Osobních bankrotů výrazně ubylo. Zatímco v druhém pololetí roku 2019 jich bylo skoro 22 tisíc, za šest měsíců letošního roku se čísla dostala jen k necelým 11 tisícům. ČT to potvrdil Institut prevence a řešení předlužení. Podle oslovených odborníků za to může pandemie, ale i to, že lidé o možnostech oddlužení moc nevědí. A to i přesto, že v červnu 2019 začala platit nová, výhodnější opatření v oddlužení. Podle dat Institutu prevence a řešení předlužení je v osobním bankrotu aktuálně přibližně 110 tisíc lidí.
Osobních bankrotů je méně. Může za to malá informovanost i pandemie
Od června roku 2019, kdy vstoupila v účinnost oddlužovací novela insolvenčního zákona, počet lidí v oddlužení klesá. A právě v době pandemie se čísla ještě výrazněji snížila. V červenci 2021 přišlo podle Institutu prevence a řešení předlužení na soudy skoro patnáct set žádostí, v roce 2019 to byly přitom necelé čtyři tisíce.
Podle odborníků je důvodem převážně to, že se během pandemie lidé nemohli scházet, zdržovali se převážně doma a nevyhledávali pro řešení svých problémů s dluhy pomoc. „Nižší množství oddlužení dáváme do souvislosti s koronou, kdy byla jakákoli komunikace obtížnější,“ sdělil daňový analytik Člověka v tísni David Borges.
„V současné době není plně překonána koronavirová pandemie, která brzdí poskytování služeb v oblasti oddlužení,“ doplnil vliv koronaviru i mluvčí ministerstva spravedlnosti Michal Pleskot.
Pandemie naopak podle ředitele Institutu prevence a řešení předlužení Radka Hábla nemusí být jedinou příčinou. „Mezi nejdůležitější důvody nižšího zájmu o vstup do oddlužení patří nedostatečná osvěta o existenci institutu oddlužení a o podmínkách vstupu. Lidé zkrátka o této možnosti nevědí, nebo mají špatné či staré informace. Vlastně ani mnohdy neví, že splňují podmínky. Rozhodně by jim to mohlo pomoct, nemuselo by tak zůstávat tolik lidí s nesplatitelnými dluhy.“
Některá nová pravidla brání vstupu do osobního bankrotu
Nepomohly ani legislativní změny. V červenci 2021 schválila Poslanecká sněmovna novely občanského soudního a exekučního řádu. Ty zavedly nová pravidla pro dlužníky, která jsou pro ně výhodnější. Pokud ale osoba využije některou z přijatých novinek, nemůže být zároveň v oddlužení. Podle ministerstva spravedlnosti je i to důvodem, proč aktuální počet lidí v osobních bankrotech stagnuje.
Jedním z přijatých opatření pro dlužníky je například milostivé léto, v rámci kterého se osoba může zbavit dluhů vůči státním úřadům. Bude jim stačit zaplatit původní dlužnou částku spolu s poplatkem 750 korun na zastavení exekuce. Odpustí se jim tak například úroky z prodlení, smluvní pokuty a podobně.
„Dalším důvodem nízkého počtu lidí v oddlužení může být i start milostivého léta, což je záležitost týkající se exekucí. Díky tomu bude část exekucí za veřejnými institucemi doplacena a pro spoustu lidí to je zajímavá příležitost. Zároveň platí, že ji není možné využít, pokud je člověk v oddlužení. My proto našim klientům říkáme, ať počkají se vstupem do oddlužení, ať se nejprve podíváme na to, jaké exekuce mají a jestli se nedá využít možnost toho splacení v rámci Milostivého léta,“ doplnil Borges.
Důvodem nízkého počtu do oddlužení je i jeho dlouhá doba trvání
Podle Institutu prevence a řešení předlužení může být pro mnoho lidí odrazující i pětiletá doba trvání oddlužení. Během pěti let tak musí dlužník podle právních předpisů platit alespoň minimální částku, která je stanovená na 2178 korun. „V některých případech může vstup do osobního bankrotu ovlivnit i vyšší srážka v oddlužení než v exekuci, což je v souvislosti s jeho pětiletou délkou pro řadu lidí nepřekročitelný mantinel. Jinými slovy, lidem by nezbylo dost peněz na živobytí, a tak upřednostní současnou situaci před budoucí nejistou možností oddlužení. Pro vstup do něj hrají roli i stále existující bariéry, například minimální splátka, což je zejména u seniorů či samoživitelek velmi významný faktor,“ uvedl ředitel Institutu prevence a řešení předlužení Radek Hábl.
David Borges z Člověka v tísni se ale domnívá, že nárůstu počtu osobních bankrotů pomůže přijetí směrnice Evropské unie, která by dobu oddlužení zkrátila na tři roky, a to jak pro podnikatele, tak i spotřebitele. „Pro řadu lidí je pětiletý horizont hrozně moc. Určitě by to tomu pomohlo. Zároveň se diskutuje i o dalším zmírnění některých pravidel, takže se dá očekávat nárůst vstupu do oddlužení,“ potvrdil.
Ministerstvo spravedlnosti podle mluvčího Michala Pleskota připravilo návrh novely insolvenčního zákona podle směrnice Evropské unie už v listopadu minulého roku. „Základním východiskem návrhu je nabídnout poctivým dlužníkům stejný režim osvobození od dluhů, a to nezávisle na povaze výdělečné činnosti nebo způsobu obživy,“ sdělil Pleskot.
Do osobního bankrotu může osoba vstoupit za splnění zákonných podmínek. Jednou z nich je například nutnost mít dluhy u dvou a více věřitelů, které musí být minimálně 30 dní po splatnosti. Pokud někdo chce vstoupit do oddlužení, musí podat insolvenční návrh, který schválí soud. S insolvenčním návrhem mohou lidem pomoct advokáti, notáři nebo neziskové organizace.
