Kypr je ochotný obnovit jednání o budoucím uspořádání ostrova. Prezident Níkos Christodúlídés to řekl svému tureckému protějšku Recepu Tayyipu Erdoganovi na okraj neformálního summitu EU v Budapešti. Turecko už padesát let okupuje sever ostrova a jako jediná země světa jej uznává za samostatný stát. Jedním ze symbolů rozděleného Kypru je i město Varoša, kde dříve žilo na 40 tisíc lidí, teď se ale pomalu drolí na prach.
Kypr chce po sedmi letech mluvit s Turky o budoucnosti
Události: Možnost nových rozhovorů o kyperské otázce (zdroj: ČT24)
Lidé, kteří z Varoši před padesáti lety ve spěchu utíkali před postupujícími tureckými jednotkami, byli přesvědčeni, že budou za pár dní zpátky doma. O půl století později není jejich návrat ani znovusjednocení ostrova o nic blíže.
Původní řečtí obyvatelé se mohou přijet jen podívat. Vláda mezinárodně neuznávaného severu totiž zpřístupnila prázdné město turistům, vracení majetku ale odmítá. „Otevření několika cest ve Varoše pro turisty jen ukazuje padesát let destrukce. Není to něco, z čeho být nadšený. Je to ostuda,“ kritizuje situaci kypersko-turecký aktivista a zakladatel iniciativy Varoša Okan Dagli.
Lidé jako on sice propojují komunity, politická jednání o řešení kyperské otázky ale už sedm let stojí. Zatímco mezinárodně uznaná vláda v Nikósii má zastání v Evropské unii, vedení okupovaného severu utužuje vztahy s Ankarou. „V současnosti se kyperská otázka bohužel stala rukojmím zájmů Turecka ve východním Středomoří,“ podotkla poslankyně kypersko-turecké opozice Derya Dogusová.
Obchod kvete
Mezi severem a jihem panuje čilý provoz, přetavit rekordní vzájemný obchod v diplomatický průlom se ale nedaří. OSN varuje, že okno příležitosti obnovit jednání se zavírá. „Lidé ztratili naději, že by Kypr mohl být sjednocený. Každá příležitost vedla jen ke zhoršení stavu,“ konstatoval kypersko-řecký publicista Makarios Drousiotis.
Na strategickém ostrově ve Středomoří se střetávají zájmy regionálních i světových mocností. I proto zůstává Nikósie padesát let po vpádu turecké armády poslední rozdělenou metropolí na světě a nárazníková zóna hlídaná OSN se z linie příměří stále víc mění v pevnou hranici.
