Obstrukce strana 3 z 4

Do druhého čtení by se měl podle opoziční poslankyně a exministryně spravedlnosti Heleny Válkové (ANO) vrátit zákon, který zpřísňuje kontrolu nad střetem zájmů politiků. Prvky novely zákona o střetu zájmů do novely o sdružování v politických stranách vnáší až pozměňovací návrh Jakuba Michálka (Piráti), který podle ní obsahuje chyby, jež je nezbytné opravit. Michálek považuje svůj návrh za dobře připravený, vychází podle něj z jiných návrhů, které však ANO v minulosti zablokovalo. Helena Válková a Jakub Michálek diskutovali o kontrole střetu zájmů politiků v Událostech, komentářích.

Koalice SPOLU (ODS, KDU-ČSL, TOP 09), Pirátů a STAN se blíží ke shodě na novele jednacího řádu sněmovny. V pořadu Otázky Václava Moravce to řekli předsedové poslaneckých klubů KDU-ČSL Marek Výborný a Pirátů Jakub Michálek. Chtějí například časový limit pro řečníky s přednostním právem. Opoziční ANO a SPD s tím nesouhlasí. Koaliční zástupci rovněž avizovali, že za několik měsíců by měla vláda zveřejnit upravené programové prohlášení reflektující energetickou krizi a válku na Ukrajině.

Jednání Poslanecké sněmovny toto volební období dlouhodobě poznamenávají obstrukce. V rozjitřené atmosféře se přitom poslanci musí shodnout na obsazení místopředsednického postu komory. Podle vicepremiéra a ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) přitom mezi některými členy není „chuť do rychlého řešení“. Uvedl to v pořadu Otázky Václava Moravce, kde spolu s poslankyní a někdejší místopředsedkyní sněmovny Janou Mračkovou Vildumetzovou (ANO) a senátorem Václavem Láskou (SEN 21) hovořil i o digitalizaci státu nebo transformaci České pošty.

Koalice přehlasovala první veto, které v tomto volebním období využil prezident republiky. Od září se tedy sníží platby za státní pojištěnce a od roku 2024 se začnou automaticky valorizovat. Poslanecká sněmovna také odsouhlasila vstup Finska a Švédska do NATO. Vše se podařilo až v sobotu brzy ráno po devatenácti hodinách opozičních obstrukcí. Mimořádně dlouho zabrala již debata o programu schůze. Poslanci ANO a SPD přišli s desítkami nových bodů, o nichž se chtěli bavit, žádný z nich se ale na program nakonec nedostal.

Pěstouni z řad příbuzných, kteří se o dítě začali starat před koncem minulého roku a dostávali za to odměnu od státu, zřejmě nebudou muset za dobu péče platit důchodové a zdravotní pojištění. Pěstounství by se u nich zařadilo mezi takzvané náhradní a vyloučené doby a zohlednilo by se při výpočtu penze. Zdravotní odvody by pak posílal stát. Předpokládá to vládní novela, kterou ve středu schválila sněmovna. Poslanci podpořili i možnost uvalování národních sankcí za závažná protiprávní jednání v mezinárodních souvislostech i mimo sankční seznam Evropské unie. Ve schvalování sporného snížení státních plateb do zdravotnictví za důchodce, děti nebo nezaměstnané bude dolní komora pokračovat za týden.

Více času na závěrečné schvalování nebo naopak méně na odůvodnění změn v programu schůze jsou dvě z nejčastěji zmiňovaných možných úprav jednacího řádu sněmovny, o kterých jedná poslanecká pracovní skupina. Koalice chce některé změny prosadit ještě v tomto volebním období. Opozice je ale zdrženlivější. Skupina vznikla v reakci na obstrukce během jednání dolní komory v posledních měsících.

Jednací řád Poslanecké sněmovny by se mohl měnit ještě během tohoto volebního období. Připouštějí to někteří členové pracovní skupiny, která má řešit právě změny této normy. Sejít se má poprvé v příštím týdnu. Důvodem jsou obstrukce opozice, které podle vládní koalice blokují jednání sněmovny. Opozice je ale ke změnám zdrženlivá.

Koaliční strany se přou o to, jestli se jim podaří prosadit korespondenční hlasování již pro volby nového prezidenta. Občanští demokraté ve včasné prosazení nevěří, jejich vládní spojenci na něm ale trvají. Třeba lidovci a TOP 09 kvůli tomu chtějí ještě do začátku parlamentních prázdnin svolat mimořádnou schůzi. Opoziční SPD chystá na případné jednání další obstrukce.

Vedení sněmovny řeší, jak zefektivnit průběh poslaneckých schůzí a schvalování zákonů, což v některé dny doprovázejí opoziční obstrukce nebo několik hodin trvající debaty o samotném programu. V úvahu připadá i změna jednacího řádu. Před tím ale opozice varuje.

Státní platby do zdravotnictví za důchodce, děti, studenty nebo nezaměstnané se po lednovém zvýšení od července asi opět sníží. Stát by tak měl za celý letošek odvést do veřejného zdravotního pojištění za každého svého pojištěnce v průměru stejný objem peněz jako loni. Předpokládá to vládní novela, kterou ve středu v úvodním kole podpořili poslanci po mnohahodinových obstrukcích opozičních ANO a SPD. ANO neprosadilo vrácení předlohy kabinetu k přepracování a SPD její zamítnutí už v prvním čtení. Nyní ji posoudí ve zkrácené měsíční lhůtě zdravotnický výbor. Sněmovna kvůli obstrukcím ve středu ráno zkrátila řečnickou dobu poslanců. Poslanci v podvečer jednomyslně schválili zrušení stavu pandemické pohotovosti.

Mimořádně nikoli ve Strakově akademii, nýbrž v prostorách Poslanecké sněmovny zasedla vláda. Zabývala se novým evropským balíčkem protiruských sankcí. Premiér Petr Fiala (ODS) uvedl, že Česko bude požadovat odklad z unijního ropného embarga, měl by být dvouletý až tříletý. Ministři na jednání schválili také možnost povolat vojáky a celníky na pomoc policistům v době českého předsednictví Evropské unii, prošel i návrh na jmenování profesorů.

Sněmovnu tento týden čekají obstrukce a nejspíš i další noční jednání. V úterý začne mimořádná schůze o korespondenční volbě, snížení objemu plateb za státní pojištěnce nebo zrušení EET, tedy o bodech, vůči kterým má opozice výhrady. Koalice je přitom považuje za priority. I když mají vládní strany ve sněmovně jasnou většinu, cesta k hlasování nebude jednoduchá. Očekávají se dlouhá vystoupení, a to už při úvodním schvalování programu.

Sněmovna v pátek neprojednala zpřísnění zákazu vlastnictví médií nebo přijímání dotací v zákoně o střetu zájmů. Zabránily tomu obstrukce hnutí ANO. Podle předsedy klubu TOP 09 Jana Jakoba podali poslanci ANO „štos“ přihlášek už v ranním bloku změn programu schůze. Předsedkyně frakce ANO Alena Schillerová v úvodu jednání mluvila o koaliční „posedlosti Babišem“. Poslanci ANO nakonec v poledne schůzi žádostí o přestávku předčasně ukončili.

Poslanci jednomyslně schválili usnesení odsuzující ruský postup na Ukrajině. Vyzvali k vytvoření mezinárodního tribunálu, který se bude zabývat válečnými zločiny, a českou vládu k zapojení státu do těchto příprav. Ostře se vůči Rusku vymezil ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti), podle něj připomíná situace v Buče hrůzy druhé světové války. Místopředseda sněmovny Jan Bartošek (KDU-ČSL) a ministryně obrany Jana Černochová (ODS) prohlásili ruský postup vůči Ukrajincům za genocidu.

Platby státu zdravotním pojišťovnám za děti, důchodce, nezaměstnané a další státní pojištěnce mají od 1. července klesnout z 1967 na 1567 korun měsíčně. Zjistila to Česká televize. Návrh ve středu projedná a prakticky jistě schválí vláda. Právě snížení státních plateb do zdravotnictví je největším škrtem v letošním státním rozpočtu.

Zástupci vládní koalice chtějí omezit blokování jednání sněmovny dlouhými projevy. Koaliční poslanci o tom chtějí v příštích dnech jednat s opozicí. Důvodem jsou právě obstrukce. Například v tomto týdnu poslanci potřebovali až 37 hodin na to, aby přehlasovali senátní veto novely pandemického zákona. Kritizovalo ji hlavně hnutí SPD, například jeho šéf Tomio Okamura mluvil dlouhých šest hodin.

Premiér Petr Fiala (ODS) hodnotí vývoj kolem ukrajinské krize jako velmi vážný. Podle něj Rusko může zaútočit na Ukrajinu kdykoliv. Všechny diplomatické pokusy zatím nevedou k žádnému výsledku, řekl Fiala v Otázkách Václava Moravce. Zároveň ocenil jednotu Evropské unie i spolupráci NATO. Pokud dojde k ruské invazi na Ukrajinu, musí za to Moskva tvrdě zaplatit, prohlásil předseda vlády.

Pět hodin ve čtvrtek trvala mimořádná schůze Poslanecké sněmovny kvůli cenám energií, výsledek ale nepřinesla, zákonodárci neschválili program jednání. Politici zároveň řešili, jak se postavit k opakovaným obstrukcím kvůli pandemickému zákonu. Předseda SPD Tomio Okamura v noci řečnil hodinu a půl, debaty se protáhly do rána. Objevily se výzvy ke změně jednacího řádu sněmovny. S tím, aby se o tom uvažovalo pro příští období, souhlasí politici, kteří byli hosty Událostí komentářů.

Poslanci ve středu už druhým dnem ve sněmovně schvalují novelu pandemického zákona. Projednávání legislativní normy výrazně komplikují obstrukce části opozičních poslanců, kvůli kterým zákonodárci v jednacím sále strávili i celou noc z úterý na středu. Tématu se věnovalo středeční Interview ČT24, jehož hostem byl ústavní právník Jan Kysela. Ten způsob jednání označil za smutný a zároveň varoval před možnými implikacemi do budoucna.

Vystavovat na demonstracích šibenice je jednoznačně špatně, řekl v Interview ČT24 poslanec a hejtman Moravskoslezského kraje Ivo Vondrák (ANO). Podle něj si lidé zvykli na liberální svobody a zapomínají na vnitřní zodpovědnost a disciplínu. Vadí mu také obstrukce v Poslanecké sněmovně a naznačil, že by se měl změnit jednací řád dolní komory. Odmítl pandemický zákon jako zbytečný a uvedl, že by měl být raději v případě potřeby vyhlašován nouzový stav.

Spory v Poslanecké sněmovně pokračují, vládní a opoziční zákonodárci se navzájem obviňují z toho, kdo úmyslně brzdí jednání dolní komory. Zejména poslanci hnutí SPD využívají možnosti prodlužovat svá vystoupení a přerušovat jednání. Zaznívají i hlasy, že je třeba změnit jednací řád sněmovny, a zamezit tak obstrukcím. Ústavní právník Robert Zbíral ale v Devadesátce ČT24 vysvětlil, že koaliční strany už mají k dispozici nástroje k tomu, aby obstrukcím opozice zamezily.

Premiér Petr Fiala (ODS) má za sebou první interpelace ve funkci předsedy vlády. Jednání opět poznamenaly obstrukce opozičních poslanců. Premiér řekl mimo jiné v odpovědi na interpelaci Aleny Schillerové (ANO), že je jeho vláda připravena projednat upravený návrh státního rozpočtu v polovině února, aby platil od 1. dubna.

Americký prezident Joe Biden vyzval k obejití klíčového pravidla Senátu, které podporuje legislativní kompromis. Zrušení takzvaného filibusteru dříve označoval za nebezpečné. Jeho současná ochota pojistku obejít svědčí o enormním zájmu prosadit federální revizi volebních zákonů.

Vláda by mohla od prosince spolu s chystaným zrušením uznávání antigenních testů zavést některé kompenzační programy pro firmy. Ty jsou už připravené, ale musí se na nich shodnout profesní svazy a budoucí vláda. Kompenzace by se mohly pohybovat řádově kolem jedné miliardy korun měsíčně, uvedl v pořadu Otázky Václava Moravce (OVM) ministr průmyslu a obchodu a dopravy v demisi Karel Havlíček (ANO). Uvedl také to, že kvůli Landově iniciativě, která vyzvala k zahlcení krajských hygienických stanic (KHS), bude teď nutné jejich kapacity posílit.