Milostivé léto by se brzy mohlo opakovat. Někde pomohlo jen malé části dlužníků

Akce milostivé léto, která v pátek končí, v některých regionech pomohla jen malé části dlužníků s exekucí. Mnohým chyběly peníze na splacení jistiny. Další měli dluhy u firem, které se do projektu nezapojily, proto se raději rozhodli pro insolvenci. Podle dluhových poradců je přínos akce mimo jiné v tom, že někteří dlužníci začali svoji situaci řešit. Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) uvedl, že milostivé léto by se mohlo v brzké době zopakovat, případně rozšířit i na další pohledávky.

Akce začala loni 28. října a skončí v pátek 28. ledna. Týká se lidí s exekucemi na dluh u dopravních podniků, zdravotních pojišťoven, radnic, technických služeb či státních a polostátních firem, jako je ČEZ.

Pokud splatí původní dlužnou částku a odměnu 908 korun exekutorovi, věřitel jim odpustí úroky, penále a další platby. Nesmějí být ale v insolvenci. K milostivému létu se připojily i některé banky a soukromé společnosti.

Podle dluhových poradců se akce kvůli nejasnostem zpočátku hůře rozbíhala a pak trvala příliš krátkou dobu. Problémem podle nich bylo také to, že ve stejné době přišla energetická krize, zdražování a covid. Lidé tak obecně měli méně peněz, ze kterých by mohli dluhy uhradit.

Akci chce opakovat vláda

Vicepremiér a ministr práce Marian Jurečka tvrdí, že na uspořádání další oddlužovací akce je ve vládní koalici shoda. Podle něj by se podmínky příští akce mohly upravit. „Měli bychom tam dostat i rozšířený okruh exekucí. Třeba ty, které vyplynuly ze správních řízení. To se týká i našeho resortu, kde máme třeba pohledávky u České správy sociálního zabezpečení,“ uvedl Jurečka.

Podle něj je milostivé léto rozumný krok, který umožní srovnat původní dluh bez někdy i násobného navýšení. „Jsem rád, že je koaliční shoda na tom, že to v roce 2022 zrealizujeme. Bude to samozřejmě potom už opravdu milostivé léto, tedy během letních měsíců,“ dodal vicepremiér.

Podle některých dluhových poradců část exekutorů oddlužení brzdila. Vedení exekutorské komory to odmítlo. V několika případech se pracovníci dluhových poraden setkali s tím, že nebylo možné do akce zahrnout pohledávky za nezaplacené pokuty u dopravního podniku, protože podnik postoupil pohledávky jiné firmě.

Lidé často nedokáží splatit ani jistinu

V Olomouckém kraji měli lidé o milostivé léto zájem, většina přihlášených dlužníků se ale tímto způsobem zbavila jen části svých závazků a svoji celkovou situaci kvůli dalším exekucím nevyřešila.

Lidé často dluží za spotřebitelské úvěry, mobilním operátorům či poskytovatelům energií. Pracovníci dluhové poradny se běžně setkávají s tím, že dlužník má zhruba osm až deset exekucí. „Budou nuceni stejně vejít do insolvenčního řízení nebo situaci řešit jiným způsobem,“ upozornil Petr Nosálek ze Střediska psychosociální pomoci svatého Vincence a Kryštofa v Olomouci.

Také na Vysočině se v občanských poradnách na oddlužení ptalo dost lidí, tříměsíční možnost ale dokázali využít jen někteří. Často naráželi na to, že nedokázali zaplatit ani samotnou jistinu, tedy původní dlužnou částku. Velký zájem byl i ve středních Čechách.

Řešení dluhů ale zkomplikovaly pro některé věřitele nejednoznačné podmínky projektu a také nekomunikace některých exekutorských úřadů při sdělování údajů k platbě. Hrozí proto, že někteří klienti nestihnou akci využít, uvedla metodička dluhového poradenství Člověka v tísni Helena Šebková.

Na poradnu pro lidi v tísni Oblastní charity Hradec Králové se obrátilo 150 lidí, kteří projevili zájem zbavit se dluhů při milostivém létě. „Do poradny pak docházelo 27 lidí a situaci řešili. Pouze čtyři se dluhů skrze milostivé léto zbavili. Většina neměla na jistinu. Jsme zklamaní, že tolik lidí s oddlužením neuspělo,“ řekla ředitelka královéhradecké diecézní katolické charity Anna Maclová.

Nejvíce akci využili dlužníci v Praze a Brně

Také v Moravskoslezském kraji na oddlužení dosáhla jen velmi malá část lidí v exekuci. Většina neměla ani na zaplacení jistiny. Další dluží institucím a firmám, které do projektu zapojeny nejsou.

V hlavním městě ale milostivého léta využily tisíce dlužníků. Nejvíce jich řešilo dluh u pražského dopravního podniku, ten evidoval ke středě 1976 zaplacených jistin v hodnotě zhruba dva až tři miliony korun. Další lidé uhradili své pohledávky magistrátu. Stovky lidí využily akci v Brně.

Podle údajů komory bylo loni na konci října v Česku téměř 4,58 milionu exekucí, mělo je 711 900 dlužníků. Experti na sociální problematiku považují předlužení za zásadní překážku v zaměstnávání. Dlužníkům totiž z oficiálního výdělku po srážkách zbývá nezabavitelné minimum, často tak raději pracují načerno.

Loni akci milostivé léto prosadili poslanci. Marian Jurečka předpokládá, že tentokrát s návrhem přijde vláda. Podle poslance ANO Patrika Nachera, který patří ke spoluautorům nynější oddlužovací akce, by na předloze měla mít ale koalice a opozice předem shodu. „Měli bychom to mít natolik detailně prodiskutované, že potom už bychom šli s jednou dohodnutou variantou do sněmovny,“ řekl Nacher.

Míní, že by pak bylo možné novelu přijmout hned při prvním projednávání. Už v prosinci uvedl, že by díky nynějšímu tříměsíčnímu projektu mohla skončit až třetina exekucí a dluhu by se mohla zbavit až polovina dlužníků. „Celý institut milostivého léta je tak unikátní, že si říká o pokračování, respektive o zopakování,“ řekl Nacher. Nově by se podle něj mohly zahrnout i jiné pohledávky než jen ty, které vymáhá exekutor.

Exekutoři požadují změnu podmínek

Podle mluvčího ministerstva spravedlnosti Vladimíra Řepky se vláda v programovém prohlášení zavázala, že nedávné úpravy pravidel exekucí vyhodnotí a najde vyvážené řešení pro zodpovědné dlužníky i seriozní věřitele. „Do této oblasti samozřejmě spadá i milostivé léto,“ řekl mluvčí. Ministerstvo podle něj dosavadní údaje analyzuje a čeká na konečné výsledky, spolu s exekutorskou komorou pak zjištění zveřejní. 

Podle lidoveckého poslance Marka Výborného, který je dalším z autorů nynější úpravy, není o smysluplnosti milostivého léta pro odpovědné dlužníky i věřitele pochyb. „Vzhledem k okolnostem i přístupu některých exekutorů je namístě ho ještě jednou zopakovat,“ uvedl Výborný.

Komora pravidla milostivého léta už dřív kritizovala. Její zástupci tvrdí, že při případném pokračování bude komora žádat „zásadně jiné“ nastavení. „To, že stát chce odpouštět své dluhy, nesmí být na úkor exekutorů. Ti musí dostat zaplaceno za svoji práci, stejně jako jiné právnické profese,“ uvedla komora. Podle ní z předběžných odhadů vyplývá, že akce využili hlavně lidé, kteří své dluhy už předtím řešili.

Kolik exekučních řízení se do pátku 28. ledna podaří uzavřít a jakou sumu věřitelé dostanou, bude exekutorská komora podle své mluvčí Evy Rajlichové vědět v březnu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Bradáčová se ujala funkce nejvyšší státní zástupkyně

Premiér Petr Fiala a ministr spravedlnosti Pavel Blažek (oba ODS) uvedli do funkce nejvyšší státní zástupkyně dosavadní pražskou vrchní žalobkyni Lenku Bradáčovou. Nahradila Igora Stříže. Mezi priority Bradáčové bude patřit kriminalita dětí a mladistvých či sjednocování trestání. Ráda by také zredukovala počet stupňů v soustavě státních zastupitelství ze čtyř na tři, uvedla. Pro ČT dodala, že vybírat bude ze dvou možností.
09:58Aktualizovánopřed 7 mminutami

Státní rozpočet měl ve čtvrtletí schodek 91,2 miliardy

Schodek státního rozpočtu za první čtvrtletí dosáhl 91,2 miliardy korun, prohloubil se z únorových 68,6 miliardy, informovalo ministerstvo financí. Je to čtvrtý nejhlubší březnový deficit od vzniku Česka, loni činil ve stejném období 105 miliard korun. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) meziroční zlepšení uvítal, podle něj se projevují dopady konsolidačního balíčku.
14:13Aktualizovánopřed 11 mminutami

O víkendu hrozí silné mrazy, meteorologové se bojí o ovoce

Do Česka může o víkendu dorazit velmi studený arktický vzduch, v noci bude mrznout. Letošní úroda meruněk, případně dalších už kvetoucích ovocných stromů je tak s velkou pravděpodobností opět v ohrožení. Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) uvedl, že kritické by mělo být hlavně nedělní ráno a následující noci na začátku příštího týdne. Jak moc teploty klesnou pod nulu, budou meteorologové ještě v příštích dnech upřesňovat.
před 16 mminutami

Europoslanci zbavili Nagyovou imunity v kauze Čapí hnízdo

Evropský parlament zbavil imunity českou europoslankyni Janu Nagyovou (ANO) z frakce Patrioti pro Evropu, která je v Česku obžalovaná v kauze Čapí hnízdo. Nagyová uvedla, že podobný verdikt čekala. Dodala, že věří, že soud potřetí rozhodne v její prospěch. O imunitu přišel i německý europoslanec českého původu Petra Bystroně (AfD), čelí obvinění z propagace protiústavních hnutí.
12:23Aktualizovánopřed 51 mminutami

Rath, Bereta i Čapí hnízdo. Bradáčová je spojená s řadou známých případů

Vrchní státní zastupitelství v Praze pod vedením Lenky Bradáčové dozorovalo policejní práci při rozkrývání řady významných společenských kauz. V této instituci byla Bradáčová od července 2012, v úterý 1. dubna se stala nejvyšší státní zástupkyní. Patří k nejvlivnějším ženám Česka, začínala jako státní zástupkyně v Litoměřicích.
před 53 mminutami

ÚS: Komise neporušila práva pozůstalých, když o střelbě na fakultě jednala neveřejně

Ústavní soud (ÚS) odmítl stížnost matky jedné z obětí střelby na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, která usilovala o možnost účastnit se zasedání sněmovní vyšetřovací komise. Vadilo jí, že jsou jednání neveřejná. Podle soudu ale komise práva pozůstalých neporušila. V usnesení poukázal na specifické postavení komise, která není soudním orgánem.
před 4 hhodinami

Je poslední den pro podání papírového daňového přiznání

Úterý 1. dubna je posledním dnem pro podání přiznání k dani z příjmu za loňský rok v papírové podobě. Podatelny na daňových úřadech jsou otevřeny od 08:00 do 17:00. Kdo podává daňové přiznání v elektronické podobě, má čas do 2. května. Pro podání prostřednictvím daňového poradce je lhůta do 1. července. Lidem, kteří se opozdí s podáním o více než pět pracovních dnů, hrozí pokuta.
před 5 hhodinami

Evropská komise sbírá na STK údaje o vozech

Stanice technické kontroly musí od úterka plnit nové nařízení Evropské komise. U aut vyrobených po 1. lednu 2021 žádá zaslání dat o spotřebě, ujetých kilometrech, rychlosti a VIN kódu vozu. Stanice to mají posílat automaticky, řidiči nemusí udělat nic. Poskytnutí dat ale mohou odmítnout.
před 8 hhodinami
Načítání...