Inflace zřejmě v lednu ještě vystřelí nad osmnáct procent, ale potom by již měla z tohoto vrcholu klesat, shodli se v pořadu Otázky Václava Moravce hlavní ekonomka Raiffeisenbank, členka NERVu a poradkyně premiéra Helena Horská a člen rady České národní banky Tomáš Holub. Oba však sdílí obavu, že tento pokles možná nebude dostatečný a i v roce 2024 se bude hospodářství potýkat se setrvale vysokou inflací nad pěti procenty.
Za velmi důležitý ukazatel považuje Horská výši lednové inflace. Domnívá se, že na ni dopadne zejména „efekt lednových ceníků“, tedy lednového přeceňování zboží a služeb. V této nejistotě pak neznámou roli sehraje i to, jak se promítne vliv cenových stropů na energie.
Holub upozornil, že v lednovém čísle už nebude tříměsíční tlumící efekt úsporného tarifu a „to nás ještě vystřelí nahoru.“ Leden je přitom tradičně měsícem, kdy ceny poskočí, ale tentokrát se špatně odhaduje, jak moc. Nicméně tento měsíc by podle něj měl představovat horní mez inflačního výkyvu. Během jara už bankéř čeká pokles inflace.
Z technického hlediska považuje za nepříjemné, že výše lednové inflace bude známa až po únorovém měnovém zasedání České národní banky. Centrální banka by tak na případný nepříznivý vývoj inflace či spotřeby domácnosti mohla zareagovat (zejména zvýšením úrokových sazeb) až koncem března.
Horská i Holub se shodli, že momentálně nižší ceny elektřiny a plynu se projeví až v průběhu letošního roku, případně na počátku roku 2024, pokud ovšem vydrží na této úrovni. V současné době je dolů tlačí i netypicky vysoké, až jarní teploty.
Poslední známé číslo o inflaci je z listopadu, kdy v meziročním srovnání stoupla o 16,2 procenta. Zatím nejvíc – od počátku devadesátých let – stoupla tato inflace o 18 procent, a to v září. Tedy ještě před tlumícím účinkem úsporného tarifu.
Kam až inflace klesne?
Holub zároveň očekává, že v druhé polovině letošního roku už inflace klesne na jednociferná čísla. Za podstatné však považuje to, zda v roce 2024 „měkce přistaneme na dvou procentech“, což je i cíl centrální banky. Nebo zda se inflace bude stabilizovat na sice jednociferných, ale přesto nepříjemně vysokých hodnotách.
Bankéř řekl, že pokud by to bylo pět, šest procent či víc, tak by to nebylo možné vydávat za dosažení měnové stability. Se třemi procenty by byl spokojen.
Horská s ním sdílí tyto obavy o setrvale vysoké inflaci. Rozjetí inflační spirály směrem nahoru podle ní není rizikem, ale nebezpečí setrvání na vysokých jednociferných úrovních ano. V této souvislosti upozornila ekonomka například na vývoj loňských jednání o mzdách ve firmách, kde domluvený růst někdy dosáhl osm, devět i deset procent. Zde vidí možné nebezpečí. Právě přehřátý trh práce, kdy vývoj mezd nekopíruje vývoj produktivity, považuje za jeden z negativních vlivů.
V pořadu padla i otázka, jako roli v inflaci hraje stát. Holub uvedl s odkazem na interní výpočty ČNB, že od druhé poloviny 2021 do třetího kvartálu loňského roku tak dvě pětiny inflace byly taženy domácími faktory, tedy například domácí poptávkou či situací na trhu práce. A to je ovlivněno rozpočtovou politikou státu. V této souvislosti kritizoval zrušení superhrubé mzdy při jinak nezměněných daňových sazbách, což se projevilo každoročním výpadkem ve výši 100 miliard korun.
Ze tří pětin se pak na inflaci podílely dopady ze zahraničí, zejména vysokých cen energií.
Rozpočet
Poradkyně premiéra řekla, že v roce 2024 by mělo dojít k redukci strukturálního deficitu státního rozpočtu (deficit rozpočtu očištěný o vliv hospodářského cyklu) a kvazimandatorních a mandatorních (tedy ze zákona povinných) výdajů. Ty se na celkových výdajích státního rozpočtu podílejí z více než osmdesáti procent. Podle ní půjde o hledání úspor ve výši 70 až 80 miliard ročně.
Bude potřeba se podívat na zdravotní, důchodové či vzdělávací systémy, řekla. „Bude nutno tam dostat více soukromých peněz,“ dodala.
