Obnovitelné zdroje energie strana 2 z 3

Solární elektrárny se po otřesech na trhu s energiemi staly vyhledávanou a dostupnou alternativou, která je šetrnější k životnímu prostředí. S jejich rozšířením ale zároveň vyvstává otázka nad jejich osudem poté, co doslouží. Nově vznikající společnosti teď hledají pro vysloužilé solární panely ekologické využití. Některé se podaří opravit, jiné slouží třeba jako zdroj skla k pískování.

Česky vyšel Svět bez konce, komiks, který přístupnou formou vysvětluje klimatickou změnu. Částečné východisko vidí v jaderné energii. Ve Francii se stal nejprodávanější knihou loňského roku. Spolu s kreslířem Christophem Blainem ho vytvořil energetický expert Jean-Marc Jancovici.

Malá komunita Drúzů ze severní části Golanských výšin zásadně nesouhlasí s výstavbou jedenadvaceti obřích větrných elektráren, kterou plánuje Izrael. Místní se obávají záboru zemědělských pozemků a dopadů na krajinu. Po srážkách mezi Drúzy a policií izraelská vláda práce na turbínách dočasně přerušila.

Stát by už z rozpočtu neměl platit celý příspěvek na podporu obnovitelných zdrojů. Celou částku na sebe převzal loni v říjnu kvůli energetické krizi způsobené válkou na Ukrajině. Ministerstvo průmyslu a obchodu představilo několik norem, které mají toto financování proměnit. Jednou z nich chce stanovit podporu obnovitelných zdrojů – placenou z rozpočtu – pro příští rok na 17,5 miliardy.

Celý výnos z daně z nemovitosti by mohl zůstat obcím. Zjistila to Česká televize. Vláda sice v úsporném balíčku navrhla zdvojnásobit odvod a získat tím peníze pro státní rozpočet, zástupci samospráv ale navrhli ponechat celý výnos daně z nemovitosti obcím a za to by se vzdaly části výtěžku z příjmu lidí a firem. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) je ochotný o tom debatovat.

Švýcaři v nedělním referendu schválili návrh zákona usilující o dosažení uhlíkové neutrality do roku 2050. Obyvatelé alpské země rovněž schválili zvýšení daně z příjmu velkých podniků. Pro klimatický návrh hlasovalo 59,1 procenta zúčastněných a pro novou sazbu daně 78,5 procenta. Vyplývá to z konečných výsledků, které zveřejnil server Neue Zürcher Zeitung (NZZ).

Společnost Geomet koupila pozemky v průmyslovém areálu Dukla, na kterých hodlá postavit závod na zpracování lithia z nedalekého Cínovce na Teplicku. Kupní cena pozemků u obce Újezdeček dosáhla téměř miliardy korun, napsal server Seznam Zprávy. Na Cínovci se nachází největší evropské ložisko lithia, které je klíčovou surovinou pro výrobu baterií do elektromobilů a baterií pro obnovitelné zdroje.

Obyvatelé Sazomína na Žďársku v pátečním místním referendu podpořili pokračování jednání o stavbě větrných elektráren na území obce. Se záměrem na vybudování tří větrníků přišel soukromý investor, obci za to nabízí finanční příspěvky. Se stavbou elektráren vyslovilo souhlas 86 lidí, tedy 54 procent, proti bylo 71 hlasů. Odevzdáno bylo 158 hlasovacích lístků, jeden byl neplatný.

Německo chce být do roku 2045 klimaticky neutrální zemí, což nechala už předloni uzákonit vláda tehdejší kancléřky Angely Merkelové. Plány ale Německu překazila rusko-ukrajinská válka. Bez ruského plynu totiž země začala spalovat víc hnědého uhlí, se kterým chtěla původně v dohledné době skoncovat. Proti jsou však klimatičtí aktivisté, kteří stále častěji blokují dopravu v ulicích německých měst, slibují i blokádu Berlína. Tématem se zabýval pořad Zóna ČT24, který moderovali Michal Kubal a Martin Řezníček.

Celkem 97,5 procenta Čechů platí za energie méně, než je uvedeno v ceníku. V Otázkách Václava Moravce (OVM) to uvedl ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (nestr. za STAN), který zatím prozkoumal 70 procent trhu. Právě ceníkové ceny přitom dostává Eurostat. Síkela předloží poslancům novelu energetického zákona, který dá pravomoci Energetickému regulačnímu úřadu (ERÚ) získávat od dodavatelů reálné ceny. Podle exministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) to však není logický krok, protože se tím změní vzorek.

Situace na trhu s energiemi se pomalu uklidňuje. Dodavatelé energií začínají stále více nabízet tarify s cenami i pod státem stanoveným stropem. I přesto ale ministerstvo průmyslu o rušení stropů zatím neuvažuje. Resort předpokládá, že na energetickou pomoc půjde letos 130 miliard korun, včetně poplatku za obnovitelné zdroje. Záležet bude na vývoji velkoobchodních cen na burze.

Zásobníky plynu jsou naplněny více než z poloviny, trojnásobně oproti loňsku. Při zopakování loňské spotřeby budou na příští zimu opět plné, řekl ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN). Uplynulou zimu Česko podle něj z energetického hlediska zvládlo, hlavní roli hrálo právě snížení spotřeby plynu. Zdůraznil také, že od začátku roku do Česka nepřitekl žádný zemní plyn z Ruska. Za stejné období se spotřeba plynu snížila o patnáct procent oproti stejnému období loni. Podle Jozefa Síkely ale i tak stojí před Českem další výzvy, aby plynu bylo dost i na příští topnou sezonu.

Před rokem – po vypuknutí války na Ukrajině – slibovala německá spolková vláda masivní rozvoj obnovitelných zdrojů energie, zejména větrných elektráren. Jenže naplánovaný větrný boom, jehož cílem mělo být energeticky nezávislé Německo, zatím nepřichází. I kvůli odporu některých spolkových zemí. Spolkový parlament schválil ale počátkem března zákon, který by měl přípravu stavby větrných elektráren zjednodušit a urychlit.

Německo už není odkázáno na dovoz ruských energií, prohlásil letos v lednu spolkový ministr financí Christian Lindner. Zatímco nyní jeho vyjádření nevyvolalo větší pozornost, ještě před rokem by něco takového bylo nemyslitelné. Pouhý měsíc předtím, než Moskva zahájila plnohodnotnou pozemní invazi na Ukrajinu, Berlín stále řešil povolení pro spuštění ruského plynovodu Nord Stream 2 a zdráhal se připustit, že by třeba projekt kvůli chování Moskvy zcela obětoval. O rok později je ale všechno jinak.

Uprchlíci z Ukrajiny napadené Ruskem si budou moci prodloužit dočasnou ochranu v Česku o rok do konce března 2024. Postup stanoví novela zákona zvaného lex Ukrajina, kterou podepsal prezident Miloš Zeman. Dočasná ochrana umožňuje běžencům přístup k veřejnému zdravotnímu pojištění, vzdělání či na trh práce. Hlava státu podepsala i další zákony – například o rozšíření působnosti Vojenské policie či o snazším povolování výstavby malých obnovitelných zdrojů energie.

Uprchlíci z Ukrajiny si budou moci prodloužit dočasnou ochranu v Česku o rok do konce března 2024. Ve středu to odsouhlasil Senát. Schválil také novelu energetického zákona, která má zjednodušit povolování staveb malých obnovitelných zdrojů energie. Jde hlavně o fotovoltaické elektrárny. Horní komora ve středu také kývla na rozšíření pravomoci Vojenské policie. V závěru jednání pak vyzvala ministerstvo vnitra k záchraně České pošty před insolvencí.

Ministerstvo životního prostředí letos podpořilo už skoro padesát tisíc solárních elektráren na střechách rodinných či bytových domů. To je už čtyřikrát více než v loňském roce. S tím ale přicházejí i problémy. Například na jihovýchodě republiky už totiž přestává stačit kapacita sítě. Žadatele o připojení solárů k síti tak energetici začínají odmítat. Elektrárna do sítě připojená být nemusí, domácnost ji může využívat i bez toho.

O energetické krizi rozhodne podle europoslance Alexandra Vondry (ODS) několik příštích zim, které podle něj budou těžší, než se čekalo, a při kterých se ukáže význam dodávek zemního plynu. V pořadu Události, komentáře uvedl, že považuje za chybu, když se evropské státy zdráhají zajistit dlouhodobé kontrakty plynu ze zemí, které by nahradily dodávky z Ruska. Někdejší ministr životního prostředí Martin Bursík si naopak myslí, že je potřeba plyn zachovat jako krátkodobé řešení přechodu z uhlí a zaměřit se na masivní podporu obnovitelných zdrojů.

Spory na klimatické konferenci COP 27 v egyptském Šarm aš-Šajchu panují kolem zřízení fondu, který by chudým zemím kompenzoval škody způsobené změnou klimatu. Peníze, které bohaté země do rozvojového světa investují, je potřeba ohlídat, míní geograf a hydrolog Bohumír Jánský, který byl hostem pořadu Interview ČT24. Podle něj se česká politická reprezentace na úrovni státu postavila dobře k boji se suchem, které způsobily dopady klimatické změny. Opačný názor ale mají studenti na českých univerzitách, kteří v tomto týdnu protestovali proti udajné nečinnosti vlády.

Kombinace jaderné energetiky a obnovitelných zdrojů (OZE) je pro Česko jediným skutečně bezpečným scénářem. Na zahájení Evropského jaderného fóra v budově České národní banky to v pátek řekl premiér Petr Fiala (ODS). Odolný energetický systém se ve středoevropských podmínkách nemůže obejít bez stabilního nízkoemisního zdroje, a tím je jádro, míní. Dodal, že Evropa si nemůže dovolit být v energetice závislá na třetích stranách. Eurokomisařka Kadri Simsonová doplnila, že pro zachování současné kapacity jaderných zdrojů v EU budou v příštích dekádách potřeba investice 350 až 450 miliard eur (až 11 bilionů korun).

Lidstvo musí tváří v tvář globálnímu oteplování a jeho zrychlujícím se dopadům začít spolupracovat, nebo zahyne. Zástupcům zemí, kteří se sešli na klimatické konferenci COP27 v Egyptě, to v pondělí řekl generální tajemník OSN António Guterres, podle kterého se svět řítí do klimatického pekla. Francouzský prezident Emmanuel Macron vyzval na konferenci k přechodu ekonomik od uhlí k čistším zdrojům. Konference se účastní zástupci 195 států i Evropské unie.

Na energetické, petrolejářské či těžební firmy a banky zřejmě od příštího roku dopadne daň z neočekávaných zisků. V takzvaném daňovém balíčku ji schválila sněmovna. Dolní komora rovněž odsouhlasila zvýšení limitu pro povinnou registraci k DPH na dva miliony korun. Soubor daňových novinek musí ještě posoudit Senát.

Poslanci se na úterním jednání několik hodin zabývali zavedením daně z mimořádných zisků, která je součástí vládního daňového balíčku. Sešlo se i několik pozměňovacích návrhů. Ve druhém čtení měli zákonodárci projednat také změny v řízení Národní sportovní agentury a další body, nakonec jednací den ukončili těsně po 20. hodině poté, co byly krátce načteny zmíněné pozměňovací návrhy. Definitivně by zákonodárci měli daňový balíček schvalovat na konci příštího pracovního týdne.

Vláda ve středu svým nařízením stanovila maximální ceny elektřiny a plynu. Zastropování bude platit po celý příští rok, v zálohách za energie by se mělo opatření projevit již během listopadu. Cenový strop pro domácnosti, firmy připojené na nízké napětí a veřejné služby bude platit bez ohledu na spotřebu. Malé a střední firmy připojené na vysoké a velmi vysoké napětí budou mít cenový strop stanovený na 80 procentech nejvyšší spotřeby za posledních pět let.