Národní centrála proti organizovanému zločinu strana 4 z 5

Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ) znovu stíhá dva lidi v souvislosti s kauzou přidělování městských bytů v Brně. Na webu Vrchního státního zastupitelství v Olomouci o tom informovala Petra Lastovecká. Jde o část případu kolem místního politika Otakara Bradáče (ODS). Trestní stíhání NCOZ obnovila poté, co ho v únoru zrušilo Nejvyšší státní zastupitelství.

Policie i Finanční analytický úřad (FAÚ) řeší několik desítek případů možného obcházení protiruských sankcí. Národní centrála proti organizovanému zločinu ale zatím stíhá pouze jediného člověka. Podle expertů by mělo Česko v oblasti kontroly dodržování postihů některé úřady personálně posílit a zamezit tak účelovým převodům majetku.

Policie navrhla obžalovat šest lidí a čtyři firmy v souvislosti se smlouvou na provedení dezinfekce fotbalových stadionů. Informoval o tom mluvčí Národní centrály proti organizovanému zločinu Jaroslav Ibehej. Zakázku hradila Fotbalová asociace ČR (FAČR). Za podvod a praní špinavých peněz hrozí stíhaným dva až osm let vězení. Podle dřívějších informací médií figuruje mezi obviněnými příbramský druholigový fotbalový klub i jeho majitel Jan Starka a také někdejší místopředseda FAČR Roman Berbr.

Policie navrhla obžalovat tři lidi z dotačního podvodu v souvislosti s projektem Technologického parku v Písku. Podle kriminalistů trojice vylákala z příslušného operačního programu pro podnikání a inovace 226 milionů korun a pokusila se získat dalších šest milionů, přičemž 85 procent těchto částek pocházelo z prostředků Evropské unie. Informoval o tom mluvčí Národní centrály proti organizovanému zločinu Jaroslav Ibehej.

Ruská agrese na Ukrajinu v loňském roce zásadně proměnila bezpečnostní prostředí v Česku. Z východoevropské země se přesunuly masy válečných uprchlíků, zároveň se aktivizovaly například hackerské skupiny. Proruští hackeři útočí hlavně na média, bankovní a státní instituce v demokratických zemích. Počet trestných činů v kyberprostoru se meziročně zdvojnásobil. Ve výroční zprávě za rok 2022 to uvedla Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ). Kriminalita se po konci pandemie koronaviru začala vracet na původní úroveň.

Policie nezahájila trestní řízení v případu odvolání generálního ředitele Úřadu práce Viktora Najmona ministrem práce a sociálních věcí Marianem Jurečkou (KDU-ČSL). České televizi to řekl mluvčí Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) Jaroslav Ibehej s tím, že kriminalisté kauzu odložili.

V kauze veřejných zakázek Vlastivědného muzea v Olomouci (VMO) rozšířila policie stíhání na tři lidi. Viní je z dotačního podvodu, z poškození finančních zájmů Evropské unie a dalších trestných činů. Všem třem hrozí až desetileté vězení, informoval mluvčí Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) Jaroslav Ibehej. Úřad evropského veřejného žalobce (EPPO) doplnil, že obvinění si vyslechl jeden veřejný činitel, který pracoval pro muzeum, a další dva bývalí zaměstnanci.

Stížnost bývalého generálního ředitele úřadu práce Viktora Najmona, kterou se bránil proti svému odvolání z funkce, nejvyšší státní tajemník zamítl. Služební hodnocení podle něj obsahovalo podle zákona důvody k odvolání z postu. Informoval o tom server Seznam Zprávy. Najmona z funkce odvolal v polovině února ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) poté, co mu vystavil nepříznivé služební hodnocení. Podle deníku Mladá fronta Dnes nejdříve ale nabídl Najmonovi odměnu za odstoupení. Okolnostmi odvolání se podle dřívějšího vyjádření policie zabývá Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ). Najmon následně sdělil, že tajemníkovo rozhodnutí považuje za nezákonné a obrátí se na soud.

Policisté navrhli obžalovat dvanáct lidí kvůli podplácení v kauze veřejných zakázek agentury CzechTourism. České televizi to řekl mluvčí Městského státního zastupitelství v Praze Aleš Cimbala. Hlavní postavou případu je bývalý manažer agentury Aleš Pangrác, který podle policie manipuloval zakázky a přijímal úplatky za jejich rozdělování. Zbývající lidé včetně karlovarského radního Petra Bursíka (ODS) čelí obvinění z podplacení. Policie kvůli zakázkám prověřovala i exministryni pro místní rozvoj Kláru Dostálovou (ANO), její případ ale odložila.

V případu veřejných zakázek Ředitelství silnic a dálnic ČR (ŘSD) bylo obviněno 21 lidí a 11 firem, sedm lidí policie zadržela, uvedl žalobce Vrchního státního zastupitelství v Praze Tomáš Minx. Policisté z Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) zasahovali v centrále ŘSD na pražském Kačerově a na dalších místech v Česku v úterý. Podle Minxe jsou obvinění podezřelí ze zjednání výhody při zadávání veřejných zakázek a pletich při zadávání zakázek. Ministr dopravy Martin Kupka (ODS) v úterý uvedl, že se zásah netýká aktuální činnosti ŘSD ani nikoho ze současného vrcholového managementu.

Policisté z Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) zasahovali v centrále Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) na pražském Kačerově a na dalších místech v Česku. Podle Vrchního státního zastupitelství (VSZ) zásah souvisí s podezřením na zjednání výhody při zadávání veřejných zakázek a na pletichy při zadávání zakázek. Informoval o tom žalobce Tomáš Minx. Vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová řekla, že policie zadržela sedm lidí. Podle serveru Lidovky.cz bylo v případu obviněno přes třicet fyzických a právnických osob.

Cena nájemního bydlení v Havířově v řadě případů prudce vzroste, někde i o sto procent. Nové nájemné, které má platit už od července, zohledňuje lokality podle atraktivity, ale také to, jaký typ smlouvy lidé mají. Město Havířov argumentuje tím, že ceny nezvedalo od roku 2019. Skokový nárůst ceny bydlení však může způsobit problémy hlavně lidem s nižšími příjmy.

Policie obvinila sedmnáct lidí z krácení DPH, praní špinavých peněz a z členství v organizované zločinecké skupině. V případě prokázání viny jim hrozí až třináct let vězení. Pachatelé se podle kriminalistů obohatili trestnou činností nejméně o třicet milionů korun.

Bývalý zpravodajec Jan Petržílek získal téměř 930 tisíc korun za stíhání v kauze vynesení odposlechů z Bezpečnostní informační služby (BIS). Za nemajetkovou újmu, ušlou mzdu, náklady na obhajobu či pobyt ve vazbě mu je vyplatilo ministerstvo spravedlnosti. ČT to potvrdil Petržílkův advokát Václav Němec s tím, že žádají dalších 2,6 milionu. Na ministerstvo proto podali žalobu. Petržílek čelil obžalobě s bývalým předsedou Věcí veřejných Vítem Bártou, soudy je však osvobodily.

Soud v kauze Bereta týkající se vynášení informací z trestních řízení uložil pražské státní zástupkyni Dagmar Máchové tři roky a čtyři měsíce vězení. Soukromého detektiva Igora Gáboríka poslal do vězení na tři roky, policistu Radka Holuba potrestal dvouapůlletým vězením. V případu čelil obžalobě ještě celník Pavel Šíma a Gáboríkův spolupracovník Vladimír Zmrhal, oběma soud uložil podmíněné tresty. Páteční rozhodnutí není pravomocné, všichni obžalovaní kromě Šímy se proti němu na místě odvolali. Státní zástupkyně Lenka Bradáčová, která kauzu dozoruje, si pro případné odvolání, stejně jako Šíma, ponechala lhůtu.

Česká policie obvinila 22 lidí kvůli nelegálnímu převozu migrantů. Šest z nich poslal teplický okresní soud do vazby, jeden další už je z dřívějška za mřížemi za související trestnou činnost. Informoval o tom mluvčí Národní centrály proti organizovanému zločinu Jaroslav Ibehej. Za organizování a umožnění nedovoleného překročení státní hranice hrozí všem obviněným od dvou do osmi let vězení.

V Česku přibývá případů, kdy se Rusové napojení na Putinův režim zbavují lukrativního majetku. Vloni změnila majitele i pražská vila bývalého šéfa petrohradského elektrotechnického podniku Migridata Pirnazara. Novým majitelem je přitom podnikatel napojený na sankcionovaného ruského oligarchu.

Česká policie stíhá osm lidí v souvislosti s organizováním a provozováním sexuálních služeb v Česku a Finsku. Za kuplířství a praní špinavých peněz jim hrozí až osmileté vězení. Trestná činnost vynesla několik milionů korun, přesnou částku zatím vyšetřovatelé nevyčíslili.

Kauzou úniku utajovaných informací z Pražského hradu se začal zabývat Národní bezpečnostní úřad (NBÚ). Prověřuje podezření na spáchání přestupku. ČT to potvrdil mluvčí úřadu Jaromír Kadlec. Případ vyšetřovali kriminalisté z Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ), kteří ho loni odložili. Podali ale oznámení kvůli možnému přestupku. Kauza mimo jiné souvisí i se skartací utajované zprávy o výbuchu muničního areálu ve Vrběticích.

Policie na základě vlastních zjištění i prověrky Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) prověřuje balík kauz, které se týkají hospodaření Kanceláře prezidenta republiky (KPR) a Lesní správy Lány v době mandátu prezidenta Miloše Zemana, uvedl v pátek Deník N. Podle portálu se zajímá například o případ, kdy bývalý vedoucí prezidentské kanceláře Vratislav Mynář lovil zvěř v Lánské oboře.

Kriminalisté ukončili vyšetřování v kauze Dozimetr, která se týká ovlivňování zakázek v pražském dopravním podniku (DPP). Obvinění, mezi nimiž je například bývalý náměstek primátora Petr Hlubuček (dříve STAN) nebo tehdejší finanční ředitel podniku Matej Augustín, se začali seznamovat se spisem. Informoval o tom Deník N.

Národní centrála proti organizovanému zločinu už pět let rozplétá případ, v němž figurují dva směnárníci z Ústecka. Muž a žena nezávisle na sobě nanosili do českých bank valuty za více než sto miliard korun. Kauzu provází sebevražda směnárnice, podezření z obchodování s drogami i z daňových podvodů. Miliardové směny peněz se zatím rozplést nedaří. Pro pořad Reportéři ČT natáčel Dalibor Bártek.

Na pět a půl roku do vězení poslal Krajský soud v Plzni Tomáše Čermáka. Muž loni v únoru v živém vysílání na Facebooku podle NCOZ podporoval terorismus, když vyzýval lidi, aby udělali všechno pro to – včetně násilí –, aby nebyl přijat pandemický zákon. Čermák se u soudu hájil tím, že šlo o nadsázku a že k fyzickému násilí nikdy nedošlo. Vulgarismy a expresivními slovy prý chtěl upoutal pozornost publika. Hrozilo mu až patnáct let vězení. Rozsudek není pravomocný.

České úřady chystají zpřísněné kontroly při zadávání veřejných zakázek. Nová opatření připravuje ministerstvo pro místní rozvoj v souvislosti s protiruskými sankcemi. Řada institucí totiž nedokáže prověřit možné napojení účastníků veřejných tendrů na sankcionované subjekty. Stát chce usnadnit cestu ke spolupráci s Finančním analytickým úřadem nebo policií.