Daňové příjmy letos vzrostou o 15 procent a příští rok o deset procent, jejich vývoj tak bude kopírovat inflaci. Na finanční konferenci Svazu měst a obcí to ve čtvrtek řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Zároveň ale upozornil, že inflační výdaje státního rozpočtu rostou rychleji než příjmy.
„Státní rozpočet to pociťuje nejvíc, protože potřeba mandatorních výdajů navázaných na inflaci způsobuje, že inflační výdaje jsou vyšší než příjmy a dochází ke zvýšení deficitu,“ uvedl Stanjura.
Národní rozpočtová rada ve čtvrteční zprávě varovala, že vysoká inflace si příští rok pravděpodobně vyžádá mimořádnou valorizaci důchodů v objemu 20 miliard korun, jež nejsou zohledněny v návrhu rozpočtu.
Ministr na konferenci odmítl možnou změnu rozpočtového určení daní, na základě kterého se rozdělují daňové příjmy mezi stát a samosprávu. „Systém je teď relativně spravedlivý. A při stavu veřejných financí se nedá počítat s tím, že by se procentuální podíl obcí navýšil,“ řekl.
Současné nastavení rozpočtového určení na konferenci kritizoval pražský primátor Zdeněk Hřib (Piráti), kterému vadí zejména způsob rozdělování daňových příjmů mezi jednotlivé obce.
Podle něj se peníze rozdělují zejména podle počtu lidí přihlášených v dané obci k trvalému pobytu, přitom Praha obsluhuje více lidí, než kolik jich je ve městě přihlášeno. „Výsledek je, že pro samosprávy je takové prostředí velmi demotivační, brzdí to rozvoj celé země,“ uvedl končící primátor.
Snižování strukturálního deficitu
Stanjura se ve čtvrtek také bránil kritice, že vláda příliš pomalu snižuje schodky státního rozpočtu. „Pro letošní a příští rok jsme upřednostnili pomoc občanům a firmám s vysokými cenami energií,“ řekl. Podpora firem podle něj navíc přispívá k zachování pracovních míst a udržení nízké míry nezaměstnanosti.
Ministr už dříve uvedl, že v první polovině příštího roku chce představit návrhy zákonů, které by snížily strukturální deficit, tedy výsledek hospodaření očištěný o vliv hospodářského cyklu, o jedno procento HDP, tedy asi 70 miliard korun. Změny by se podle něj měly projevit už v rozpočtu na rok 2024.
Bude nutné zvýšit příjmy rozpočtů, uvedla rada
Ve své pravidelné čtvrtletní zprávě o stavu veřejných financí přivítala Národní rozpočtová rada otevření debaty o zmenšení strukturálního deficitu. Pokud se nezmění tři hlavní pilíře státních výdajů – důchody, zdravotnictví a školství – nelze strukturální deficit vyřešit pouze omezením výdajů a bude nutné přistoupit i ke zvýšení příjmů veřejných rozpočtů, zdůraznila rada. Je také třeba přijmout konsolidační strategii, která ovlivní rozpočty už na roky 2024 a 2025.
Současný střednědobý výhled ministerstva financí počítá se strukturálním deficitem kolem tří procent hrubého domácího produktu, což rada nepovažuje za udržitelné.
Pro letošní rok vláda po novelizaci plánuje rozpočtový schodek 375 miliard korun. Podle ministerstva financí výsledky hospodaření ke konci listopadu ukazují, že se podaří schodek dodržet. Pro příští rok kabinet navrhl rozpočet se schodkem 295 miliard korun. Sněmovna už návrh schválila, čeká se na podpis prezidenta Miloše Zemana.
