Ministerstvo financí České republiky strana 4 z 5

Vláda podle premiéra Petra Fialy (ODS) i letos sníží počet úřednických míst. České televizi řekl, že s koncem loňského roku pozic napříč resorty ubylo 850. Podle opozice ale vláda ruší místa především v podřízených organizacích a přímo na ministerstvech naopak vytváří nové pozice. S tímto tvrzením ale koalice nesouhlasí. Resort vnitra připravuje metodiku, jak odlišit potřebné úředníky od těch zbytných.

Ve sporu prezidenta Miloše Zemana s jeho bývalým poradcem Zdeňkem Šarapatkou jsou podle Zemanova advokáta Marka Nespaly splněny všechny předpoklady pro to, aby Nejvyšší soud odložil vykonatelnost pravomocného rozsudku. Podle verdiktu se má Zeman Šarapatkovi omluvit za výrok, že ho vyhodil pro neschopnost. Lhůta pro omluvu Zemanovi končí v pondělí. Šarapatkův advokát Artur Ostrý uvedl, že v úterý podá exekuční návrh, aby se omluvy domohl. Je podle něj zřejmé, že Zeman povinnost nesplní.

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) představil výsledek státního rozpočtu za minulý rok. Stát v roce 2022 hospodařil se schodkem 360,4 miliardy korun. Deficit tak byl oproti plánované výši o 14,6 miliardy nižší, uvedl. Novela rozpočtu schválená v říjnu počítala s deficitem 375 miliard korun. Výsledek hospodaření byl loni třetí nejhorší v historii. Předloni byl deficit 419,7 miliardy korun, v roce 2020 dosáhl 367,4 miliardy korun.

Analytici oslovení Českou televizí se shodují, že jak pro domácnosti, tak pro firmy bude rok 2023 po ekonomické stránce složitý. Hlavní důvod je třeba hledat v přetrvávajících vysokých cenách. Od jara se sice očekává alespoň mírnější tempo zdražování, tuzemské hospodářství se nicméně nachází na začátku recese.

Vláda dohodla s největšími obchodníky s energiemi podobu kompenzačního systému za zastropované ceny elektřiny a plynu. Na Twitteru to během dne uvedl premiér Petr Fiala (ODS). Ministři také jmenovali Tomáše Pojara do funkce poradce pro národní bezpečnost a Lucii Fukovou do pozice zmocněnkyně pro záležitosti romské menšiny. Vláda se shodla, že zatím nestanoví termín pro přijetí eura.

Evropská investiční banka (EIB) poskytne energetické společnosti ČEZ úvěr 790 milionů eur (zhruba 19,2 miliardy korun) na modernizaci a rozšíření její distribuční sítě a připojování nových obnovitelných zdrojů energie. Podle ČEZu jde o dosud nejvyšší půjčku od EIB pro subjekt z České republiky.

Zájem ukrajinských uprchlíků o ubytování ve státem nabízených objektech klesá. Některé resorty už proto nabídku prostor omezují. Část úřadů ale kapacity ponechává pro případ, že by během zimních měsíců přišla nová uprchlická vlna. Podobná je situace i v ubytovně Poslanecké sněmovny v Harrachově. Ta bude od pondělí prázdná. Po rekonstrukci bude opět sloužit zaměstnancům dolní komory. Od 24. února, kdy Rusko zaútočilo na Ukrajinu, udělilo ministerstvo vnitra dočasnou ochranu téměř 464 tisícům lidí.

Předsedou Asociace krajů ČR (AK ČR) bude i v dalších dvou letech jihočeský hejtman Martin Kuba (ODS). Místopředsedou bude nově liberecký hejtman Martin Půta (SLK), který vystřídá Ivo Vondráka (ANO) z Moravskoslezského kraje. Kuba a Půta byli ve čtvrtek na zasedání AK ČR v Hnanicích na Znojemsku zvoleni jednomyslně, chyběl pouze pražský primátor, uvedla mluvčí asociace Hana Brožková.

Daňové příjmy letos vzrostou o 15 procent a příští rok o deset procent, jejich vývoj tak bude kopírovat inflaci. Na finanční konferenci Svazu měst a obcí to ve čtvrtek řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Zároveň ale upozornil, že inflační výdaje státního rozpočtu rostou rychleji než příjmy.

Schodek státního rozpočtu ke konci listopadu vzrostl na 337,1 miliardy korun z říjnových 286,7 miliardy korun. Informovalo o tom ministerstvo financí. Podle šéfa resortu Zbyňka Stanjury (ODS) stát za celý rok dodrží plánovaný schodek 375 miliard korun. Loni byl ke konci listopadu deficit 401,5 miliardy korun, což byl nejhorší průběžný výsledek hospodaření od vzniku Česka.

Na energetické, petrolejářské či těžařské firmy a banky zřejmě od příštího roku dopadne daň z mimořádných zisků. V takzvaném daňovém balíčku ji ve čtvrtek schválil Senát. Spolu s tím schválil i další daňové změny.

Čistý zisk skupiny ČEZ za tři čtvrtletí letošního roku stoupl na 52,3 miliardy korun z 6,7 miliardy korun ve stejném období před rokem. Za celý letošní rok firma očekává zisk 65 až 75 miliard. ČEZ je největší energetická firma v zemi. Jejím většinovým akcionářem je stát, který prostřednictvím ministerstva financí drží zhruba 70 procent akcií.

Vláda schválila novelu energetického zákona. Ta dává státu možnost nastavit maximální výši výkupní ceny energií. Navrhla také zrušit více než deset tisíc nadbytečných zákonů, nařízení a vyhlášek, které jsou většinou formálně platné, ale již nepoužívané.

Firmy, úřady i odbory kritizují chystanou změnu zákoníku práce, nelíbí se jim nová pravidla pro práci z domova. V připomínkovém řízení je označily jako byrokratická a administrativně náročná. Ministerstvo práce v novele mimo jiné navrhuje, aby zaměstnavatelé vybraným skupinám osob práci na dálku povolit museli, třeba rodičům dětí mladších 15 let.

Pohonné hmoty v Česku v uplynulém týdnu dál zdražily, tempo růstu cen zpomalilo. Litr nejprodávanějšího benzinu Natural 95 se aktuálně u čerpacích stanic prodává v průměru za 42,85 koruny, před týdnem byl o 93 haléřů levnější. O 1,56 koruny na litru průměrně zdražila nafta na 46,85 koruny. Vyplývá to z údajů společnosti CCS, která ceny sleduje. Pohonné hmoty začaly zdražovat od začátku října po zvýšení spotřební daně z benzinu. Cena Naturalu 95 se dostala na nejvyšší hodnoty od začátku srpna, nafta je nejdražší zhruba od poloviny července. Podle ministerstva financí stojí za zdražováním pohyb cen na evropské burze.

Na výplatu penzí si bude muset vláda příští rok půjčit rekordních 63 miliard korun. Právě o tolik podle ministerstva financí převýší výdaje důchodového systému jeho příjmy. Česká televize to zjistila z návrhu státního rozpočtu. Hlavním důvodem jsou rychle rostoucí penze, které zvedá vysoká inflace. Kvůli prohlubujícímu se schodku penzijního systému začínají politici znovu mluvit o důchodové reformě. Měla by zaručit důstojné penze dnešním třicátníkům a čtyřicátníkům.

Mezinárodní měnový fond (MMF) zhoršil výhled růstu globální ekonomiky na příští rok. Hrubý domácí produkt (HDP) se má zvýšit o 2,7 procenta, o 0,2 procentního bodu méně, než předpokládal v červencové aktualizaci výhledu. Pro letošní rok MMF ve svém podzimním výhledu potvrdil předchozí odhad, podle kterého čeká růst HDP o 3,2 procenta. Předpověděl nyní také zpomalení růstu české ekonomiky v letošním roce na 1,9 procenta z loňských 3,5 procenta. V dubnu přitom odhadoval, že v letošním roce se tuzemský HDP zvýší o 2,3 procenta. V příštím roce má tempo růstu zpomalit na 1,5 procenta.

Srpnové kontroly marží prodejců pohonných hmot ukázaly výrazný pokles u nafty, kde se marže přiblížila loňskému celoročnímu průměru a činí 3,60 koruny za litr. U nejprodávanějšího benzinu Natural 95 se marže prodejců minulý měsíc také snížily, pokles ale nebyl tak výrazný a nynějších 4,80 koruny za litr je stále vysoko nad loňskými hodnotami, sdělil mluvčí ministerstva financí Tomáš Weiss. Ministerstvo podle něj nyní nepřistoupí k cenové regulaci.

Zdravotničtí záchranáři budou moci jít dříve do důchodu. Schválila to vláda na svém středečním jednání, řekl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Neprošel však obecný návrh na zkrácení doby důchodového pojištění pro získání starobní penze z 35 na 25 let. Vláda jej začlení až do širšího balíčku úprav penzí, který chystá na polovinu příštího roku.

Ceny pohonných hmot v Česku znovu rostou, mnohem více nafta než benzin. Za pouhý týden zdražil litr nafty v průměru o víc než dvě koruny na 44,53 koruny. Podle analytiků za tím stojí hlavně vysoká cena na trhu v Rotterdamu. Ministerstvo financí už v průběhu srpna oznámilo, že má připravenou regulaci cen kvůli vysokým maržím čerpadlářů a rafinerií. Zatím ale nerozhodlo o tom, jestli ji vůbec zavede.

Pražský městský soud prohlásil konkurz na Sberbank CZ, dceřinou společnost největší ruské banky. Přezkumné jednání o přihlášených pohledávkách nařídil na 6. října, následovat bude ten den i schůze věřitelů. Vyplývá to z informací v insolvenčním rejstříku. V konkurzu se rozprodává majetek dlužníka a výtěžek se rozděluje mezi jeho věřitele.

Třetí odvětví, na které by se mohla vztahovat daň z mimořádných zisků, jsou výrobci a distributoři pohonných hmot. Vyplývá to z materiálu Národní ekonomické rady vlády (NERV), o kterém večer jednají členové rady s premiérem Petrem Fialou (ODS) a ministry. O možném zavedení daně z neočekávaného zisku by vláda měla rozhodnout do 10. září.

V kauze skládky Celio u Litvínova na Mostecku se soud bude zabývat dohodou o vině a trestu. Se státním zástupcem ji uzavřel bývalý ředitel skládky René Konečný. Na dotaz ČT to uvedl Adam Wenig z Městského soudu v Praze, který bude o návrhu rozhodovat. Podrobnosti dohody však Wenig ani státní zástupce Zdeněk Matula nesdělili. Případ se týká státní zakázky na uložení vysoce nebezpečného odpadu, policie stíhá celkem devět lidí a dvě firmy.

V nové makroekonomické predikci pro letošní rok zlepšilo ministerstvo financí odhad růstu ekonomiky na 2,2 procenta a pro příští rok odhad zhoršilo na 1,1 procenta. V předchozí dubnové prognóze resort čekal letos růst ekonomiky o 1,2 procenta a příští rok o 3,6 procenta. Loni hrubý domácí produkt (HDP) stoupl o 3,5 procenta.