Lopatky větrných elektráren rostou tak rychle, že byznys kolem nestíhá, všímají si FT

Odborníci na větrnou energetiku se začali zabývat rychlým růstem délky lopatek u větrných elektráren. Vyzývají investory, aby brzdili a zaměřili se na větší standardizaci, píše list Financial Times (FT). Závod o stále delší lopatky může totiž způsobit více škody než užitku, protože dodavatelské řetězce nestíhají a objevují se otázky týkající se technických rizik a ziskovosti výrobců větrných turbín. Neustálé prodlužování lopatek je důsledkem toho, že výkon s ním rychle roste.

Za inženýrský úspěch se dá považovat 169 větrných turbín, které u pobřeží Yorkshiru vztyčila dánská firma Orsted. Každá z nich má výkon osm megawattů a dokáže dodávat energii jedné domácnosti po dobu 24 hodin pouhým jedním otočením lopatek dlouhých 81 metrů.

O desítky kilometrů severněji si konkurenční firma SSE přisadila, její novější turbíny s lopatkami dlouhými 107 metrů mohou napájet domácnost jedním otočením až dva dny. Závod o větší turbíny však teď přiměl odborníky k výzvě na zpomalení jejich růstu.

Skokový růst délky lopatek větrných elektráren na moři je odrazem tvrdého konkurenčního boje v posledních více než deseti letech. Rychlé tempo vývoje pomohlo snížit náklady a ukázalo, že toto odvětví může být důležitou součástí dekarbonizace energetického systému, jenže má to i svá rizika.

Delší lopatky = vyšší účinnost

I když se v odvětví vážně diskutuje o omezení délky lopatek, mnozí developeři stále těžko odolávají vábení vyšší účinnosti. První modely v 90. letech minulého století měly výkon jeden megawatt (MW), nyní se ale vyvíjejí turbíny o výkonu 18 MW a více se stožáry tyčícími se ve výšce více než 100 metrů nad vodní hladinou.

Získání většího množství elektřiny z každé turbíny také pomohlo snížit náklady na elektřinu z větru za deset let do roku 2021 až o šedesát procent, uvádí Mezinárodní agentura pro obnovitelnou energii.

Rychlý vývoj ale přinesl i řadu problémů. Například pro výrobce plavidel, která pomáhají instalovat turbíny, a dalším částem dodavatelského řetězce. Všichni se musí přizpůsobit obrovskému nárůstu velikosti a hmotnosti.

„Mluvíte (nyní) o gondolách (částech turbín) vážících 800 až tisíc tun,“ řekl hlavní technolog firmy vyrábějící turbíny Vestas Anders Nielsen. „Musíte zpevnit pobřežní hráz (abyste to zvládli),“ dodal.

Častější problémy

Nedávná zpráva konzultační společnosti Wood Mackenzie ukázala, že zhruba polovinu plavidel používaných po celém světě při instalaci větrných elektráren bude nutné vyměnit, protože nejsou navržena pro novější modely turbín. Jejich nahrazení bude stát zhruba 13 miliard USD (288,9 miliardy korun). Majitelé plavidel však už investovali velké částky do současných modelů, aby záhy zjistili, že jsou nedostatečná.

Rychlé tempo vývoje také znamená, že nové modely větrných elektráren se používají v praxi mnohem dříve, než se podařilo pečlivě prozkoumat výkon současných modelů z dlouhodobého pohledu. To vyvolává otázky, zda se podaří podchytit případné problémy.

Pojišťovna GCube zaměřená na odvětví obnovitelné energie ve své květnové zprávě upozornila, že zařízení s výkonem vyšším než osm MW hlásí problémy rychleji než menší zařízení.

„Nevím o žádném jiném odvětví, které by se prosazovalo takovým tempem, pokud jde o uvádění nových modelů na trh dříve, než jsou k dispozici skutečné zkušenosti na předchozích úrovních,“ řekl profesor z Durhamské univerzity, který se věnuje obnovitelné energii, Simon Hogg. „To vnáší do tohoto odvětví velké riziko,“ upozornil.

Také finance v odvětví jsou napjaté. Výrobci turbín v posledních pěti letech vykázali velké ztráty, protože se snaží uvádět na trh nové modely, a zároveň drží ceny nízko. Developery pak trápí vysoká inflace a vysoké úrokové sazby. Některé projekty elektráren na moři byly zastaveny.

Firmy se obávají potlačení inovace

V odvětví se tak stále častěji objevují výzvy ke zpomalení vývoje nových modelů turbín. Podle mnohých by pro růst odvětví a splnění náročných cílů v oblasti čisté energie bylo nyní lepší se zaměřit na standardizaci současných modelů. Wood Mackenzie uvedl, že dočasné omezení, trvající nejméně deset let, by poskytlo dodavatelům a investorům důvěru v jejich nové investice.

Řada hráčů v sektoru však omezení velikosti nepodporuje, protože se obávají, že by mohlo mít „nezamýšlené následky“. Ředitel projektu Norfolk Rob Anderson se domnívá, že je třeba se vyhnout zavádění opatření, která by mohla případně potlačit inovace.

Jeden z předních developerů větrných farem Iberdrola podporuje zpomalení rozvoje nových modelů, ale nemyslí si, že je nutné zavádět omezení velikosti. Věří, že v budoucnu se zlepší ziskové marže a odvětví zažije nový impulz.

Podobný názor zastává i Nielsen z firmy Vestas, který zdůrazňuje potřebu odpovědného vývoje. Nejúčinnějším přístupem je podle něj zpomalení tempa zvětšování turbín. „Toto odvětví musí dospět a každý v dodavatelském řetězci musí vydělat peníze, aby mohlo přetrvat,“ řekl.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V lavinách na severu Itálie zahynulo několik lidí

Při několika lavinách na severu Itálie zahynuli čtyři lidé a další utrpěli zranění, uvedla agentura DPA. V italských horách platí vysoké lavinové nebezpečí.
20:29Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ukrajinské elektrárny kvůli ruským útokům snižují výkon

V důsledku sobotního ruského útoku musely ukrajinské jaderné elektrárny snížit svůj výkon. Informuje o tom Ministerstvo energetiky Ukrajiny. Drony a rakety podle instituce mířily především na rozvodny a vzdušné vedení. Jaderné elektrárny jsou největším zdrojem elektřiny v zemi. Jednu z nich za přísných bezpečnostních opatření navštívil štáb České televize.
před 1 hhodinou

Demonstrace odpůrců olympiády v Miláně přerostla v násilnosti

Sobotní demonstrace odpůrců olympiády v severoitalském Miláně přerostla v násilnosti, když zhruba stovka protestujících házela na policisty dělobuchy, dýmovnice a lahve. Informovala o tom agentura Reuters s tím, že policie dav rozehnala vodními děly. Zimní olympijské hry, které začaly v pátek, hostí Milán společně s Cortinou d'Ampezzo.
před 1 hhodinou

Krize ve vztazích s USA kvůli Grónsku ještě neskončila, míní Rasmussen

Krize ve vztazích se Spojenými státy kvůli Grónsku ještě neskončila, i když se vztahy zlepšují, je přesvědčen dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen. Vyjádřil se tak v sobotu podle agentury AFP na tiskové konferenci v grónském Nuuku. O největší světový ostrov, bohatý na nerostné suroviny, donedávna usiloval americký prezident Donald Trump, což vedlo k velkému napětí. Dánsko, pod které Grónsko jako autonomní oblast patří, to stejně jako další evropské země jasně odmítalo.
před 2 hhodinami

Železnici v severní Itálii ochromila trojice sabotážních útoků

Provoz na železnici v severní Itálii, která nyní hostí zimní olympijské hry v Miláně a Cortině d'Ampezzo, v sobotu ochromila trojice sabotáží. Italské ministerstvo dopravy označilo událost za akt „vážné sabotáže“ a dodalo, že připomíná zahajovací den letních olympijských her v Paříži v roce 2024, kdy sabotéři zasáhli francouzskou vysokorychlostní síť TGV a způsobili dopravní chaos, píše agentura Reuters.
před 7 hhodinami

Sybiha popřel ukrajinskou účast v postřelení zástupce šéfa ruské GRU

Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha popřel, že by jeho země stála za postřelením zástupce šéfa ruské vojenské rozvědky GRU Vladimira Alexejeva. Informovala o tom agentura Reuters. Ze zodpovědnosti za pokus o atentát na vysoce postaveného vojenského ruského činitele Ukrajinu v pátek obvinil šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov, jenž bez důkazů tvrdil, že se Kyjev snaží narušit mírová jednání. Ukrajina se už téměř čtyři roky brání rozsáhlé ruské vojenské agresi.
před 8 hhodinami

USA chtějí, aby rusko-ukrajinská válka skončila do června, řekl Zelenskyj

Spojené státy chtějí, aby Ukrajina a Rusko ukončily válku do června, řekl podle agentur AP a AFP ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Pokud termín nebude dodržen, administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa podle něj pravděpodobně vyvine na obě strany tlak. Američané také navrhli, aby se vyjednávací týmy Kyjeva a Moskvy setkaly příště v USA, nejspíše v Miami, dodal Zelenskyj. Ukrajina se brání plnohodnotné ruské vojenské agresi od února 2022.
10:30Aktualizovánopřed 8 hhodinami

Šťastný by si přál olympiádu v Česku. Připustil ale ekonomickou náročnost

V Itálii v pátek večer začala olympiáda. Až do 22. února budou o medaile soutěžit skoro tři tisíce sportovců z devadesátky zemí. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) by byl rád, kdyby se olympiáda v budoucnosti pořádala také v Česku. Řekl to v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským. Připustil ale, že by to bylo ekonomicky náročné.
před 10 hhodinami
Načítání...