Exekuce strana 5 z 5

Senátoři ve středu schválili pravidla kurzarbeitu. Při výpadku práce by pracovníci měli 80 procent výdělku, čtyři pětiny do 1,5násobku průměrné mzdy by hradil stát. Naopak o přídavcích na děti bude muset znovu hlasovat Poslanecká sněmovna. Senát se zvýšením dávky a rozšířením počtu příjemců sice souhlasil, ale návrh poslancům vrátil s úpravou. Na úvod schůze vystoupila lídryně běloruské opozice Svjatlana Cichanouská.

Dlouholeté bezvýsledné exekuce se zřejmě budou zastavovat. Schválila to Poslanecká sněmovna. Zavedení krajské místní příslušnosti exekutorů opět odmítla. Předlohu nyní posoudí Senát.

Sněmovna vede finální debatu o změnách v exekucích. Ve středu ji nedokončila, bude tak pokračovat v pátek. Na stole je otázka místní příslušnosti exekutorů nebo zavedení lhůty pro zastavení bezvýsledné exekuce. Na tom, že by taková doba měla být stanovena, se shodli poslanci Patrik Nacher (ANO), Jan Hrnčíř (SPD) a Marek Výborný (KDU-ČSL) ve středečních Událostech, komentářích.

Vládní ČSSD uspořádala dvoudenní on-line sjezd strany. Po páteční volbě vedení, ve které k sobě dostal z velké části nový tým předseda strany a vicepremiér Jan Hamáček, vyhradili sociální demokraté sobotu programové diskusi. Mluvilo se o důchodové reformě, privatizaci zdravotnictví či podpoře nájemního bydlení. Hamáček vyjádřil přesvědčení, že ČSSD má nejlepší program, lidi i řešení a podaří se jí po podzimních volbách setrvat ve sněmovně.

Zadlužené obci Prameny na Chebsku se podařilo získat návratnou bezúročnou finanční výpomoc 33,7 milionu korun od ministerstva financí na vyplacení zbývajících dluhů. Obec tedy splatí veškeré pohledávky vůči soukromému věřiteli, díky tomu se jí po více než deseti letech podaří odblokovat obecní účty a může tak znovu hospodařit, řekla starostka Michala Málková (ANO).

Česká národní banka (ČNB) zřejmě získá zákonnou pravomoc určovat podmínky získání úvěrů na bydlení, dosud mohla jen vydávat doporučení. Změnu zákona schválila sněmovna. Podpořila dále také v prvním kole návrh, aby lidé ještě letos mohli začít dostávat občanské průkazy s čipy, které by obsahovaly jejich otisky prstů. Poslanci zároveň odsouhlasili i předlohu, která umožní náhrady za výpadky příjmů způsobených koronavirovou krizí zdravotnickým zařízením a shodli se na posílení objemu peněz na samotestování u pojišťoven.

Obavy z finanční tísně má většina Čechů a bezmála polovina lidí už o část svých příjmů přišla. Jak vyplývá z průzkumu Poradny při finanční tísni a České spořitelny, nejvíce tento propad zasáhl Čechy ve věku 54 a více let. Finanční problémy řeší většina domácností omezováním svých výdajů. Podle ředitele této poradny Davida Šmejkala jde nyní o stovky nových případů měsíčně.

Sněmovna přerušila projednávání návrhu takzvaného nízkouhlíkového zákona, který se týká výkupu elektřiny z plánovaného bloku Jaderné elektrárny Dukovany. O odškodňovacím zákonu má sněmovna jednat až v pátek, opozici se nepodařilo bod prosadit na program, stejně jako vládní novelu o kompenzačním bonusu, kterou vrátil poslancům Senát. Projednávání změn v exekucích poslanci nedokončili.

Loni bylo v Česku zahájeno 407 694 nových exekucí, což znamená meziroční pokles o více než 18 procent. Jde o nejmenší počet nově zahájených exekucí minimálně za posledních 11 let. Vyplývá to z dat Exekutorské komory.

Praha 2 uzavřela investiční smlouvu, od které očekává zhodnocení 300 milionů korun ze svých úspor, se společností Carduus. Ta podle obchodního rejstříku vykazuje vysokou ztrátu a její většinový majitel Pavel Bodlák čelí exekucím. Kdo uzavření této smlouvy poradil, nechce vedení městské části prozradit, problémy nevnímá. Opozice však tento krok přirovnává ke kauze Key Investments, v níž několik měst přišlo o půl miliardy. Finanční operací Prahy 2 se zabývala Jana Neumannová z Reportérů ČT.

V Česku se aktuálně potýká s exekucí 2220 nezletilých, většina z nich však dluhy ani nezpůsobila. Už loni na jaře přišla skupina poslanců s návrhem, jak dětské exekuce vyřešit, jenže vlastní návrh se rozhodlo podat i ministerstvo spravedlnosti. Mezitím se do dluhové pasti propadají další děti. Problému se věnuje pořad 168 hodin.

Do dvou let by u slovenských Košic měl vzniknout obří železniční terminál pro překládání zboží, které na trh EU směřuje z Ruska a Číny. Nadnárodního projektu se měla účastnit i neznámá česká firma TEP Praha. Na investici prý měla připravenou více než miliardu korun uloženou v Československé obchodní bance (ČSOB). Na tu firma podala žalobu, protože údajně její peníze už roky zadržuje. Banka na případ uvalila informační embargo. Jde o podezřelou transakci s neznámým původem peněz, které podle výpovědí svědků přitekly z Ruska. Kauze se v pořadu Reportéři ČT věnoval Dalibor Bártek.

Poslanci si pro příští rok zmrazili platy. Nevzrostou ani dalším ústavním činitelům. Sněmovnou prošel poslanecký návrh, který kromě ročního zmrazení platů stanoví pravidla pro jejich další budoucí navyšování. O platech jednali poslanci na první ze čtyř pátečních mimořádných schůzí, které následují po čtvrtečním dlouhém jednání o nouzovém stavu a zrušení superhrubé mzdy. Po poledni sněmovna neschválila program schůze, na níž se Piráti chtěli zabývat protikorupční legislativou, čím poskytla větší prostor jednání o výkupních cenách pro dukovanskou elektrárnu. Ani tak jej ale poslanci nestihli dokončit.

Za neplatiče alimentů zřejmě bude poskytovat výživné na děti stát. Sněmovna v pátek schválila vládní předlohu o náhradním výživném, podle které by úřad práce vyplácel až tři tisíce korun měsíčně nejvýše dva roky. Poslanci schválili i chráněný účet pro lidi v exekuci, naopak o zákoně o evidenci skutečných majitelů, který by podle části opozice mohl ve vládním znění nahrávat premiéru Andreji Babišovi (ANO), nakonec poslanci nehlasovali kvůli absenci ministryně spravedlnosti Marie Benešové (za ANO).

Ideální by podle ekonoma CERGE-EI a člena Národní ekonomické rady vlády (NERV) Štěpána Jurajdy bylo, pokud by se v současné situaci podařilo podpořit domácnosti, které čelí poklesu příjmů tak, aby mohly utrácet. „Protože když dáte dodatečnou korunu někomu, kdo má obavy ze ztráty práce nebo o ni už přišel, tak velkou část té dodatečné koruny utratí. A tím roztočí fiskální multiplikátory domácí poptávky,“ uvedl v pořadu Události, komentáře. Podle druhého hosta, dluhové poradkyně Barbary Halířové, by měly zejména nízkopříjmové domácnosti vydávat prostředky jen na to opravdu nezbytné.

Poslanci odmítli návrh Senátu dát krajům z rozpočtu 300 korun na obyvatele jako náhradu za výpadek příjmů kvůli epidemii koronaviru. Schválili naopak příspěvek 500 korun denně drobným podnikatelům. Zákonodárci upravili také pravidla insolvencí.

Řekni si o pomoc. To je nová kampaň, jejímž cílem je ukázat lidem v problémech, že se nemusí bát o nich mluvit. Právě jejich vyslovení je často také prvním krokem k řešení, připomněla ve Studiu 6 dluhová poradkyně Barbara Halířová z Institutu prevence a řešení předlužení. Kampaň se týká také problémů se závislostí na alkoholu a na drogách či potíží spojených s duševními nemocemi a podporuje ji i Česká televize. Na jejích webových stránkách jsou k dispozici rozhovory s odborníky na danou problematiku.

Bývalému hejtmanovi Středočeského kraje Davidu Rathovi hrozí exekuce. Soud se na exekutora obrátil poté, co Rath ani po opakovaných výzvách neuhradil druhou část peněžitého trestu, řekla mluvčí Krajského soudu v Praze Hana Černá. Rath žádal o prominutí druhé části desetimilionového trestu, ale neuspěl.

Vláda v pondělí schválila zákon, který umožní lidem v karanténě v říjnových senátních a krajských volbách hlasovat z auta či ve zvláštních okrskových a výjezdových komisích. Informoval o tom ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) s tím, že sněmovna normu projedná ve středu. Na formě hlasování z karantény v době koronavirové epidemie se Hamáček dohodl s parlamentními stranami. Vláda schválila také změny v bodovém systému a novelu zákona, která by měla zabránit tomu, aby děti vstupovaly do dospělosti s dluhy.

Finanční správa využívá soudní exekutory k vymáhání dluhů od lidí jen ve velmi malé míře, uvedla v odpovědi na písemnou interpelaci předsedy poslanců ODS Zbyňka Stanjury ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Ke konci května vedly samotné finanční úřady exekuci vůči více než 71 700 dlužníkům z řad jednotlivců. Soudní exekutory využívaly v osmi desítkách případů.

Kvůli rozšíření polského hnědouhelného dolu Turów Česko osloví Evropskou komisi, podání podnětu v pondělí schválila vláda. Opačně se postavila k návrhu na legalizaci eutanazie. Za přísných podmínek ji chtěla uzákonit skupina poslanců z klubů ANO a Pirátů. Odmítavý nebo přinejlepším neutrální je i postoj vlády k dalším návrhům, které na svém pondělním jednání posuzovala a nevzešly od některého z ministrů. Negativní stanovisko zaujala například k návrhům na dodatečný příspěvek pro kraje nebo na zrušení soudních exekutorů.

David Rath musí zaplatit pět milionů korun ze svého peněžitého trestu, které včas neuhradil a žádal soud o prominutí této části trestu. Soud žádosti bývalého středočeského hejtmana a exministra zdravotnictví nevyhověl. Rathův advokát Roman Jelínek řekl v červnu Právu, že jeho klient ve stanoveném termínu pět milionů nezaplatil, protože je nemá. V úvahu nyní připadá exekuce, případně i delší pobyt ve vězení.

Pandemie odhalila, že sociální systém neumí rychle pomáhat. Státu navíc chybí potřebné datové analýzy, tvrdí sociolog Daniel Prokop, který stojí v čele výzkumné společnosti PAQ Research. Sám se na některých protikrizových opatřeních podílel jako člen Národní ekonomické rady vlády, přesto uznává určitá pochybení. „Řada opatření byla pomalá, dohodářům jsme měli pomoci před dvěma měsíci,“ říká.

Odsouzený exhejtman David Rath nezaplatil v termínu druhou polovinu z 10milionového peněžitého trestu. Místo toho požádal o prominutí splátky. Bývalému ministrovi zdravotnictví tak hrozí exekuce, nebo prodloužení sedmiletého trestu vězení. Odsouzen byl za úplatkářství v kauze zmanipulovaného tendru na zámek Buštěhrad.