Evropská společenství

Zájem o vstup do Evropské unie (EU) má dalších deset států. Některé se o to snaží desítky let, jiné zase přístupová jednání teprve zahajují. Politický geograf z katedry geografie na Přírodovědecké fakultě Univerzity Palackého v Olomouci Miloš Fňukal řekl, že například z balkánských zemí je v současné době nejlépe připraveno Kosovo, i když má jiné problémy, například neutichající spory se Srbskem. Naopak vstup Turecka do EU je podle něj stále v nedohlednu. Míra demokracie v této zemi je nadále na velmi nízké úrovni.

Emisní norma Euro 7 je definitivně schválena. Jsou to evropská pravidla, která se týkají emisí osobních vozů, pro nákladní auta a autobusy platí jiné normy, a jak název napovídá, je to sedmá (ve skutečnosti spíše osmá) verze – sedmé (či osmé) zpřísnění. Počátky přípravy pravidel pro emise, se nesly prakticky v celospolečenské shodě, že je potřeba s tím, co čoudí z výfuků, něco udělat. Postupně ale vyvolávaly nové verze čím dál větší odpor a u „sedmičky“ nakonec prošla podstatně mírnější varianta oproti tomu, s čím původně přišla Evropská komise.

Nově jmenovaný premiér české vlády Václav Klaus hovořil po návratu z Anglie o svých jednáních s britským premiérem Johnem Majorem. Mimo jiné konstatoval, že po úvodním šoku vyvolaném tuzemským povolebním vývojem Západ připustil, že případný rozpad Československa je interní záležitostí jeho občanů. Klaus mluvil také o vstupu do Evropského společenství.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Dvanáct členských států Evropských společenství podepsalo Smlouvu o Evropské unii čili Maastrichtskou smlouvu. Dohoda postulovala zásadní mechanismy prohlubování integrace v hospodářské, politické i měnové oblasti, a byla tak důležitým mezníkem na cestě k vytvoření Evropské unie v té podobě, jak ji známe dnes.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Ve Varšavě se poprvé sešli ministři práce a sociálních věcí Visegrádské trojky. Ministři Polska, Maďarska a Československa se formou dopisu obrátili na Evropská společenství, kde žádali o vzájemnou spolupráci. Hlavní důvody k vytvoření dohody vysvětluje zástupce ČSFR Petr Miller.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1991.

Prezident Václav Havel zhodnotil význam historicky první návštěvy italské hlavy státu v Československu. Ocenil podporu, které se ČSFR od Itálie dostávalo v úsilí o integraci do evropských struktur.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1991.