Lopatky větrných elektráren rostou tak rychle, že byznys kolem nestíhá, všímají si FT

Odborníci na větrnou energetiku se začali zabývat rychlým růstem délky lopatek u větrných elektráren. Vyzývají investory, aby brzdili a zaměřili se na větší standardizaci, píše list Financial Times (FT). Závod o stále delší lopatky může totiž způsobit více škody než užitku, protože dodavatelské řetězce nestíhají a objevují se otázky týkající se technických rizik a ziskovosti výrobců větrných turbín. Neustálé prodlužování lopatek je důsledkem toho, že výkon s ním rychle roste.

Za inženýrský úspěch se dá považovat 169 větrných turbín, které u pobřeží Yorkshiru vztyčila dánská firma Orsted. Každá z nich má výkon osm megawattů a dokáže dodávat energii jedné domácnosti po dobu 24 hodin pouhým jedním otočením lopatek dlouhých 81 metrů.

O desítky kilometrů severněji si konkurenční firma SSE přisadila, její novější turbíny s lopatkami dlouhými 107 metrů mohou napájet domácnost jedním otočením až dva dny. Závod o větší turbíny však teď přiměl odborníky k výzvě na zpomalení jejich růstu.

Skokový růst délky lopatek větrných elektráren na moři je odrazem tvrdého konkurenčního boje v posledních více než deseti letech. Rychlé tempo vývoje pomohlo snížit náklady a ukázalo, že toto odvětví může být důležitou součástí dekarbonizace energetického systému, jenže má to i svá rizika.

Delší lopatky = vyšší účinnost

I když se v odvětví vážně diskutuje o omezení délky lopatek, mnozí developeři stále těžko odolávají vábení vyšší účinnosti. První modely v 90. letech minulého století měly výkon jeden megawatt (MW), nyní se ale vyvíjejí turbíny o výkonu 18 MW a více se stožáry tyčícími se ve výšce více než 100 metrů nad vodní hladinou.

Získání většího množství elektřiny z každé turbíny také pomohlo snížit náklady na elektřinu z větru za deset let do roku 2021 až o šedesát procent, uvádí Mezinárodní agentura pro obnovitelnou energii.

Rychlý vývoj ale přinesl i řadu problémů. Například pro výrobce plavidel, která pomáhají instalovat turbíny, a dalším částem dodavatelského řetězce. Všichni se musí přizpůsobit obrovskému nárůstu velikosti a hmotnosti.

„Mluvíte (nyní) o gondolách (částech turbín) vážících 800 až tisíc tun,“ řekl hlavní technolog firmy vyrábějící turbíny Vestas Anders Nielsen. „Musíte zpevnit pobřežní hráz (abyste to zvládli),“ dodal.

Častější problémy

Nedávná zpráva konzultační společnosti Wood Mackenzie ukázala, že zhruba polovinu plavidel používaných po celém světě při instalaci větrných elektráren bude nutné vyměnit, protože nejsou navržena pro novější modely turbín. Jejich nahrazení bude stát zhruba 13 miliard USD (288,9 miliardy korun). Majitelé plavidel však už investovali velké částky do současných modelů, aby záhy zjistili, že jsou nedostatečná.

Rychlé tempo vývoje také znamená, že nové modely větrných elektráren se používají v praxi mnohem dříve, než se podařilo pečlivě prozkoumat výkon současných modelů z dlouhodobého pohledu. To vyvolává otázky, zda se podaří podchytit případné problémy.

Pojišťovna GCube zaměřená na odvětví obnovitelné energie ve své květnové zprávě upozornila, že zařízení s výkonem vyšším než osm MW hlásí problémy rychleji než menší zařízení.

„Nevím o žádném jiném odvětví, které by se prosazovalo takovým tempem, pokud jde o uvádění nových modelů na trh dříve, než jsou k dispozici skutečné zkušenosti na předchozích úrovních,“ řekl profesor z Durhamské univerzity, který se věnuje obnovitelné energii, Simon Hogg. „To vnáší do tohoto odvětví velké riziko,“ upozornil.

Také finance v odvětví jsou napjaté. Výrobci turbín v posledních pěti letech vykázali velké ztráty, protože se snaží uvádět na trh nové modely, a zároveň drží ceny nízko. Developery pak trápí vysoká inflace a vysoké úrokové sazby. Některé projekty elektráren na moři byly zastaveny.

Firmy se obávají potlačení inovace

V odvětví se tak stále častěji objevují výzvy ke zpomalení vývoje nových modelů turbín. Podle mnohých by pro růst odvětví a splnění náročných cílů v oblasti čisté energie bylo nyní lepší se zaměřit na standardizaci současných modelů. Wood Mackenzie uvedl, že dočasné omezení, trvající nejméně deset let, by poskytlo dodavatelům a investorům důvěru v jejich nové investice.

Řada hráčů v sektoru však omezení velikosti nepodporuje, protože se obávají, že by mohlo mít „nezamýšlené následky“. Ředitel projektu Norfolk Rob Anderson se domnívá, že je třeba se vyhnout zavádění opatření, která by mohla případně potlačit inovace.

Jeden z předních developerů větrných farem Iberdrola podporuje zpomalení rozvoje nových modelů, ale nemyslí si, že je nutné zavádět omezení velikosti. Věří, že v budoucnu se zlepší ziskové marže a odvětví zažije nový impulz.

Podobný názor zastává i Nielsen z firmy Vestas, který zdůrazňuje potřebu odpovědného vývoje. Nejúčinnějším přístupem je podle něj zpomalení tempa zvětšování turbín. „Toto odvětví musí dospět a každý v dodavatelském řetězci musí vydělat peníze, aby mohlo přetrvat,“ řekl.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Čína oznámila vojenské manévry u Tchaj-wanu

Čína oznámila vojenské manévry v blízkosti Tchaj-wanu, který považuje za svou vzbouřenou provincii. Informovala o tom agentura Reuters s tím, že podle Pekingu na cvičení v úterý naváže ostrá střelba. Tchajwanská prezidentská kancelář už vyzvala Čínu k „racionálnímu jednání, zdrženlivosti a okamžitému ukončení nezodpovědných provokací“.
před 1 hhodinou

V cestě k míru na Ukrajině nastal pokrok, míní von der Leyenová

Na jednání prezidenta USA Donalda Trumpa s prezident Ukrajiny Volodymyrem Zelenským nastal pokrok v mírovém jednání. Na síti X to napsala šéfka Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová. Evropa se dle ní chce podílet na upevnění tohoto pokroku. Spojené státy se snaží zprostředkovat ukončení války na Ukrajině, kterou v únoru 2022 rozpoutalo Rusko z rozkazu ruského vládce Vladimira Putina.
00:42Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Možná mírová dohoda mezi Ruskem a Ukrajinou se podle Trumpa výrazně přiblížila

Možná mírová dohoda mezi Ruskem a Ukrajinou se podle šéfa Bílého domu Donalda Trumpa výrazně přiblížila. Nedělní jednání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským ve své floridské rezidenci Mar-a-Lago označil za báječná a uvedl také, že vedl dobrý rozhovor s evropskými představiteli. Podle Trumpa na cestě k mírovému ujednání zůstávají jeden či dva palčivé body. Ukrajina se od února 2022 brání plnohodnotné ruské invazi.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

V Sýrii propukly protesty alavitů. Vládní síly zabily dva lidi, píše AFP

V několika syrských městech vyšly do ulic tisíce příslušníků alavitské menšiny poté, co při pátečním teroristickém útoku na alavitskou mešitu ve městě Homs zahynulo osm lidí. Protestující se na mnoha místech střetli se svými odpůrci ze sunnitské většiny, kteří podporují vládu vedenou bývalými islamistickými povstalci. Vládní síly při rozhánění davů zabily dva lidi, napsala v neděli agentura AFP s odvoláním na Syrskou organizaci pro lidská práva (SOHR).
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Podle odhadu výsledků zvítězila v kosovských volbách vládnoucí strana Sebeurčení

Lidé v Kosovu v nedělních předčasných parlamentních volbách rozhodovali o novém vedení země. Podle bleskového průzkumu provedeného televizní stanicí Dukagjini zvítězilo hnutí Sebeurčení, které vyhrálo i předchozí volby, ale ani na druhý pokus nesestavilo vládu. Prezidentka Vjosa Osmaniová proto vyhlásila nový termín voleb právě na konec prosince. Kosovo nemá funkční parlament od února a balkánská země doufá, že nové volby vyřeší patovou situaci, napsal už dříve web Deutsche Welle.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Zemřela francouzská filmová legenda Brigitte Bardotová

Zemřela francouzská herečka a filmová ikona Brigitte Bardotová. Bylo jí 91 let, uvedla v neděli dopoledne agentura AFP s odkazem na Nadaci Brigitte Bardotové. V nedávné době se herečka zotavovala po pobytu v nemocnici. Bardotová zahájila svou hereckou kariéru na začátku 50. let a věnovala se jí přes dvacet let. Podle agentury AFP hrála ve zhruba pěti desítkách snímků. V posledních letech se téměř výhradně věnovala ochraně práv zvířat a péči o ně.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

V Myanmaru proběhly první „volby“ od převratu. Podle kritiků jsou nesvobodné

V Myanmaru se v neděli konaly první parlamentní „volby“ od vojenského převratu v roce 2021. Hlasování se z bezpečnostních důvodů koná ve třech kolech, poslední se uskuteční 25. ledna, podotýká agentura Reuters. Lidé míří k urnám v době, kdy ve velké části země zuří občanská válka. Vládnoucí vojenská junta tvrdí, že „volby“ pro zemi znamenají šanci na nový politický a ekonomický začátek. Západní kritici však zpochybňují důvěryhodnost hlasování. Předpokládá se totiž, že junta zůstane i nadále u moci.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

„Miliardy lidé utratí jinde.“ Cestovní ruch v USA oslabují i kroky Trumpa

Nová pravidla nastolená vládou Donalda Trumpa pro cestování do Spojených států amerických negativně dopadla na cestovní ruch. Podle statistik poklesly počty zahraničních návštěvníků oproti loňsku už sedmý měsíc v řadě. Podle představitelů turistického průmyslu se navíc odvětví dosud nevzpamatovalo z covidové pandemie. V příštím roce přitom USA čeká fotbalové mistrovství světa a výročí 250 let od vyhlášení nezávislosti země.
před 20 hhodinami
Načítání...