Exekuce strana 2 z 5

Muž, který byl kvůli rodičům od dvanácti let v exekuci, zaplatil dluh. Exekutor mu v dětství zabavil hračky, později nezákonně také mzdu. Věřitel v únoru nesouhlasil se zastavením exekuce, po odvysílání reportáže 168 hodin se ale ozval s tím, že šlo o chybu. Dětský dlužník dostane celou částku zpátky. Vývoj sledovala redaktorka 168 hodin Darina Vlková.

Vládní návrh na zvýšení spotřební daně z nafty o 1,50 korun na litr je ve sněmovně před závěrečným schvalováním. Původně měla nynější snížená sazba platit do konce roku. Vláda ji ale chce kvůli nižším cenám a vyšším příjmům rozpočtu zvednout už nyní. Poslanci také ve středu schválili novelu, díky níž by exekutoři dostávali od státu paušální náhrady nákladů, které vynaloží na zastavení takzvaných bezvýsledných exekucí.

Lidé v Česku investovali stamiliony korun přes společnost Diversity Capital napojenou na údajný Malajský královský fond, ale ta peníze nevyplácí, sdělila advokátní kancelář Žižlavský, která zastupuje více než stovku klientů firmy. Podle kanceláře má firma na účtu, kam mířily investice, už jen zhruba dva tisíce korun. Soud podle advokátů poslal firmu do exekuce.

Sepsané, ale neprodané hračky – a srážky ze mzdy. Tak přistoupil přerovský exekutor Lukáš Jícha k dluhu z dětství, který měl vymoci na mladém muži. Podle mužovy advokátky postupoval v rozporu s platným zákonem, Exekutorská komora ovšem označila postižení účtu a srážky ze mzdy za nejměkčí způsob provedení exekuce. Pravda je, že exekutor tímto způsobem nakonec dluh vymohl. O přístupu exekutorů k dluhům z dětství natáčela pro 168 hodin Darina Vlková.

Nemyslím, že vládní úsporný balíček je tak zničující, jak tvrdí odbory, ale vůbec nereaguje na to, co se tu dělo poslední tři roky, uvedl v pořadu Otázky Václava Moravce sociolog a člen Národní ekonomické rady vlády (NERV) Daniel Prokop. Vedoucí dluhového poradenství Člověka v tísni Daniel Hůle se neobává vyššího počtu exekucí. Zmínil, že výrazně pomůže přijetí evropské směrnice o oddlužení.

Dlužníkům se ze mzdy sráží nejméně peněz v historii, důvodem jsou rostoucí náklady na bydlení, které se promítají do částky, kterou v exekuci nelze zabavit. To ale přináší stále větší potíže věřitelům. Podle průzkumu v právních poradnách na to nejvíce doplácejí rodiče samoživitelé, oběti trestných činů nebo pronajímatelé bytů. Česká asociace věřitelů proto navrhuje změny, jednat by o nich chtěla s resortem spravedlnosti.

Pořadatel protivládních demonstrací Ladislav Vrabel nesouhlasí se čtyřměsíční podmínkou za šíření poplašné zprávy. Proti dubnovému rozsudku podal odvolání. České televizi to řekla mluvčí Obvodního soudu pro Prahu 1 Eva Švíglerová. Soud potrestal Vrabela za jeho výroky o tom, že Česko plánuje použít jaderné zbraně proti Rusku. Podle soudce mohly v části společnosti vyvolat obavy. Muž obvinění odmítl, jeho slova podle něj byla vytržená z kontextu.

Lidem v exekucích by mohl být zapovězen vstup do kasin a heren. Zařadili by se tak na rejstřík vyloučených osob například vedle těch, co pobírají dávky nebo neplatí alimenty. Zákaz by měla umožnit novela zákona o hazardních hrách, kterou připravuje ministerstvo financí.

Vláda na středečním zasedání schválila novelu o náhradách nákladů exekutorů na zastavení takzvaných bezvýsledných exekucí. Kabinet se také dohodl na ustanovení dvou nových vládních zmocněnců – Jana Dusíka a Ladislava Mika. Okolnosti úsporného konsolidačního balíčku v oblasti národních dotací vláda dojednala, ale veřejnosti představí až ve čtvrtek, jak uvedl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).

Resort dopravy registruje případy, kdy lidé až za nějaký čas po koupi ojetého auta zjistili, že vůz spadá do exekuce, a přišli o něj. Nedostatečné prověření vozidla tedy může kupce připravit i o statisíce korun. Ministerstvo teď pracuje na opatření, které by takovým případům mohlo zabránit.

Chudoba se prohlubuje, lidé přemýšlejí, co si koupí, řekla v Událostech, komentářích místopředsedkyně sněmovního výboru pro zdravotnictví Karla Maříková (SPD). Podle statistik je Česko zemí s nejmenším počtem lidí ohrožených chudobou v Evropské unii. Vedoucí dluhového poradenství Člověka v tísni Daniel Hůle ale upozornil, že tato čísla neodpovídají realitě, neboť nezapočítávají exekuce. Pomoci lidem z dluhů má podle předsedy sněmovního podvýboru pro problematiku exekucí a insolvencí Marka Výborného (KDU-ČSL) například insolvenční zákon. Za důležitou považuje také spolupráci s neziskovými organizacemi.

V Česku loni oproti předloňsku ubylo lidí v exekuci i exekučních řízení. Minulý rok ji mělo 666 420 lidí, tedy o 31 608 méně než v roce 2021. Exekucí bylo zhruba 4,1 milionu, což představuje meziročně pokles o přibližně 324 tisíc řízení. K příznivému vývoji přispěla zejména legislativní změna, která umožnila zastavování takzvaných bagatelních exekucí, tedy vymáhání menších dlužných částek. Na středeční tiskové konferenci aktuální data představilo vedení Exekutorské komory. Odborníci ve vysílání ČT24 upozorňují, že v Česku je kvůli zákonnému rámci stále těžké se z dluhů dostat.

Kárný senát Nejvyššího správního soudu (NSS) uložil píseckému soudnímu exekutorovi Stanislavu Pazderkovi pokutu 50 tisíc korun. Podle ministerstva spravedlnosti v osmnácti případech neučinil nezbytné kroky k okamžitému zastavení exekuce po pravomocném osvobození povinného od placení pohledávek. Prodlení při zastavování exekučních řízení trvalo od devíti do 63 měsíců. Uložený postih odpovídá návrhu ministra spravedlnosti Pavla Blažka (ODS).

Přibývá lidí, kteří naletěli na údajně výhodnou půjčku a mají problémy se splácením. Kvůli spotřebitelským úvěrům u nebankovních společností se mnohdy dostanou do dluhové pasti. Vláda v programovém prohlášení uvedla, že chce zkrátit oddlužovací proces z pěti let na tři. Například bytová družstva záměr kritizují, obávají se, že na dlužníky doplatí jejich sousedé. Naopak neziskové organizace upozorňují, že podmínky pro vstup do oddlužení budou přísnější.

Exekutor Juraj Podkonický čelí kárné žalobě, kterou na něj podal ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS). Případ se týká obcházení zákonných pravidel o zastavování takzvaných bagatelních exekucí, tedy exekucí na menší dlužené částky peněz. V tiskové zprávě o tom informovalo ministerstvo. Mimořádnou kontrolu v Podkonického úřadu iniciovala organizace Člověk v tísni.

Banky mají nadále povinnost vést lidem v exekuci bezplatně chráněné účty, rozhodl Ústavní soud (ÚS). Zamítl tak návrh na zrušení příslušné části občanského soudního řádu, podle soudu dotyčná povinnost bank není protiústavní. Návrh loni podala skupina sedmnácti senátorů, za které jednal Tomáš Jirsa (ODS). Skupina se domnívá, že povinnost je v rozporu s ústavním pořádkem.

Počet lidí v exekuci v tuzemsku klesl na 672 tisíc. Většina z nich ale čelí hned několika řízením najednou. Dluhové poradny znovu varují před krátkodobými úvěry, kterými se někteří Češi snaží uhradit splátky z půjček dlouhodobých. Právě takový přístup dostává lidi do pasti. Několik příběhů teď zmapoval i nový seriál České televize, který se začne vysílat příští týden.

Dokumentární detektivka o exekuci, příběhy pěstounů, pohled do zákulisí válečných reportérů, stopy Járy Cimrmana, portréty herce Jaromíra Hanzlíka či návrhářky Hany Podolské, skrytý svět Planety Praha a také dvacetidílný projekt o Státní bezpečnosti. Nová dokumentární tvorba, kterou Česká televize připravila do vysílání, je rozmanitá formou i tématy.

Jana Peterková musí zaplatit pokutu 250 tisíc korun za to, že podle soudu ve videích na sociálních sítích lhala, že v domově pro seniory v Měšicích u Prahy zemřelo po očkování několik lidí. Informoval o tom server iROZHLAS.cz, podle kterého řízení pravomocně zastavil Vrchní soud v Praze.

Menší zájem dlužníků vyvolalo podle předběžných údajů druhé Milostivé léto, tedy akce, při které bylo možné zbavit se dluhů vůči veřejným institucím pouze uhrazením jistiny a paušálního poplatku exekutorovi, a tak uniknout vysokým úrokům a dalšímu příslušenství. Milostivé léto končí poslední listopadový den, tedy ve středu. Na příští rok chystá vláda ještě jednu podobnou akci, tentokrát se bude týkat nedoplatků na daních a u sociálního pojištění.

Myslím si, že nejsem člověk, který žije v jakékoliv bublině, a přesně vím, co obyčejné lidi a firmy trápí, uvedla v Interview ČT24 prezidentka České asociace povinných Denisa Rohanová, která kandiduje na funkci prezidentky republiky. Jako hlava státu by do politiky chtěla přinést „ženský prvek“ a sama sebe označuje za spíše levicově orientovanou. O post se uchází jako nezávislá, a to na základě podpisů dvaceti poslanců. Ti už teď mandát nemají, ale svou listinu odevzdala v době, kdy ho ještě měli. Česká televize postupně přináší rozhovory se všemi uchazeči o Hrad. Rozhovor vedl Daniel Takáč.

O hlasy voličů bude v prezidentských volbách usilovat Denisa Rohanová. Šéfka České asociace povinných se již v minulosti objevovala na kandidátních listinách Úsvitu přímé demokracie nebo hnutí Referendum o Evropské unii. Svými podpisy ji podpořilo dvacet poslanců. Jedná se ale o členy dolní komory z minulého volebního období z řad ČSSD a KSČM, Rohanová přihlášku podala předtím, než jim zanikl mandát. V tu dobu také nebyl vyhlášen termín prezidentských voleb.

Když se s kolegy snažili sehnat vyjádření tehdejšího premiéra Andreje Babiše (ANO) ke kauze Pandora Papers, tak jim Úřad vlády zamítl akreditace na tiskovou konferenci. „Nejsem si jistá, že jsme očekávali, že si s námi sedne na kafe a o všem si s námi popovídá. Spíše šlo o to, abychom ho konfrontovali,“ říká novinářka Hana Čápová ze serveru Investigace.cz. Ve své práci se věnovala i kauze plzeňských práv nebo exekucím, se kterými měla osobní zkušenost. Nejen to popisuje v podcastu Background ČT24.

Vodáci zřejmě nebudou od příští sezony pokutováni za plavbu pod mírným vlivem alkoholu na vybraných úsecích tuzemských řek. Novelu ve čtvrtek schválil Senát beze změn. Změnu ještě čeká podpis prezidenta. Horní komora také schválila zákon, který při zakázkách zvýhodní nízkoemisní vozidla. Naopak zamítla návrh na zavedení místní příslušnosti exekutorů podle krajů. Senátoři zároveň souhlasili se zvýšením příspěvku na mobilitu pro lidi se zdravotním postižením.