Na okupovaných částech Ukrajiny probíhá nucená rusifikace. Dokazují to svědectví uprchlíků z těchto oblastí i dalších lidí, se kterými mluvili novináři ze čtrnácti evropských veřejnoprávních médií. Kdo nemá ruský pas, často se nedostane ani do nemocnice. Důchodcům nechodí penze. Rodičům hrozí, že je úřady deportují a jejich děti pošlou do sirotčince. Násilné porušťování se může týkat až jedenácti milionů lidí, kteří podle OSN žijí na okupovaném východě a jihu Ukrajiny.
I prvňáci v Luhanské oblasti zahájili školní rok před ruskou vlajkou a s balonky v národních barvách okupantů. „Rusko, ty jsi mé Rusko. Miluji tě celou svou duší,“ recitovala jedna ze žaček školy v okupovaném regionu.
Čekaly na ně ale především nové učebnice, které mimo jiné popisují nelegální anexi Krymu jako „znovupřipojení“ a píše se v nich o historických úspěších Ruska.
Mezi obyvateli okupovaných území jsou však stále lidé, kteří Rusko nemilují a svým dětem pomáhají s výukou na dálku v ukrajinských školách. Je jich ale jen málo a riskují přísný trest. „Aby to všem bylo jasné, tak podle zákonů Ruské federace se tito rodiče budou zodpovídat správním a potom trestním orgánům,“ varoval Alexandr Dudka, představitel okupační správy v Lazurne v Chersonské oblasti.
Bez ruského pasu nedostanou důchod ani lékařskou péči
Porušťování dětí je nejsnazší, ruský pas a identitu ale podle mnoha svědků musejí přijmout i dospělí. Například diabetici se bez ruských dokumentů nedostanou k péči. „Vyhrožovali, že nevyplatí důchod, že bez pasu nebude možné jít do nemocnice nebo se obrátit na lékaře,“ popsala Emilia Zašerynská, obyvatelka osvobozené části Chersonské oblasti.
Nátlak na převzetí ruského občanství sílí. Kdo ho nepřijme do července příštího roku, bude považovaný za cizince nebo člověka bez občanství, jehož úřady mohou deportovat. „Oznámili, že ti, kteří se nepodřídí, budou deportováni a jejich děti pošlou do sirotčince. Deportovaní lidé mizí. Nebo je najdou zastřelené. Či je nutí kopat zákopy,“ uvedla Halyna z okupované obce v Záporožské oblasti.
V patové situaci jsou i dospělí muži. Když se stanou občany Ruska, riskují mobilizaci. Kvůli této hrozbě prchají celé rodiny z okupovaného jihu Ukrajiny. „Mám staršího syna, kterému je dvacet let. Mohli by ho odvést, aby za ně bojoval, zaregistrovat ho (do armády),“ vypověděla uprchlice z okupovaného území.
Deset tisíc obvinění ze zrady či kolaborace
Obyvatelé okupovaných regionů jsou ale i pod tlakem Ukrajiny. Tamní vyšetřovatelé za první rok a půl plnohodnotné války vypracovali na deset tisíc obvinění ze zrady nebo kolaborace. Podle advokátů je náročné tyto lidi hájit. Důkazy o mučení a nátlaku chybí, Kyjev ale na stíhání trvá.
„Všichni chápeme, že důchodci budou pobírat sociální dávky od Ruské federace. Za to je trestat nemůžeme. Ale lidé si mohou vybrat, jestli budou pracovat pro okupační úřady, nebo pro někoho v soukromém sektoru,“ podotkl ukrajinský ombudsman Dmytro Lubinec.
Lidem v Mariupolu, Berďansku a dalších okupovaných městech se každopádně krátí čas. Do léta příštího roku se musí definitivně rozhodnout. Buď se podřídí nátlaku proruských úřadů, nebo se pokusí o riskantní útěk. Jinou možnost nemají.
