Blíží se milostivé léto, jedinečná šance, jak si ulehčit od dluhů

Nahrávám video

Až tři sta tisíc lidí má šanci zbavit se dluhů, a to už za několik dnů – 28. října začíná tříměsíční akce s názvem milostivé léto. Tato mimořádná možnost je součástí novely zákona o exekucích a týká se dlužníků, které stíhá soudní exekutor kvůli pohledávkám vůči státu, obcím a jejich organizacím. V současné době je v Česku přes sedm set tisíc dlužníků, kteří mají přes čtyři miliony exekucí. Není ovšem ještě jasné, jak se k milostivému létu postaví VZP. Ta čeká na stanovisko ministerstva spravedlnosti.

V zahajované akci jde třeba o dluhy na obecním nájemném, pokuty za jízdu na černo nebo nedoplatky na zdravotním pojištění. Pokud člověk splní podmínky, poté zaplatí jistinu – tedy původní dluh a poplatek 908 korun – exekuce bude zastavena.

Milostivé léto by se mohlo týkat až 300 tisíc lidí, ale Daniel Hůle z organizace Člověk v tísni odhadl, že by nabídky mohly využít maximálně desítky tisíc. „Část lidí se to nedozví, část lidí, i když se to dozví, nebude mít na zaplacení jistiny. Aby bylo jasno, nejde o amnestii dluhů. Člověk musí zaplatit původní dluh,“ zdůrazňuje.

Dluhy často posílají lidi na ulici, milostivé léto je tak tématem i v Armádě spásy. Teď sociální pracovníci s klienty řeší hlavně to, zda jsou vhodnými kandidáty, i počet jejich pohledávek.

„I když nevyřeší celou finanční situaci, tak to pro klienty může být impuls ke změně k lepšímu. Exekuce obrovskému množství lidí brání třeba v tom, aby měli legální zaměstnání,“ říká Jitka Modlitbová z Armády spásy.

Odpustit poplatky by měly obce i pojišťovny. VZP ale čeká na stanovisko ministerstva

Milostivé léto se vztahuje ke státu, krajům, obcím a jejich většinově vlastněným organizacím nebo firmám. V těchto případech lidé nejčastěji dluží za nezaplacený komunální odpad nebo za dopravní pokuty. Akce se zároveň týká dluhů u soudních exekutorů, přičemž člověk nesmí být v insolvenci. 

„Pokud dlužím na daních a ty jsou vymáhány daňovou exekucí, tak se mě to netýká. Ani dluhy vůči ČSSZ. Ve chvíli, kdy znám své exekuce, tak musím oslovit exekutora a požádat ho o vyčíslení nesplacené jistiny a zároveň ho v dopisu informovat, že chci využít milostivé léto,“ vysvětluje Daniel Hůle. Sám se ovšem domnívá, že exekutoři, kterým hrozí ztráta desítek, ne-li stovek tisíc zakázek, „se chytají, čeho mohou, aby mohli říct, čeho se to netýká“.

Nezodpovězená otázka se týká například dluhů na pojistném u VZP, které pojišťovna rozdělila do dvou dluhů – zvlášť vymáhá původní jistinu a zvlášť penále. Hůle připouští, že existují judikáty, o které by se mohli exekutoři opřít. Správní rada VZP podle její šéfky Věry Adámkové (ANO) záměr milostivého léta „stoprocentně podporuje“, o prominutí penále ale rozhodnout nemůže. Pojišťovna proto chce znát stanovisko ministerstva spravedlnosti. Podle ředitele VZP Zdeňka Kabátka by mělo přijít v příštích dnech.

Podle Kabátka dluží pojišťovně 230 tisíc lidí celkem 29 miliard korun. Z toho ale pouze 13 miliard je samotné nezaplacené pojistné, zbytek tvoří penále. „Snažíme se najít způsob, jak zákon vyložíme směrem k dlužníkovi. Krajní variantou je novelizace, která by definovala penále jako příslušenství,“ řekl Kabátek.

Zaplatit jistinu

Vzorový dopis lze vyplnit třeba na webové stránce Jak přežít dluhy. Mezi 28. říjnem a 28. lednem je třeba exekutorovi zaplatit jistinu plus 908 korun. „Je vyjednané s exekutorskou komorou, že pokud ten dopis půjde na začátku doporučeně a uvede v něm e-mailovou adresu, tak s ním exekutor bude komunikovat e-mailem,“ vysvětluje Renata Bořkovcová z help linky.

O tuto možnost má zájem stále víc lidí. Jen na help linku se jich ozve až stovka denně. Další se chodí radit za poradci v terénu. „Nemají doklady nebo, když je jim řadu let sráženo ze mzdy, tak mají pocit, že jistina musí být dávno zaplacená,“ říká Bořkovcová.

Jenže někteří nemají ani na zaplacení původního dluhu. Člověk v tísni proto příští týden spustí databázi dárců, které bude propojovat s dlužníky. „Tady je velký potenciál, pro klientku, která má dluh na nájmu 85 tisíc a teď má exekuci na pět milionů. Sama nemá šanci během tří měsíců částku zajistit, ale tito dárci jsou ochotni přispět a v tuto chvíli skončí exekuce za pět milionů,“ tvrdí Hůle.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Vláda žádá o vyloučení soudce Šámala z rozhodování o prezidentově kompetenční žalobě

Vláda navrhne Ústavnímu soudu (ÚS), aby zamítl nebo odmítl kompetenční žalobu prezidenta Petra Pavla, uvedl ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO). Zároveň zmínil, že vláda požaduje, aby byl z dalšího rozhodování ve věci vyloučený soudce zpravodaj Pavel Šámal. Podle Tejce při vydání předběžného opatření bezprecedentně projevil soudní aktivismus a zasáhl do ústavního postavení vlády.
13:59Aktualizovánopřed 13 mminutami

Vláda podpořila navýšení penzí podle věku a zákaz mobilů ve školách

Lidem by mohl od jejich osmdesáti let od příštího roku každých pět let vzrůst důchod o 500 korun. Dosavadní přidání podle věku by se tak rozšířilo. Polepšili by si senioři a seniorky, jimž bude 80, 90 a 95 let. Penze by se od roku 2028 zas mohla zvedat za práci v důchodovém věku. Důchodovou novelu schválila v pondělí vláda a na síti X to oznámil ministr práce Aleš Juchelka (ANO). Zákon dostane k projednání sněmovna. Premiér Andrej Babiš (ANO) také oznámil, že vláda podpořila zákaz mobilů ve školách.
03:20Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Rolnický fond podal žaloby na 28 firem Agrofertu, chce vrátit dotace

Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond (PGRLF) podal žaloby na 28 dceřiných firem z holdingu Agrofert. Důvodem je údajné porušení zákona o střetu zájmů v letech 2017 až 2021, kdy byl Andrej Babiš (ANO) jako vlastník Agrofertu poprvé premiérem. Fond chce vrátit podporu v souhrnné výši 22 milionů korun. Dceřiné firmy peníze dobrovolně nevrátily, fond proto podal žaloby. Fond o tom informoval na svém webu. Mluvčí Agrofertu Pavel Heřmanský sdělil, že jsou přesvědčení, že postupovali v souladu se zákonem.
18:23Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Sovy hynou v trubkách i nádržích. Ornitologové varují před technickými pastmi

Kostry sedmi sov pálených našli ornitologové ve svisle postavených trubkách v zemědělské usedlosti na Mostecku. Upozorňují, že podobné technické pasti každoročně usmrtí řadu ptáků i dalších živočichů. Nebezpečné jsou také odkryté nádrže, sudy, okapy nebo šachty.
před 2 hhodinami

V Česku podle vědců přibývá nepůvodních hub. Škodí lesům i plodinám

Nepůvodních hub a takzvaných oomycet neboli řasovek poškozujících lesy i zemědělské plodiny v posledních desetiletích v Česku přibývá. Vyplývá to ze zjištění vědců, kteří sestavili souhrnný seznam těchto organismů pro tuzemsko. Mnohé z nepůvodních druhů se do země dostaly neúmyslně vlivem mezinárodního obchodu s živými rostlinami a rostlinným materiálem, uvedl Výzkumný ústav pro krajinu (VÚK).
před 7 hhodinami

Muž, který se pokusil o sebevraždu po střelbě v Praze 10, zemřel

Muž, který se podle policie pokusil o sebevraždu po střelbě v Herbenově ulici v Praze 10 z minulého týdne, zemřel. České televizi to sdělil mluvčí pražských policistů Jan Rybanský. Na místě byla tehdy nalezena také zavražděná žena.
před 11 hhodinami

VideoZubní pohotovosti část měst dotuje, půl roku platí nová pravidla

Před půl rokem se lékařské pohotovosti v Česku začaly řídit novými pravidly. Organizaci jejich práce převzaly zdravotní pojišťovny. U těch zubních musí zajistit o víkendech a svátcích péči nejméně po čtyři hodiny. Ve větších městech pak fungují centrální pohotovosti, v řadě regionů se ale služby mezi stomatology střídají. V tuzemsku existuje 37 centrálních zubních pohotovostí, někde je doplňují ještě takzvané rotující, v nichž se střídá několik ordinací. Pacienti si proto musí zjistit, kdo a kde zrovna slouží. Pro děti fungují tyto akutní služby od ledna povinně ve všech nemocnicích, které mají lůžkovou pediatrii. Pohotovosti pro dospělé pak většinou fungují při urgentních příjmech. Někde ale zůstaly v provozu i mimo nemocnice. Část měst jejich provoz dotuje, díky tomu mívají i delší ordinační hodiny.
před 13 hhodinami

VideoPřetížené kamiony ničí silnice, ministerstvo preferuje častější kontroly

Horko se na stavu silnic podepisuje podobně negativně jako zima – zejména když na měkký asfalt vjede přetížený kamion. Podle kontrolorů je nad limitem šest z deseti zastavených nákladních aut. Kromě poškození vozovek to znamená i vyšší riziko nehod. Maximální povolená hmotnost soupravy je nyní v tuzemsku 48 tun, tedy o osm více než v okolních státech. Někteří opoziční politici by to chtěli změnit. Ministerstvo dopravy ale zatím plánuje jen častější kontroly.
před 14 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.