Přibývá lidí, kteří kvůli dluhům spadnou do chudoby. Dostat se pak z ní, není mnohdy navzdory jejich snaze snadné. Systém v Česku je totiž nastavený tak, že dlužník, který nepracuje, je na tom lépe než ten, který pracuje. Ten totiž nedosáhne na podporu od státu. Jednou z nich je paní Ilona, které zbývá na měsíc tisíc korun a konec je v nedohlednu. Dluží pět set tisíc korun plus úroky. „Spočítali, že už to do konce života nesplatím,“ uvedla v pořadu 168 hodin.
168 hodin: Lidí, kteří spadnou do chudoby kvůli dluhům, je stále více. Systém navíc znevýhodňuje pracující
9 minut
168 hodin: Dluhy
Jednapadesátiletá Ilona se do problémů s dluhy dostala kvůli nyní již bývalému manželovi, který nesplácel řádně hypotéku, u níž byla spoludlužnicí a o dluhu se dozvěděla až po rozvodu, když jí na dveře zaklepali exekutoři. „Dělala jsem ručitele, tím to vzniklo,“ říká.
V rožnovské montovně zámků do aut si jako dělnice vydělá 22 400 korun čistého, přičemž osm tisíc zaplatí každý měsíc za pronájem a dalších 5200 korun dá za energie. Exmanželovi platí výživné 2500 korun a platí rovněž telefon a internet 890 korun. K tomu ještě splácí půlmilionovou exekuci – každý měsíc 4700 korun. Na život jí zbyde 1100 korun, tedy na jídlo, oblečení či drogerii.
„Je to ukázkový příklad toho, jak u nás nefunguje nastavení státní sociální pomoci pro lidi, kteří jsou v exekuci nebo v insolvenci,“ uvádí ředitel Institutu prevence a řešení předlužení Radek Hábl s tím, že paní Iloně kvůli srážkám reálně zůstává z výplaty 17 tisíc korun. „Nicméně pro účely žádosti o podporu se bere pouze těch dvaadvacet tisíc, které ona reálně nemá, a z tohoto důvodu nemá nárok na žádnou podporu,“ dodává. Z každým dalším příjmem se její situace navíc zhoršuje.
Není východisko
Tíživá situace ženy nemá východisko. Důvodů se totiž u ní sešlo hned několik. Exekuce po exmanželovi a dále vysoké náklady na bydlení, na které je sama, a také to, že nechce pracovat načerno. „Ani ve snu by mě něco takového nenapadlo, nemám to v povaze,“ uvedla. Při dodržování pravidel je na tom tak hůře. Kdyby totiž byla oficiálně bez příjmů, dosáhla by na podporu státu, která by činila 11 250 korun – 4250 korun příspěvek na živobytí a sedm tisíc korun dávka na bydlení.
„Doplatila na situaci, kdy zůstala sama, snaží se poctivě pracovat, není na sociálních dávkách a aktivně se snaží řešit dluhy, které má z manželství,“ říká vedoucí občanské poradny Pod křídly Tereza Ševčíková. Iloně tak nyní stát posílá pouze 350 korun.
Podle Hábla jsou tito lidé penalizováni za svůj příjem. „Protože s každým dalším příjmem mají nárok na menší podporu, a tím pádem jejich příjem rapidně klesá,“ upozorňuje také Hábl.
Insolvence nepomůže
Paní Iloně nepomůže ani insolvence, a to právě kvůli výši přijmu, navíc v režimu insolvence by jí nezbylo ani na jeden celý nájem.
Koalice SPOLU v předvolebním programu pro letošní komunální a senátní volby slibuje, že lidi jako paní Ilonu nenechají v problémech. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) uvedl, že si není vědom toho, že by stát penalizoval lidi, kteří aktivně řeší své problémy, na rozhovor si však čas neudělal.
Redaktoři proto oslovili poslance ze sociálního výboru. „Je to individuální případ, který vyžaduje posouzení. Já bych jí určitě doporučila spojit se se sociálním pracovníkem nebo dluhovou poradnou,“ říká poslankyně a místopředsedkyně výboru pro sociální politiku Pavla Pivoňka Vaňková (STAN).
Podle Ševčíkové je však paní Ilona příkladem patové situace, která zatím nemá dobré řešení. Předseda poslaneckého klubu KDU-ČSL Marek Výborný podotkl, že si paní Ilona měla svého manžela a jeho platby dobře hlídat. „Myslím, že manželé, rodina by v této věci, když to řeknu lidově, měli mít vyložené karty na stůl, a ne spoléhat jeden na druhého,“ řekl.
