Na rozděleném Kypru roste napětí

7 minut
Horizont ČT24: Napětí na Kypru
Zdroj: ČT24

Na rozděleném Kypru se podle mírové mise OSN množí případy porušování vojenských pravidel. Podél nárazníkového pásma, které odděluje řeckou a tureckou část ostrova, se budují opevnění. Vojenskou přítomnost podle vojáků mírových sil OSN posilují obě strany. Severní Kypr uznalo od rozdělení ostrova pouze Turecko. Naopak vláda v Nikósii má podporu mezinárodního společenství.

Jsou to místa, kam nikdo nevkročil od poloviny 70. let minulého století. Výjimku mají vojáci mírových sil OSN, nazývaní modré přilby. Nárazníková zóna půlí Kypr na dvě části. V té nejužší, v hlavním městě Nikósii, odděluje řecký a turecký svět necelých dvacet metrů, v té nejširší měří území OSN více než sedm kilometrů.

V poslední době je ale podle vojáků mírových sil na obou stranách linie až příliš rušno. Varují před nově zbudovanými palebnými stanovišti vybavenými kulomety nebo raketomety. Na severu i na jihu přibyly desítky bezpečnostních kamer. Kyperská vláda tvrdí, že tak chce zabránit nelegální migraci.

„V tomto roce jsme byli svědky téměř sedmdesátiprocentního nárůstu porušení vojenských pravidel. Hlavně se to týká výstavby na obou stranách podél nárazníkové zóny,“ uvedl náčelník mírových sil UNFICYP Ben Ramsay.

Vlády spolu nemluví

Podle Ramsaye se pravidla s podobnou intenzitou porušovala také loni. V létě napadli kontingent OSN útočníci ze severu. Modré přilby se jim snažily zabránit ve výstavbě silnice v nárazníkovém pásmu. Agresoři měli být v civilu oblečení vojáci Severokyperské republiky.

„Netušíte, jak to skončí. Pokud se ani jedna strana nezastaví, existuje jen jeden logický závěr, že se mír zvrhne v násilí,“ tvrdí Ramsay.

Kypr je rozdělený od roku 1974. Po puči kyperských Řeků a snaze o připojení k Athénám následoval vpád turecké armády a vznik separatistického státu. Od té doby až na výjimky spolu znepřátelené vlády nemluví.

„OSN věří, že je možné nalézt vzájemně přijatelné řešení kyperského problému. Nevzdali jsme se ani po 60 letech,“ sdělil letos v lednu zvláštní vyslanec OSN na Kypru Colin Stewart.

Koalice žen volá po dialogu

Příkladem chce jít kyperská Řekyně Anna Koukkidesová a kyperská Turkyně Ipek Bormanová. Členky Kyperské koalice žen se snaží dostat obě strany opět za jednací stůl. „Odkláníme se od světového míru. Odkláníme se od bezpečného světa. A Kypr je součástí regionální bezpečnostní skládanky. Potřebuje svět další konflikt?“ řekla členka řídícího výboru Kyperské koalice žen Anna Koukkidesová-Procopiouová.

Dosavadní rozhovory vždy ztroskotaly. Severní Kypr a Turecko chtějí dva samostatné státy. Naopak Řecko a Kyperská republika usilují o vznik federálního státu. Vláda na severu v červnu zopakovala, že se jí s jihem nepodařilo nalézt společnou řeč. Do té doby bude ostrov dál rozdělovat úzká linie bez života. Zpravodaj ČT Václav Černohorský však podotýká, že čekat ostrý konflikt by bylo až příliš.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ze Sixtinské kaple vyšel černý kouř, volba papeže bude pokračovat

Konkláve kardinálů, které ve středu začalo ve Vatikánu, v prvním kole podle očekávání nezvolilo novou hlavu katolické církve. Nad Sixtinskou kaplí, v níž je uzavřeno 133 volitelů, to po deváté večer signalizoval černý kouř. Kardinálové budou pokračovat ve čtvrtek, výběr však může trvat i několik dalších dní.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

V koncentračních táborech Spojenci objevili hrůzy, český kreslíř je dokumentoval

Před osmdesáti lety Spojenci z východu i západu postupovali k Berlínu a osvobozovali nacistické vyhlazovací tábory. V místech, v nichž našli smrt lidé z řad židovské komunity, cizinců, politických odpůrců, válečných zajatců a dalších hitlerovskému režimu nepohodlných, naráželi na hrůzné výjevy. Jedním z největších táborů na území dnešního Německa byl ten v Buchenwaldu, který přežil třeba i Čech Karel Vrkoslav nebo další vězeň Karl Vögtel. Později osvobozené Dachau zase v kresbách zachytil vězeň Karel Frinta. Jeho osud nyní poprvé zpracoval a publikoval Ústav pro studium totalitních režimů.
před 9 hhodinami

Německo-francouzské přátelství je dar, řekl Merz po setkání s Macronem

Nový německý kancléř Friedrich Merz po schůzce s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem v Paříži řekl, že Ukrajina se může spolehnout na podporu Německa i Francie. Dodal, že brzy plánuje i cestu do Kyjeva. Večer se má Merz přesunout do Varšavy na setkání s polským premiérem Donaldem Tuskem.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Německo bude odmítat i žadatele o azyl

Na německých pozemních hranicích mohou být napříště odmítáni i migranti, kteří v zemi chtějí žádat o azyl, rozhodl ve středu nový ministr vnitra Alexander Dobrindt. Zároveň oznámil, že navýší počet spolkových policistů na hranicích, informovala agentura DPA. Kancléř Friedrich Merz, který nastoupil do funkce v úterý, dlouhodobě sliboval, že jeho vláda okamžitě po nástupu zpřísní migrační politiku včetně kontrol na německých pozemních hranicích.
před 10 hhodinami

Svět volá po deeskalaci mezi Indií a Pákistánem. Trump má údery za „ostudné“

Svět volá po uklidnění napětí mezi Indií a Pákistánem, které se vystupňovalo vzájemným bombardováním příhraničních oblastí. Londýn a Peking se chtějí zapojit do snah o diplomatické snížení napětí. K podniknutí kroků k uklidnění situace vyzvala strany konfliktu také Evropská unie, Německo či Turecko. Americký prezident Donald Trump označil eskalaci konfliktu za „ostudnou“.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Indie udeřila v Pákistánu, obě země hlásí mrtvé

Indie v noci zaútočila na území Pákistánu i na část Kašmíru pod pákistánskou kontrolou. Jde o významnou eskalaci napětí v oblasti. Pákistán obviňuje Indii, že její noční údery zabily 31 lidí včetně žen a dětí a zranily desítky dalších. Indie tvrdí, že se zaměřovala na cíle ozbrojenců zodpovědných za teroristické útoky z minulého měsíce. Pákistánský premiér oznámil sestřelení pěti indických letadel a odvetné údery. Ty podle Indie připravily o život civilisty v indické části Kašmíru.
6. 5. 2025Aktualizovánopřed 10 hhodinami

Největší konfrontace od roku 1999, hodnotí expert střet Indie a Pákistánu

Úterní noční ostřelování mezi Indií a Pákistánem bylo podle indologa Martina Hříbka největší konfrontací mezi zeměmi od války v Kašmíru v roce 1999. Expert Jiří Krejčík upozornil, že Indie může situaci využít k tomu, aby svého západního souseda odstřihla od vody. Na uklidnění situace již podle Zbyňka Dubského z Katedry mezinárodních studií a diplomacie VŠE pracují Spojené státy. Ty však společně s Čínou dlouhodobě vyzbrojují Pákistán.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Pekarová Adamová a Raši chtějí vytvořit fond zaměřený na mládež a sdílení kultury

Šéfka sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) a předseda slovenské Národní rady Richard Raši (Hlas) po středečním jednání uvedli, že chtějí vytvořit nadační fond pro česko-slovenskou přítomnost a budoucnost, který by byl mimo jiné zaměřený na sdílení kulturních hodnot mezi mládeží obou zemí. O posilování vzájemných vztahů šéf slovenského parlamentu mluvil i s premiérem Petrem Fialou (ODS). Zástupce Senátu Raši ujistil, že Slovensko nadále zůstává pevnou součástí Evropské unie i NATO.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...