Okupace strana 4 z 5

Ruský prezident Vladimir Putin podepsal změny v trestním zákoníku, které zpřísňují postihy za zločiny spáchané v době mobilizace. Schválil také možnost zjednodušeného získávání občanství pro cizince, kteří vstoupí do ruské armády. Informovala o tom v sobotu ruská agentura TASS. Částečnou mobilizaci vyhlásil Putin ve středu. V sobotu proti ní pokračovaly v Rusku protesty.

Po vyhlášení částečné mobilizace ruské armády se objevují zprávy o tom, že ruské úřady porušují její podmínky. Ačkoliv zástupci ruské vlády ve svých projevech tvrdili, že mají být odvedeni muži s vojenskými zkušenostmi, z celé země se množí svědectví o tom, že jsou často povoláváni ti, kteří naopak v armádě nikdy nepůsobili. Také někteří účastníci protiválečných protestů jsou trestáni předáním povolávacích rozkazů. Podle svědectví jsou také častěji než etničtí Rusové odváděni příslušníci menšin.

Během pátku zemřelo několik prominentních představitelů okupační správy na Ruskem dobytých územích Ukrajiny. Generální prokurátor samozvané „Luhanské lidové republiky“ Serhej Horenko a jeho zástupkyně údajně zahynuli při explozi bomby ve své kanceláři. Za zatím neznámých okolností přišel o život také náměstek šéfa proruské administrativy v Berďansku Oleh Bojko a jeho žena Ljudmila. Exploze zazněla i centrem Chersonu, kde se nachází soud a budova oblastní správy.

Oksana Valenková se s rodinou krátce po ruské invazi ocitla v okupované zóně. Druhý den války spadla na jejich vesnici v Melitopolské oblasti sestřelená raketa. Ona a Kyrylo Katansev vypovídali, jak drasticky se život v okupovaném území proměnil. Rusové se tam snaží rychle zavádět vlastní pořádky, obyvatele nutí přijímat ruské pasy a likvidují své oponenty. Ve školách zavádějí ruské osnovy a v médiích je povolená jenom kremelská propaganda. Oksana i Kyrylo proto uprchli do Česka, kde s nimi pro Reportéry ČT natáčel Tomáš Vlach.

V okupované Záporožské jaderné elektrárně zůstanou trvale dva zaměstnanci Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE). Agentuře RIA Novosti to v pátek řekl ruský velvyslanec při mezinárodních organizacích ve Vídni Michail Uljanov. Moskva zároveň opět Ukrajinu obvinila z útoků na zařízení, jedná se podle ní o jaderný terorismus. Ukrajinská státní společnost Enerhoatom naopak Rusko viní z manipulace a překrucování reálného stavu věcí v zařízení v době, kdy jsou na místě dál experti MAAE.

Ruští okupanti unášejí a mučí zaměstnance Záporožské jaderné elektrárny (ZJE). Upozorňují na to nejen ukrajinské úřady a média, ale také britský The Telegraph či ruský web The Insider. The Telegraph napsal, že si Rusové represemi chtějí vynutit poslušnost zaměstnanců v souvislosti s návštěvou mise Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE). The Insider píše o mučení elektrickými šoky, bodnými ranami či znásilňování. Okupanti se také podle něj zřejmě chystají odvézt vybavení elektrárny. Nejméně jednoho pracovníka zařízení okupanti zabili, uvádí ukrajinská státní společnost Enerhoatom. Mnozí ale z pocitu odpovědnosti zůstávají, i když se bojí o život.

Fyzická integrita ukrajinské Záporožské jaderné elektrárny byla několikrát narušena, řekl podle stanice CNN šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) Rafael Grossi po čtvrteční návštěvě zařízení. Společně s některými členy své delegace vpodvečer z této největší atomové elektrárny v Evropě odjel zpět na území pod kontrolou Kyjeva. Několik jaderných inspektorů MAAE podle dostupných informací zůstalo na místě, které okupují ruské invazní jednotky. Grossi chce zároveň ustavit v této jaderné elektrárně stálou přítomnost zástupců MAAE.

Polsko se rozhodlo oficiálně žádat po Německu reparace za škody způsobené nacistickou okupací za druhé světové války. Oznámil to ve čtvrtek Jaroslaw Kaczyński, šéf hlavní vládní strany Právo a spravedlnost (PiS). Varšava podle agentury odhaduje, že škody způsobené tehdejším nacistickým režimem činí 6,2 bilionu zlotých (zhruba 32 bilionů korun). Německé ministerstvo zahraničí zopakovalo, že otázku reparací považuje za uzavřenou.

Na hodnocení ukrajinské protiofenzivy na jihu země je brzy, mění ale dynamiku války, zhodnotil Tomáš Řepa z katedry teorie vojenství Univerzity obrany v 90' ČT24. Rusové měli čas na přípravu, morálku vojáků ale podrývají úspěšní partyzáni, míní. Aby ukrajinský tlak vydržel, Kyjev potřebuje další zbraně ze Západu, jenž zároveň musí zůstat jednotný, řekl Tomáš Klvaňa z New York University Prague.

Zástupce šéfa ruské okupační správy Chersonu Oleksij Kovaljov je po smrti. Podle informací ukrajinských a ruských médií se stal obětí vraždy ve svém domě, na jeho těle byly známky bodnutí do krku a průstřelu hlavy. Kovaljov byl ukrajinským poslancem za vládnoucí stranu Sluha lidu prezidenta Volodymyra Zelenského. Po začátku ruské invaze ale přešel na stranu okupantů.

Ruská moderátorka a blogerka Katěrina Gordějevová získala prestižní ocenění pro ruské nezávislé novináře Kamerton Anny Politkovské. Její pořad na internetu sledují skoro tři miliony lidí. Situaci nezávislých novinářů v Rusku výrazně ztížila vládní omezení přijatá po ruské agresi proti Ukrajině, řada médii musela skončit nebo se přesunout do jiné země.

Lotyšsko zaujímá tvrdý postoj vůči Moskvě. Může za to historická zkušenost s pět dekád trvající okupací. Pohled na Rusko invaze na Ukrajinu nezměnila, ale vyostřila, shrnula česká velvyslankyně v pobaltské zemi Jana Hynková v Událostech, komentářích.

Referendum o připojení dobytých území ruská administrativa teprve chystá, už nyní v nich ale postupně omezuje ukrajinskou suverenitu. Obyvatele oblastí na východě a jihu země nutí k přijetí ruských pasů a platbám v rublech. Ukrajinci přijíždějící zpět do Záporožské oblasti nově musí zažádat okupační správu o dočasný azyl.

Ukrajinská armáda znovu zasáhla Antonivskij most, důležitou spojnici obou břehů Dněpru v Rusy okupované Chersonské oblasti. O útoku informují svědci na sociálních sítích a potvrdily ho i ukrajinské ozbrojené síly. Jde už o několikátý ukrajinský zásah mostu, který představuje důležitou zásobovací trasu pro okupanty.

Přístav Mariupol se už tři měsíce nachází pod ruskou okupační správou. Bitva o město trvala od počátku letošní ruské invaze 24. února do 20. května. Obránci se brzy ocitli v obklíčení a postupně se za těžkých bojů stahovali z obytných čtvrtí do ocelárny Azovstal. Nakonec se vzdali. Podle Kyjeva v bojích zemřelo 22 tisíc civilistů, 40 tisíc jich Rusové odvlekli na jimi kontrolovaná území a sto tisíc uteklo jinam na Ukrajinu nebo na Západ. Útočníci zvolili taktiku zničení obranných pozic silným ostřelováním, což podle ukrajinských úřadů vedlo ke zničení 95 procent budov.

Tento týden se v Izraeli koná velká přehlídka českého filmu. Na rozdíl od předchozích let pořadatelé nemusejí řešit koronavirová omezení. Přesto mají před sebou nelehký úkol: prosadit se v rámci pestrého letního kulturního programu ve druhém největším městě v zemi, Tel Avivu.

Nové zbraňové systémy mohou změnit rozložení sil na ukrajinském bojišti a je možné, že se Rusové budou muset stáhnout za hranice Ruské federace i z okupovaného Krymu, řekl v Interview ČT24 analytik mezinárodních vztahů Vladimír Votápek.

Velmi krátce poté, co ruskou vojenskou základnou na okupovaném Krymu v úterý otřásla série explozí, se začalo spekulovat, že za útokem mohou stát partyzánské jednotky. Kyjev se k útoku dosud nepřihlásil a nechává Rusko v nejistotě. Kreml pro změnu uvádí, že šlo pouze o nehodu, což v podobných případech dělá od začátku invaze. Je ale evidentní, že odpor proti okupantům roste, velmi aktivní jsou například v Chersonské oblasti.

Po více než čtyřech měsících vyšetřování ukrajinské úřady oznámily, že ruská okupace Buči si vyžádala nejméně 458 mrtvých. Podle zástupkyně starosty Mychajlyny Skoryk-Škarivské jde o nejpřesnější cifru, k jaké se vyšetřovatelé mohou dostat. Známky zastřelení, mučení nebo fatálního ubití nese 419 těl.

Místopředseda Senátu Jiří Růžička (klub STAN) podal podnět senátnímu mandátovému výboru k prošetření kvůli jednání senátora Jaroslava Doubravy (Severočeši) na Ruskem okupovaném Krymu. Doubrava se tam podle informací Deníku N setkal se šéfem tamní ruské administrativy Sergejem Aksjonovem. Podle Růžičky je toto setkání nepřípustné. Rusko okupuje ukrajinský Krym od roku 2014 a od února vede proti Ukrajině útočnou válku.

Senátor za Severočechy a dříve za komunisty Jaroslav Doubrava jednal na Krymu se šéfem tamější ruské administrativy Sergejem Aksjonovem. Ten o tom informoval na svém telegramovém kanálu, ze setkání zveřejnil fotografie, upozornil v pátek server Deníku N.

Šéfka Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB) Dana Drábová v úterních Událostech, komentářích mimo jiné řekla, že Rusové, kteří okupují ukrajinskou jadernou elektrárnu v Záporoží už několik měsíců, ji „normálně ukradli“. Podle ní ji ale nemohou potenciálně přeměnit v jadernou zbraň. Bývalý náčelník generálního štábu Jiří Šedivý označil hromadění techniky invazních jednotek v areálu elektrárny za pragmatické, ale ze strany Moskvy za neseriózní.

Skutečný syrový boj není jako film. Dokazují to nahrávky filmaře Oleha Sencova. Známý režisér je dnes hlavně příslušníkem ukrajinských sil. Rozhovor s ním vedl na Ukrajině zpravodaj Jan Šilhan.

Rusko se chystá na okupovaná území Ukrajiny vyslat své učitele. Napsal o tom ruský prorežimní server Lenta.ru s odvoláním na ministerstvo školství Novosibirské oblasti. Rusové se rovněž snaží okupované školy přimět, aby od nového školního roku přešly na jejich osnovy. Největší rozdíly panují ve výuce dějepisu.