Na rozděleném Kypru se podle mírové mise OSN množí případy porušování vojenských pravidel. Podél nárazníkového pásma, které odděluje řeckou a tureckou část ostrova, se budují opevnění. Vojenskou přítomnost podle vojáků mírových sil OSN posilují obě strany. Severní Kypr uznalo od rozdělení ostrova pouze Turecko. Naopak vláda v Nikósii má podporu mezinárodního společenství.
Na rozděleném Kypru roste napětí
7 minut
Horizont ČT24: Napětí na Kypru
Jsou to místa, kam nikdo nevkročil od poloviny 70. let minulého století. Výjimku mají vojáci mírových sil OSN, nazývaní modré přilby. Nárazníková zóna půlí Kypr na dvě části. V té nejužší, v hlavním městě Nikósii, odděluje řecký a turecký svět necelých dvacet metrů, v té nejširší měří území OSN více než sedm kilometrů.
V poslední době je ale podle vojáků mírových sil na obou stranách linie až příliš rušno. Varují před nově zbudovanými palebnými stanovišti vybavenými kulomety nebo raketomety. Na severu i na jihu přibyly desítky bezpečnostních kamer. Kyperská vláda tvrdí, že tak chce zabránit nelegální migraci.
„V tomto roce jsme byli svědky téměř sedmdesátiprocentního nárůstu porušení vojenských pravidel. Hlavně se to týká výstavby na obou stranách podél nárazníkové zóny,“ uvedl náčelník mírových sil UNFICYP Ben Ramsay.
Vlády spolu nemluví
Podle Ramsaye se pravidla s podobnou intenzitou porušovala také loni. V létě napadli kontingent OSN útočníci ze severu. Modré přilby se jim snažily zabránit ve výstavbě silnice v nárazníkovém pásmu. Agresoři měli být v civilu oblečení vojáci Severokyperské republiky.
„Netušíte, jak to skončí. Pokud se ani jedna strana nezastaví, existuje jen jeden logický závěr, že se mír zvrhne v násilí,“ tvrdí Ramsay.
Kypr je rozdělený od roku 1974. Po puči kyperských Řeků a snaze o připojení k Athénám následoval vpád turecké armády a vznik separatistického státu. Od té doby až na výjimky spolu znepřátelené vlády nemluví.
„OSN věří, že je možné nalézt vzájemně přijatelné řešení kyperského problému. Nevzdali jsme se ani po 60 letech,“ sdělil letos v lednu zvláštní vyslanec OSN na Kypru Colin Stewart.
Koalice žen volá po dialogu
Příkladem chce jít kyperská Řekyně Anna Koukkidesová a kyperská Turkyně Ipek Bormanová. Členky Kyperské koalice žen se snaží dostat obě strany opět za jednací stůl. „Odkláníme se od světového míru. Odkláníme se od bezpečného světa. A Kypr je součástí regionální bezpečnostní skládanky. Potřebuje svět další konflikt?“ řekla členka řídícího výboru Kyperské koalice žen Anna Koukkidesová-Procopiouová.
Dosavadní rozhovory vždy ztroskotaly. Severní Kypr a Turecko chtějí dva samostatné státy. Naopak Řecko a Kyperská republika usilují o vznik federálního státu. Vláda na severu v červnu zopakovala, že se jí s jihem nepodařilo nalézt společnou řeč. Do té doby bude ostrov dál rozdělovat úzká linie bez života. Zpravodaj ČT Václav Černohorský však podotýká, že čekat ostrý konflikt by bylo až příliš.