Drony strana 5 z 5

Při rozsáhlé operaci izraelské armády proti radikálům v Džanínu na severu okupovaného Západního břehu Jordánu zahynulo osm Palestinců a dalších asi osmdesát bylo zraněno. Agentura AP píše, že akce, při níž armáda použila drony a nasadila stovky vojáků, připomíná izraelské vojenské operace během druhé intifády, palestinského povstání z let 2000 až 2005. „To, co sledujeme, je taková poloviční repríza událostí z počátku tohoto století,“ souhlasí zpravodaj ČT David Borek. Prezident palestinské samosprávy Mahmúd Abbás se v reakci na izraelskou operaci rozhodl přerušit kontakt a bezpečnostní koordinaci s Izraelem.

Požár pole u Dobřan na Plzeňsku se podařilo hasičům vpodvečer lokalizovat. Uvedli to na svém twitterovém účtu. Oheň se už dál nešíří, zničil ale prakticky celé pole. Zásah, kterého se účastnilo dvaadvacet jednotek hasičů, komplikoval silný vítr, který plameny hnal přes suché pole. Na místě nyní zůstane hlídat pět jednotek hasičů, řekl před 20:00 řídicí důstojník hasičů.

Ukrajina při své protiofenzivě naráží na neobvyklé překážky. Rusové kromě dřív používaných sebedestruktivních dronů posílají do boje také kamikadze obrněné vozy.

Kyjev i západoukrajinský Lvov v noci na úterý čelily dalším ruským útokům, v obou městech zněly exploze a byla nasazena protivzdušná obrana. Protiletecký poplach platil po několik hodin i v řadě dalších regionů Ukrajiny. Uvedly to agentura Ukrinform a ruskojazyčná verze BBC. O tom, že by si útoky vyžádaly zraněné, ukrajinské úřady neinformovaly.

Ukrajina si vytvořila v Rusku síť agentů a sympatizantů, kteří na nepřátelském území provádějí sabotážní akce. Také jim začala dodávat bezpilotní letouny, aby s nimi mohli podnikat útoky, uvádí americká televize CNN s odvoláním na vícero zdrojů obeznámených s informacemi amerických tajných služeb.

Rusové v poslední době změnili podobu svých útoků na Ukrajině. Zaměřují se především na Kyjev, ale i další města, používají kromě raket také velké množství dronů a útočí masivně, často v několika vlnách. Podle analytiků se tím Moskva zřejmě snaží před očekávanou ukrajinskou protiofenzivou podlomit protivzdušnou obranu Kyjeva a také zesílit psychologický teror vůči obyvatelům bránící se země.

Ukrajina v noci na pondělí a pak i dopoledne zažila další vlnu ruských vzdušných útoků, které směřovaly i proti Kyjevu a Oděse. Ve Chmelnycké oblasti Rusové zasáhli vojenský objekt, informovalo vedení tohoto regionu, který se nachází na středozápadě Ukrajiny. Ruské ministerstvo obrany ve svém pravidelném hlášení o vývoji bojů mimo jiné uvedlo, že při nočním vzdušném úderu zničilo „objekty na letištích ukrajinských ozbrojených sil“.

Při rozsáhlém nočním útoku na Kyjev zemřel nejméně jeden člověk a další tři lidé utrpěli zranění. Podle agentury Ukrinform, která se odvolává na vedení města, šlo o nejrozsáhlejší dronový útok od začátku velké ruské invaze. Ukrajinská armáda nejprve informovala, že sestřelila 52 z 54 vyslaných strojů, později velení upřesnilo, že se nepovedlo sestřelit jen jeden z 59 dronů. Není jasné, zda všechny mířily na Kyjev. Jeho vojenská správa už dříve hovořila o nejméně čtyřiceti dronech útočících na metropoli. Letecký poplach platil v noci i v dalších regionech Ukrajiny.

Drony jsou zcela nepostradatelnou součástí válečných konfliktů. Své využití našly hned na začátku velké ruské invaze na Ukrajinu, tehdy obránci umně využívali například turecké bayraktary. V posledních měsících se do čela pozornosti dostaly hlavně íránské stroje Šáhed, jimiž okupanti bombardují ukrajinská města. Bránící se zemi poskytuje drony menší velikosti i Česko – třeba pro zdravotnické účely.

Západoruská Bělgorodská oblast zrušila režim protiteroristické operace, který zavedla v pondělí v souvislosti s bojem proti jednotkám, které na její území pronikly z Ukrajiny. Informoval o tom gubernátor Vjačeslav Gladkov. Ruské ministerstvo obrany už dříve uvedlo, že se ruským silám podařilo zpátky na Ukrajinu zatlačit zbytky jednotek, které do oblasti pronikly v pondělí. Přes sedmdesát bojovníků podle něj „bylo zlikvidováno“.  Velitel jedné z útočících skupin ale tvrdí, že akce pokračuje. Ve válečných podmínkách nelze taková tvrzení bezprostředně ověřit z nezávislých zdrojů.

Obě strany rusko-ukrajinského konfliktu za poslední měsíce vybudovaly desítky kilometrů zákopů, například u Vuhledaru v Doněcké oblasti. Nepřátelské pozice tam odděluje několik stovek metrů otevřeného prostoru. Fronta se v místě skoro nepohybuje, ukrajinští vojáci jsou připraveni k protiofenzivě a vyčkávají na příkaz. Čas tak každý z nich tráví po svém, třeba skládáním básní.

Rusko v noci na úterý podniklo rozsáhlý útok na Kyjev. Ukrajinští vojenští představitelé informovali o sestřelení všech osmnácti ruských raket, včetně šesti nadzvukových střel Kinžal, které je obtížné zachytit. Podle starosty města Vitalije Klyčka si ofenziva vyžádala nejméně tři zraněné. Ruské ministerstvo obrany později oznámilo, že při úderu střelami Kinžal zasáhly ruské síly systém protivzdušné obrany Patriot v Kyjevě. CNN později uvedla, že poškozen byl zřejmě jeden ze dvou systémů a že se zjišťuje rozsah škod.

Měnící se využití dronů v pokračující válce na Ukrajině, tímto tématem se zabýval pořad Zóna ČT24, který moderovali Jakub Szánto a David Miřejovský. Dále se věnoval například také americkým raketometům HIMARS či britským raketám Storm Shadow.

Rusko v noci na pondělí znovu zaútočilo na ukrajinskou metropoli Kyjev i přístavní Oděsu na jihozápadě země. V Oděse zemřel kvůli ostřelování jeden člověk, v Kyjevě utrpělo pět lidí zranění. Ukrajinský Červený kříž uvedl, že při útoku byl zničen jeho sklad humanitární pomoci v Oděse. Při jiném útoku byla poškozena také mobilní nemocnice v Mykolajivu. Zařízení musela přerušit činnost. Během pondělí také proruská správa Záporožské jaderné elektrárny přerušila v zařízení provoz, údajně z obav před provokací ze strany ukrajinských ozbrojených sil.

Za středečním dronovým útokem na Kreml stojí Washington, prohlásil ve čtvrtek tamní mluvčí Dmitrij Peskov. Přitom podle středečního vyjádření ruské propagandy stál za údajným úderem Kyjev. Ten to oficiálně opakovaně popřel. Analytici z amerického Institutu pro studium války (ISW) tvrdí, že útok zinscenoval přímo ruský režim. Objevují se také teorie o možném zapojení ruských partyzánů.

Jednou z ruských zbraní ve válce proti Ukrajině jsou drony, které za sebou zanechávají spoušť v podobě zničených budov, raněných obyvatel a obětí. Ukrajinské jednotky, které se starají o zničení bezpilotních letounů, zaznamenaly proměnu ruské taktiky.

Nejméně sedm lidí přišlo v Kyjevské oblasti o život při nočním ruském dronovém útoku. Úřady předtím informovaly o čtyřech obětech, bilance ale stoupla poté, co záchranáři vyprostili z trosek poškozené budovy další tři těla. Dalších sedm osob při útoku utrpělo zranění. Nejméně jednu oběť měl i středeční raketový útok na panelový dům v Záporoží. Dalších 25 lidí při něm bylo zraněno. Ruská správa poloostrova Krym naopak obvinila ukrajinské síly z dronového útoku na přístav Sevastopol.

Pomoc, kterou lidé z Česka posílají vojákům bránící se Ukrajiny, za víc než rok trvání války zahrnuje léky a potraviny, ale i elektrocentrály, kamery na noční vidění nebo auta pro přepravu zraněných. Jednou z nejdůležitějších součástí boje ale pro ukrajinské vojáky zůstává hlavně několik druhů dronů včetně těch od českého výrobce.

Izrael odsouhlasil prodej elektronického systému, který má pomoci Ukrajině s ochranou proti útokům dronů. Píše to server The Times of Israel s odkazem na nejmenované činitele. Izrael se snažil od začátku války chovat jako neutrální stát a hovořilo se o něm jako o jednom z možných kandidátů na zprostředkovatele míru. Podle Tel Avivu se o změnu politiky nejedná, jelikož systém nepoužívá smrtící střely, které by mohly přinést oběti na straně Ruska. Kyjev mezitím opět urgoval židovský stát kvůli dodávce protiraketových systémů.

Nepřítele na bojišti sledují nepřetržitě. Z terénu dostávají informace o poloze ruských jednotek, dál pak komunikují s dělostřelectvem. S ukrajinskými operátory dronů v akci poblíž Záporoží natáčeli zpravodajka ČT na Ukrajině Barbora Maxová a kameraman Vojtěch Hönig.

Čína vyzvala k příměří mezi Ruskem a Ukrajinou a k zahájení mírových jednání. Informovaly o tom tiskové agentury s tím, že jde o součást dvanáctibodového plánu čínské vlády na ukončení války. Plán zveřejnilo čínské ministerstvo zahraničí na výročí masivního vpádu ruských vojsk na Ukrajinu. Kyjev plán odmítl, protože by podle něj válku pouze „zmrazil“. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podotkl, že některé body plánu dávají smysl, s jinými nesouhlasí. Moskva plán podporuje, ale zdůrazňuje, že Kyjev má přijmout „novou územní realitu“.

Západní veřejnost zapomněla na hrozbu velké konvenční války. Invaze do Iráku a Afghánistánu vychýlily představy o ní a druhou světovou válku pamatuje už málokdo. Přitom právě té je způsob boje v ruské obnovené invazi na Ukrajinu nejpodobnější. A to přesto, že zbraňové systémy udělaly velký pokrok a objevila se i nová kategorie v podobě dronů.

Před rokem zbývalo do začátku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu pět dní. Tamní armáda sice nevěděla, odkud útok přijde, byla ale připravená. To, že se něco může dít, bylo pro Ukrajince zřejmé, válka totiž začala už v roce 2014, připomněl redaktor zahraniční redakce ČT Jakub Szántó. Třetí díl seriálu 90' Speciál se zaměřil na západní dodávky zbraní i energetickou bezpečnost Evropy.

Příští balík sankcí Evropské unie proti Moskvě bude mířit na komponenty v dronech, kterými Rusko útočí na Ukrajině. Podle agentury Reuters to v pátek v Kyjevě uvedla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová po jednání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Ten řekl, že unijní sankce by měly směřovat k tomu, aby Moskva nemohla obnovit svůj vojenský potenciál.