Exekuce strana 4 z 5

Bývalý středočeský hejtman za ČSSD David Rath neuspěl s námitkami proti exekucím majetku nebo části mzdy, kterou pobírá jako lékař ve věznici. ČT to řekl mluvčí Krajského soudu v Praze Jiří Wažik. Peníze po Rathovi vymáhá soudní exekutor kvůli nezaplacení poloviny desetimilionového trestu v první větvi korupční kauzy.

Až tři sta tisíc lidí má šanci zbavit se dluhů, a to už za několik dnů – 28. října začíná tříměsíční akce s názvem milostivé léto. Tato mimořádná možnost je součástí novely zákona o exekucích a týká se dlužníků, které stíhá soudní exekutor kvůli pohledávkám vůči státu, obcím a jejich organizacím. V současné době je v Česku přes sedm set tisíc dlužníků, kteří mají přes čtyři miliony exekucí. Není ovšem ještě jasné, jak se k milostivému létu postaví VZP. Ta čeká na stanovisko ministerstva spravedlnosti.

Za dva týdny startuje takzvané milostivé léto. Dlužníci se budou moci vyplatit z exekucí u veřejnoprávních institucí úhradou pouhé jistiny, penále má být škrtnuto. Nejistotu ale mají ti, kdo mají dluh u Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP). Někteří z nich se totiž dozvěděli, že u VZP se penále ani při milostivém létu škrtat nebude. To se může týkat více než dvou set tisíc lidí. VZP tvrdí, že hledá cestu, jak dlužníkům ulehčit. Pro pořad 168 hodin natáčela Kateřina Stibalová.

Obecné soudy se musí zabývat tím, jestli má exekutor pravomoc zastavit už skončenou exekuci a jestli tak nečiní jen účelově kvůli tomu, aby dlužník neměl možnost znovu otevřít nemravné exekuce. Rozhodl o tom Ústavní soud. Pokud totiž exekuce skončí splacením nebo je zastavena i po splacení, ovšem na návrh dlužníka, lze ji zpětně otevřít a v případě nemravnosti či neoprávněnosti vymáhat peníze zpět.

Osobních bankrotů výrazně ubylo. Zatímco v druhém pololetí roku 2019 jich bylo skoro 22 tisíc, za šest měsíců letošního roku se čísla dostala jen k necelým 11 tisícům. ČT to potvrdil Institut prevence a řešení předlužení. Podle oslovených odborníků za to může pandemie, ale i to, že lidé o možnostech oddlužení moc nevědí. A to i přesto, že v červnu 2019 začala platit nová, výhodnější opatření v oddlužení. Podle dat Institutu prevence a řešení předlužení je v osobním bankrotu aktuálně přibližně 110 tisíc lidí.

Plzeňský kraj vyzval všechny obce v regionu, aby dětem zastavily exekuční řízení. V celém Česku je jich stále aktivních více než 2200, z čehož v Plzeňském kraji skoro sedm set. To je nejvíc ze všech regionů. V oblasti jde o dlouholetý problém, kdy se dětské dluhy, zejména u tamního dopravního podniku, přeprodávaly soukromým firmám. Často se dluh týká i svozu a likvidace komunálního odpadu.

Dalším tématem předvolební debaty lídrů v Moravskoslezském kraji byla podpora podnikatelů. Jak jim pomoci,  se ale neshodli. Volební lídři řešili také vysoké ceny energií. Pozvání do diskuze přijali Lukáš Černohorský (PirátiSTAN), Jiří Komárek (PŘÍSAHA), Leo Luzar (KSČM), Tomio Okamura (SPD), Zbyněk Stanjura (SPOLU), Ivo Vondrák (ANO) a Lubomír Zaorálek (ČSSD). Debatu moderoval Martin Řezníček.

Stát odpustí úroky či penále lidem, kteří jsou v exekuci kvůli dluhu vůči veřejnoprávní instituci – tedy kromě úřadů například i dopravnímu podniku nebo energetikům – a dluh spolu s devítisetkorunovým poplatkem exekutrovi zaplatí mezi 28. říjnem a 28. lednem. Milostivé léto by mělo veřejnoprávním věřitelům pomoci dostat se ke starým nedobytným dluhům, které lidé kvůli vysokému příslušenství nezvládali splácet. Desítky tisíc lidí zase dostanou šanci znovu začít normální život. Pro 168 hodin natáčely o připravované milosti pro dlužníky Kateřina Stibalová a Jana Gerleová.

Odměny pěstounů vzrostou a budou se odvíjet od minimální mzdy. Zvýší se také státní příspěvky na dítě pro klokánky a podobné azylové domy. A v podstatě zaniknou takzvané kojenecké ústavy, když do budoucna nebude možné s některými výjimkami umísťovat do ústavní péče nejmenší děti. Všechny tyto změny přinese novela o sociálně-právní ochraně dětí, kterou schválil Senát. Senátoři také podpořili další projednávání novely, která má zavést místní příslušnosti exekutorů, a to podle krajů.

Roste počet žádostí o bezplatnou právní pomoc. Asociace občanských poraden jich zaznamenala od ledna už 35 tisíc, což je o deset procent více než loni. Hlavními tématy jsou exekuce, nárok na zálohové výživné nebo pracovní spory.

Ministerstvo financí půjčí obci Železná na Berounsku 18,8 milionu korun. Půjčka má pokrýt dotaci, kterou musí obec vrátit, a penále. Nyní je obec pod exekutorskou správou, uvedla ve středu na Twitteru ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Podle starosty obce Václava Valenty jde o výraznou pomoc.

Na dlouhodobě chátrající budovu nádraží Vyšehrad v Praze byla uvalena exekuce. Důvodem je fakt, že majitelé neumožnili pracovníkům stavebního úřadu budovu zkontrolovat. Společnost uvedla, že kontrolu v nejbližší možné době umožní. Praha chtěla dříve budovu odkoupit, ale nedomluvila se s majiteli na ceně.

Exekutorská komora ČR se chystá napadnout novelu exekučního řádu u Ústavního soudu. Vadí jí, že by exekutoři neměli mít nárok na úhradu nákladů řádně vedených, avšak bezvýsledných exekucí, informovala komora. Změnu zákona ve středu schválila sněmovna. Novela mimo jiné umožňuje zastavit dlouhodobě bezvýsledné exekuce od roku 2023. Částečně se má omezit zabavování movitých věcí a změní se například i pořadí splácení dluhu.

Poslanci schválili pravidla a nástroje pro bezpečné sdílení informací mezi registry zdravotníků, pacientů a poskytovatelů nebo zdravotnickými zařízeními tak, jak je nastavuje návrh zákona o elektronizaci zdravotnictví. Sněmovna odsouhlasila také rozšíření pravomocí Nejvyššího kontrolního úřadu, osud novely je ale nejistý. Poslanci také schválili zastavování dlouhodobých bezvýsledných exekucí. Začne od roku 2023. Schůze byla okolo půl páté páté na několik desítek minust přerušena, protože poslanec Lubomír Volný odmítl opustit řečnický pult a byl vykázán.

Úřady práce přijímají od začátku července žádosti o náhradní výživné. Tedy peníze, které uhradí stát dětem, jejichž rodič neplatí alimenty. Stát jim poskytne až tři tisíce korun měsíčně. Podle ministryně práce Jany Maláčové (ČSSD) jsou děti dlužníků znevýhodněné, chybí jim peníze na letní tábory, kroužky i na školní obědy. Resort věří, že novinka celkově zlepší vymáhání alimentů.

Přesně před 400 lety se na Staroměstském náměstí odehrálo jedno z nejkrvavějších „divadel“ v dějinách Prahy. Poprava 27 českých pánů, kteří se podíleli na stavovském povstání, byla nevídaná svou krutostí a také počtem popravených. Cílem exekuce bylo zastrašit politické protivníky od jakéhokoliv dalšího pokusu o zisk moci. Zároveň tímto krokem Ferdinand II. rázně signalizoval Evropě, že má situaci ve svých zemích už pevně v rukou.

Hrozivé číslo, komentovali 390miliardový schodek, se kterým počítá rozpočet pro rok 2022, hosté pořadu Otázky Václava Moravce (OVM) – bývalý premiér a ministr financí Jan Fischer a předsedkyně Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová. Oba se také shodují na tom, že schodek mohl být o zruba 150 miliard korun nižší. A navíc – ačkoliv klíčový vládní návrh podpořili všichni ministři, už teď požadují další miliardy navíc.

Horní komora vyzvala české politické představitele, aby se neúčastnili zimní olympiády v Číně v příštím roce, a nelegitimizovali tak pokračující porušování lidských práv v této asijské zemi. Čínská ambasáda se proti tomu okamžitě ohradila. Senát pak ve čtvrtek neodmítl uzákonění předepsané vzdálenosti pro objíždění cyklistů, zmírnil ale sankce za nedodržení. Změny posoudí sněmovna.  Senátoři vrátili poslancům s dalšími změnami i novelu exekučního řádu. Vyzvali také vládu k vymáhání dotací po holdingu Agrofert.

Senátoři ve středu schválili pravidla kurzarbeitu. Při výpadku práce by pracovníci měli 80 procent výdělku, čtyři pětiny do 1,5násobku průměrné mzdy by hradil stát. Naopak o přídavcích na děti bude muset znovu hlasovat Poslanecká sněmovna. Senát se zvýšením dávky a rozšířením počtu příjemců sice souhlasil, ale návrh poslancům vrátil s úpravou. Na úvod schůze vystoupila lídryně běloruské opozice Svjatlana Cichanouská.

Dlouholeté bezvýsledné exekuce se zřejmě budou zastavovat. Schválila to Poslanecká sněmovna. Zavedení krajské místní příslušnosti exekutorů opět odmítla. Předlohu nyní posoudí Senát.

Sněmovna vede finální debatu o změnách v exekucích. Ve středu ji nedokončila, bude tak pokračovat v pátek. Na stole je otázka místní příslušnosti exekutorů nebo zavedení lhůty pro zastavení bezvýsledné exekuce. Na tom, že by taková doba měla být stanovena, se shodli poslanci Patrik Nacher (ANO), Jan Hrnčíř (SPD) a Marek Výborný (KDU-ČSL) ve středečních Událostech, komentářích.

Vládní ČSSD uspořádala dvoudenní on-line sjezd strany. Po páteční volbě vedení, ve které k sobě dostal z velké části nový tým předseda strany a vicepremiér Jan Hamáček, vyhradili sociální demokraté sobotu programové diskusi. Mluvilo se o důchodové reformě, privatizaci zdravotnictví či podpoře nájemního bydlení. Hamáček vyjádřil přesvědčení, že ČSSD má nejlepší program, lidi i řešení a podaří se jí po podzimních volbách setrvat ve sněmovně.

Zadlužené obci Prameny na Chebsku se podařilo získat návratnou bezúročnou finanční výpomoc 33,7 milionu korun od ministerstva financí na vyplacení zbývajících dluhů. Obec tedy splatí veškeré pohledávky vůči soukromému věřiteli, díky tomu se jí po více než deseti letech podaří odblokovat obecní účty a může tak znovu hospodařit, řekla starostka Michala Málková (ANO).

Česká národní banka (ČNB) zřejmě získá zákonnou pravomoc určovat podmínky získání úvěrů na bydlení, dosud mohla jen vydávat doporučení. Změnu zákona schválila sněmovna. Podpořila dále také v prvním kole návrh, aby lidé ještě letos mohli začít dostávat občanské průkazy s čipy, které by obsahovaly jejich otisky prstů. Poslanci zároveň odsouhlasili i předlohu, která umožní náhrady za výpadky příjmů způsobených koronavirovou krizí zdravotnickým zařízením a shodli se na posílení objemu peněz na samotestování u pojišťoven.