Spotřebitelské ceny v Česku v prosinci meziročně stouply o 15,8 procenta, tempo růstu tak zpomalilo z listopadových 16,2 procenta. V meziměsíčním srovnání ceny stagnovaly. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Za celý loňský rok byla průměrná míra inflace 15,1 procenta. Šlo o druhou nejvyšší hodnotu od vzniku samostatné České republiky. Vyšší byla jen v roce 1993, kdy činila 20,8 procenta.
Inflace v Česku v prosinci zpomalila na 15,8 procenta. Meziročně ceny stouply
9 minut
Události: Inflace v Česku v prosinci zpomalila
Na prosincové zpomalení inflace měly největší vliv ceny za dopravu. Meziroční růst cen automobilů zmírnil na 9,2 procenta z listopadových 12,7 procenta. Pohonné hmoty pak byly meziročně dražší o 4,4 procenta, zatímco v listopadu to bylo 14,5 procenta.
Proti loňskému prosinci zdražovaly zejména potraviny. Za mouku zaplatili lidé o 42 procent více, za chleba téměř o 38 procent více, za drůbeží maso zhruba o 43 procent více. Polotučné trvanlivé mléko zdražilo o 55 procent, vejce o 92 procent, oleje a tuky o 38 procent a za cukr se platil bezmála dvojnásobek než o rok dříve. Do ceny vajec se teď navíc může nepříznivě promítnout epidemie ptačí chřipky, například některé pekárny od minulého týdne platí za každé vejce o 20 haléřů více, zdražení se navíc může přelít i do regálů v obchodech.
Rostly rovněž ceny za bydlení. Nájemné bylo v meziročním srovnání dražší téměř o šest procent, výrobky a služby pro běžnou údržbu bytu o 21 procent, vodné o více než pět procent, stočné o více než šest procent, zemní plyn o 140 procent, tuhá paliva o dvě třetiny a teplo a teplá voda téměř o 29 procent. Elektřina naopak zlevnila o 21,2 procenta.
Ceny zboží v prosinci meziročně úhrnem vzrostly o 17,8 procenta a ceny služeb o 12,5 procenta. V meziměsíčním srovnání ceny zboží klesly o 0,2 procenta, zatímco ceny služeb o 0,3 procenta vzrostly. „Ceny zboží úhrnem v roce 2022 vzrostly o 16,8 procenta a ceny služeb o 12,3 procenta,“ uvedla vedoucí oddělení statistiky spotřebitelských cen ČSÚ Pavla Šedivá.
ČSÚ ve středu zveřejnil také informace o listopadovém vývoji cen v zahraničním obchodu. Meziroční růst vývozních cen zpomalil na 9,8 procenta z říjnových 11,4 procenta. U dovozu se ceny loni v listopadu meziročně zvýšily o 11,4 procenta po říjnovém růstu o 14,4 procenta. „Ceny ve vývozu rostou meziročně nepřetržitě od září 2020, v dovozu od ledna 2021,“ uvedli statistici. Meziměsíčně se ceny potřetí za sebou snížily, vývozní klesly o 0,6 procenta a dovozní o 1,8 procenta.
Pod odhadem ČNB
Inflace v prosinci byla o 3,3 procentního bodu nižší, než odhadovala Česká národní banka (ČNB) ve své podzimní prognóze. Rozdíl způsobily zejména regulované ceny energií, bez započítání takzvaného úsporného tarifu by byla inflace 19,3 procenta, nikoli 15,8 procenta, upozornil ředitel sekce měnové České národní banky Petr Král.
„Zápornou odchylku od prognózy i v prosinci dominantně způsobil, podobně jako v předchozích dvou měsících, vývoj regulovaných cen. V něm se projevil říjnový propad cen elektřiny vlivem statistického promítnutí příspěvku na úsporný tarif,“ uvedl Král.
Výrazně zpomalil růst cen pohonných hmot, který dosáhl šesti procent, zatímco ČNB očekávala 21 procent. Podle Krále to odráželo vývoj na trhu s ropou i pokles marží ve zpracovatelském a distribučním řetězci, který se projevil i na cenách u čerpacích stanic.
Jádrová inflace, tedy vývoj cen neregulovaných komodit bez potravin a pohonných hmot, se v prosinci snížila o 0,5 procentního bodu na 13,3 procenta, nadále ale zůstává vysoká. Podle ČNB se v jejím vývoji projevuje postupné slábnutí růstu zahraničních průmyslových cen a utlumování domácí poptávky.
Růst cen potravin sice zvolnil na 18,8 procenta, nadále ale zůstává vysoký. „To souvisí s nadále vysokou úrovní cen agrárních komodit i domácích zemědělských výrobců odrážející rostoucí náklady na energie i další ekonomické dopady válečného konfliktu na Ukrajině,“ upozornil Král.
„V lednu lze zejména vlivem vyprchání účinnosti úsporného energetického tarifu očekávat opětovné zvýšení inflace, v dalších měsících roku 2023 by však růst cen měl zpomalovat. Zastropování cen elektřiny a plynu od počátku letošního roku navazující na úsporný tarif bude podle prognózy do určité míry tlumit růst regulovaných cen. Ostatní složky inflace budou zvolňovat,“ uvedl Král.
Ve druhé polovině roku by podle Krále měla inflace klesnout na jednocifernou hodnotu. Projeví se totiž zchlazení domácí i zahraniční poptávky i tuzemského trhu práce. Naplno by se také měla projevit zpřísněná měnová politika. V první polovině roku 2024 by se inflace měla dostat ke dvěma procentům, doplnil Král.
Analytici: Inflace v lednu opět zrychlí
„Na nízké hodnotě inflace se dominantním způsobem podepsalo markantní zlevnění pohonných hmot. Rozsah jejich cenového poklesu snese za posledních několik let srovnání pouze s loňským srpnem a dubnem 2020,“ poznamenal analytik UniCredit Bank Patrik Rožumberský. Dodal, že loni v srpnu pohonné hmoty zlevnily o 9,8 procenta, v dubnu 2020 o 10,5 procenta.
Podle hlavního ekonoma Banky Creditas Petra Dufka je inflace hlavním důvodem rekordního propadu kupní síly obyvatel a hlavní brzdou české ekonomiky. Připomněl, že loňská průměrná inflace byla nejvyšší od roku 1993. „Tehdy se ovšem měnila daňová soustava a přecházelo se na DPH. Tentokrát za inflací musíme hledat především zdražování potravin, rostoucí náklady na bydlení a stravování. Až na výjimky zdražovalo téměř vše, některé zboží, jako třeba oblečení a obuv, dokonce rekordně i v evropském měřítku,“ vypíchl.
- Inflace je obecně chápána jako procentuální růst cen za určité období. Pokud se ceny zvyšují, inflace roste, a pokud růst cen zpomaluje, inflace se snižuje.
- Plošný růst cen v ekonomice znamená, že hodnota peněz se v reálném vyjádření snižuje, jednoduše za stejnou hodnotu peněz jsme schopni koupit méně zboží či služeb.
- Inflace může být měřena z pohledu vývoje cen oproti předchozímu měsíci, obvykle je však v médiích chápána jako procentuální změna cen oproti stejnému měsíci předešlého roku. Roční míra inflace je pak průměrná změna cen za daný rok.
- Zdroj: ČBA
Analytici upozorňují, že pro nadcházející vývoj bude důležitá hodnota lednové inflace. Očekávají přitom zrychlení tempa růstu cen, protože mnozí obchodníci v lednu mění ceníky zboží a služeb, kromě toho se čeká zdražení energií na cenové stropy. „Na začátku letošního roku je určitě nutné počítat se skokovým zdražením cen energií až na cenové stropy a meziroční růst spotřebitelské inflace tak může zrychlit až těsně pod dvacet procent,“ míní analytik společnosti Akcenta Miroslav Novák.
V dalších měsících by podle analytiků měla inflace zpomalovat, stále ale zůstane na vysoké hladině. „Pro rok 2023 nyní odhadujeme inflaci kolem deseti procent s tím, že v první polovině roku se bude pohybovat nad touto hranicí, druhou polovinu pod ní. Proinflační rizika souvisí zejména s citelnějším propisem vysokých cen energií do finálních cen, naopak protiinflačním rizikem může být výrazně silnější recese,“ uvedl hlavní ekonom České bankovní asociace Jakub Seidler.
„Růst cen v loňském roce výrazně snížil životní úroveň v naší zemi. Lidé přišli o výraznou část kupní síly svých úspor a za své příjmy si mohli dovolit nakupovat podstatně méně zboží a služeb než v předešlých letech. Letošní rok přinese zlepšení, nicméně lidem se dál budou znehodnocovat úspory a snižovat reálné příjmy,“ konstatoval hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček.
76 minut
90' ČT24: Inflační tlaky v lednu opět vzrostou
