Česko se potýká s problémy chudých v rámci insolvence a exekuce. V posledních letech dochází ke změnám pravidel, před dvěma lety přestalo platit vymáhání drobných dluhů a další novinky podle schváleného zákona přijdou na podzim. Vážným problémem jsou ale také velké rozdíly mezi chudými a bohatými. O tématu v Otázkách Václava Moravce diskutovali místopředsedkyně Poslanecké sněmovny Olga Richterová (Piráti) a místopředseda ANO Patrik Nacher.
Základem řešení majetkové nerovnosti je investice do školství, uvedla Richterová
OVM 2. část o sociálních rozdílech, dluzích a insolvenci (zdroj: ČT24)
Od roku 2022 přestalo platit vymáhání drobných dluhů do 1500 korun. „Ten efekt byl ohromný, typicky šlo o pohledávky za jízdu na černo, malé pohledávky pojišťoven, platba koncesionářských poplatků a dalších,“ uvedl vedoucí dluhového poradenství v organizaci Člověk v tísni Daniel Hůle.
Pomoci mají i nová pravidla insolvence. Podle schváleného zákona se od října zkrátí doba oddlužení pro všechny z pěti na tři roky. Odpůrci změny upozorňují na znevýhodnění věřitelů. „Musíme si uvědomit, že to není černobílé. Ne každý dlužník je nevinný a ne každý věřitel je ten ‚zlý‘, a totéž platí obráceně. V Poslanecké sněmovně jdeme v rámci této věci občas bohužel ode zdi ke zdi,“ míní Patrik Nacher. „Mám trochu strach, abychom nepoškodili poctivé věřitele.“
Zároveň místopředseda ANO říká, že jednání ohledně problematiky exekucí a insolvencí jsou složitá a jejich dopad je viditelný až v rámci několika let. „Na číslech je vidět, že číslo fyzických osob v exekuci od roku 2018 významně kleslo, změna se ovšem nedotkla lidí, kteří měli více exekucí, tedy zhruba přes osm,“ podotknul.
„Právě pro tyto lidi je insolvence, protože očividně nejsou schopni se zbavit dluhů sami. Z peněz pak nic nemá věřitel ani stát, protože jsou tito dlužníci obvykle v šedé zóně,“ doplnil Nacher.
Richterová uvedla, že již došlo i k zásadnímu zpřísnění, které se dotklo stovek tisíc lidí. Přesněji těch, kteří měli více exekucí najednou. „Pro ně již nebude výhodné v nich zůstávat, a budou donuceni se oddlužit,“ řekla. Zároveň doplnila některé výhody: „Při oddlužení se umořují pohledávky proporčně všem věřitelům, na rozdíl od exekuce, kde k tomu dochází popořadě.“
Procento nejbohatších drží v Česku téměř 38 procent majetku domácností
Problémy s exekucí a insolvencí jsou však jen špičkou ledovce. Podle dat analytiků PAQ Research Česká republika v posledních letech zchudla. Výrazně přibylo domácností, které žijí od výplaty k výplatě.
Příkop mezi bohatými a chudými se stále prohlubuje. Majetková nerovnost v Česku je jedna z nejvyšších ve vyspělém světě. Podle analýzy švýcarské banky UBS jedno procento nejbohatších Čechů drží bezmála 38 procent celkové hodnoty majetku domácností.
Podle Olgy Richterové jsou tři hlavní věci, které pomáhají smazat rozdíl mezi vyšší a nižší třídou. „Základem je vzdělávání, zejména to předškolní. Výzkumy ukazují, že u investic do dětí ze znevýhodněného prostředí je návratnost až devítinásobná,“ poznamenala.
Druhým bodem je revize dávek. „Tam je nesmírně podstatné, aby zmizely body zlomu. Tedy aby se lidé nebáli vydělat si více, čímž by v nízkopříjmových kategoriích teď přišli o podporu, kterou potřebují,“ dodala Richterová.
„Třetí bod jsou změny v dani z nemovitosti, kterou jsme mírně navýšili. Přesto je významně nižší než v okolních státech,“ upozornila.