Ministerstvo financí České republiky strana 2 z 5

Zástupci samospráv a ministerstev v úterý jednali o nové podobě takzvaného rozpočtového určení daní. Obce by si chtěly ponechat všechny peníze odváděné za vlastnictví nemovitostí, což by znamenalo, že oproti původnímu návrhu úsporného balíčku by z nich vláda nic nedostala. Na oplátku by se radnice vzdaly části peněz, které dostávají z příjmu lidí i firem. Resort financí však chce ještě propočítat varianty.

Schodek státního rozpočtu ke konci července klesl na 214,1 miliardy korun z červnových 215,4 miliardy korun. Informovalo o tom ministerstvo financí. Vylepšit bilanci pomáhá třeba vyšší výběr daně z příjmů. K dodržení plánovaného celoročního deficitu budou ale podle ministra financí nutné další škrty. Výsledek hospodaření státu za prvních sedm měsíců roku je druhý nejhorší od vzniku samostatného Česka. Loni byl deficit ke konci července 192,7 miliardy korun.

Čerpací stanice v Česku začaly výrazně zvedat cenu nafty. Jde o reakci na zvýšení spotřební daně od úterý o 1,50 koruny za litr, vrátila se na úroveň platnou do loňského června. Například mnohé pražské čerpací stanice v souvislosti s tím zvedly cenu o více než dvě koruny za litr, jinde se zase zvýšila o méně než 1,50 koruny za litr, vyplývá to z informací na webu mBenzin.cz. Vyšší ceny jsou i na jižní Moravě. Zatímco ještě v pondělí obvyklá cena nepřesahovala 33 korun za litr, v úterý už mnohdy převyšuje částku 34 korun. Menší prodejci v regionu zatím cenu drží.

V Akademii věd (AV) ČR se podle interního auditu její účetní uzávěrky za rok 2022 nehospodárně utrácely peníze ze státního rozpočtu. Kontroloři AV mimo jiné zjistili porušení rozpočtové kázně či zákona o zadávání veřejných zakázek, nedostatečnou kontrolu dotací nebo umělé navyšování nákladů na činnost ústavu. Uvedl to server Seznam Zprávy, který má audit k dispozici. Zjištěními se zabývá ministerstvo financí i ministryně pro vědu Helena Langšádlová (TOP 09). Předsedkyně Akademie věd Eva Zažímalová uvedla, že se mu bude věnovat i vedení ústavu.

Spotřební daň z nafty se od úterý vrátí na úroveň, která platila do loňského června. Oproti současnosti se zvedne o 1,50 koruny na litr. Novela zákona o spotřebních daních v pondělí vyšla ve Sbírce zákonů. Novela, kterou v pátek podepsal prezident Petr Pavel, nabyde účinnosti 1. srpna. Informaci o prezidentově podpisu z webu Poslanecké sněmovny potvrdil mluvčí předsedkyně Markéty Pekarové Adamové (TOP 09) Martin Churavý, později o tom informoval i Hrad.

Za děti, důchodce nebo třeba ženy na mateřské a rodičovské dovolené bude příští rok stát na zdravotním pojištění odvádět 2085 korun měsíčně. České televizi to potvrdilo ministerstvo financí. Letos za takzvané státní pojištěnce posílá 1900 korun.

Kurz české koruny zůstával celé první pololetí na silné úrovni. Díky tomu Čechům zlevňují třeba dovolené. Výhodnější je také dovoz drahých surovin a zboží. Naopak hůře jsou na tom firmy, které exportují do ciziny. Tuzemské platidlo ale podle analytiků i centrální banky nejspíše dosáhlo svého vrcholu a dále posilovat nebude. Tento týden česká měna oslabila na nejnižší hodnoty za poslední čtyři měsíce, euro tak bylo skoro za 24 korun.

Společnost Uber stále nemůže nabízet své taxislužby na pražském Letišti Václava Havla, a to ani přesto, že vyhrála výběrové řízení. Antimonopolní úřad ještě řeší námitky firmy Tick Tack, která v tendru neuspěla. Spor se vede o koncesní podmínky, řidiče i o dodržování cen stanovených pražským magistrátem.

Od 1. ledna příštího roku by měl být zvýšen rodičovský příspěvek, zároveň se ze čtyř na tři roky zkrátí doba jeho čerpání. O výsledku středečního jednání koaličního kabinetu informoval ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). V plánu je navýšení příspěvku o padesát tisíc na 350 tisíc korun. Novelu nyní posoudí sněmovna. Současně kabinet schválil návrh, aby náhradní výživné stát mohl dětem neplatičů místo nejvýš dvou let vyplácet až čtyři roky.

Vyřídit si dotaci, třeba Novou zelenou úsporám, i úvěr ze stavebního spoření bude možné na jednom místě. Spolupráci podepsaly ministerstva financí, životního prostředí a stavební spořitelny. K energeticky šetrným opatřením by se tak mohly snáz dostat i domácnosti, které nemají naspořené potřebné peníze.

Průměrný důchod v lednu přesáhne 20 600 korun. Ministerstvo financí to předpovídá při přípravě státního rozpočtu na příští rok. Oproti současnosti by se tak penze zvedly zhruba o čtyři stovky. Jasněji o lednové valorizaci bude během prázdnin.

České domácnosti loni navýšily své úspory o sedm procent na skoro šest bilionů korun. Více ukládají zejména do termínovaných produktů a také do investic. Zároveň se domácnosti loni rekordně zadlužovaly u bank i nebankovních subjektů, podle dat resortu financí dluh stoupl téměř o pět procent.

Vláda schválila předběžný návrh státního rozpočtu na příští rok, který počítá se schodkem 235 miliard. Řada členů kabinetu však s prvním návrhem nesouhlasila. Ministr dopravy Martin Kupka (ODS) v Událostech, komentářích prohlásil, že šéf resortu financí Zbyněk Stanjura (ODS) má nadále důvěru, chová se prý v duchu krizového managementu. Místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Jan Hrnčíř (SPD) ve stejném pořadu sdělil, že stát dostatečně neosekává zbytné výdaje.

Pokud vláda nebude investovat do vzdělání a výzkumu, zadělává si na problémy do budoucna, uvedla v pořadu Interview ČT24 ministryně pro vědu, výzkum a inovace Helena Langšádlová (TOP 09). Zdůraznila, že současný návrh rozpočtu je teprve začátek politické diskuse.

Vláda ve středu schválila předběžný návrh státního rozpočtu na rok 2024, počítá se schodkem 235 miliard korun. Příjmy by měly být 1,899 bilionu a výdaje 2,134 bilionu korun, řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Premiér Petr Fiala (ODS) doplnil, že tato dohodnutá výše schodku není konečná, bude se pohybovat mezi ve středu schválenými 235 miliardami a 270 miliardami korun, které vláda minulý týden stanovila jako strop pro výši deficitu. S rekordním rozpočtem má hospodařit obrana, v jiných resortech se ale poměrně výrazně škrtalo, což se některým ministrům nelíbí.

Ministerstvo financí v předběžném pracovním návrhu státního rozpočtu na příští rok snížilo výdaje většině rozpočtových kapitol. S výraznějším růstem výdajů počítá pouze u resortu obrany a u Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB). Schodek rozpočtu by měl být v příštím roce 235 miliard korun, vyplývá z materiálu pro jednání vlády, který má k dispozici ČTK. Dokument zahrnuje dopady vládního konsolidačního balíčku. Letos kabinet schválil rozpočet se schodkem 295 miliard korun, ke konci května byl průběžný deficit 271,4 miliardy.

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) poslal vládním kolegům k připomínkám první návrh státního rozpočtu na příští rok. Je v něm například plošné pětiprocentní snížení tarifních platů státních zaměstnanců nebo roční zmrazení plateb zdravotním pojišťovnám. Někteří ministři se už proti tomu vymezili. Premiér Petr Fiala (ODS) zdůraznil, že kabinet má čtyři měsíce na politickou diskusi o návrzích, které se tak mohou změnit.

Rozpočtové úspory již v letošním roce chce premiér Petr Fiala (ODS) hledat především v provozu státu. Neměly by se naopak dotknout záležitostí „směřujících do budoucnosti“, tedy například infrastruktury, nastínil předseda vlády. Exministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) sice souhlasí s tím, že by stát měl s úsporami začít u sebe, zároveň ale ministra financí Zbyňka Stanjuru (ODS) označil za rozpočtového kouzelníka, který „některé cifry vytahuje z klobouku“. Prezident Petr Pavel úsilí o ozdravění rozpočtu podporuje. Zdůraznil ale, že by vládní kroky měly být sociálně únosné.

Schodek státního rozpočtu se v květnu prohloubil na 271,4 miliardy korun z dubnových dvou set miliard korun. Je to nejhlubší rozpočtový deficit za prvních pět měsíců roku od vzniku Česka. Loni byl ve stejném období schodek 189,3 miliardy. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) chce kvůli špatnému vývoji rozpočtu předložit příští týden vládě návrh opatření, která ve druhém pololetí zajistí úspory zhruba 20 miliard, uvedlo ministerstvo financí. Schválený rozpočet počítá za celý rok s deficitem 295 miliard korun.

Na obranu bude český stát pravděpodobně ze zákona dávat ročně aspoň dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP), Senát to dle očekávání ve středu schválil. Vládní předloha vychází ze spojeneckého závazku Česka vůči NATO, který po dvě desetiletí není naplňován, řekla senátorům ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Senátoři rovněž schválili novelu o elektronických komunikacích či novelu o hornické činnosti.

Městský soud v Praze schválil v kauze skládky Celio u Litvínova na Mostecku další dohodu o vině a trestu. Tentokrát se společností Aquatest, která se dopustila čtyř trestných činů. České televizi informaci potvrdil mluvčí pražského městského soudu Adam Wenig. V kauze jde o státní zakázky na uložení vysoce nebezpečného odpadu. Policie kvůli tomu začala loni v lednu stíhat devět lidí a dvě firmy.

Více než 48 miliard korun vyplacených jako kompenzační bonus, zejména pro osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ), kterým byla státem v důsledku pandemie onemocnění covid-19 v letech 2020 až 2022 zakázána nebo omezena jejich činnost, splnilo svůj účel. Vyplývá to z prověrky Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ). Podpora podle kontrolorů splnila cíl a zmírnila dopady vládních opatření, která zasáhla zejména živnostníky. Někteří příjemci ale bonus zneužili, uvedl NKÚ.

Lidem v exekucích by mohl být zapovězen vstup do kasin a heren. Zařadili by se tak na rejstřík vyloučených osob například vedle těch, co pobírají dávky nebo neplatí alimenty. Zákaz by měla umožnit novela zákona o hazardních hrách, kterou připravuje ministerstvo financí.

Rodina ruského oligarchy Igora Vorobeje vlastní v Karlových Varech vilu za desítky milionů korun. Nyní je objekt na prodej. Podnikatel je majitelem farmaceutického koncernu a měl také problémy se zákonem. Případu se věnují redaktoři ČT Jiří Hynek a Jevhenija Vachničenko.