Okupace strana 2 z 5

Praha hostí mezinárodní parlamentní summit Krymské platformy. Na Pražském hradě začal večeří, debatovat se bude ale hlavně v úterý.  Čtyři desítky představitelů parlamentních komor z celého světa budou jednat především o rozšiřování protiruských sankcí a jak obnovit územní celistvost Ukrajiny. Do Prahy už dorazil například předseda ukrajinského parlamentu Ruslan Stefančuk.

Ukrajinská armáda v posledních dnech operuje na levém, okupovaném břehu Dněpru v Chersonské oblasti. S odkazem na ruské válečné blogery to uvádějí analytici z Institutu pro studium války (ISW). Působení na levém břehu řeky nepřímo potvrdil i ukrajinský generální štáb. Podle serveru Kyiv Post pronikly na levý břeh části dvou ukrajinských elitních námořních brigád, které osvobodily dvě vesnice tři až čtyři kilometry ve vnitrozemí. Mariňáci prý na místě budují zákopy. Podle některých ruských zdrojů ale Rusové dokázali Ukrajince zatlačit zpět k břehu.

Rány, které byly ráno slyšet v Sevastopolu, byly podle hlavy okupační správy města součástí cvičení ruské černomořské flotily. Ruské ministerstvo obrany v sobotu informovalo o zneškodnění dvou desítek dronů, ty ale podle úřadů mířily nad samotné Rusko.

Historici po desítkách let narazili na příběh konfidenta gestapa Jaroslava Bednáře, který podle dosavadních zjištění skončil jeho útěkem do Rakouska před koncem druhé světové války. Bednář byl za německé okupace jedním z nejvýkonnějších spolupracovníků nacistické moci, ale nyní vychází najevo, že neměl problém spolupracovat ani s komunisty, když se StB dostala na jeho stopu. Trestu za své činy tak unikl.

Agrese na Ukrajině nám připomíná, že ruský imperialismus se nezměnil. V Událostech, komentářích to při příležitosti 55. výročí začátku okupace Československa vojsky Varšavské smlouvy v čele se sovětskou armádou řekl premiér Petr Fiala (ODS). Podle něj to ukazuje, že je důležité a aktuální si události roku 1968 připomínat.

Na jednom z míst vzdoru, kde 21. srpna 1968 tekla krev, položili nejvyšší představitelé státu věnce k připomenutí 55. výročí invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa. Oproti minulým letům přišel na pietu i prezident republiky, jehož předchůdce se léta vyhýbal veškerým veřejným vystoupením spojeným s 21. srpnem.

S ohledem na situaci na Ukrajině nebyl odkaz srpna 1968 nikdy tak aktuální jako dnes, řekl slovenský premiér Ľudovít Ódor při pietní vzpomínce na oběti okupace někdejšího Československa vojsky zemí Varšavské smlouvy. Akce v centru slovenské metropole, kterou každoročně organizuje Konfederace politických vězňů Slovenska, se zúčastnili také další vrcholní politici či diplomaté.

Česko si v pondělí připomíná pětapadesát let od invaze v roce 1968. Těsně před půlnocí 20. srpna 1968 překročila vojska Varšavské smlouvy československé hranice a bez vědomí tehdejších státních orgánů vpadla na území státu. Invaze tak v podstatě ukončila takzvané pražské jaro, tedy pokus československých komunistů o nastolení „socialismu s lidskou tváří“.

Tři české organizace se rozhodly napodobit loňskou úspěšnou sbírku pro Ukrajinu, a to v době, kdy si Česko připomíná 55 let od vpádu sovětských vojsk do Československa. Organizátoři sbírky plánují za vybrané peníze pořídit zbraně i lékařský materiál pro zemi bránící se ruské agresi. Akci propaguje spot, který využívá analogii s událostmi starými 55 let – fiktivně se v něm ale Československo okupaci brání.

V Melitopolu funguje silné odbojové hnutí, které se zaměřuje na likvidaci ruské vojenské techniky a skladiště s vojenským materiálem, řekl tamní ukrajinský starosta Ivan Fedorov. Rusové podle něj vytvořili z města velkou vojenskou základnu a zároveň obyvatelé, kteří neutekli na západ, čelí tlaku, aby přijali ruské občanství a ruské pasy. Bez nich nemají přístup ani k lékařské péči.

Ukrajinská vicepremiérka a ministryně pro reintegraci dočasně okupovaných území Iryna Vereščuková v rozhovoru pro ČT mimo jiné uvedla, že oblasti, v nichž se nejvíce bojuje, bude třeba nejprve odminovat a zajistit v nich základní služby, než se do nich budou moci vrátit obyvatelé. Ukrajinci mohou podle ní v tuto chvíli využít k cestě z okupovaných území do oblastí kontrolovaných Kyjevem jediný koridor. Vede z ruské Bělgorodské oblasti směrem k ukrajinskému městu Sumy. Denně jím projde až 250 lidí. K dispozici je i těm, kteří nemají doklady nebo museli pod tlakem přijmout ruské pasy.

Úřady na Ruskem ovládaných ukrajinských územích nutí tamní Ukrajince, aby přijímali ruské občanství. Když to nechtějí udělat, hrozí jim postihy, včetně deportace nebo vazby, uvedli výzkumníci z americké Yaleovy univerzity. Potvrdili tak předchozí zprávy ukrajinských úřadů, které na nucené změny občanství na okupovaných územích opakovaně upozorňovaly.

Ukrajinka přispěla k odhalení ruského vojáka, který ji údajně znásilnil, když její vesnici u Kyjeva loni na začátku války přechodně okupovaly ruské jednotky. Vyšetřovatelé podezřelého identifikovali poté, co použil telefon, který ukradl oběti. Pátrání po muži zmapovali novináři Rádia Svobodná Evropa (RFE/RL). Podle ukrajinské prokuratury byl již dvacetiletý Artěm Šemeněv obviněn z válečných zločinů. Ruský voják vinu odmítá.

Ukrajinské síly podnikly v noci na čtvrtek raketový útok na Čonharský most spojující Chersonskou oblast s Krymem, uvedli Ruskem dosazení činitelé v obou okupovaných regionech. Oběti hlášeny nebyly a doprava byla odkloněna, píše agentura Reuters. Most je důležitou zásobovací trasou pro ruskou armádu, dodala ukrajinská média. Podle ruských médií byl poškozen ještě i vedlejší most. Podle okupačních úřadů může oprava trvat i týdny.

Ukrajinská armáda v neděli uvedla, že dobyla obce Blahodatne a Neskučne na jihovýchodě země. Podle agentury AFP jde o první oficiálně oznámené územní zisky, které si Ukrajina připsala od zahájení protiofenzivy na tomto úseku fronty.

Ruské síly na okupovaném ukrajinském území nepomáhají obyvatelům vesnic a měst, které zaplavila voda z Kachovské přehrady. Na Ukrajince, kteří se do oblasti pokusili dostat, podle prezidenta Volodymyra Zelenského střílejí. Nadějí na záchranu uvězněných na střechách domů tak jsou jejich sousedi, kteří organizují dobrovolnickou pomoc. Ruská okupační správa nejprve problémy nepřiznávala, poté však i Moskvou dosazení úředníci označili situaci za tragickou.

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.

Tajemník ukrajinské bezpečnostní rady Oleksij Danilov představil plán kroků, které chce Kyjev podniknout poté, co získá zpět kontrolu nad okupovaným Krymem. Obsahuje mimo jiné záměr zbourat strategický most, který spojuje okupovaný černomořský poloostrov s Ruskem, nebo trestní stíhání Ukrajinců, kteří pracovali pro ruskou správu Krymu. Danilov plán zveřejnil v době, kdy se ukrajinská armáda připravuje na jarní protiofenzivu v naději, že po více než 13 měsících války dosáhne nových rozhodujících úspěchů a ukončí ruskou invazi. Informovala o tom agentura AP.

Senát a sněmovna se opět připojily ke kampani, která připomíná násilné potlačení tibetského povstání čínským režimem v roce 1959, a vyvěsily v pátek na svých budovách tibetskou vlajku. Pro předsedu horní parlamentní komory Miloše Vystrčila (ODS) je tato vlajka symbolem podpory všech, kteří chtějí žít ve svobodě, a podle předsedy senátního školského výboru Jiřího Růžičky (za TOP 09) je navíc v kontextu rusko-ukrajinské války upozorňování na porušování lidských práv obzvláště aktuální. Na protest proti bezpráví vyvěsily vlajku tibetské exilové vlády i další státní a městské instituce, mimo jiné ministerstvo kultury nebo pražský magistrát. Lidé také protestovali před čínskou ambasádou.

Nekonečné čekání a nejistota uprostřed mlhavého Kyjeva provázela vyhlížení jedenáctileté dcery paní Oksany. Dívku bez jejího vědomí okupanti odvezli do Ruska. Nyní se opět setkaly. Jejich příběh sledovala v hlavním městě Ukrajiny zpravodajka ČT Barbora Maxová.

Denis Vladimirovič Pušilin v září změnil post. Z lídra nikým neuznané „Doněcké lidové republiky“, která byla spoluovládána Ruskem, se v září po ilegální anexi stal guvernérem okupované Doněcké oblasti. Aktuálně interpretuje zisky i ztráty ruských okupačních sil a pravidelně se vyjadřuje k výměnám a osudu válečných zajatců zadržovaných na území, které Moskva svěřila do jeho správy.

Víkendové exploze, které otřásly ukrajinskou Záporožskou jadernou elektrárnou v důsledku ruských útoků, neohrozily bezpečnost zařízení. Okupanti cílí na zařízení, bez kterých bude složité uvést elektrárnu opět do plného chodu, pakliže by ji Ukrajinci osvobodili, popisuje Ondřej Novák z Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské na ČVUT v Praze.

Ukrajinci v osvobozeném Chersonu dál odkrývají stopy po ruských válečných zločinech. Rusové surově týrali mnohé zajaté vojáky i civilisty. V oblasti regionálního centra už ukrajinské úřady objevily přes šest desítek těl, které nesou známky mučení. Podle místních jen fragment celého hrůzného obrazu ruské okupace Chersonské oblasti.

Ruská vojska se po dlouhé okupaci území Chersonu přesunula na východní břeh řeky Dněpr. Po sobě zanechala zdevastované veřejné objekty, kradené domácí spotřebiče či propagandistické billboardy lemující ulice města.