Drony strana 5 z 5

Do tchajwanské identifikační zóny protivzdušné obrany (ADIZ) proniklo za posledních čtyřiadvacet hodin 71 čínských vojenských letounů a dronů. Informovala o tom v pondělí podle agentury Reuters tchajwanská vláda. Jde o dosud nejrozsáhlejší hlášené proniknutí čínských strojů do zóny, uvedla tchajwanská agentura CNA. Spojené státy to označily za provokativní a destabilizační.

Po ruských náletech íránskými drony je v ukrajinském přístavním městě Oděsa a jejím okolí 1,5 milionu lidí bez proudu. V pravidelném videoprojevu to v sobotu uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. K elektrické síti je podle něj připojena pouze kritická infrastruktura a situace je velmi obtížná. Úřady varují, že výpadky potrvají dlouho, a navrhly lidem odchod z oblasti.

Západ se mylně domníval, že dělostřelecká a tanková válka v Evropě už se nebude opakovat, a zmenšil své zásoby zbraní. Podle představitelů NATO je však množství dělostřelectva ve válce na Ukrajině naprosto ohromující. Napsal to list The New York Times (NYT), podle něhož se nyní Spojené státy a Severoatlantická aliance snaží vyzbrojit Kyjev i doplnit vlastní arzenál.

Ukrajinští operátoři dronů se pohybují velmi blízko fronty, jen těsně z dohledu nepřátel. A přesto, že ve válečných podmínkách používají jen upravené civilní stroje, daří se jim Rusům vzdorovat a znepříjemňovat bojové operace už měsíce. Pokud nepřítele objeví, informace okamžitě předávají letectvu či dělostřelcům.

Západní systémy protivzdušné obrany NASAMS a Aspide dorazily na Ukrajinu, oznámil v pondělí ministr obrany Oleksij Reznikov. Za dodávku zbraní, které podle něj výrazně posílí armádu a přispějí k ochraně ukrajinského nebe, poděkoval jmenovitě Spojeným státům, Norsku a Španělsku. Boje mezitím pokračují s velkou silou na východní frontě u Bachmutu a také na jihu u Chersonu.

Írán v sobotu poprvé potvrdil, že Moskvě dodal drony, upozornila agentura Reuters. Íránský ministr zahraničních věcí Hosejn Amírabdolláhján sdělil, že Teherán poskytl Moskvě „malé množství“ bezpilotních letounů několik měsíců před tím, než na Ukrajině v únoru Rusové zahájili plnohodnotnou invazi. Rusko v posledních týdnech používá drony íránské výroby zejména k útokům na ukrajinskou energetickou infrastrukturu. Ukrajina tento týden uvedla, že se rovněž obává útoků balistických střel, které se Rusko snaží od Íránu získat.

Ruské útoky mají za cíl donutit Ukrajinu, aby místo do protiofenzivy investovala více do ochrany infrastruktury, uvedli ve svém pravidelném hodnocení války na Ukrajině američtí analytici z Institutu pro studium války (ISW). Jen během soboty Moskva vypálila zejména na energetické objekty čtyřicet raket a vyslala 16 dronů. Bez proudu se po útocích ocitlo 1,4 milionu domácností.

Ruské síly vypouští v noci íránské drony nad Mykolajivem. Až s rozedněním se místním pyrotechnikům často naplno ukáže, jak velké škody způsobily. Policejní pyrotechnik Oleksandr Krivobog zneškodňuje nevybuchlé rakety, granáty a bomby mnoho let, s íránskými drony se ale poprvé setkal až v září. S Oleksandrem natáčel zpravodaj ČT David Miřejovský.

Členské státy Evropské unie ve čtvrtek potvrdily zmrazení majetku třem lidem a jedné firmě odpovědným za dodávky íránských dronů Rusku, které je využívá ve válce proti Ukrajině. Nasazení íránských zbraní budí pozornost i v Izraeli, kde kvůli němu sílí tlak na poskytnutí vojenské pomoci napadené zemi. Vláda to ale odmítá a chce pomáhat jinak. Vztahy Izraele a Ruska zatěžuje i kauza Židovské agentury, jejíž ruskou pobočku chce Moskva zavřít.

V Kyjevské a Čerkaské oblasti v centrální části Ukrajiny jsou v pondělí večer opět slyšet výbuchy a palba protiletecké obrany. Podle ukrajinských médií by mohlo jít o další nálet ruských dronů. Ty už ráno útočily například na centrum Kyjeva. Moskva cílí i na energetickou infrastrukturu na západě země. Rusko a Ukrajina si v pondělí vyměnily celkem 218 zajatců. Po pondělním pádu vojenského letounu Su-34 na obytnou čtvrť v ruském městě Jejsk zahynuli čtyři lidé a dalších 25 bylo zraněno.

Ukrajina v posledních dnech čelí intenzivním útokům bojových dronů, které Rusko získalo z Íránu. Okupanti je nasadili například v Oděské oblasti. Způsob, jak čelit „novému typu zbraní“ už hledají šéfové ukrajinských bezpečnostních složek, s nimiž se kvůli tomu sešel i prezident Volodymyr Zelenskyj. Drony íránské výroby v ukrajinském vzdušném prostoru stvrzují stále intenzivnější „námluvy“ Moskvy a Teheránu.

Arménie i Ázerbájdžán hlásí od středečního rána nové ozbrojené střety na společné hranici. Informovala o tom agentura TASS s odvoláním na ministerstva obrany v Jerevanu а Baku. Obě strany nejprve informovaly o zhruba padesáti mrtvých, Arménie pak ve středu zvýšila počet padlých na 105. O nejnovější eskalaci napětí by měl v pátek jednat turecký prezident Recep Tayyip Erdogan se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem.

O intenzivním ostřelování arménského území ze strany Ázerbájdžánu informovalo v noci arménské ministerstvo obrany s tím, že protivník využívá také drony, uvedla ruská a arménská média. Ázerbájdžánská strana uvedla, že reagovala na „rozsáhlou diverzní akci“ arménské strany, která si vyžádala oběti na životech.

Ruské ministerstvo obrany se snaží nakoupit v Severní Koreji miliony raket a dělostřeleckých granátů pro pokračující válku proti Ukrajině, uvedla agentura AP s odvoláním na poznatky americké rozvědky. Podle britské vojenské rozvědky má Rusko problém také doplňovat zásoby na Ukrajině ničených dronů, nedokáže jich vyrábět dostatek.

Déšť zchladil požářiště v Českém Švýcarsku a v neděli poprvé drony při dopoledním průzkumu nezaznamenaly žádné rizikové místo. Jedno objevili hasiči při pochůzce teď už blátivým terénem. Přes den provedly drony 41 vzletů. Na místě bylo k deváté večerní celkem 83 dobrovolných hasičů a 45 profesionálních, informoval mluvčí krajských hasičů Milan Rudolf. Generální ředitel hasičů Vladimír Vlček uvedl, že ze zkušeností při zásahu v Českém Švýcarsku budou hasiči čerpat řadu let.

Americký prezident Joe Biden nařídil ministerstvu zahraničí, aby vyčlenilo až 775 milionů dolarů (19 miliard korun) na další pomoc Ukrajině. Dřívější informace médií o dalších dodávkách zbraní a munice potvrdily dokumenty zveřejněné Bílým domem a americkou diplomacií. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj další balík pomoci ocenil.

Z Ruskem anektovaného ukrajinského poloostrova Krym je hlášena další exploze, tentokrát z města Sevastopol. S odvoláním na jednoho z exilových vůdců krymských Tatarů Refata Čubarova o tom informovala agentura Ukrinform. Podle jeho informací narazil do budovy velení ruské Černomořské flotily bezpilotní letoun. Ruskem dosazený sevastopolský gubernátor Michail Razvožajev podle agentury TASS ale uvedl, že protivzdušná obrana sestřelila dron přímo nad střechou velitelství. Incident podle něj nezpůsobil žádné vážné škody ani zranění.

Tchajwanské ministerstvo obrany v neděli podle agentury Reuters oznámilo, že několik čínských armádních lodí, letadel a dronů se dál zapojuje do vojenských cvičení a provádí manévry simulující útok na Tchaj-wan. V oblasti průlivu v neděli napočítalo 66 čínských letadel a čtrnáct lodí. Resort také oznámil, že Tchaj-wan v reakci na tyto manévry vyslal do oblasti svá plavidla a letadla. Většina hlášení o čínských vojenských cvičeních v blízkosti ostrova podle resortu už neplatí.

Pokud Česká republika zakoupí ze Spojených států dvě letky nadzvukových letounů F-35, sníží se podle ministerstva obrany počet bitevníků L-159 Alca o jednu letku. Armáda nyní uvažuje o tom, že po skončení technické životnosti všech L-159 by mohly stroje vystřídat bezpilotní prostředky.

Jedním ze symbolů ukrajinského odporu proti ruské invazi se staly bezpilotní letouny Bayraktar TB2. V každodenních bojích se ale různých typů na dálku ovládaných dronů využívá celá řada. Obě armády je nasazují k plnění průzkumných, ale i bojových misí. Výhodou je neohrožení životů vlastních jednotek. Problematická však může být jejich vysoká cena.

Na jaře proběhlo v poušti v Utahu cvičení americké armády. Od těch běžných se dost zásadně lišilo: nezaměřilo se totiž na simulaci současné války, ale na vojenský konflikt blízké budoucnosti. Základním tématem bylo, jak by mohli vojáci za pár let koordinovat své bojové schopnosti s roji dronů.

Dosavadní úvahy ohledně dronů pro českou armádu se mění na konkrétnější plány. Válka na Ukrajině zdůraznila význam bezpilotních letadel a obecně vede státy střední Evropy k razantnímu zvýšení zbrojních výdajů. Čeští poslanci proto jednali v izraelských zbrojovkách včetně výrobců dronů.

Ukrajinská skupina Kalush Orchestra, která tento měsíc vyhrála soutěž Eurovize, prodala svou trofej a výtěžek 900 tisíc dolarů (asi 20,7 milionu korun) věnovala ukrajinské armádě. Peníze mají být použity na nákup bezpilotního leteckého systému PD-2. Stovky Litevců zase přispěly na koupi tureckého dronu Bayraktar TB2. Pět milionů eur (asi 123,5 milionu korun) potřebných na koupi dronu se vybralo, převážně v malých částkách, za tři a půl dne.

Spojené státy poskytnou Ukrajině na obranu před ruskou agresí další balík vojenské pomoci v hodnotě 800 milionů dolarů (cca 18 miliard korun). Německá vláda chce nepřímo umožnit dodávky těžkých zbraní na Ukrajinu ze Slovinska. To má na Ukrajinu poslat větší počet tanků T-72 a jako náhradu za ně dostat od Německa pancéřové vozy Marder a kolové obrněnce Fuchs. V Kyjevě také slíbili vojenskou pomoc španělský premiér Pedro Sánchez a dánská předsedkyně vlády Mette Frederiksenová. Velká Británie rozšiřuje protiruské sankce.