také někteří účastníci protiválečných protestů jsou trestáni předáním povolávacích rozkazů. Podle svědectví jsou také častěji než etničtí Rusové odváděni příslušníci menšin.

Během pátku zemřelo několik prominentních představitelů okupační správy na Ruskem dobytých územích Ukrajiny. Generální prokurátor samozvané „Luhanské lidové republiky“ Serhej Horenko a jeho zástupkyně údajně zahynuli při explozi bomby ve své kanceláři. Za zatím neznámých okolností přišel o život také náměstek šéfa proruské administrativy v Berďansku Oleh Bojko a jeho žena Ljudmila. Exploze zazněla i centrem Chersonu, kde se nachází soud a budova oblastní správy.

Oksana Valenková se s rodinou krátce po ruské invazi ocitla v okupované zóně. Druhý den války spadla na jejich vesnici v Melitopolské oblasti sestřelená raketa. Ona a Kyrylo Katansev vypovídali, jak drasticky se život v okupovaném území proměnil. Rusové se tam snaží rychle zavádět vlastní pořádky, obyvatele nutí přijímat ruské pasy a likvidují své oponenty. Ve školách zavádějí ruské osnovy a v médiích je povolená jenom kremelská propaganda. Oksana i Kyrylo proto uprchli do Česka, kde s nimi pro Reportéry ČT natáčel Tomáš Vlach.