Osobních bankrotů je méně. Může za to malá informovanost i pandemie

Osobních bankrotů výrazně ubylo. Zatímco v druhém pololetí roku 2019 jich bylo skoro 22 tisíc, za šest měsíců letošního roku se čísla dostala jen k necelým 11 tisícům. ČT to potvrdil Institut prevence a řešení předlužení. Podle oslovených odborníků za to může pandemie, ale i to, že lidé o možnostech oddlužení moc nevědí. A to i přesto, že v červnu 2019 začala platit nová, výhodnější opatření v oddlužení. Podle dat Institutu prevence a řešení předlužení je v osobním bankrotu aktuálně přibližně 110 tisíc lidí.

Od června roku 2019, kdy vstoupila v účinnost oddlužovací novela insolvenčního zákona, počet lidí v oddlužení klesá. A právě v době pandemie se čísla ještě výrazněji snížila. V červenci 2021 přišlo podle Institutu prevence a řešení předlužení na soudy skoro patnáct set žádostí, v roce 2019 to byly přitom necelé čtyři tisíce.

Podle odborníků je důvodem převážně to, že se během pandemie lidé nemohli scházet, zdržovali se převážně doma a nevyhledávali pro řešení svých problémů s dluhy pomoc. „Nižší množství oddlužení dáváme do souvislosti s koronou, kdy byla jakákoli komunikace obtížnější,“ sdělil daňový analytik Člověka v tísni David Borges.

„V současné době není plně překonána koronavirová pandemie, která brzdí poskytování služeb v oblasti oddlužení,“ doplnil vliv koronaviru i mluvčí ministerstva spravedlnosti Michal Pleskot.

Pandemie naopak podle ředitele Institutu prevence a řešení předlužení Radka Hábla nemusí být jedinou příčinou. „Mezi nejdůležitější důvody nižšího zájmu o vstup do oddlužení patří nedostatečná osvěta o existenci institutu oddlužení a o podmínkách vstupu. Lidé zkrátka o této možnosti nevědí, nebo mají špatné či staré informace. Vlastně ani mnohdy neví, že splňují podmínky. Rozhodně by jim to mohlo pomoct, nemuselo by tak zůstávat tolik lidí s nesplatitelnými dluhy.“

Některá nová pravidla brání vstupu do osobního bankrotu

Nepomohly ani legislativní změny. V červenci 2021 schválila Poslanecká sněmovna novely občanského soudního a exekučního řádu. Ty zavedly nová pravidla pro dlužníky, která jsou pro ně výhodnější. Pokud ale osoba využije některou z přijatých novinek, nemůže být zároveň v oddlužení. Podle ministerstva spravedlnosti je i to důvodem, proč aktuální počet lidí v osobních bankrotech stagnuje.

Jedním z přijatých opatření pro dlužníky je například milostivé léto, v rámci kterého se osoba může zbavit dluhů vůči státním úřadům. Bude jim stačit zaplatit původní dlužnou částku spolu s poplatkem 750 korun na zastavení exekuce. Odpustí se jim tak například úroky z prodlení, smluvní pokuty a podobně.

„Dalším důvodem nízkého počtu lidí v oddlužení může být i start milostivého léta, což je záležitost týkající se exekucí. Díky tomu bude část exekucí za veřejnými institucemi doplacena a pro spoustu lidí to je zajímavá příležitost. Zároveň platí, že ji není možné využít, pokud je člověk v oddlužení. My proto našim klientům říkáme, ať počkají se vstupem do oddlužení, ať se nejprve podíváme na to, jaké exekuce mají a jestli se nedá využít možnost toho splacení v rámci Milostivého léta,“ doplnil Borges.

Důvodem nízkého počtu do oddlužení je i jeho dlouhá doba trvání

Podle Institutu prevence a řešení předlužení může být pro mnoho lidí odrazující i pětiletá doba trvání oddlužení. Během pěti let tak musí dlužník podle právních předpisů platit alespoň minimální částku, která je stanovená na 2178 korun. „V některých případech může vstup do osobního bankrotu ovlivnit i vyšší srážka v oddlužení než v exekuci, což je v souvislosti s jeho pětiletou délkou pro řadu lidí nepřekročitelný mantinel. Jinými slovy, lidem by nezbylo dost peněz na živobytí, a tak upřednostní současnou situaci před budoucí nejistou možností oddlužení. Pro vstup do něj hrají roli i stále existující bariéry, například minimální splátka, což je zejména u seniorů či samoživitelek velmi významný faktor,“ uvedl ředitel Institutu prevence a řešení předlužení Radek Hábl.

David Borges z Člověka v tísni se ale domnívá, že nárůstu počtu osobních bankrotů pomůže přijetí směrnice Evropské unie, která by dobu oddlužení zkrátila na tři roky, a to jak pro podnikatele, tak i spotřebitele. „Pro řadu lidí je pětiletý horizont hrozně moc. Určitě by to tomu pomohlo. Zároveň se diskutuje i o dalším zmírnění některých pravidel, takže se dá očekávat nárůst vstupu do oddlužení,“ potvrdil.

Ministerstvo spravedlnosti podle mluvčího Michala Pleskota připravilo návrh novely insolvenčního zákona podle směrnice Evropské unie už v listopadu minulého roku. „Základním východiskem návrhu je nabídnout poctivým dlužníkům stejný režim osvobození od dluhů, a to nezávisle na povaze výdělečné činnosti nebo způsobu obživy,“ sdělil Pleskot.

Do osobního bankrotu může osoba vstoupit za splnění zákonných podmínek. Jednou z nich je například nutnost mít dluhy u dvou a více věřitelů, které musí být minimálně 30 dní po splatnosti. Pokud někdo chce vstoupit do oddlužení, musí podat insolvenční návrh, který schválí soud. S insolvenčním návrhem mohou lidem pomoct advokáti, notáři nebo neziskové organizace.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Objem hypoték v dubnu klesl meziměsíčně o dvě procenta

Banky a stavební spořitelny poskytly v dubnu hypotéky za 32,2 miliardy korun, což je proti březnu pokles o téměř dvě procenta. Nové úvěry bez refinancování klesly o čtyři procenta na 26 miliard korun. Úrokové sazby v březnu pokračovaly v mírném poklesu a snížily se v průměru ze 4,68 procenta na 4,65 procenta, vyplývá ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a spořitelny poskytující hypotéky na českém trhu.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Bydlení v EU za dekádu zdražilo o desítky procent. Nejvíce si připlatí Maďaři

Ceny nemovitostí se v Evropské unii mezi lety 2015 a 2024 zvýšily v průměru o 53 procent, píše server Euronews s odvoláním na data Eurostatu a Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Server podotýká, že nárůst nebyl ve všech zemích jednotný. Největší skok pozorovali obyvatelé Maďarska, kterým vlastní bydlení zdražilo oproti roku 2015 zhruba trojnásobně. V Česku se náklady během necelých deseti let přibližně zdvojnásobily, uvádí Euronews.
15. 5. 2025

Auta je nesmí prorazit. V Liberty se opět rozjela výroba svodidel

Výroba svodidel se v huti Liberty po delší pauze znovu rozjela jako jedna z prvních. Svodidla je nutné nejprve vyválcovat, poté vytvarovat a nakonec pozinkovat. Pracovníci přitom nevyrábějí jen je samotná, ale vytvářejí také matematické modely, které jim pomáhají zjistit dopady srážky vozidel s těmito ochrannými prvky na silnicích. Vozidlo totiž nesmí prorazit žádný podélný prvek ani se dostat za svodidlo, vysvětlil konstruktér Radim Žídek, který jako jeden z mála v huti zůstal pracovat.
15. 5. 2025

Na den reaktorovým fyzikem. Vysoké školy se v dětech snaží vzbudit zájem o jádro

Zejména kvůli plánované výstavbě jaderných bloků v Dukovanech a vývoji malých modulárních reaktorů bude Česko potřebovat další odborníky v jaderné energetice, kterých je už nyní nedostatek. Na situaci se snaží reagovat vysoké technické školy a nabízejí například nové studijní obory. Umožňují také středoškolákům vyzkoušet si v předstihu, zda by je práce v tomto sektoru zajímala.
14. 5. 2025

Evropská banka pro obnovu a rozvoj zhoršila výhled růstu české ekonomiky

Evropská banka pro obnovu a rozvoj (EBRD) opět zhoršila výhled růstu české ekonomiky, zdůvodňuje to zejména situací v Německu. Na letošní rok očekává růst hrubého domácího produktu (HDP) o 1,6 procenta, zatímco v únorovém výhledu počítala s růstem o 1,9 procenta, uvedla banka v aktualizovaném výhledu. Na příští rok počítá s růstem české ekonomiky o 2,2 procenta, což je o dvě desetiny procentního bodu méně, než čekala v únoru.
13. 5. 2025Aktualizováno13. 5. 2025

Čína a USA omezí výběr cel

Spojené státy a Čína se dohodly na výrazném snížení cel a na 90 dnů přeruší výběr většiny z nich. Po víkendovém jednání v Ženevě to v pondělí oznámil americký ministr financí Scott Bessent. Dohoda, která dle Bílého domu začne platit nejpozději 14. května, předpokládá, že základní clo bude činit deset procent. Američané ale ponechají v platnosti i dvacetiprocentní clo zavedené kvůli fentanylu. Čína by tak podle agentury Reuters měla u dovozu z USA vybírat desetiprocentní clo, zatímco USA u dovozu z Číny třicetiprocentní.
12. 5. 2025Aktualizováno12. 5. 2025

EK podle dopisu žádá Česko o odklad podpisu smlouvy na Dukovany

Evropská komise (EK) žádá Česko o odložení podpisu smlouvy o stavbě dvou nových jaderných bloků v elektrárně Dukovany. Vyplývá to z dopisu, který českému ministrovi průmyslu a obchodu Lukáši Vlčkovi (STAN) poslal místopředseda Komise Stéphane Séjourné. Premiér Petr Fiala (ODS) nicméně kontroval, že dopis není stanoviskem EK. Podle ministra Vlčka jde pouze o zdvořilostní dopis. Český eurokomisař Jozef Síkela (STAN) situaci okomentuje po úterním jednání se Séjourném.
12. 5. 2025Aktualizováno12. 5. 2025

Kondice důchodového systému se oproti loňsku lepší

Systém penzí byl další měsíc v lepší kondici než loni. V březnu skončil ve zhruba dvanáctimiliardovém mínusu, což je proti loňsku poloviční deficit. Podle ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) by příjmy a výdaje důchodového účtu mohly být vyrovnané už příští rok.
12. 5. 2025
Načítání...