ČT točí o Kocábovi či Cimrmanovi. Nové dokumenty také zjistí, jak se dělá exekuce nebo škola

Česká televize pracuje na výrobě nových dokumentů, které diváci uvidí na obrazovkách v následujících měsících a letech. Dokumentární cykly rozeberou témata adopce, exekuce či proměny školního vzdělávání. Celovečerní filmy přiblíží osobnosti, jakými jsou básník Jaroslav Seifert, hudebník a politik Michael Kocáb či génius Jára Cimrman.

„Dokumentární tvorba tvoří zhruba polovinu všech projektů schválených v loňském roce do výroby, což zcela jasně ukazuje význam, jaký tento žánr v současnosti má,“ uvádí generální ředitel České televize Petr Dvořák.

„Naléhavost a potřebu zpracovávat dění dokumentární formou výrazně ukázaly zejména poslední dva roky, období celosvětové pandemie a nyní i válečného konfliktu,“ dodává s tím, že snímky reflektují celou škálu témat.

Některé projekty už diváci z obrazovek ČT znají. Například seriál Modrá krev, v němž František Kinský navštěvuje českou šlechtu, či cyklus Mistři medicíny představující české lékaře. Oba projekty se dočkají pokračování.

Seriály o adopci, exekuci i škole

Nové dokumentární projekty se často věnují sociálním otázkám. Seriál Adopce – cizí dítě sleduje příběhy osvojení, Plné hnízdo reflektuje pěstounskou péči. Problém života ve finančních obtížích otevře cyklus V exekuci. Petr Dvořák doufá, že vyvolává celospolečenskou diskusi podobně jako dokument o sexuálních predátorech V síti.

Tyto dva filmy spojuje jedna z tvůrkyň Barbora Chalupová. „Stále bohužel panuje přesvědčení, že si za exekuce mohou lidé sami, protože si půjčili na dovolenou nebo na vánoční dárky. Málokdo ji vnímá jako společenský problém, který je zapříčiněn především nesprávným systémovým nastavením,“ nastiňuje režisérka.

Nekončící je diskuse o podobě vzdělávání, protože jde o téma, které se dotýká prakticky každého. Podle scénáře Tomáše Feřtka, který je spoluautorem oceňovaného hraného seriálu o školním ombudsmanovi Ochránce, vzniká cyklus Jak se dělá dobrá škola. Všímá si většinou veřejných škol.

„Tento dokumentární cyklus je upozornění rodičům, jakým způsobem se budou školy proměňovat i do budoucna. Není jedna správná cesta, kterou by se měla škola vydat, ale pravděpodobně i u té jejich školy k zásadní proměně dojde,“ poznamenává Feřtek.

Kocáb, Hanzlík, Cimrman, Seifert

V různé fázi přípravy či natáčení jsou také portréty osobností, ať už z minulosti, nebo těch stále působících. „Budeme dělat první velký dokument o Jaroslavu Seifertovi, je zajímavé, že žádný takový dosud nevznikl,“ upozorňuje například Petr Dvořák.

Viktor Polesný se ohlédne za hereckou kariérou Jaromíra Hanzlíka. Olga Sommerová připravuje (nejprve pro kina, poté i do televize) film Michael Kocáb – rocker vs. politik. „Byla jsem ráda, že jsem tento film mohla dělat, protože jsem měla příležitost vyslovit se k tomu, v čem s Michaelem souhlasím: že člověk má být jako občan aktivní,“ podotýká dokumentaristka.

Chystá se také snímek o původem slovenském fotografovi The Beatles Dežo Hoffmanovi, rapové skupině PSH či cestopis Stopy Járy Cimrmana. Provede po nich Miroslav Táborský.

Nahrávám video
Olga Sommerová, Petr Dovřák a Tomáš Feřtek o chystaných dokumentech
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zemřela ilustrátorka knih Uhlíře a Svěráka Vlasta Baránková

Ve věku 82 let v úterý zemřela brněnská výtvarnice a ilustrátorka Vlasta Baránková. Patřila k významným představitelkám české knižní ilustrace druhé poloviny 20. století, prosadila se i v zahraničí. Ilustrovala více než 140 titulů pro děti a mládež, podílela se i na ilustracích v knihách a zpěvnících populární dvojice Zdeněk Svěrák a Jaroslav Uhlíř. O úmrtí informoval syn umělkyně Tomáš Baránek.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Botox vyřadil velbloudy ze soutěže krásy. Z kulturního dědictví je byznys

Porotci soutěže krásy velbloudů v Ománu diskvalifikovali dvacet zvířat, protože majitelé jim upravili vzhled. Kolem velbloudů se točí miliony dolarů a z klání, které má být především připomínkou beduínského kulturního dědictví, se tak stal především byznys.
před 17 hhodinami

Zemřel literární historik, pedagog a signatář Charty 77 Jaroslav Blažke

Ve věku 87 let zemřel v Brně literární historik, kritik, překladatel a středoškolský pedagog Jaroslav Blažke. Patřil k prvním stálým spolupracovníkům Rádia Proglas. Spolu s manželkou Marií podepsal Chartu 77. V době normalizace se podílel na výrobě samizdatové literatury a na pořádání bytových seminářů.
před 20 hhodinami

Pro filmového Pobertu je pandemie příležitostí, která dělá zloděje

Do kin vstupuje zlodějská komedie Poberta. Celovečerní debut režiséra Ondřeje Hudečka slibuje kombinaci černého humoru, satiry či krimi. Pojednává o zlodějíčkovi, který se svými kumpány přijde během pandemie na „byznysový plán“. Ve filmu hrají Matyáš Řezníček, Stanislav Majer, Václav Neužil či Denisa Barešová.
před 22 hhodinami

Sestra v akci má i v plzeňském muzikálu energie dost

Jako druhé v Česku uvádí plzeňské Divadlo J. K. Tyla muzikál Sestra v akci. V hlavní roli temperamentní zpěvačky, která převrátí poklidný klášterní život vzhůru nohama, se střídají členky muzikálového souboru Charlotte Režná a Eva Staškovičová. Příběh je známý z amerického filmu s herečkou Whoopi Goldbergovou.
3. 3. 2026

Internet řeší, jestli má Jim Carrey „klon“

Organizátoři francouzských filmových cen César musí vysvětlovat, že Jim Carrey není „klon“. Spekulace o náhradníkovi se objevily záhy poté, co kanadsko-americký herec převzal v Paříži čestné ocenění. Jeho vzezření se přitom odlišovalo od jeho běžné image. Problém s falešným versus pravým Jimem Carreym se už před jedenácti lety řešil i na cenách Český lev.
3. 3. 2026

Rijksmuseum „vrátilo“ Rembrandtovi obraz

Odborníci z amsterdamského Rijksmusea potvrdili pravost Rembrandtova obrazu. Malba s biblickým motivem byla napřed nizozemskému mistrovi připisována, před více než půlstoletím byla ale z jeho tvorby vyřazena.
3. 3. 2026

Když se hmota stává průhlednou na výstavě antroposofistů

Galerie výtvarných umění v Chebu připravila výstavu Pražská antroposofická moderna 1907–1953. Samotná instalace stejně jako opulentní monografie jsou objevné. Ne že by nebyl dostatek informací o antroposofii jako takové, ovšem až tolik se neví o výtvarných projevech antroposofistů, a navíc v Praze. A to nejen o těch před válkou, ale i za nacistické okupace a po komunistickém převratu.
3. 3. 2026
Načítání...