Drony strana 4 z 5

Útoky ukrajinských dronů na ruské ropné rafinerie tlačí ruský vývoz nafty na nejnižší úroveň od roku 2020, píše list The Financial Times (FT). Ukrajinci podle něj od začátku srpna zasáhli téměř polovinu ruských rafinerií, nové zásahy hlásí i v noci na středu. Podle Mezinárodní agentury pro energii (IEA) příjmy Ruska z ropy klesly na jednu z nejnižších úrovní od začátku plnohodnotné války. I kvůli snížené kapacitě svých rafinerií zvyšuje Moskva vývoz nezpracované ropy po moři, dodává agentura Bloomberg.

Norská policie od úterního večera vyšetřuje explozi v centru metropole Osla. Později v místě provedla i řízenou detonaci druhého výbušného zařízení podobného granátu. Při incidentu nebyl nikdo zraněn. Vyšetřovatelé zadrželi jednoho podezřelého a domnívají se, že může jít o spor mezi gangy.

Ukrajina by dle amerického prezidenta Donalda Trumpa mohla s podporou Evropské unie a NATO získat zpátky veškeré území, které ztratila kvůli plnohodnotné ruské invazi, a možná by mohla zajít i dál. Trump to uvedl na sociální síti Truth Social po schůzce s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským na okraj Valného shromáždění OSN.

Dánská policie nemá indicie, že by spolu souvisely dronové incidenty na letištích v Kodani a Oslu. V Kodani drony, zřejmě ovládané kýmsi s dostatečnými zkušenostmi, přiletěly z různých směrů, uvedli podle agentury Reuters představitelé dánské policie. Zatím není jasné, kdo drony poslal, vyšetřování pokračuje. Norská policie sdělila, že je v kontaktu s dánskými kolegy, podrobnosti o incidentu v Oslu však zatím nezveřejnila.

„Bylo tady takové množství dronů nad Polskem, které opravdu nemůže indikovat nějakou poruchu nebo omyl,“ hodnotí narušení polského vzdušného prostoru ruskými bezpilotními letouny europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Moskva dle něj testuje, jak daleko může v provokacích zajít. Člen sněmovního výboru pro bezpečnost Radek Koten (SDP) soudí, že „nejsme schopni zjistit, jestli to je šlendrián – chyba navigace – nebo tam letěly vědomě“. Podle něj je nutné situaci monitorovat a přijmout eventuálně opatření, aby se to neopakovalo. Niedermayer také vyzval k navyšování výdajů na obranu v rámci evropských zemí NATO, dle Kotena je na místě projevit „určitou dávku zdrženlivosti“. O problematice Ruska i Blízkého východu diskutovali v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou.

Podle mluvčí policejního prezidia Ireny Pilařové strážci zákona detekují prakticky na denní bázi drony, které létají tam, kam nemají. Kde je možné létat bez omezení, kde s povolením a kde je úplný zákaz, stanovuje nová digitální dronová mapa. Subjekty patřící do kritické infrastruktury už se snaží posilovat bezpečnost. Například skrze detekční prvky či vlastní ochranné drony. K eliminaci bezpilotních letounů ale zatím i z legislativních důvodů nesahají. Pokud by stroj poškodily, majitel se může domáhat náhrady škody. Na druhou stranu ovšem za porušení pravidel hrozí vysoká pokuta.

Polsko v sobotu ráno vyslalo svá a spojenecká letadla, aby zajistila bezpečnost polského vzdušného prostoru poté, co Rusko zahájilo letecké útoky na západě Ukrajiny poblíž polských hranic. Při ruských útocích na Ukrajinu během noci z pátku na sobotu byli nejméně tři lidé zabiti, desítky dalších utrpěly zranění, informoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Server Ukrajinska pravda píše, že Ukrajina v noci zasáhla přečerpávací stanice ruského ropovodu Kujbyšev-Tichoreck ve Volgogradské a Samarské oblasti Ruska.

První den dvoudenních Dnů NATO v Ostravě a Dnů Vzdušných sil Armády ČR v sobotu na letišti v Mošnově navštívilo podle policie až sto tisíc lidí. Kolem místa konání se tvořily kolony, jinak pořadatelé neřešili větší problémy, sdělil předseda pořádající organizace Jagello 2000 Zbyněk Pavlačík. Přítomni byli i političtí představitelé, a to včetně prezidenta Petra Pavla, podle nějž jsou obrana a bezpečnost „věcí nás všech“, ne pouze lidí v uniformě.

Moskvě se od zahájení velké ruské invaze na Ukrajinu podařilo vlákat do bojů tisíce lidí z Blízkého východu. Řada z nich slyšela na příslib výhodné pracovní nabídky nebo získání ruského občanství, nakonec ale skončila na frontě. S verbováním cizinců zřejmě pomáhá Kremlu Írán, upozornil americký think tank Middle East Forum (MEF).

Polsko a Ukrajina vytvoří společnou operační skupinu pro bezpilotní systémy, v níž budou Ukrajinci školit své polské protějšky v boji proti dronům. Vyplývá to z prohlášení polského ministra obrany Wladyslawa Kosiniaka-Kamysze a jeho ukrajinského protějšku Denyse Šmyhala. Ukrajina se už jedenáctým rokem brání ruské vojenské agresi, obě strany v boji hojně využívají právě bezpilotní letouny. Do Polska minulý týden pronikly dvě desítky ruských dronů.

Dům v obci Wyryki na východě Polska nezasáhl ruský dron, ale raketa vystřelená z polské stíhačky F-16 při zásahu proti těmto bezpilotním letounům, které pronikly do polského vzdušného prostoru minulý týden, uvedl na webu polský list Rzeczpospolita s odvoláním na své zdroje. Prokuratura podle deníku utajuje informace o „neidentifikovaném létajícím objektu“, jehož trosky dopadly na zmíněný dům a poničily jej, oficiálně mlčí také polské ministerstvo obrany.

Polské úřady v úterý upřesnily, že kvůli přeletu dronu nad vládními budovami ve Varšavě zadržely v pondělí večer mladou Bělorusku a občana Ukrajiny. Původně premiér Donald Tusk informoval o zadržení dvou běloruských občanů poté, co dron zneškodnila vládní ochranka. Není jasné, čím byly nepřesné informace šéfa vlády způsobeny, poznamenala agentura AP.

Od začátku otevřené ruské invaze na Ukrajinu pokrývají konflikt zpravodajové České televize. „Musíte se připravit na to, co vás čeká, je to stále taková neznámá,“ popsala zkušenosti z reportování z válečného prostředí zahraniční reportérka ČT Ilona Zasidkovyčová. Její kolegyně Barbora Maxová a Darja Stomatová se shodují v tom, že pohyb ve válečné frontě je náročný i nebezpečný. Debatou v 90' ČT24 provázel Jakub Musil.

Nejméně dva lidé zahynuli při nočních ruských útocích na Ukrajinu. Jednoho člověka zabil úder na město Záporoží, dalších třináct bylo zraněno, uvedl na Telegramu oblastní šéf Ivan Fedorov. V Mykolajivské oblasti zemřel řidič traktoru při ruském útoku na místní farmu, oznámil náčelník tamní regionální správy Vitalij Kim.

Po nedávném průniku ruských dronů do Polska NATO řeší, jak se bude v budoucnu případným podobným hrozbám bránit. Východoevropské země navrhly vybudovat „zeď proti dronům“, která by sítí senzorů, kamer, rušiček i protidronových systémů permanentně chránila hranici s Ruskem. Zároveň by měla být efektivnější a levnější než zásahy stíhaček či tradičních systémů protivzdušné obrany. Experti upozorňují, že Aliance není na masové nasazení bezpilotních strojů připravena. Vybudování „zdi“ ale také čelí mnoha výzvám.

Polská státní ochranná služba (SOP) zneškodnila dron, který létal nad citlivými vládními objekty, uvedl premiér Donald Tusk na síti X. V souvislosti s incidentem byli zadrženi dva běloruští občané. Policie okolnosti vyšetřuje. Událost se odehrála okolo 19. hodiny.

Musíme si všichni říci, že sankce bolí, a to nejen ty, proti kterým jsou uplatňovány, ale i ty, kdo je uplatňují, prohlásil v Interview ČT24 moderovaném Terezou Kručinskou diplomat a zahraničněpolitický poradce prezidenta Michael Žantovský. „A otázka je, jestli máme dost zodpovědnosti, abychom byli ochotni něco obětovat z vlastního pohodlí a vlastní prosperity, nebo jestli se chceme koukat na to, jak ta válka pokračuje další rok, dva roky nebo pět let,“ dodal k ruské agresi na Ukrajině.

Do Polska dorazily tři české vrtulníky, které mají posílit ochranu vzdušného prostoru východní hranice této země. Na síti X to v podvečer oznámila armáda, podle které vrtulníky do finální destinace zamíří v příštích hodinách.

Vrtulníková jednotka pro speciální operace se třemi stroji Mi-171Š dorazí do Polska v řádu hodin. V Otázkách Václava Moravce to oznámila ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Počítá se s vysláním až 150 českých vojáků maximálně na tři měsíce.

Polsko s pomocí NATO nasadilo vrtulníky a bojové letouny na východě země. Uzavřelo také vzdušný prostor nad letištěm v Lublinu kvůli preventivní operaci, jejímž důvodem byla hrozba ruských dronů nad Ukrajinou poblíž polských hranic. Asi po dvou hodinách polský premiér Donald Tusk na sociální síti X oznámil, že operace skončila. Pohotovost mělo v sobotu také rumunské letectvo, které vyslalo do vzduchu dvě stíhačky F-16. Jeho vzdušný prostor u hranic s Ukrajinou narušil dron.

Polští představitelé odmítají tvrzení amerického prezidenta Donalda Trumpa, podle kterého proniknutí ruských dronů do polského vzdušného prostoru mohlo být omylem. Polsko a jeho spojenci poprvé od začátku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu sestřelili nad polským územím cizí bezpilotní letouny.

Pohyb ruských dronů nad Polskem je naprosto bezprecedentní krok, zhodnotil místopředseda Poslanecké sněmovny Jan Bartošek (KDU-ČSL). Vyzval k tvrdé reakci ze strany NATO – pokud se nic nestane, vyloží si to prý Moskva jako slabost. Člen sněmovního výboru pro obranu Radovan Vích (SPD) připustil závažnost incidentu, pro vojenskou pomoc Polsku, pokud by o ni požádalo, by ruku nezvedl. Debatou v Událostech, komentářích provázela Jana Peroutková.

Průnik ruských dronů do polského vzdušného prostoru mohl být omyl. Podle agentury Reuters to prohlásil americký prezident Donald Trump. Polsko, ale také například představitelé Německa, Ukrajiny či Evropské unie naopak předpokládají, že Rusko v noci na středu vyslalo bezpilotní stroje nad polské území záměrně. Ruské ministerstvo obrany průnik dronů do polského vzdušného prostoru nepopřelo, tvrdí ale, že „nešlo o úmysl, natož o útok“.

Rada bezpečnosti OSN bude v pátek na žádost Polska mimořádně zasedat kvůli narušení polského vzdušného prostoru. Podle Varšavy se jednalo o bezprecedentní průnik ruských strojů na území NATO, alianční síly několik dronů sestřelily. V důsledku toho Polsko podél hranic s Ukrajinou a Běloruskem omezilo letový provoz. K situaci se vyjádřil i polský vicepremiér a ministr obrany Wladyslaw Kosiniak-Kamysz, který poděkoval spojencům. Zopakoval, že šlo o provokaci Moskvy, která si žádá odpovídající reakci.