Ministerstvo financí České republiky strana 5 z 5

Pokud přestane proudit plyn z Ruska do Evropy, je Česká republika s kapacitami plynu, které má zajištěné, schopna při běžných průměrných teplotách pokrýt zcela bezproblémově chod domácností a firem zhruba do srpna příštího roku. Počítá se přitom s požadovanými úsporami spotřeby plynu ve výši patnácti procent. Informovali o tom společně ředitel odboru hospodářské politiky ministerstva financí David Prušvic a šéf resortu Zbyněk Stanjura (ODS).

Rozpočet ministerstva obrany by se měl v příštím roce navýšit o dvacet miliard na 110 miliard korun. Podle zjištění ČT se na tom shodli šéf státní kasy Zbyněk Stanjura s ministryní obrany Janou Černochovou (oba ODS). Armáda plánuje nabrat další stovky vojáků, chce nakupovat nová bojová vozidla, vrtulníky i munici.

Energetická skupina ČEZ měla za první pololetí čistý zisk 33,6 miliardy korun, meziročně si tak výrazně polepšila, a to konkrétně o 32 miliard korun. Provozní výnosy vzrostly o 21 procent na 130,5 miliardy korun. Podle odhadů ČEZu by se pak čistý zisk skupiny mohl na konci roku pohybovat mezi šedesáti a šedesáti pěti miliardami korun. Stát může podle analytiků využít zisku ČEZu k pomoci lidem s cenami energií prostřednictvím dividendy. Získal by tak více peněz než mimořádným zdaněním. Zavedení sektorové daně pro banky či energetické firmy je podle nich ekonomický nesmysl.

Schodek státního rozpočtu ke konci července stoupl na 192,7 miliardy korun z červnových 183 miliard. Loni ke konci července rozpočet vykázal schodek 279,4 miliardy korun, šlo o nejvyšší schodek od vzniku Česka.

Česká republika v letošním prvním pololetí získala z rozpočtu Evropské unie o 23,5 miliardy korun více, než do něj odvedla. Z celkové sumy takzvané čisté pozice tvoří 7,7 miliardy korun příjmy z Evropského plánu na podporu oživení NextGeneration EU (NGEU). Bez této sumy je rozdíl mezi příjmy z EU a odvody do EU 15,8 miliardy korun, informovalo ministerstvo financí. Loni za celý rok takzvaná čistá pozice Česka činila 88,8 miliardy korun.

Ministerstvo financí platilo dodavateli za účtenkovou loterii plnou cenu i v době, kdy už se nekonala a systém se jen udržoval v chodu. Zaplatilo tak zbytečně 14 milionů korun. Úřad také nevyhodnotil, zda loterie pomohla s výběrem daní, vyplývá ze závěrů kontroly Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ). Ministerstvo podle NKÚ také nezvládlo dobře připravit některé investiční akce a nedostatky úřad zjistil i při pronájmu pozemků. Výsledky kontroly vzal resort na vědomí. Současná vláda se od účtenkové loterie distancovala. Podle předchozí ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) jsou závěry kontroly NKÚ absurdní.

Uhlí se na Karvinsku bude dolovat přinejmenším do konce příštího roku a možná ještě o dva roky déle. O prodloužení rozhodlo ministerstvo financí, pod které spadá společnost OKD. Původní záměr počítal s koncem těžby už letos. Výrazně ale vzrostla poptávka a zároveň i cena suroviny na trzích, a právě to umožňuje pracovat v šachtách dál. OKD začne usilovat o získání povolení pro těžbu na další období, což by umožnilo zajistit dodávky uhlí až do roku 2025. Hejtman Moravskoslezského kraje Ivo Vondrák (ANO) rozhodnutí uvítal.

Vláda uvažuje o tom, že by snížení spotřební daně z nafty bylo trvalé, sdělil v pořadu Otázky Václava Moravce ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Důvodem by byla podpora konkurenceschopnosti dopravců a srovnání podmínek se sousedními státy. Aktuálně platné opatření končí 30. září. U benzinu trvalé snížení nebo prodloužení podle Stanjury vláda neplánuje.

Hvězda ruské státní televize a podporovatelka Vladimira Putina Jelena Malyševová má firmu v Česku. Podle obchodního rejstříku pronajímá nemovitosti, žádné ale v českém katastru nemá zapsané. Lékařka, vystupující v mnoha televizních pořadech, vlastní luxusní dům v americkém New Jersey, na který si podle ruské opozice sama nemohla vydělat.

Česko může mít vlastní normy, které reagují na vpád Ruska na Ukrajinu a vytvoří podmínky pro přijímání vnitrostátních sankcí proti subjektům, které se dopustily závažného protiprávního jednání a nebyly dosud zařazeny na sankční seznam Evropské unie. Vláda schválila i ústavní novelu upravující podmíky pro vysílání vojáků do zahraniční a přejezdy cizích vojáků přes české území. Fialův kabinet také zvýšil limit pro registraci k dani z přidané hodnoty (DPH) a paušální dani od příštího roku z jednoho na dva miliony korun. Vláda ve středu také probírala zákon, který by měl zavést slibovaný úsporný tarif na energie.

Stát, obce a kraje vydaly ke konci května na zvládání uprchlické krize v souvislosti s válkou na Ukrajině 7,2 miliardy korun. Výdaje ze státního rozpočtu z toho činily 6,1 miliardy korun. Největší položkou byly sociální dávky, stát za ně vyplatil čtyři miliardy korun. Informovalo o tom ministerstvo financí. K celkovým výdajům podotklo, že nezahrnují výdaje obcí a krajů za květen. Řádově jde o desítky milionů korun.