Ministerstvo financí České republiky strana 3 z 5

Loni na podzim ministerstvo financí očekávalo, že z daně z mimořádných zisků přibyde do rozpočtu několik desítek miliard. Nedávno odhad výrazně snížilo. V rozhovoru pro ČT připustil předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl, že letos daň v případě bank přinese nejspíš jen jednotky miliard. Důvod vidí kromě jiného ve vyšších úrocích, které banky nabízejí střadatelům.

Už jedenáct měsíců platí v Česku snížená spotřební daň na naftu o korunu padesát na litr. Opatření je schválené do konce roku. Pohonné hmoty ale zlevňují, a podle ministerstva financí tak pominul důvod této pomoci. Odvody by se tak na původní výši mohly vrátit dřív než v lednu.

Vláda zvažuje zrušit, nebo omezit patnáct daňových výjimek téměř za devět miliard korun ročně. Česká televize to zjistila z materiálu poslaného ministerstvem financí koaličním lídrům. Na seznamu je třeba zrušení takzvaného školkovného nebo daňové slevy na nepracující manželku či manžela. Celý úsporný balíček ve středu proberou špičky koaličních stran.

Český státní dluh se v prvním čtvrtletí letošního roku zvýšil na rekordních 2,997 bilionu korun. Letos tak stoupl o 102,2 miliardy korun. Míra zadlužení dosáhla 42,9 procenta hrubého domácího produktu (HDP), od konce roku 2022 se zvýšila o tři desetiny procentního bodu. Informovalo o tom ministerstvo financí (MF). Na každého Čecha tak hypoteticky připadal dluh 284 534 korun.

Hlavní město mělo ke konci března na svých účtech více než sto miliard korun přebytek. K vyšším příjmům samosprávám pomohl hlavně vyšší výběr daní, podle analýzy ministerstva financí ale i to, že některé méně investovaly. Rozpočet Prahy tvoří více než polovinu celkového přebytku hospodaření obcí, na konci roku 2022 skončil v přebytku 15,5 miliardy korun.

Stát letos vybere na dani z neočekávaných zisků a odvodu z nadměrného zisku při výrobě elektřiny 40,3 miliardy korun. Vyplývá to z materiálů pro úterní jednání Výboru pro rozpočtové prognózy, který na svých stránkách zveřejnilo ministerstvo financí. Zákon o státním rozpočtu přitom očekával výnos těchto mimořádných opatření sto miliard korun.

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) připravil největší reformu daně z přidané hodnoty za posledních osm let. Podle návrhu plánuje místo dnešních tří sazeb – ve výši deseti, patnácti a jednadvaceti procent – jen dvě. Základní ve stejné výši, tedy jednadvacet procent, a jednu sníženou, čtrnáctiprocentní. Stanjura také podle zjištění ČT navrhuje přesunout část služeb a zboží z nejnižší sazby do té nejvyšší, jednadvacetiprocentní. Šlo by třeba o vodné a stočné, točené pivo nebo vstupenky na kulturní a sportovní akce. Je to součást vládního plánu snížit v příštím roce schodek rozpočtu. Koaliční partneři chtějí o změnách ještě jednat. Opozice je proti návrhu.

Ministerstvo financí navrhlo pro příští rok zvýšení daní z většiny hazardních her. Stát by tak mohl získat zhruba 600 milionů korun. Vyplývá to z návrhu, který se podařilo České televizi získat. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) navrhl v materiálu zaslaném koaličním partnerům růst daní třeba z kurzových sázek, rulet nebo z tombol. Naopak daň z loterií navrhl snížit. To kritizuje jak opozice, tak i některé vládní strany.

Ministerstvo financí připravuje změny kontrol veřejných financí. Se zástupci obcí diskutuje, jak upravit systém prověrek u národních dotací. Často se totiž stává, že kontroly probíhají duplicitně. Věcný záměr zákona by mohl být hotový ještě letos, ministerstvo financí samosprávám slibuje, že se prověrky zjednoduší.

Třetím čtením měla v Poslanecké sněmovně projít novela, která zavede kariérní řád učitelů a také zakotví jejich platy na úrovni 130 procent průměrné mzdy. Nakonec na ni ale vůbec nedošlo. Opozice má k návrhu výhrady, chce o něm ještě jednat, a tak sérií požadavků na změnu pořadu schůze projednání znemožnila – vzhledem k časově omezenému oknu na třetí čtení. Ve sněmovně prošla pouze novela o bezpečnosti dodávané pitné vody, u níž poslanci kývli i na řadu pozměňovacích návrhů. Díky nim by měly mimo jiné zaniknout potravinářské průkazy. Několik dalších předpisů má za sebou první čtení.

Na Mostecku už několik let tiká časovaná bomba v podobě stovek tun zrezivělých sudů s extrémně hořlavými látkami na skládce Celio. Tam přitom nikdy skončit neměly. I přesto, že uložení sudů dnes policie vyšetřuje jako obecné ohrožení, toxické sudy leží na skládce dál. Politici a úředníci se totiž nedokáží domluvit na tom, jak je zlikvidovat. S nastupujícím jarem navíc riziko vznícení sudů stoupá. Pro Reportéry ČT natáčel Ondřej Golis.

Obce a kraje loni hospodařily s přebytkem ve výši téměř třiatřicet miliard korun. To je sice o osm a půl miliardy nižší částka než rok před tím, ale zároveň o téměř devatenáct miliard vyšší než v covidovém roce 2020. Vyplývá to z nové analýzy Ministerstva financí, kterou získala Česká televize. Městům, vesnicím a krajům pomohl hlavně vyšší výběr daní, jejichž výtěžek sdílí se státem – tedy z DPH a z daně z příjmu lidí i firem. Zároveň loni část obcí a krajů méně investovala. A to část politiků kritizuje mimo jiné s odkazem na vysokou inflaci.

Další státní výdaje se příští rok zvýší více, než se čekalo. Platby zdravotního pojištění za děti či důchodce výrazně zvedne vysoká inflace. Podobně jako u penzí je zdražování spolu s růstem mezd i pro tuto valorizaci rozhodující. Automaticky porostou úhrady za státní pojištěnce příští rok vůbec poprvé. Vláda tak bude muset příští rok poslat do zdravotnictví zhruba o sedm miliard více, než zamýšlela. Ministr financí by do budoucna chtěl automatické zvyšování státních plateb zdravotního pojištění zpomalit, s tím ale nesouhlasí šéf resortu zdravotnictví a opozice.

Česko podle ministra zemědělství Zdeňka Nekuly (KDU-ČSL) nechce po slovenském vzoru zavést na potraviny v obchodech cenové stropy. K poklesu cen podle něj povede zdravá konkurence mezi obchodníky. Nekula po jednání se zástupci ministerstva financí a obchodu také informoval, že jeho resort podal podnět na Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) kvůli cenám vajec. Jejich zdražení podle něj naznačuje, že obchodníci zneužívají dominantní postavení na trhu. Skupina se také podle ministra shodla na tom, že dozorové orgány jako například Česká obchodní inspekce (ČOI) mají zintenzivnit svou činnost a postupovat koordinovaně.

Ze stáje u Roudnice nad Labem na Litoměřicku neznámý pachatel ukradl anglického plnokrevníka, jehož hodnota je bezmála 400 tisíc korun. Uvedla to policie, která při pátrání žádá o pomoc veřejnost. Kůň byl podle policejní mluvčí Pavly Kofrové ustájen v Krabčicích. Majitelem koně je čečenský vůdce Ramzan Kadyrov, potvrdila Radiožurnálu mluvčí ministerstva financí Michaela Lagronová. Telefon uvedený na webových stránkách stáje je v úterý nedostupný.

Státní rozpočet v únoru skončil ve schodku 119,7 miliardy korun, informovalo ve středu ministerstvo financí. Je to nejhlubší únorový deficit od vzniku České republiky. Ke konci ledna bylo hospodaření státu ve schodku 6,8 miliardy korun, na celý rok vláda plánuje deficit 295 miliard. Loni byl únorový schodek 45,3 miliardy korun, výsledek ale tehdy ovlivnilo rozpočtové provizorium, které omezilo měsíční výdaje státu na jednu dvanáctinu rozpočtu roku 2021.

Novou generální ředitelkou Generálního finančního ředitelství se od 1. března stane někdejší náměstkyně ministra financí Simona Hornochová, potvrdil šéf resortu financí Zbyněk Stanjura (ODS). Bývalá generální ředitelka Tatjana Richterová skončila na vlastní žádost loni v březnu, od jejího odchodu řídil Finanční správu její zástupce Jan Ronovský.

Ministerstvo životního prostředí zamítlo odvolání města Litvínov proti rozhodnutí ponechat část sudů se styrenovými smolami na skládce Celio. Odvolání podalo město v lednu, starostka Kamila Bláhová (ANO) tehdy argumentovala tím, že jde v podstatě o legalizaci protiprávního jednání, protože nebezpečná látka se dostala na skládku při trestné činnosti. Zástupci města navíc podle ní nebyli přizváni jako účastníci řízení.

Českou inspekci životního prostředí (ČIŽP) povede dosavadní státní tajemník na ministerstvu financí Petr Bejček (39). Nastoupí od 1. března, uvedl v pátek na tiskové konferenci ministr životního prostředí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Jurečka si od něj mimo jiné slibuje zlepšení efektivnosti a reputace inspekce. Bejček plánuje prošetřit postup po otravě řeky Bečvy. Chce také lépe nastavit akceschopnost inspektorů a havárie řešit blíže krizovému řízení.

Vláda trvá na své ambici mít v rozpočtu na příští rok schodek o 70 miliard korun nižší než letos. Pomoci by tomu měly změny v daních a důchodech a také snížení počtu státních zaměstnanců. Úpravy daní by ale podle premiéra Petra Fialy (ODS) neměly zvýšit celkové daňové zatížení. Vláda uvažuje hlavně o rušení daňových výjimek. Po inspekční návštěvě na ministerstvu financí u Zbyňka Stanjury (ODS) řekl jeho vládní i stranický šéf, že do parlamentu by se měl konsolidační balíček dostat na jaře.

Spotřebitelské ceny v Česku v lednu meziročně stouply o 17,5 procenta. Tempo inflace zrychlilo, v prosinci byly ceny meziročně vyšší o 15,8 procenta. Vliv měly vzhledem ke konci úsporného tarifu pro domácnosti zejména sazby za energie. Zdražilo také teplo, vodné a stočné i potraviny. Proti prosinci byly ceny pro spotřebitele v lednu vyšší o šest procent. Vyplývá to z údajů, které v pátek zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).

Hrubý domácí produkt Česka bude letos podle odhadu České bankovní asociace o 0,1 procenta vyšší než loni. Fakticky bude tedy ekonomika stagnovat. Větší růst očekávají banky napřesrok, kdy by mohl HDP stoupnout o 2,7 procenta. Prognóza asociace je poněkud příznivější než podobné odhady, které vydalo ministerstvo financí a Česká národní banka. Obě tyto instituce očekávají mírný pokles ekonomiky.

Premiér Petr Fiala (ODS) uvedl, že kroky vlády během energetické krize jsou viditelné, cena elekřiny a plynu se snížila. Podle něj by Česko mělo mít větší kontrolu nad energetickou infrastrukturou, ale i veřejnými financemi. Další daňové zatížení ale prý vláda nechystá. V rozhovoru pro Události, komentáře mluvil premiér i o prezidentských volbách či vztahu s Čínou. Podle Fialy by se také měly srovnávat rozdíly mezi regiony.

Ministerstvo financí očekává v letošním roce pokles hrubého domácího produktu (HDP) o 0,5 procenta. Průměrná celoroční inflace by měla být 10,4 procenta, uvedlo ve čtvrtek ministerstvo ve své nové makroekonomické prognóze. Výhled v obou oblastech proti listopadové predikci zhoršilo, tehdy očekávalo pokles HDP o 0,2 procenta a roční inflaci 9,5 procenta. V prognóze resort také uvedl, že veřejné finance loni skončily se schodkem 3,6 procenta HDP.