Náklady strana 2 z 3

Na vybraných úsecích dálnic zřejmě bude možné zvýšit povolenou rychlost až na 150 kilometrů v hodině. Podle místopředsedy hospodářského výboru sněmovny Martina Kolovratníka (ANO) jde o zbytečnou hloupost, celoevropský trend je podle něj spíše snižování rychlosti. „Ale ze židle mě to nenadzvedává, je to marginálie,“ řekl v Událostech, komentářích. S ním souhlasí dopravní expert Vize 0 Libor Budina, vysoká rychlost s sebou podle něj nese mnohá rizika. Na konstatování, že v Německu je rychlost na dálnicích neomezená, namítl, že němečtí řidiči jsou disciplinovanější než ti čeští. Podle něj je škoda, že se neprosadil návrh Kolovratníka ohledně dodržování bezpečné vzdálenosti.

Zájem lidí o bydlení v okolí velkých měst se v posledním roce podle prodejců zvedl asi o třetinu. Kvůli drahým nemovitostem i hypotékám jsou nabídky v metropolích méně dostupné. Místo Prahy tak raději volí Beroun, Kladno nebo Mělník.

Na upozadění rodných čísel je stát připraven, náklady budou ve stovkách tisíc, ne v miliardách, řekl náměstek místopředsedy vlády pro digitalizaci Ondřej Profant (Piráti). S tím nesouhlasí člen sněmovního bezpečnostního výboru Robert Králíček (ANO) a vyzývá, aby se neměnilo něco, co funguje. Hosté Událostí, komentářů řešili i bezpečnostní aspekt rodných čísel a jejich možné zneužití.

V Ústeckém kraji se potýkají s problémy v označování turistických cest. Značky poškodil nejen loňský požár v Národním parku České Švýcarsko, ale také přetrvávající kůrovcová těžba. Navíc zásadně ubylo vhodných míst, kam nové značky udělat. Klub českých turistů (KČT) a Lesy ČR proto musely zavést nové a méně obvyklé způsoby, jak turistické trasy v krajině vyznačit, což je náročné a finančně nákladné.

Rusko jen v lednu a únoru poskytlo na vojenské výdaje více než dva biliony rublů (asi 545 miliard korun), což je o 282 procent více než ve stejném období před rokem, uvedla agentura Reuters. Dodala, že tyto údaje ruského ministerstva financí ilustrují spirálovitě rostoucí náklady Moskvy na válku proti Ukrajině. Stoupající zbrojní výroba a obrovské státní výdaje udržují ruský průmysl v chodu a pomáhají zmírnit ekonomický dopad západních sankcí uvalených na zemi po zahájení plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu loni 24. února.

Svatby se letos oproti minulému roku prodraží o desítky procent. Česká televize oslovila několik svatebních agentur, podle kterých si páry nejvíce připlatí za catering a prostory, někdy až dvojnásobně. Zájem o svatby ale přesto neklesá. Někteří ale místo tradičních míst volí levnější sokolovnu nebo kulturní dům.

Rušení tří set poboček je poslední možná varianta, která poště zbyla pro to, abychom se nemuseli obávat insolvence, uvedl v pořadu 90' ČT24 poslanec Petr Letocha (STAN). Podotkl, že vláda podnikala kroky již loni, jen nebyly vidět. Podle poslankyně opozičního hnutí ANO Jany Mračkové Vildumetzové však vláda s nikým dopředu nejednala. Kritizovala také jednání ministra vnitra Víta Rakušana (STAN), který podle ní nekomunikuje.

Zemědělským podnikům v Česku loni stoupl zisk o 142 procent na 22 miliard korun, v roce 2021 to bylo 9,1 miliardy korun. Údaje ve středu zveřejnil Zemědělský svaz ČR na základě interního průzkumu, podle kterého podniky loni dosahovaly průměrného čistého zisku 6242 korun na hektar. Zisk podle svazu ovlivnil růst výkupních cen komodit. Letos naopak očekává dramatický propad hospodářského výsledku, protože se do něj promítne loňský růst nákladů.

Za vysoké ceny některých potravin podle ministra zemědělství Zdeňka Nekuly (KDU-ČSL) mohou i nepřiměřené marže části obchodníků či zpracovatelů. Ti to ale odmítají a poukazují na růst nákladů i dražší produkty od zemědělců. Nekula proto svolává jednání. A pohrozil také kontrolami marží. Ekonomové upozorňují, že někteří obchodníci a potravináři mohou zneužívat velkou moc nad trhem.

Stát za letošní zvýhodněné jízdné pro studenty a seniory zaplatí dopravcům pět miliard korun. České televizi to řekl ministr dopravy Martin Kupka (ODS). Slevu vláda tento rok snížila z pětasedmdesáti na padesát procent. V současnosti úřady zkoumají, jestli není i tak moc vysoká.

Ceny energií zatěžují stále více domácností. Náklady na bydlení se zvyšují a mnoho rodin už musí sahat do vlastních rezerv. Jak může domácnostem pomoci stát? Jaké faktory tvoří konečnou cenu energií? Na divácké dotazy v pořadu Drahé Česko odpovídal Miroslav Žbánek (ANO), místopředseda Svazu měst a obcí ČR a primátor města Olomouc.

Na Úřadu vlády poprvé zasedla skupina, která chystá uvolnění trhu s konopím. Podle národního protidrogového koordinátora by ho bylo možné koupit v certifikovaných prodejnách a také v omezeném množství pěstovat. Opozice záměr kritizuje.

Léky a zdravotní pomůcky jsou jediným zbožím, na kterém lidé v porovnání s loňskem zatím nešetří. Ředitelka Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) Irena Storová doplňuje, že v Česku jsou doplatkové stropy odvislé od věku pacienta, a pokud je člověk při nákupu medikamentů překročí, pojišťovna mu přeplatek vrátí. Současně upozorňuje, že v každé lékové skupině má být jeden lék, který je plně hrazený pojišťovnou. Konkrétní výběr je na konzultaci s lékařem.

Energetická společnost ČEZ Teplárenská v příštím roce zvýší ceny tepla z elektráren a tepláren v průměru o dvacet procent, což bude v průměru kolem 123 korun měsíčně. Ke zdražení přispělo zejména navýšení nákladů na povolenky a na výrobu, informoval ČEZ. Zdražování chystá kvůli rostoucím cenám většina tepláren v Česku, mnohde na dvojnásobek současné ceny. Podle Teplárenského sdružení růst cen u jednotlivých dodavatelů tepla dopadne téměř na čtyři miliony zákazníků tepláren v Česku.

Lidé s roztroušenou sklerózou, nevidomí, ale třeba i onkologičtí pacienti se potýkají se snižováním invalidních důchodů – a zejména ti, kteří se snaží pracovat. Stále častěji se proto obracejí na lékaře i organizace, které teď s politiky jednají o změně vyhlášky.

Firmy, úřady i odbory kritizují chystanou změnu zákoníku práce, nelíbí se jim nová pravidla pro práci z domova. V připomínkovém řízení je označily jako byrokratická a administrativně náročná. Ministerstvo práce v novele mimo jiné navrhuje, aby zaměstnavatelé vybraným skupinám osob práci na dálku povolit museli, třeba rodičům dětí mladších 15 let.

Porevoluční zdražování se nevyhnulo ani poštovním službám, u nichž ceny stouply až o 180 procent. Reportáž uvádí důvody nárůstu i to, jak pošta nově získané peníze využije.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

České dráhy (ČD) v příštím roce určitě nezdraží jízdné ve výši současné inflace, zvýšení cen bude nižší. V pořadu České televize Otázky Václava Moravce to v neděli řekl ministr dopravy Martin Kupka (ODS). Průměrná míra inflace v Česku se nyní pohybuje kolem 17 procent. ČD se chystají zdražovat kvůli nárůstu nákladů na energie a materiál. Zdražení podle Kupky nepřesáhne 15 procent. Ministr chce hledat v dopravě úspory.

Rodiče žáků si letos připlatí za nákup školních potřeb, některé položky oproti loňsku zdražily o deset procent. Víc zaplatí strávníci také v některých jídelnách. S rostoucími náklady na energie se potýkají také zřizovatelé kroužků, například v Praze jim ale s výdaji pomůže magistrát. Rodiče mohou kvůli rostoucím cenám zažádat o příspěvky sociální podpory.

Některým firmám současná ekonomická situace škodí, jiným naopak přináší rekordní výnosy. Právě ty by mohly nově podléhat speciální dani. O jejím případném zavedení by se podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) mělo rozhodnout nejpozději do 10. září.

Spotřebitelské ceny v Česku v červnu meziročně stouply o 17,2 procenta. V květnu to bylo o šestnáct procent. Růst tak zrychlil už podvanácté za sebou. Nejvíce k tomu přispělo zdražování potravin. Inflace je nadále nejvyšší od prosince 1993. Vyplývá to z údajů, které ve středu zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Výsledek mírně překonal očekávání analytiků, kteří předpovídali sedmnáctiprocentní inflaci. Podle nich se meziroční inflace v příštích měsících kvůli vývoji cen energií zřejmě ještě zvýší.

Češi se vracejí do hospod a restaurací. Zájem o pivo v sudech tak roste. K návratu přispívá nejen zrušení pandemických omezení, ale i hezké počasí. V posledních dnech navíc lidi do hospod lákalo i mistrovství světa v hokeji. Pivovary i pohostinská zařízení se ovšem podobně jako další podniky potýkají s rostoucími náklady, které se promítají i do ceny piva.

Do výčtu zdražujících položek patří i volně prodejné léky včetně těch nejžádanějších, tedy prášků proti bolesti a nachlazení. V cenách se promítá nákladnější výroba i logistika. Podle Eurostatu inflace v Evropské unii přesáhla osm procent.

Čerpání části evropských peněz z Národního plánu obnovy je ohrožené. Část programů nabírá zpoždění, navíc jsou kvůli vysoké inflaci projekty náročnější pro státní rozpočet. Celkem si mají podniky a instituce rozdělit do roku 2026 skoro 200 miliard korun.