Inflace v Česku v prosinci zpomalila na 15,8 procenta. Meziročně ceny stouply

Nahrávám video

Spotřebitelské ceny v Česku v prosinci meziročně stouply o 15,8 procenta, tempo růstu tak zpomalilo z listopadových 16,2 procenta. V meziměsíčním srovnání ceny stagnovaly. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Za celý loňský rok byla průměrná míra inflace 15,1 procenta. Šlo o druhou nejvyšší hodnotu od vzniku samostatné České republiky. Vyšší byla jen v roce 1993, kdy činila 20,8 procenta.

Na prosincové zpomalení inflace měly největší vliv ceny za dopravu. Meziroční růst cen automobilů zmírnil na 9,2 procenta z listopadových 12,7 procenta. Pohonné hmoty pak byly meziročně dražší o 4,4 procenta, zatímco v listopadu to bylo 14,5 procenta.

Proti loňskému prosinci zdražovaly zejména potraviny. Za mouku zaplatili lidé o 42 procent více, za chleba téměř o 38 procent více, za drůbeží maso zhruba o 43 procent více. Polotučné trvanlivé mléko zdražilo o 55 procent, vejce o 92 procent, oleje a tuky o 38 procent a za cukr se platil bezmála dvojnásobek než o rok dříve. Do ceny vajec se teď navíc může nepříznivě promítnout epidemie ptačí chřipky, například některé pekárny od minulého týdne platí za každé vejce o 20 haléřů více, zdražení se navíc může přelít i do regálů v obchodech.

Rostly rovněž ceny za bydlení. Nájemné bylo v meziročním srovnání dražší téměř o šest procent, výrobky a služby pro běžnou údržbu bytu o 21 procent, vodné o více než pět procent, stočné o více než šest procent, zemní plyn o 140 procent, tuhá paliva o dvě třetiny a teplo a teplá voda téměř o 29 procent. Elektřina naopak zlevnila o 21,2 procenta.

Ceny zboží v prosinci meziročně úhrnem vzrostly o 17,8 procenta a ceny služeb o 12,5 procenta. V meziměsíčním srovnání ceny zboží klesly o 0,2 procenta, zatímco ceny služeb o 0,3 procenta vzrostly. „Ceny zboží úhrnem v roce 2022 vzrostly o 16,8 procenta a ceny služeb o 12,3 procenta,“ uvedla vedoucí oddělení statistiky spotřebitelských cen ČSÚ Pavla Šedivá.

ČSÚ ve středu zveřejnil také informace o listopadovém vývoji cen v zahraničním obchodu. Meziroční růst vývozních cen zpomalil na 9,8 procenta z říjnových 11,4 procenta. U dovozu se ceny loni v listopadu meziročně zvýšily o 11,4 procenta po říjnovém růstu o 14,4 procenta. „Ceny ve vývozu rostou meziročně nepřetržitě od září 2020, v dovozu od ledna 2021,“ uvedli statistici. Meziměsíčně se ceny potřetí za sebou snížily, vývozní klesly o 0,6 procenta a dovozní o 1,8 procenta.

Pod odhadem ČNB

Inflace v prosinci byla o 3,3 procentního bodu nižší, než odhadovala Česká národní banka (ČNB) ve své podzimní prognóze. Rozdíl způsobily zejména regulované ceny energií, bez započítání takzvaného úsporného tarifu by byla inflace 19,3 procenta, nikoli 15,8 procenta, upozornil ředitel sekce měnové České národní banky Petr Král.

„Zápornou odchylku od prognózy i v prosinci dominantně způsobil, podobně jako v předchozích dvou měsících, vývoj regulovaných cen. V něm se projevil říjnový propad cen elektřiny vlivem statistického promítnutí příspěvku na úsporný tarif,“ uvedl Král.

Výrazně zpomalil růst cen pohonných hmot, který dosáhl šesti procent, zatímco ČNB očekávala 21 procent. Podle Krále to odráželo vývoj na trhu s ropou i pokles marží ve zpracovatelském a distribučním řetězci, který se projevil i na cenách u čerpacích stanic.

Jádrová inflace, tedy vývoj cen neregulovaných komodit bez potravin a pohonných hmot, se v prosinci snížila o 0,5 procentního bodu na 13,3 procenta, nadále ale zůstává vysoká. Podle ČNB se v jejím vývoji projevuje postupné slábnutí růstu zahraničních průmyslových cen a utlumování domácí poptávky.

Růst cen potravin sice zvolnil na 18,8 procenta, nadále ale zůstává vysoký. „To souvisí s nadále vysokou úrovní cen agrárních komodit i domácích zemědělských výrobců odrážející rostoucí náklady na energie i další ekonomické dopady válečného konfliktu na Ukrajině,“ upozornil Král.

„V lednu lze zejména vlivem vyprchání účinnosti úsporného energetického tarifu očekávat opětovné zvýšení inflace, v dalších měsících roku 2023 by však růst cen měl zpomalovat. Zastropování cen elektřiny a plynu od počátku letošního roku navazující na úsporný tarif bude podle prognózy do určité míry tlumit růst regulovaných cen. Ostatní složky inflace budou zvolňovat,“ uvedl Král.

Ve druhé polovině roku by podle Krále měla inflace klesnout na jednocifernou hodnotu. Projeví se totiž zchlazení domácí i zahraniční poptávky i tuzemského trhu práce. Naplno by se také měla projevit zpřísněná měnová politika. V první polovině roku 2024 by se inflace měla dostat ke dvěma procentům, doplnil Král.

Analytici: Inflace v lednu opět zrychlí

„Na nízké hodnotě inflace se dominantním způsobem podepsalo markantní zlevnění pohonných hmot. Rozsah jejich cenového poklesu snese za posledních několik let srovnání pouze s loňským srpnem a dubnem 2020,“ poznamenal analytik UniCredit Bank Patrik Rožumberský. Dodal, že loni v srpnu pohonné hmoty zlevnily o 9,8 procenta, v dubnu 2020 o 10,5 procenta.

Podle hlavního ekonoma Banky Creditas Petra Dufka je inflace hlavním důvodem rekordního propadu kupní síly obyvatel a hlavní brzdou české ekonomiky. Připomněl, že loňská průměrná inflace byla nejvyšší od roku 1993. „Tehdy se ovšem měnila daňová soustava a přecházelo se na DPH. Tentokrát za inflací musíme hledat především zdražování potravin, rostoucí náklady na bydlení a stravování. Až na výjimky zdražovalo téměř vše, některé zboží, jako třeba oblečení a obuv, dokonce rekordně i v evropském měřítku,“ vypíchl.

  • Inflace je obecně chápána jako procentuální růst cen za určité období. Pokud se ceny zvyšují, inflace roste, a pokud růst cen zpomaluje, inflace se snižuje. 
  • Plošný růst cen v ekonomice znamená, že hodnota peněz se v reálném vyjádření snižuje, jednoduše za stejnou hodnotu peněz jsme schopni koupit méně zboží či služeb. 
  • Inflace může být měřena z pohledu vývoje cen oproti předchozímu měsíci, obvykle je však v médiích chápána jako procentuální změna cen oproti stejnému měsíci předešlého roku. Roční míra inflace je pak průměrná změna cen za daný rok.
  • Zdroj: ČBA

Analytici upozorňují, že pro nadcházející vývoj bude důležitá hodnota lednové inflace. Očekávají přitom zrychlení tempa růstu cen, protože mnozí obchodníci v lednu mění ceníky zboží a služeb, kromě toho se čeká zdražení energií na cenové stropy. „Na začátku letošního roku je určitě nutné počítat se skokovým zdražením cen energií až na cenové stropy a meziroční růst spotřebitelské inflace tak může zrychlit až těsně pod dvacet procent,“ míní analytik společnosti Akcenta Miroslav Novák.

V dalších měsících by podle analytiků měla inflace zpomalovat, stále ale zůstane na vysoké hladině. „Pro rok 2023 nyní odhadujeme inflaci kolem deseti procent s tím, že v první polovině roku se bude pohybovat nad touto hranicí, druhou polovinu pod ní. Proinflační rizika souvisí zejména s citelnějším propisem vysokých cen energií do finálních cen, naopak protiinflačním rizikem může být výrazně silnější recese,“ uvedl hlavní ekonom České bankovní asociace Jakub Seidler.

„Růst cen v loňském roce výrazně snížil životní úroveň v naší zemi. Lidé přišli o výraznou část kupní síly svých úspor a za své příjmy si mohli dovolit nakupovat podstatně méně zboží a služeb než v předešlých letech. Letošní rok přinese zlepšení, nicméně lidem se dál budou znehodnocovat úspory a snižovat reálné příjmy,“ konstatoval hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

O čem plánujeme informovat ve středu 18. listopadu

Každý den ráno přinášíme přehled nejdůležitějších očekávaných událostí z domova i ze světa.
23. 3. 2024Aktualizovánopřed 3 hhodinami

VideoProměny české společnosti po 17. listopadu probrali hosté Událostí, komentářů Speciál

Česko si připomnělo Den boje za svobodu a demokracii. Význam 17. listopadu v současné době či reflexi 37 let svobody probrali ve speciálním díle Událostí, komentářů bývalá senátorka za ODS Miroslava Němcová, místopředseda hnutí ANO Radek Vondráček, předsedkyně Mladých starostů a nezávislých Zdena Kašparová a předseda Svobodných Libor Vondráček. Debatou provázel moderátor Petr Obrovský.
před 9 hhodinami

Česko si připomnělo výročí 17. listopadu

Na pražské Národní třídě lidé zapálili svíčky a připomněli si události 17. listopadu. Den boje za svobodu a demokracii a Mezinárodní den studentstva se ale slavil po celém Česku. Centrem oslav 37. výročí sametové revoluce je tradičně právě Národní třída, kde proběhl celodenní program Korzo Národní v rámci Festivalu svobody. Výročí si tam přišla připomenout i řada politiků. Vzpomínalo se však nejen na pád komunistického režimu v roce 1989, ale také na perzekuci studentů během nacistické okupace v roce 1939.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Video17. listopad je spíš soukromý svátek, jako společnost jsme něco ztratili, míní pamětník

Ještě jako student Matfyzu byl Martin Klíma před 37 lety u akce, která se stala prvním kamínkem historické laviny. „Dnes nebudeme jen pietně vzpomínat, jde nám o přítomnost!“ pronesl tehdy na shromáždění a jeho výzvu si demonstranti vzali za svou. Klíma si myslí, že konfrontace s bezpečnostními silami byla zbytečná a kontraproduktivní, protože plánovaná akce na Václavském náměstí by nejspíš po chvíli skandování poklidně skončila. Dnes má úspěšný vývojář počítačových her 17. listopad i za promarněnou příležitost. Tím, že Češi vnímají svátek spíše jako soukromý či individuální, podle něj společnost ztratila věc, která mohla sjednocovat.
před 11 hhodinami

VideoZa členství ve Skautu lágry v Jáchymově. Pamětníci si připomněli 17. listopad

Totalitní režim zakusili skauti Jiří Lukšíček a Jindřich Valenta o něco více než ostatní. Komunistické orgány je na několik let zavřely v lágrech na Jáchymovsku. Byli členy v tehdy ilegálním skautském středisku Ostříž a účastnili se také protikomunistického odboje. Oba si během oslav 17. listopadu připomněli, co pro ně znamená svoboda. Na pražskou Národní třídu došli oba v krojích, za které by za bývalého režimu hrozil postih. Oběma je nyní přes 90 let.
před 12 hhodinami

VideoZa zásah proti demonstrantům v listopadu 1989 padlo 15 rozsudků

Přesně před 37 lety násilně zakročilo proti studentům 600 policistů a příslušníků ministerstva vnitra na Národní třídě v Praze. Obvinění si později vyslechlo jen 28 z nich, justice jich nakonec potrestala 15, z toho tři vězením. Vojenská prokuratura skončila vyšetřování až po dvou letech – v listopadu roku 1991. První rozsudek, tedy 4,5 roku nepodmíněně za zbití těhotné studentky, přitom padl už v březnu roku 1990. Nelibost vzbudilo zastavení stíhání příslušníka StB Ludvíka Zifčáka, který měl na Národní třídě sehrát roli mrtvého studenta, nakonec byl odsouzen na rok a půl do vězení až v roce 1994. Vyšetřování většinou mířilo do ztracena. Jeden z prvních polistopadových požadavků veřejnosti na potrestání konkrétních viníků tak zůstal ve velké míře nenaplněný.
před 12 hhodinami

Srážka vlaků v Praze si vyžádala přes čtyřicet zraněných

Při ranní srážce vlaků u hlavního nádraží v Praze se zranilo 46 lidí, z toho čtyři těžce. Jsou mezi nimi i dva strojvedoucí. Vlaky se střetly čelně. Ministr dopravy Ivan Bednárik (za SPD) řekl novinářům, že jeden z nich projel návěstidlo, které mu zakazovalo jízdu. Škoda přesáhne 16 milionů korun. Provoz u hlavního nádraží byl kolem 13:00 obnoven v plném rozsahu. Omezení na trati trvalo zhruba šest hodin.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Vláda nemůže nereagovat na názory občanů, řekl Pavel

Vláda by podle prezidenta Petra Pavla měla reflektovat názory občanů a případně podle toho také upravovat svůj program. Pavel to řekl ČT při oslavách 17. listopadu na Národní třídě v Praze v reakci na nedělní demonstraci na Letné. Podle hlavy státu tam zaznělo mnoho podnětů, které si zaslouží diskusi. Nepřítomnost premiéra Andreje Babiše (ANO) na připomínkových akcích k 17. listopadu označil za jeho rozhodnutí a upozornil, že účast není povinná. K samotnému výročí Pavel uvedl, že lidé by si neměli idealizovat minulost a věřit, že před rokem 1989 bylo lépe.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.