Obstrukce strana 2 z 3

Ministerstvo financí dokončilo práci na úsporném balíčku a poslalo ho v pondělí k připomínkám jednotlivým resortům. Ministr Zbyněk Stanjura (ODS) chce, aby koaliční politici ponechali balíček pokud možno beze změn. Zároveň ale připustil, že úplně ve stejné podobě se ho vládě uhájit nepodaří. Návrh balíčku, na kterém se kromě resortu financí podílely i ministerstvo práce a sociálních věcí a ministerstvo průmyslu a obchodu, by měla vláda projednat ve druhé polovině června. Poslanci by o něm v prvním čtení měli hlasovat před sněmovními prázdninami.

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) doufá, že už nebude nutné přistupovat na různé kompromisy v souvislosti s návrhem konsolidačního balíčku. Myslí si, že na větším množství změn by se už ministři nemuseli shodnout. Řekl to v Interview ČT24. S obstrukcemi opozice počítá, podle něj mají opoziční strany právo říct, jaký mají názor na konkrétní zákon.

Opoziční návrh na odvolání předsedkyně sněmovny Markéty Pekarové Adamové (TOP 09) pokládá její předchůdce ve funkci Radek Vondráček (ANO) za politické gesto. Opozice si je vzhledem k rozložení sil v dolní komoře podle něho vědoma toho, že neuspěje. Pekarová Adamová vidí za postupem opozice její neschopnost zaujmout veřejnost. Oba politici debatovali v Otázkách Václava Moravce. Návrhem na odvolání předsedkyně by se poslanci mohli zabývat na schůzi, která začne 4. dubna.

Opoziční hnutí ANO sesbíralo podpisy na svolání další mimořádné schůze, která se má týkat léků. Po šesti mimořádných jednáních za uplynulý týden tak sněmovnu pravděpodobně čeká další. Přitom výsledkem těch uplynulých prozatím není žádné usnesení ani změna zákona. Zástupci koalice tak mluví o dalších obstrukcích, opozice to odmítá.

V případě snížení valorizace penzí je protiústavnost natolik jasná, že pro to nelze hlasovat, uvedl v pořadu Události, komentáře místopředseda ústavně-právního výboru Michael Canov (SLK) s tím, že jde o retroaktivitu a zneužití stavu legislativní nouze. Zmínil, že ve středu se ukáže, nakolik je Senát pojistkou demokracie. Předseda senátorského klubu ODS a TOP 09 Zdeněk Nytra (ODS) zmínil, že se o zákonu bude velice vážně diskutovat a rozhodně není jisté, že Senát návrh zákona schválí. Podotkl, že většina jeho klubu se k novele přikloní.

Na 97 hodin protáhly obstrukce opozice schůzi sněmovny ke snížení červnového růstu penzí. V sobotu po pěti dnech nakonec sněmovna předlohu schválila. Podle místopředsedy SPD Radima Fialy vládní koalice zneužila stav legislativní nouze, protože předlohu chtěla mít schválenou rychle. Došlo tak podle něj k „ohnutí“ Ústavy a hnutí podá ústavní stížnost. Ministr dopravy Martin Kupka (ODS) argumentoval, že vláda musela zajistit fungování ekonomiky a opozice měla v dolní komoře dostatečný prostor. Významně přitom podle něj překročila „hranice demokratického nástroje obstrukcí,“ podotkl v pořadu Události, komentáře.

Vládní koalici se po několikadenních opozičních obstrukcích podařilo prosadit nižší valorizaci penzí. Současná sněmovna zažívá obstrukce poměrně často. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) jsou příčinou populisté a extremisté v opozičních lavicích, kteří tento prostředek zneužívají nad únosnou míru. Přesto se zástupci vládních stran s opozicí tento týden domluvili na pravidlech fungovní sněmovny, která jej naplňují „opatrným optimismem“, řekl v Otázkách Václava Moravce.

Poslanci schválili po tvrdých opozičních obstrukcích omezení mimořádného červnového růstu důchodů. Průměrný měsíční důchod vzroste podle vládních novely o 760 korun místo předpokládaných 1770 korun. Opozice v sobotu během třetího čtení neprosadila několik stovek návrhů na zvýšení valorizace. Předloha nyní zamíří k posouzení do Senátu, v němž mají vládní strany většinu. Mohla by se dostat na středeční schůzi horní komory. Nastupující prezident Petr Pavel, jenž dostane novelu k podpisu, by měl oznámit své stanovisko v pátek.

Závěrečné, třetí čtení k vládnímu návrhu na nižší červnové zvýšení důchodů začne v sobotu v osm hodin ráno. Takový je výsledek dramatického pátečního dění ve sněmovně. To vrcholilo ve večerních hodinách, kdy koalice odhlasovala omezení času pro vystoupení na nejvýše dvakrát pět minut včetně řečníků s přednostním právem. S tím nesouhlasil předseda hnutí ANO Andrej Babiš a odmítal opustit řečniště. Několik opozičních poslanců,  z ANO i SPD, ho obklopilo, aby zabránili jeho případnému vyvedení ze sálu. K vyřešení situace došlo až na následné schůzce širšího vedení sněmovny, které zahrnuje koaliční i opoziční zástupce.

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) a jeho předchůdkyně Alena Schillerová (ANO) se v nedělních Otázkách Václava Moravce názorově střetli kvůli vládou navrhované nižší červnové valorizaci penzí. Stanjura zmínil, že odpor opozice čekal, Schillerová zdůraznila, že jde o velmi citlivou záležitost, jejíž aspekty je třeba vážit a měřit. Viceguvernérka ČNB Eva Zamrazilová se domnívá, že vzorec, podle nějž se penze valorizují, by se měl změnit.

Zvolený prezident Petr Pavel by podle politiků opozičního ANO chtěl, aby se spor o valorizaci penzí vyřešil kompromisem. Místopředsedové hnutí Karel Havlíček a Alena Schillerová ale po jednání s Pavlem připustili, že zvolená hlava státu jasně neřekla, jak se postaví k novele, která – protlačí-li ji koalice parlamentem – přijde k podpisu na jeho stůl. Podle Havlíčka má Pavel obavy z následků toho, že koalice chce potřebnou novelu ve sněmovně projednat ve stavu legislativní nouze. Podobné výhrady vyjádřili i senátoři. Zazněly z klubů všech vládních stran.

Do Rady Českého rozhlasu zvolila sněmovna redaktora nakladatelství Argo Oldřicha Vágnera, do Rady České televize vybrali poslanci ředitele Městské knihovny v Praze Tomáše Řeháka. O výsledcích tajných voleb informoval předseda sněmovní volební komise Martin Kolovratník (ANO). V rámci středeční mimořádné schůze sněmovna nedospěla k hlasování o navrhovaných změnách ve výběru radních ČT a ČRo. Debata o vládní novele trvala přes čtyři hodiny a podobně jako při jejích předchozích sněmovních projednáváních ji provázela kritika z řad opozice.

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) popsal dva důvody, proč prosazuje nižší valorizaci důchodů – omezené možnosti rozpočtu a mezigenerační solidaritu. Podle poslance za ANO Aleše Juchelky ohrožuje nízké navýšení sociální smír. V Událostech, komentářích diskutovali o tom, jestli je vládní postup vůči lidem fér, ale i o „technikáliích“ ohledně přijímání navržené novely.

Vládní poslanci plánují ve sněmovně omezit přednostní práva a věnovat více času na konečné schvalování zákonů. Koalice tvrdí, že těmito návrhy reaguje na obstrukce, které jednání dolní komory provázejí. Opozice má ke snahám vladních kolegů výhrady.

Do druhého čtení by se měl podle opoziční poslankyně a exministryně spravedlnosti Heleny Válkové (ANO) vrátit zákon, který zpřísňuje kontrolu nad střetem zájmů politiků. Prvky novely zákona o střetu zájmů do novely o sdružování v politických stranách vnáší až pozměňovací návrh Jakuba Michálka (Piráti), který podle ní obsahuje chyby, jež je nezbytné opravit. Michálek považuje svůj návrh za dobře připravený, vychází podle něj z jiných návrhů, které však ANO v minulosti zablokovalo. Helena Válková a Jakub Michálek diskutovali o kontrole střetu zájmů politiků v Událostech, komentářích.

Koalice SPOLU (ODS, KDU-ČSL, TOP 09), Pirátů a STAN se blíží ke shodě na novele jednacího řádu sněmovny. V pořadu Otázky Václava Moravce to řekli předsedové poslaneckých klubů KDU-ČSL Marek Výborný a Pirátů Jakub Michálek. Chtějí například časový limit pro řečníky s přednostním právem. Opoziční ANO a SPD s tím nesouhlasí. Koaliční zástupci rovněž avizovali, že za několik měsíců by měla vláda zveřejnit upravené programové prohlášení reflektující energetickou krizi a válku na Ukrajině.

Jednání Poslanecké sněmovny toto volební období dlouhodobě poznamenávají obstrukce. V rozjitřené atmosféře se přitom poslanci musí shodnout na obsazení místopředsednického postu komory. Podle vicepremiéra a ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) přitom mezi některými členy není „chuť do rychlého řešení“. Uvedl to v pořadu Otázky Václava Moravce, kde spolu s poslankyní a někdejší místopředsedkyní sněmovny Janou Mračkovou Vildumetzovou (ANO) a senátorem Václavem Láskou (SEN 21) hovořil i o digitalizaci státu nebo transformaci České pošty.

Koalice přehlasovala první veto, které v tomto volebním období využil prezident republiky. Od září se tedy sníží platby za státní pojištěnce a od roku 2024 se začnou automaticky valorizovat. Poslanecká sněmovna také odsouhlasila vstup Finska a Švédska do NATO. Vše se podařilo až v sobotu brzy ráno po devatenácti hodinách opozičních obstrukcí. Mimořádně dlouho zabrala již debata o programu schůze. Poslanci ANO a SPD přišli s desítkami nových bodů, o nichž se chtěli bavit, žádný z nich se ale na program nakonec nedostal.

Pěstouni z řad příbuzných, kteří se o dítě začali starat před koncem minulého roku a dostávali za to odměnu od státu, zřejmě nebudou muset za dobu péče platit důchodové a zdravotní pojištění. Pěstounství by se u nich zařadilo mezi takzvané náhradní a vyloučené doby a zohlednilo by se při výpočtu penze. Zdravotní odvody by pak posílal stát. Předpokládá to vládní novela, kterou ve středu schválila sněmovna. Poslanci podpořili i možnost uvalování národních sankcí za závažná protiprávní jednání v mezinárodních souvislostech i mimo sankční seznam Evropské unie. Ve schvalování sporného snížení státních plateb do zdravotnictví za důchodce, děti nebo nezaměstnané bude dolní komora pokračovat za týden.

Více času na závěrečné schvalování nebo naopak méně na odůvodnění změn v programu schůze jsou dvě z nejčastěji zmiňovaných možných úprav jednacího řádu sněmovny, o kterých jedná poslanecká pracovní skupina. Koalice chce některé změny prosadit ještě v tomto volebním období. Opozice je ale zdrženlivější. Skupina vznikla v reakci na obstrukce během jednání dolní komory v posledních měsících.

Jednací řád Poslanecké sněmovny by se mohl měnit ještě během tohoto volebního období. Připouštějí to někteří členové pracovní skupiny, která má řešit právě změny této normy. Sejít se má poprvé v příštím týdnu. Důvodem jsou obstrukce opozice, které podle vládní koalice blokují jednání sněmovny. Opozice je ale ke změnám zdrženlivá.

Koaliční strany se přou o to, jestli se jim podaří prosadit korespondenční hlasování již pro volby nového prezidenta. Občanští demokraté ve včasné prosazení nevěří, jejich vládní spojenci na něm ale trvají. Třeba lidovci a TOP 09 kvůli tomu chtějí ještě do začátku parlamentních prázdnin svolat mimořádnou schůzi. Opoziční SPD chystá na případné jednání další obstrukce.

Vedení sněmovny řeší, jak zefektivnit průběh poslaneckých schůzí a schvalování zákonů, což v některé dny doprovázejí opoziční obstrukce nebo několik hodin trvající debaty o samotném programu. V úvahu připadá i změna jednacího řádu. Před tím ale opozice varuje.

Státní platby do zdravotnictví za důchodce, děti, studenty nebo nezaměstnané se po lednovém zvýšení od července asi opět sníží. Stát by tak měl za celý letošek odvést do veřejného zdravotního pojištění za každého svého pojištěnce v průměru stejný objem peněz jako loni. Předpokládá to vládní novela, kterou ve středu v úvodním kole podpořili poslanci po mnohahodinových obstrukcích opozičních ANO a SPD. ANO neprosadilo vrácení předlohy kabinetu k přepracování a SPD její zamítnutí už v prvním čtení. Nyní ji posoudí ve zkrácené měsíční lhůtě zdravotnický výbor. Sněmovna kvůli obstrukcím ve středu ráno zkrátila řečnickou dobu poslanců. Poslanci v podvečer jednomyslně schválili zrušení stavu pandemické pohotovosti.