Národní centrála proti organizovanému zločinu strana 2 z 5

Kriminalisté z Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) v pondělí zasahovali na úřadu Moravskoslezského kraje v Ostravě. Miroslava Chlebounová z kanceláře hejtmana sdělila, že úřad orgánům činným v trestním řízení poskytl maximální součinnost. Čeho se zásah týká, ani další informace neuvedla. Mluvčí NCOZ Jaroslav Ibehej razii potvrdil. Dozor podle něj vykonává Úřad evropského veřejného žalobce (EPPO). Podle informací České televize zřejmě prošetřují pletichy při zadávání veřejné zakázky. Podezření mají také na pokus o dotační podvod.

Státní zástupce poslal v pondělí před soud pět osob v kauze ASIX, která se týká nelegálního převozu syrských migrantů přes území Maďarska, Slovenska a Česka. Cílovou destinací mělo být hlavně Německo. V případě odsouzení obžalovaným hrozí až osm let vězení. České televizi informace poskytl mluvčí teplického státního zastupitelství Jakub Matocha.

Do budov pražského magistrátu si v úterý přišli pro dokumenty policisté z Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ). Informaci Deníku N potvrdil mluvčí útvaru Jaroslav Ibehej. Podle zjištění médií se akce týká stavebních tendrů, konkrétně rekonstrukce Barrandovského a výstavby Dvoreckého mostu. Seznam Zprávy uvedly, že detektivové sbírají důkazy o nezákonném ovlivňování zakázek firmou Strabag.

Kvůli podezření, že se Arcibiskupství pražské stalo obětí podvodu s nemovitostmi, zasahovali v úterý v jeho budově i na dalších místech hlavního města kriminalisté Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ). Případ dozoruje pražské Vrchní státní zastupitelství. Nikdo zatím nebyl zadržen ani obviněn.

Policie navrhla obžalovat dalších šestnáct lidí v kauze vytunelovaného Metropolitního spořitelního družstva (MSD). Tito zástupci či podílníci MSD podle vyšetřovatelů způsobili zkrachovalé záložně škodu zhruba 4,5 miliardy korun. Za úvěrové podvody hrozí obviněným pět až deset let vězení, sdělil mluvčí Národní centrály proti organizovanému zločinu Jaroslav Ibehej.

Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ) už několik měsíců prověřuje okolnosti související s hutní společností Liberty Ostrava, nikoho zatím neobvinila. Vyplývá to z vyjádření náměstka dozorového Vrchního státního zastupitelství v Olomouci Radka Bartoše pro Českou televizi. K prověření údajného vyvedení několika miliard korun ze společnosti vyzývali policii i státní zastupitelství v minulosti odboráři.

Policisté podezírají sankcionovaného oligarchu Dmitrije Pumpjanského, že se pokusil získat peníze ze slezské strojírenské společnosti MSA. Tu dříve vlastnil, po začátku války na Ukrajině z ní ale odešel. Oligarcha se pak údajně snažil přes řetězec firem získat od MSA nesplacené pohledávky. Prověřování případu ČT potvrdil státní zástupce Tomáš Kučera. Pumpjanskij, jehož syn v Česku vlastnil hotel, patří do blízkého okruhu lidí kolem ruského vůdce Vladimira Putina.

Policie i podruhé odložila vedlejší větev kauzy vraždy ve Slopném. Kriminalisté prověřovali okolnosti výpovědi dvou korunních svědků. Ti usvědčili jednoho z dvojice odsouzených mužů. Policisté zkoumali podezření, zda je k výpovědi nenavedl státní zástupce Leo Foltýn, který vyšetřování vraždy dozoroval. Pochybení ale nezjistili. Vyplývá to z nového usnesení o odložení případu, které ČT získala. Policie kauzu otevřela poté, co jeden z korunních svědků pro Seznam Zprávy řekl, že u soudu lhal, pak ale zase otočil.

V České republice dochází k informačním operacím, které mají demoralizovat veřejnou debatu tak, aby v ní bylo možné šířit ruské narativy, uvádí ve výroční zprávě za loňský rok Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ). Jde podle ní o součást informační války, jejímž cílem je zastavit přísun materiální pomoci Ukrajině. K nárůstu takzvaných hybridních hrozeb dochází i v dalších evropských státech, trendem je stále častější zapojování místních obyvatel nebo lokálních kriminálních skupin do různých činností, dodává. Vyjádřila se také k migraci nebo počtu obviněných v loňském roce.

Snaha kremelského režimu o snížení důvěry lidí v instituce a stát není nová, hrozbou je zvýšení intenzity vlivových operací, prohlásil vládní koordinátor strategické komunikace státu Otakar Foltýn. Komentoval tak výroční zprávu Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ), podle které v Česku dochází k informačním operacím s cílem usnadnit šíření ruských narativů. Bezpečnostní analytik Vojtěch Bahenský zase upozornil na roli, kterou v šíření těchto narativů hrají média nebo sněmovní opozice.

Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ) navrhla obžalovat čtyři lidi v případu údajně neoprávněného nakládání s nebytovými prostory v ulici Hlinky 46 a Hlinky 46a v Brně. Na dotaz ČT to uvedl náměstek dozorového Vrchního státního zastupitelství v Olomouci Radek Bartoš. Čtveřice stíhaných čelí obvinění z podplácení a podvodu. Hrozí jim až několik let ve vězení. Případ volně souvisí mimo jiné i s bytovou kauzou kolem politika ODS Otakara Bradáče. V této větvi vyšetřovatelé nedávno obvinili dalšího člověka.

Miloš Zeman chtěl ve funkci prezidenta znemožnit policejní stíhání v případech úniku informací Bezpečnostní informační služby (BIS) a skartace zprávy o explozích v muničních skladech ve Vrběticích, dopisy s jeho rozhodnutími zveřejnil server iRozhlas. Dříve utajenou korespondenci, která měla zajistit beztrestnost hlavně Zemanovu kancléři Vratislavu Mynářovi, získal server společně s Českým rozhlasem Radiožurnálem (ČRo). Abolice by musel podepsat premiér Petr Fiala (ODS), který to odmítl, vyplývá z dalšího dopisu. O těchto Zemanových rozhodnutích média informovala už dříve, exprezident to popíral. Potvrdil, že žádal o abolici pro Mynáře v kauze dotace pro penzion v Osvětimanech.

Kriminalisté navrhli obžalovat čtrnáct lidí, které viní z organizování nelegální migrace z Turecka do Česka nebo do dalších zemí Evropské unie. Všichni obvinění zůstávají ve vazbě, za umožnění nedovoleného překročení státní hranice nejméně dvěma tisícovkám migrantů hrozí každému z členů organizované zločinecké skupiny až šestnáct let vězení. O posunu v kauze informoval mluvčí Národní centrály proti organizovanému zločinu Jaroslav Ibehej.

Bývalý předseda bytové komise městské části Brno-střed a politik ODS Otakar Bradáč u soudu popřel, že by bral úplatky, díky kterým by měl zajistit žadateli přidělení bytu. Asi pěti žadatelům o byt ale podle něj na doporučení vyjádřil při hlasování v komisi podporu. Městský soud v Brně se zabývá případem policisty Jiřího Vlčka, který podle žalobkyně kvůli přidělení bytu v Brně pro svoji dceru dal úplatek 360 tisíc korun. Muž vinu popřel. Případ úzce souvisí právě s kauzou kolem Bradáče, ve které policie stíhá několik lidí. Bradáč v případu policisty vystupoval jako svědek.

Městský soud v Brně se v pondělí začal zabývat případem policisty Jiřího Vlčka, který podle žalobkyně kvůli přidělení bytu v Brně pro svoji dceru dal úplatek 360 tisíc korun. Muž vinu popřel. Případ úzce souvisí s kauzou kolem bývalého předsedy bytové komise části Brno-střed a politika ODS Otakara Bradáče, ve které policie stíhá několik lidí. Hlavní líčení bude pokračovat ve středu, kdy by měl vypovídat jako svědek i Bradáč. Nepředpokládá se, že by v ten den soud zároveň rozhodl.

Kriminalisté z Národní centrály proti organizovanému zločinu obvinili dalšího člověka v kauze kolem pískovny v Brně-Černovicích, dohromady stíhá policie deset lidí a tři firmy. Viní je mimo jiné z účasti na organizované zločinecké skupině, legalizace výnosů z trestné činnosti, zjednání výhody při zadání veřejné zakázky či přijetí úplatku. České televizi to řekl náměstek olomouckého vrchního státního zástupce Radek Bartoš. Policisté ve věci zasahovali v Brně v druhé půli října 2022, a to například na brněnském magistrátu.

Městský soud v Brně na úterním veřejném zasedání uložil dvěma lidem kvůli podplácení podmíněné a peněžité tresty v souvislosti s takzvanou brněnskou bytovou kauzou. Soud schválil dohodu o vině a trestu, rozhodnutí je tedy pravomocné. Případ úzce souvisí s kauzou kolem bývalého předsedy bytové komise části Brno-střed a politika ODS Otakara Bradáče, ve které policie stíhá několik lidí. Tato část vyšetřování dosud neskončila. Jde o první odsouzené v souvislosti s případem.

Výbuch skladů v muničním areálu ve Vrběticích na Zlínsku, při kterém v roce 2014 zemřeli dva lidé, způsobilo velmi pravděpodobně nástražné zařízení poté, co pracovníci otevřeli bednu na paletě s municí, napsal v úterý web Seznam Zprávy s odkazem na policejní usnesení o odložení případu. Policisté v úterý v tiskové zprávě uvedli, že považují za prokázané, že výbuchy uskutečnili příslušníci ruské vojenské rozvědky GRU. Chtěli zabránit dodání munice do oblastí, kde Rusko vojensky operovalo. Kriminalisté nemohli zahájit trestní stíhání, protože se podezřelí pohybují v Rusku, které s českou policií odmítlo spolupracovat.

Kriminalisté z Národní centrály proti organizovanému zločinu odložili případ výbuchů skladů v muničním areálu ve Vrběticích na Zlínsku. V roce 2014 při něm zemřeli dva lidé. Policie vyšetřování zastavila, protože podezřelí jsou v Rusku, které s českou stranou odmítlo spolupracovat. Kriminalisté tak nemůžou zahájit jejich trestní stíhání. Podle policie je ale prokázané, že za explozemi stojí příslušníci ruské vojenské rozvědky GRU. To potvrdil i ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Ředitel Bezpečnostní informační služby (BIS) Michal Koudelka ocenil práci NCOZ i potvrzení, že za výbuchy ve Vrběticích stála ruská rozvědka.

Krajský soud v Brně opět uložil podmíněný a také peněžitý trest bývalému řediteli brněnského finančního úřadu Miroslavu Kubovi, a to za přijetí úplatků a pokusu o zneužití pravomoci úřední osoby. Soud ve věci potrestal i další dva lidi. Jde o část původního případu, jehož základem byly podvody týkající se daňových odpočtů. Je to opětovné vyhlášení rozhodnutí, věc totiž už dvakrát vrátil krajskému soudu Vrchní soud v Olomouci. Muž vinu odmítl. Rozhodnutí není pravomocné, strany si ponechaly lhůtu pro možné odvolání.

Policisté začali opět prověřovat kauzu dvou svědků, kteří vypovídali proti jednomu z mužů odsouzených za vraždu ve Slopném. Případ původně odložili, ostravské krajské státní zastupitelství jim ale nařídilo doplnit důkazy. Vyplývá to z vyjádření šéfa ostravských žalobců Libora Malého a karvinské žalobkyně Gabriely Slavíkové. Jeden z klíčových svědků pro Seznam Zprávy uvedl, že u soudu neříkal pravdu. Poté zase otočil s tím, že lhal novinářkám, což mu kriminalisté uvěřili.

ODS chtěla v koalici na radnici v Liberci pokračovat a měla už i vybraného náhradníka za obviněného, nyní už bývalého, náměstka primátora Petra Židka (dříve ODS). Pondělní rozhodnutí ostatních stran vypovědět občanským demokratům koaliční smlouvu ale respektuje. Zároveň zřejmě ODS nebude spěchat při obnově zrušené místní organizace v krajském městě, cílem prý je mít v ní členy, které veřejnost kladně vnímá. Opoziční uskupení Liberec otevřený lidem (LOL) ale považuje vypovězení koaliční smlouvy s ODS za nedostatečné řešení. Podle něj je odpovědnost i na dalších zástupcích koalice.

České republice hrozí nová miliardová arbitráž. Švýcarská firma Towit zaslala koncem ledna českému ministerstvu financí takzvané oznámení o sporu, ve kterém tvrdí, že stát porušil její investici, uvedl server HlídacíPes.org. Spor podle něj souvisí s kauzou Diag Human. Podle Českého rozhlasu Radiožurnálu žádají společnost Towit Machinery Trading a dva švýcarští občané po Česku téměř čtyři miliardy korun.

Policie po úterním zásahu na radnici v Liberci vyšetřuje tři věci. V jedné, která souvisí se zadáváním veřejných zakázek na opravy komunikací, obvinila šest osob. Z nich je jednou úředník libereckého magistrátu. Ve druhé věci čelí obvinění kvůli podezření z přijetí úplatku a zneužití pravomoci úřední osoby jeden člověk a ve třetí kauze zatím nikdo obviněn nebyl.