Státní dluh v prvním čtvrtletí vzrostl na rekordních 2,997 bilionu

Český státní dluh se v prvním čtvrtletí letošního roku zvýšil na rekordních 2,997 bilionu korun. Letos tak stoupl o 102,2 miliardy korun. Míra zadlužení dosáhla 42,9 procenta hrubého domácího produktu (HDP), od konce roku 2022 se zvýšila o tři desetiny procentního bodu. Informovalo o tom ministerstvo financí (MF). Na každého Čecha tak hypoteticky připadal dluh 284 534 korun.

Většinu státního dluhu Česko financovalo prostřednictvím státních dluhopisů vydaných na domácím trhu. Za celý letošní rok ministerstvo podle lednové strategie financování státního dluhu očekává zvýšení dluhu na 3,191 bilionu korun.

Za růstem míry zadlužení je podle resortu financí zejména prodej státních dluhopisů se splatností nad jeden rok a státních pokladničních poukázek v prvním čtvrtletí roku 2023 za účelem průběžného krytí schodku státního rozpočtu.

Během letošního prvního čtvrtletí byla pravidelná emisní činnost státu ve standardním režimu, byly v ní prodány korunové střednědobé a dlouhodobé státní dluhopisy se splatností nad jeden rok v celkové jmenovité hodnotě 141 miliard korun. Dále byly prodány státní pokladniční poukázky v celkové jmenovité hodnotě 94,6 miliardy korun a dvě miliardy eur.

Státní dluh je tvořen dluhy vlády a vzniká především hromaděním schodků státního rozpočtu. Financován je pokladními poukázkami, státními dluhopisy, přímými půjčkami nebo půjčkami od Evropské investiční banky.

Tempo zadlužování

„Za předchozí vlády jsme nasedli na tygra, který se někam řítí a bohužel ani dnes ho ještě nedokážeme zkrotit,“ řekl v páteční Devadesátce člen sněmovního rozpočtového výboru Michael Kohajda (KDU-ČSL). Tempo zadlužování je podle něj špatné a je potřeba to okamžitě řešit. To, že je nyní extrémní, je podle něj dáno tím, že v rámci ekonomiky mají všechny procesy určité zpoždění. „Současná čísla jsme nezpůsobili minulý měsíc. Obvykle to zpoždění je rok, rok a půl někdy i dva,“ dodal.

„Už jsem si zvykl, že cokoliv se podaří v této době, tak je to úspěch této vlády a cokoliv má negativní znamínko, tak je to dědictví té předchozí. Touto optikou tato vláda vše komentuje,“ reagoval člen sněmovního rozpočtového výboru Patrik Nacher (ANO). Podle něj je na rychlé tempo zadlužování potřeba hledět v kontextu – zmínil například ceny elektřiny a plynu, inflaci či klesající tržby obchodníků. „Zcela jednoznačně za tento mix může současná vláda,“ řekl.

Nahrávám video
90’ ČT24 - Rychlé zadlužování státu
Zdroj: ČT24

Nová opatření

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) mluvil už před volbami o tom, že má v kapse sérii opatření, která zkrotí veřejné finance. Podle Kohajdy v jejich zavádění hrála hlavní roli ruská invaze na Ukrajinu, která způsobila zdražení energií, což se propsalo do celé ekonomiky. „Ta připravená opatření se prostě nedala aplikovat v této situaci a bylo potřeba narychlo hledat jiná opatření, která tyto urgentní problémy řešila – to znamená jak poskytnout pomoc s vysokými cenami energií domácnostem, ale i firmám,“ zdůvodnil. Nyní je podle něj už jiná situace a tak kabinet hledá trochu jiný mix. „Teď ty nástroje ladíme, ale jsou to pořád ty původní,“ dodal.

Nacher reagoval, že mu Stanjura potvrdil, že vláda má recepty v šuplíku. „Pozměňovací návrh ODS, který měl šetřit devadesát miliard ze státního rozpočtu, stačilo z toho šuplíku vzít a dát ho na stůl. A já jsem se ho ptal, proč to neudělali, a Zbyněk Stanjura mi odpověděl na mikrofon ve sněmovně, že koaliční partneři to nechtějí,“ řekl s tím, že problém podle něj tkví v tom, že nápady jsou, ale koalice se na nich není schopná shodnout.

Kabinet aktuálně chystá konsolidační balíček, který by měl vést ke snížení deficitu veřejných financí. Podle Kohajdy je už za polovinou příprav. „Určitě platí to, že na začátku května pan ministr financí představí koaliční shodu,“ potvrdil. Podle něj je stále ve hře jak daňová progrese u daně z příjmu, tak případné změny DPH. Domnívá se, že se vláda nakonec vydá cestou kombinací obou. Podle Kohajdy se nelze ze strukturálního dluhu prospořit, a část je proto nutné získat z daňových příjmů. Za zásadní chybu označil zrušení superhrubé mzdy. Nacher zdůraznil, že je proti zvyšování přímých daní. U DPH se některým změnám nebrání. „Ale musí mít logiku,“ poznamenal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

NATO Česku neuzná jako obranné výdaje asi dvacet miliard, řekl ČT Zůna

Ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) ČT řekl, že Severoatlantická aliance Česku jako obranné výdaje neuzná zhruba dvacet miliard korun určených na dopravní stavby. NATO podle něj uznatelnost a neuznatelnost výdajů posuzovalo poprvé v historii. Že tuzemsko letos podle hodnocení Aliance nesplní závazek vydat na obranu dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP), oznámil v neděli premiér Andrej Babiš (ANO). Výdaje podle hodnocení Aliance budou činit 1,78 procenta.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Největším znečišťovatelem v Česku byla loni podle ekologů elektrárna Počerady

Největším znečišťovatelem v Česku byla vloni podle statistik Evropské komise uhelná elektrárna Počerady, vypustila 4,2 milionu tun oxidu uhličitého. Uvedly to v úterý ekologické organizace Hnutí Duha a Greenpeace ČR. Mezi deseti největšími znečišťovateli v Česku je pak podle ekologů osm uhelných elektráren či tepláren a dále rafinerie v Litvínově a železárny v Třinci.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Policie zasahovala v příbramské nemocnici a na krajském úřadě. Podle Deníku N zadržela 13 lidí

Na středočeském krajském úřadě a v příbramské nemocnici v úterý zasahovala policie. Dozor nad případem vykonává úřad evropského žalobce, řekl mluvčí Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) Jaroslav Ibehej. Policie při zásahu podle Deníku N zadržela třináct lidí. Mluvčí kraje k tomu sdělil, že o nikoho z úřadu nejde, policii měli jen poskytnout dokumenty. Zadržené má policie podezřívat ze zjednání výhody při zadání veřejné zakázky a z uplácení.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Na post náčelníka generálního štábu jsou čtyři kandidáti, uvedl Zůna

Na nového náčelníka generálního štábu jsou čtyři kandidáti, řekl v Interview ČT24 ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD). Konkrétní jména však neuvedl. Informoval o nich ale už premiéra Andreje Babiše (ANO), s kandidáty se sešel i předseda sněmovny a SPD Tomio Okamura. Ve středu bude Zůna o výběru šéfa armády jednat s prezidentem Petrem Pavlem.
před 7 hhodinami

Fond prověřuje kvůli možnému střetu zájmů dotace pro Agrofert za miliardu

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) prověřuje možný střet zájmů u národních dotací vyplacených Agrofertu ve výši zhruba jedné miliardy korun, uvedl ředitel fondu Petr Dlouhý. Fond po holdingu zároveň neplánuje zpětně vymáhat nárokové evropské dotace obdržené v letech, kdy byl jeho někdejší majitel Andrej Babiš (ANO) poprvé premiérem. Podpůrný a garanční lesnický a rolnický fond (PGRLF) pak oznámil, že bude kvůli střetu zájmů Babiše vymáhat po asi dvacítce firem z Agrofertu podpory za miliony korun.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

V Brně na akci SPD se protestovalo proti konání sjezdu sudetských Němců

V Brně se protestovalo proti nadcházejícímu sjezdu sudetských Němců. Akci pořádalo vládní hnutí SPD, jejíž šéf a předseda sněmovny Tomio Okamura řekl, že sjezd je „nebetyčná ostuda“. Sjezd sudetských Němců se v Brně má uskutečnit od 22. do 25. května, v rámci festivalu Meeting Brno. V polovině dubna vzali brněnští zastupitelé na vědomí informaci o květnovém konání sjezdu a usnesli se, že vítají snahy o usmíření.
před 8 hhodinami

Propojenost severu a jihu je zásadní pro odolnost a bezpečnost Evropy, míní Pavel

Propojenost mezi severem a jihem Evropy je podle českého prezidenta Petra Pavla zásadní nejen pro konkurenceschopnost, ale také pro odolnost a bezpečnost. Řekl to v projevu na summitu iniciativy Trojmoří, která sdružuje třináct evropských států ležících mezi Baltským, Jaderským a Černým mořem. Evropa, která bude lépe propojená v oblasti dopravy, energetiky i digitalizace, bude podle Pavla schopna lépe reagovat na současné globální výzvy.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Kvůli napětí ve světě zdraží energie, obávají se podle průzkumu Češi

Češi se kvůli geopolitickému napětí obávají opětovného růstu cen energií. Stále více domácností proto chystá opatření k úsporám, v dubnu už to byla téměř polovina z nich. V čase roste zájem hlavně o kroky zajišťující dlouhodobé úspory, jako je instalace fotovoltaiky, úspornějšího kotle nebo tepelného čerpadla. Velká část společnosti také žádá od dodavatelů informace, jak efektivně šetřit energie. Vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos pro energetickou společnost ČEZ.
před 10 hhodinami
Načítání...