Exekuce strana 2 z 5

Kárný senát Nejvyššího správního soudu (NSS) uložil píseckému soudnímu exekutorovi Stanislavu Pazderkovi pokutu 50 tisíc korun. Podle ministerstva spravedlnosti v osmnácti případech neučinil nezbytné kroky k okamžitému zastavení exekuce po pravomocném osvobození povinného od placení pohledávek. Prodlení při zastavování exekučních řízení trvalo od devíti do 63 měsíců. Uložený postih odpovídá návrhu ministra spravedlnosti Pavla Blažka (ODS).

Přibývá lidí, kteří naletěli na údajně výhodnou půjčku a mají problémy se splácením. Kvůli spotřebitelským úvěrům u nebankovních společností se mnohdy dostanou do dluhové pasti. Vláda v programovém prohlášení uvedla, že chce zkrátit oddlužovací proces z pěti let na tři. Například bytová družstva záměr kritizují, obávají se, že na dlužníky doplatí jejich sousedé. Naopak neziskové organizace upozorňují, že podmínky pro vstup do oddlužení budou přísnější.

Exekutor Juraj Podkonický čelí kárné žalobě, kterou na něj podal ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS). Případ se týká obcházení zákonných pravidel o zastavování takzvaných bagatelních exekucí, tedy exekucí na menší dlužené částky peněz. V tiskové zprávě o tom informovalo ministerstvo. Mimořádnou kontrolu v Podkonického úřadu iniciovala organizace Člověk v tísni.

Banky mají nadále povinnost vést lidem v exekuci bezplatně chráněné účty, rozhodl Ústavní soud (ÚS). Zamítl tak návrh na zrušení příslušné části občanského soudního řádu, podle soudu dotyčná povinnost bank není protiústavní. Návrh loni podala skupina sedmnácti senátorů, za které jednal Tomáš Jirsa (ODS). Skupina se domnívá, že povinnost je v rozporu s ústavním pořádkem.

Počet lidí v exekuci v tuzemsku klesl na 672 tisíc. Většina z nich ale čelí hned několika řízením najednou. Dluhové poradny znovu varují před krátkodobými úvěry, kterými se někteří Češi snaží uhradit splátky z půjček dlouhodobých. Právě takový přístup dostává lidi do pasti. Několik příběhů teď zmapoval i nový seriál České televize, který se začne vysílat příští týden.

Dokumentární detektivka o exekuci, příběhy pěstounů, pohled do zákulisí válečných reportérů, stopy Járy Cimrmana, portréty herce Jaromíra Hanzlíka či návrhářky Hany Podolské, skrytý svět Planety Praha a také dvacetidílný projekt o Státní bezpečnosti. Nová dokumentární tvorba, kterou Česká televize připravila do vysílání, je rozmanitá formou i tématy.

Jana Peterková musí zaplatit pokutu 250 tisíc korun za to, že podle soudu ve videích na sociálních sítích lhala, že v domově pro seniory v Měšicích u Prahy zemřelo po očkování několik lidí. Informoval o tom server iROZHLAS.cz, podle kterého řízení pravomocně zastavil Vrchní soud v Praze.

Menší zájem dlužníků vyvolalo podle předběžných údajů druhé Milostivé léto, tedy akce, při které bylo možné zbavit se dluhů vůči veřejným institucím pouze uhrazením jistiny a paušálního poplatku exekutorovi, a tak uniknout vysokým úrokům a dalšímu příslušenství. Milostivé léto končí poslední listopadový den, tedy ve středu. Na příští rok chystá vláda ještě jednu podobnou akci, tentokrát se bude týkat nedoplatků na daních a u sociálního pojištění.

Myslím si, že nejsem člověk, který žije v jakékoliv bublině, a přesně vím, co obyčejné lidi a firmy trápí, uvedla v Interview ČT24 prezidentka České asociace povinných Denisa Rohanová, která kandiduje na funkci prezidentky republiky. Jako hlava státu by do politiky chtěla přinést „ženský prvek“ a sama sebe označuje za spíše levicově orientovanou. O post se uchází jako nezávislá, a to na základě podpisů dvaceti poslanců. Ti už teď mandát nemají, ale svou listinu odevzdala v době, kdy ho ještě měli. Česká televize postupně přináší rozhovory se všemi uchazeči o Hrad. Rozhovor vedl Daniel Takáč.

O hlasy voličů bude v prezidentských volbách usilovat Denisa Rohanová. Šéfka České asociace povinných se již v minulosti objevovala na kandidátních listinách Úsvitu přímé demokracie nebo hnutí Referendum o Evropské unii. Svými podpisy ji podpořilo dvacet poslanců. Jedná se ale o členy dolní komory z minulého volebního období z řad ČSSD a KSČM, Rohanová přihlášku podala předtím, než jim zanikl mandát. V tu dobu také nebyl vyhlášen termín prezidentských voleb.

Když se s kolegy snažili sehnat vyjádření tehdejšího premiéra Andreje Babiše (ANO) ke kauze Pandora Papers, tak jim Úřad vlády zamítl akreditace na tiskovou konferenci. „Nejsem si jistá, že jsme očekávali, že si s námi sedne na kafe a o všem si s námi popovídá. Spíše šlo o to, abychom ho konfrontovali,“ říká novinářka Hana Čápová ze serveru Investigace.cz. Ve své práci se věnovala i kauze plzeňských práv nebo exekucím, se kterými měla osobní zkušenost. Nejen to popisuje v podcastu Background ČT24.

Vodáci zřejmě nebudou od příští sezony pokutováni za plavbu pod mírným vlivem alkoholu na vybraných úsecích tuzemských řek. Novelu ve čtvrtek schválil Senát beze změn. Změnu ještě čeká podpis prezidenta. Horní komora také schválila zákon, který při zakázkách zvýhodní nízkoemisní vozidla. Naopak zamítla návrh na zavedení místní příslušnosti exekutorů podle krajů. Senátoři zároveň souhlasili se zvýšením příspěvku na mobilitu pro lidi se zdravotním postižením.

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš se za své výroky o zaplacených demonstrantech stále neomluvil tak, jak se od něj očekávalo. Omluvu po bývalém premiérovi požadovala jedna z demonstrantek Jana Filipová, u soudu uspěla. Babiš jí sice písemnou omluvu zaslal, zároveň v ní ale uvedl, že s uvedeným soudním rozhodnutím nesouhlasí. Filipová s omluvou nebyla spokojena, na Babiše tak podala takzvanou nepeněžitou exekuci. Babiš sice nemá obstavený majetek, ale dokud se neomluví, bude od exekutora dostávat pokuty. Exekuce byla zahájena ve středu, Andrej Babiš ale tvrdí, že o tom neví. Pro 168 hodin natáčel David Sebíň.

Už měsíc se mohou dlužníci snadněji zbavit exekucí, a to díky druhé akci Milostivé léto. Podle oslovených poraden je zájem dlužníků velký, jen část z nich ale splňuje podmínky. Akce se vztahuje pouze na dluhy u veřejných institucí.

Ministerstvo zdravotnictví loni uhradilo na exekucích minimálně 3,6 milionu korun, protože nezajistilo svobodný přístup k informacím. Vyplývá to ze zjištění Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ), který se zabýval závěrečným účtem ministerstva za rok 2021. Resort průběžně opravoval další problémy, které kontroloři zjistili, účetní uzávěrka byla proto podle NKÚ nakonec bez významnějších nedostatků.

I když se zářím začíná meteorologický podzim, začíná také milostivé léto – již druhé v krátké době. Je to akce, při které se mohou lidé v exekuci zbavit svých závazků tím, že splatí jistinu dluhu plus paušální poplatek exekutorovi a penále mu bude odpuštěno. Milostivé léto potrvá tři měsíce, týká se dluhů vůči veřejné sféře, tedy například obcím, dopravním podnikům nebo zdravotním pojišťovnám.

V září začne takzvané milostivé léto. Na tři měsíce nabídne lidem, kteří mají exekuce na dluhy u veřejných institucí, šanci oddlužit se. Zjistit by si měli výši původního dluhu, který zbývá srovnat. Případně by se měli objednat do odborné poradny. Seznámit by se měli také s přesným postupem. Vyzvali k tomu ve středu pracovníci Charity ČR, která pro zájemce připravila webové stránky s informacemi. Pomoc nabízejí i další organizace. Ministerstvo financí navíc ve středu navrhlo třetí opakování akce na příští rok, v ní by šlo dosáhnout odpuštění dluhu za nedoplatky daní.

Mrtvého člověka nalezli hasiči v troskách domu v Olšanech u Prostějova, který zničila exploze. Další tři lidé utrpěli zranění. Výbuch poničil i budovy v okolí, které hasiči zabezpečují. Za „jednu z pravděpodobných verzí“ příčiny výbuchu označila mluvčí hasičů Lucie Balážová explozi plynu. Podle zjištění České televize poslala exekutorka zničenou budovu do dražby, která se měla konat v srpnu.

Úřady práce vyplatily za první rok fungování takzvaného náhradního výživného přes 107 milionů korun. Průměrná měsíční dávka na jedno dítě činila osmnáct set. Stát poskytuje dávku za rodiče, kteří neplatí alimenty, a peníze pak po nich vymáhá. Podmínkou pro přiznání náhradního výživného je, že výši alimentů schválil soud a rodič sám zahájil proces vymáhání. Právě složité podmínky však část rodičů samoživitelů od podání žádosti odradí.

Nezabavitelná částka by se letos měla lidem v exekuci či oddlužení zvýšit stejně, jako vzrostly normativní náklady na bydlení, rozhodl Nejvyšší soud. Svým stanoviskem sjednotil dosavadní praxi, kdy se soudy a zaměstnavatelé neshodovali na výkladu aktuálně platných zákonů a nařízení. Podle místopředsedy Nejvyššího soudu Petra Šuka se stanoviska dotkne příjmů stovek tisíc lidí v Česku.

Přibývá lidí, kteří kvůli dluhům spadnou do chudoby. Dostat se pak z ní, není mnohdy navzdory jejich snaze snadné. Systém v Česku je totiž nastavený tak, že dlužník, který nepracuje, je na tom lépe než ten, který pracuje. Ten totiž nedosáhne na podporu od státu. Jednou z nich je paní Ilona, které zbývá na měsíc tisíc korun a konec je v nedohlednu. Dluží pět set tisíc korun plus úroky. „Spočítali, že už to do konce života nesplatím,“ uvedla v pořadu 168 hodin.

Bez výhrad prošel Poslaneckou sněmovnou vládní návrh na opakování takzvaného milostivého léta. Kabinet chce jeho prostřednictvím umožnit dlužníkům splatit dluhy, které mají vůči veřejným institucím, bez hrazení příslušenství. Prakticky jednomyslně odsouhlasili poslanci i novelu zákona o střetu zájmů, která by měla obnovit přístup k majetkovým přiznáním politiků, ale zároveň ho oproti minulosti ztížit. Poslancům se nepodařilo projednat novelu služebního zákona, která by měla zrušit posty odborných náměstků, přestože se jí věnovali dvakrát.

Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) si myslí, že státy Evropské unie by nyní měly shromažďovat důkazy o válečných zločinech na Ukrajině jednotlivě, aby se vyhnuly obviněním z předpojatosti. „Vyšetřovat válečné zločiny spáchané na Ukrajině v tomto nečekaném konfliktu by mělo být v zájmu úplně všech,“ uvedl v pořadu Interview ČT24. Zmínil, že jeho cílem během předsednictví České republiky v Radě Evropské unie je přiblížit vážnost válečného konfliktu i členským zemím, které se dosud k vyšetřování staví rezervovaně.

Vláda na středečním zasedání schválila návrh zákona, který umožní části dlužníků splatit exekuce bez úroků. Opakování takzvaného milostivého léta má trvat tři měsíce od 1. září. Kabinet schválil také vstup Finska a Švédska do NATO, podpořil novelu služebního zákona nebo obnovil činnost Národní ekonomické rady vlády. Schválení se dočkala také nekolikrát odložená novela zákona o svobodném přístupu k informacím.