Spotřebitelské ceny v Česku v lednu meziročně stouply o 17,5 procenta. Tempo inflace zrychlilo, v prosinci byly ceny meziročně vyšší o 15,8 procenta. Vliv měly vzhledem ke konci úsporného tarifu pro domácnosti zejména sazby za energie. Zdražilo také teplo, vodné a stočné i potraviny. Proti prosinci byly ceny pro spotřebitele v lednu vyšší o šest procent. Vyplývá to z údajů, které v pátek zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).
Ceny v lednu meziročně stouply o 17,5 procenta
Události: Inflace (zdroj: ČT24)
„Ceny elektřiny meziročně vzrostly o 36,4 procenta, zemního plynu o 87 procent, vodného o 16,3 procenta, stočného o 30,3 procenta a tepla a teplé vody o 44,7 procenta,“ uvedla vedoucí oddělení statistiky spotřebitelských cen ČSÚ Pavla Šedivá. Ceny zboží v lednu meziročně úhrnem vzrostly o 20,8 procenta, u služeb o 12,2 procenta.
Podle odhadu analytiků i České národní banky (ČNB) byla v lednu inflace na vrcholu, v dalších měsících bude klesat. Ve druhém pololetí by se měla dostat pod deset procent. Celoroční inflace letos podle odhadů ČNB a České bankovní asociace (ČBA) dosáhne 10,8 procenta, ministerstvo financí ji odhaduje na 10,4 procenta. Loni byla podle ČSÚ její průměrná míra 15,1 procenta.
Po prosincovém poklesu ceny energií v lednu opět rostly
V meziročním srovnání ceny elektřiny přešly z prosincového poklesu do lednového zvýšení. Zrychlil růst ceny vodného, stočného, tepla a teplé vody. Zdražení zemního plynu se naopak proti prosinci zmírnilo. Ceny nájemného v lednu meziročně stouply o víc než šest procent, výrobků a služeb pro běžnou údržbu bytu o 18,6 procenta a tuhých paliv o víc než 58 procent.
Potraviny a nealkoholické nápoje proti loňskému lednu podražily téměř o čtvrtinu. Zvýšily se ceny vajec o 85 procent, cukru o 84,7 procenta, mouky o 44,2 procenta, polotučného trvanlivého mléka o 39,5 procenta, vepřového masa o 36,8 procenta a drůbežího o 32,4 procenta. Oděvy a obuv podražily o 16,3 procenta. Za stravovací služby platili lidé meziročně o 23,8 procenta víc, za ubytování téměř o pětinu více. Dovolené s komplexními službami zdražily o víc než devatenáct procent.
V meziměsíčním srovnání ceny zboží úhrnem vzrostly o 8,7 procenta a služeb o 1,9 procenta. „Výrazný růst cen v oddíle bydlení byl z velké části ovlivněn ukončením úsporného tarifu, kdy cena elektřiny oproti prosinci vzrostla o 139,8 procenta,“ uvedli statistici. Teplo a teplá voda proti prosinci zdražily o 23,5 procenta, stočné o 30,3 procenta, vodné o 16,3 procenta a zemní plyn o 2,2 procenta.
Ceny potravin a nealkoholických nápojů v lednu meziměsíčně vzrostly o 3,9 procenta. Nejvíc zdražily právě nealkoholické nápoje, ovoce, zelenina, vejce a vepřové maso. Zlevnilo máslo a polotučné trvanlivé mléko. O zhruba devět procent stouply proti prosinci ceny lihovin, piva a vína. Mírně dolů šly ceny pohonných hmot a automobilů.
ČNB: Inflace odpovídala prognóze, táhly ji regulované ceny
Lednová inflace byla v souladu s prognózou České národní banky (ČNB). Regulované ceny se ale zvedly méně, než očekávala prognóza, uvedl náměstek ředitele sekce měnové ČNB Luboš Komárek. Ty meziročně vzrostly o 35,7 procenta, když ČNB předpokládala růst o 37 procent. „Mimořádně vysoký lednový růst regulovaných cen z velké míry odráží zvýšení cen elektřiny v souvislosti s ukončením zmíněného úsporného tarifu a přechodem na vládou stanovený cenový strop pro silovou elektřinu,“ uvedl Komárek.
Ceny potravin a tabáku rostly o 18,7 procenta, prognóza ČNB byla o 1,7 procentního bodu nižší. „Růst cen potravin zůstává rychlý. To souvisí s předchozím vysokým růstem cen agrárních komodit i domácích zemědělských výrobců,“ upozornil Komárek.
Jádrová inflace, tedy vývoj cen neregulovaných komodit bez potravin a pohonných hmot, se v lednu meziměsíčně snížila o jeden procentní bod na 12,3 procenta, stále ale zůstává vysoká. Na zvolňování jádrové inflace se projevuje utlumování domácí poptávky, zpomalování růstu zahraničních průmyslových cen a pokles příspěvku nákladů vlastnického bydlení.
Byznys ČT24: Inflace v Česku dosáhla 17,5 procenta (zdroj: ČT24)
Podle Dominika Stroukala z Metropolitní univerzity a člena Národní ekonomické rady vlády je nárůst cen v lednu vždy, jen dosud nebyl tak vysoký. „Dochází k lednovému efektu – kdy se ceny zvyšují právě v symbolické datum – na začátku roku. Táhneme to až do konce a potom si řekneme, že zvýšíme ceny. To vidíme prakticky vždy, jenom ten současný efekt je větší než jakýkoliv, který jsme zažili v novodobé české historii,“ podotkl v pořadu Byznys ČT24 s tím, že důvodem jsou ceny energií a bydlení, které inflaci táhly nahoru. Zmínil, že i tam jsou však velké rozdíly. „V tomto měsíci to byla typicky elektřina, která to vše vytáhla nahoru,“ dodal.
Prognóza ČNB předpokládá, že lednové zrychlení inflace je přechodné a souvisí zejména s růstem regulovaných cen. „Inflace začne následně rychle klesat a ve druhé polovině letošního roku se sníží na jednociferné hodnoty. Tržní složky inflace zvolní vlivem snižujících se nákladových tlaků ze zahraničí i z domácí ekonomiky. Současně dojde k postupné korekci aktuálně kulminujících ziskových marží domácích výrobců, obchodníků a poskytovatelů služeb,“ uvedl Komárek.
Počátkem příštího roku se podle Komárka sníží inflace do blízkosti dvouprocentního cíle ČNB. Měla by k tomu přispět i zpřísněná měnová politika centrální banky. Guvernér ČNB Aleš Michl opakovaně uvedl, že bankovní rada hodlá držet základní úrokovou sazbu na vyšších úrovních, než bylo v minulosti obvyklé.
Analytici: Od února růst cen zpomalí
„Prudký růst cen byl způsoben ukončením úsporného tarifu a přeceňováním na začátku roku. Někteří obchodníci evidentně zvolili strategii, že toho raději budou prodávat méně při vyšších maržích. To potvrzuje, že inflační tlaky v naší ekonomice jsou stále velice silné,“ uvedl hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček. Ještě vyšší inflaci podle něj bránil silný kurz české koruny.
V dalších měsících ale analytici čekají zpomalení tempa růstu cen. „Od února by se měl inflační trend zlomit a cenový růst postupně slábnout. Zásadní roli v předpokládaném poklesu inflace bude hrát vysoká loňská základna a celkový útlum poptávky v ekonomice,“ míní ekonom UniCredit Bank Patrik Rožumberský. Ke zpomalení inflace by podle něj mohly přispět i silná koruna, která zlevňuje dovoz, a příznivý vývoj cen na trzích s elektřinou a plynem.
Silnou korunu a oslabení poptávky zmiňuje jako důvody ke zpomalení inflace i hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek. Podle něj bude protiinflačně působit i zlevnění mezinárodní námořní dopravy. „Návrat k cílovým dvěma procentům (inflace) však bude ještě dlouhý,“ upozornil Dufek.
Také analytik společnosti Akcenta Miroslav Novák upozorňuje, že vysoce inflační prostředí v ekonomice stále přetrvává. „Za roky 2009 až 2021 cenová hladina vzrostla souhrnně o 27,9 procenta. Pokud budeme pro letošek předpokládat růst cenové hladiny o 10,8 procenta podle prognózy ČNB a přidáme loňských 15,1 procenta, tak máme za dva roky de facto totožný růst, respektive růst o 27,5 procenta,“ řekl.
- Inflace je obecně chápána jako procentuální růst cen za určité období. Pokud se ceny zvyšují, inflace roste, a pokud růst cen zpomaluje, inflace se snižuje.
- Plošný růst cen v ekonomice znamená, že hodnota peněz se v reálném vyjádření snižuje, jednoduše za stejnou hodnotu peněz jsme schopni koupit méně zboží či služeb.
- Inflace může být měřena z pohledu vývoje cen oproti předchozímu měsíci, obvykle je však v médiích chápána jako procentuální změna cen oproti stejnému měsíci předešlého roku. Roční míra inflace je pak průměrná změna cen za daný rok.
- Zdroj: ČBA