Neúspěšnost žáků ve vzdělávání se týká řady mikroregionů napříč Českem, nejen Karlovarského a Ústeckého kraje. Vyšší neúspěšnost je třeba na území obcí s rozšířenou působností (ORP) na periferiích krajů. Vyplývá to z výsledků výzkumů organizace PAQ Research, které shrnuje nová on-line mapa vzdělávacího ne/úspěchu. Podle výzkumu mají na neúspěch žáků zásadní vliv především exekuce či špatná bytová situace rodin.
Neúspěšnost ve školství je mikroregionální problém, ukazují nové Mapy vzdělávání
Mapa popisuje vzdělávací neúspěšnost na úrovni obcí s rozšířenou působností. Sociolog Daniel Prokop uvedl, že tým připravil z absencí, propadání a nedokončení základního vzdělání přehledné indexy, což umožňuje jednodušší i lepší výzkum propojenosti jednotlivých problémů a inspiruje k tomu, co a kde se musí řešit.
„Druhá přidaná hodnota je, že se snažíme překonat ,mytologii českého vzdělávání‘, že nějaké dva kraje jsou neúspěšné,“ dodal Prokop.
Podle Prokopa je zásadní zjištění to, že neúspěšnost ve vzdělávání je mikroregionální problém. Výrazně zaostávají třeba periferie Plzeňského, Pardubického, ale i Středočeského kraje. Například Klatovy mají podle něj dvakrát až třikrát vyšší neúspěšnost než regiony s podobnou sociální situací. Jako možné příčiny tým zmínil odlehlost a horší dostupnost speciálních pedagogů a kvalitních učitelů důležitých pro děti z problematických rodin, ale i horší koordinaci škol.
Vzdělávací problémy na základních školách v obcích s rozšířenou působností
Podle ekonoma Václava Korbela jsou velké rozdíly i v sousedících mikroregionech – například v Jaroměři deset procent žáků nedokončí základní školu, kdežto v Novém Městě nad Metují je to výrazně méně. Tým zmínil i pozitivní příklady ve znevýhodněném Moravskoslezském kraji, kde se někde daří se školní neúspěšností bojovat.
Vliv chudoby
Podle Prokopa se ukazuje, že neúspěch vzdělávání výrazně ovlivňuje takzvaná destabilizující chudoba. Jde o exekuce, potíže s bydlením či život ve vyloučených lokalitách, které vedou až k rozpadu rodin a na děti mají špatný psychický vliv. Exekuce podle Prokopa zasahují právě lidi v „rodičovském“ věku 30 až 60 let a v některých ORP je má až 30 procent rodičů.
Prokop uvedl, že jsou nutné změny politiky týkající se exekucí i bydlení a širší poradenství. V pedagogické rovině tým zdůraznil potřebu kvalitní předškolní výchovy, dostupnosti doučování a volnočasových aktivit i spolupráce obcí a škol s neziskovými organizacemi, které dětem z problémových rodin pomáhají.
Vliv financování
Z výzkumu dál plyne, že finance z různých zdrojů, které se vztahují ke vzdělávání, jsou rozdělovány spíše plošně. Korbel uvedl, že tato částka se pohybuje v rozmezí 55 tisíc až 72 tisíc korun na žáka, na 150 ORP z celkových 206 v Česku však dostává 55 tisíc až 65 tisíc korun. Mechanismus by ale měl zohlednit potřeby mikroregionů, které se potýkají s problémem vzdělávacího neúspěchu.
Celkové financování ročně na žáka v ZŠ v rámci ORP
PAQ Research se zaměřuje na výzkumy, které mají přispět k efektivnějšímu fungování sociální a vzdělávací politiky. Tým do budoucna plánuje rozšíření mapy a výzkumy cílené na další příbuzná témata.