Stát odpustí úroky či penále lidem, kteří jsou v exekuci kvůli dluhu vůči veřejnoprávní instituci – tedy kromě úřadů například i dopravnímu podniku nebo energetikům – a dluh spolu s devítisetkorunovým poplatkem exekutrovi zaplatí mezi 28. říjnem a 28. lednem. Milostivé léto by mělo veřejnoprávním věřitelům pomoci dostat se ke starým nedobytným dluhům, které lidé kvůli vysokému příslušenství nezvládali splácet. Desítky tisíc lidí zase dostanou šanci znovu začít normální život. Pro 168 hodin natáčely o připravované milosti pro dlužníky Kateřina Stibalová a Jana Gerleová.
Milostivé léto – což je termín odkazující na Bibli a nemá nic společného s faktem, že část lidí dostane šanci zbavit se dluhů na podzim a v zimě – schválil parlament v červenci a zdaleka nedostane z dluhů každého. Týká se pouze těch, kdo dluží veřejnoprávním institucím třeba za to, že jeli tramvají načerno nebo neměli na nájem v obecním bytě či na poplatek za odpad.
„Je šancí pro lidi, kteří dluží státu, obci, organizaci nebo podniku, který má státní majetkovou účast, a dluh je už v exekuci, vymáhá ho soudní exekutor,“ shrnul Radek Hábl z organizace Institut prevence a řešení předlužení.
Kdo by chtěl nabídky státu využít, bude muset dluh stále splatit. Nemusí však platit další poplatky, které jeho závazek často znásobily. Milostivé léto očekává například Kristina Režná z Teplic, kterou ještě jako nezletilou chytil revizor bez jízdenky a dostala pokutu patnáct set korun. „V těch letech jsem na to ani neměla, 1500 korun jen tak někde puberťák nevezme. A nějak se na to zapomnělo,“ připustila.
Opomenutím vysvětluje i další dluh, na jehož počátku byl šestisetkorunový nedoplatek ČEZu. Tvrdí, že neodhlásila elektřinu v bytě, ze kterého se odstěhovala. „Já jsem z toho bytu utíkala, protože mě expřítel pobodal. Řešilo se to policií, v té době jsem opravdu nemyslela na to odhlásit elektřinu,“ popsala. Protože se poté ještě několikrát přestěhovala, exekutoři ji zastihli až po delší době. Dodala, že není schopna splácet od začátku covidové pandemie, protože se jí nedaří sehnat práci.
V milostivém létě by měla zaplatit zmíněných 2100 korun plus devítisetkorunový poplatek exekutorovi. Nikoli již čtyřicetinásobné částky, které na ní teď věřitelé vymáhají – za jízdu načerno šedesát tisíc korun, za nedoplatek za elektřinu pětadvacet tisíc korun. To je součet pohledávek s úroky, penále či poplatky advokátovi nebo exekutorovi. Splatit je není schopna. „Snažila jsem se i o insolvenci, ale jako samoživitelka na to nedosáhnu,“ podotkla.
Expert na exekuce z organizace Člověk v tísni Daniel Hůle považuje tak vysoké příslušenství pohledávek za nemravné, je to podle něj dědictví zákonů, které v minulosti platily. „Například byl mnoho let úrok z prodlení za dlužné nájemné devadesát procent ročně. Když si představíme, že by si někdo bral úvěr v bance a banka by chtěla devadesát procent ročně, tak by měl pocit, že se úplně zbláznila,“ zdůraznil.
Exekutorům se ale schválené milostivé léto nelíbí – kvůli tomu, že jediné, co podle schváleného zákona dostanou, je necelých tisíc korun poplatku. „Pokud jde o rozhodnutí, že stát odpustí významnou část dluhů, je to jeho rozhodnutí. Nemělo by být činěno na úkor dalších subjektů, to znamená nás, soudních exekutorů,“ řekl prezident Exekutorské komory Jan Mlynarčík.
Podle Daniela Hůle však mnoho exekucí, kterých se milost týká, fakticky léta stálo. „V některých případech se nevymáhaly třeba roky, takže reálné náklady zas tak velké nebyly,“ poukázal. Připomněl, že exekutoři nepřijdou úplně zkrátka, dostanou 750 korun plus DPH, celkem tedy 900 korun na dlužníka.
Radek Hábl zase připomněl, že ne každý se do exekuce dostal vlastní vinou. „Lidé se dostávají do problémů nejenom kvůli tomu, že třeba si špatně přečtou smlouvu, ale i proto, že ztratí práci, že druhý z manželů neplatí výživné, nebo že mají úraz, zkrátka jim vypadne příjem. My ty lidi vlastně trestáme za to, že se jim něco v životě stalo,“ míní.
Praha připravuje podle radní Hany Kordové Marvanové informační kampaň, aby se dlužníci o možnosti dostat se z exekucí a jejích podmínkách dozvěděli. Milostivé léto by se mohlo týkat desetitisíců lidí v celé republice.
