Drony strana 3 z 5

Ruské síly v Chersonu při nočních a ranních útocích zabily dva muže a další lidi zranily. Údery okupantů v dalších částech Ukrajiny způsobily požáry a škody na civilních budovách. Ukrajinské drony naopak směřovaly na zařízení na západě Sibiře, uvedly tamní úřady.

Ukrajina v noci ostřelovala ruskou Bělgorodskou oblast, kde útoky vážně poškodily infrastrukturu a přechodně připravily o elektřinu 40 tisíc lidí, informoval šéf oblasti Vjačeslav Gladkov. Podle něj také během raketového zásahu dva lidé zemřeli. Výbuchy se ozývaly na poloostrově Krym, uvedly místní telegramové kanály. Podle ukrajinské armády byl zasažen klíčový ropný sklad okupantů. Rusům se podle analytiků daří postupovat v Doněcké oblasti. Několik osob zemřelo po útocích na Charkovskou a Chersonskou oblast.

Kvůli hlášení o spatření dronu v blízkosti letiště v norském Oslu bylo letiště v ranních hodinách dočasně uzavřeno pro přílety. Provoz už byl obnoven, informovala agentura NTB.

Německá spolková policie potvrdila, že prostor v okolí letiště v Mnichově v pátek večer opět narušily dva drony. Letiště kvůli tomu zastavilo provoz, ale v sobotu ráno jej opět obnovilo. Letadla už přistávají a vzlétají, potvrdil mluvčí letiště. Desítky letů byly ovšem zrušeny či odkloněny na jiná letiště. Ze stejného důvodu přerušilo mnichovské letiště provoz také ve čtvrtek.

Česko řeší, jak lépe chránit strategickou infrastrukturu proti dronům. Za letošní první pololetí dostal Úřad pro civilní letectví (ÚCL) na 220 oznámení o přestupku. Většinou šlo o turisty nebo Čechy, kteří bydlí v blízkosti bezletových zón. Mezi ty patří třeba Pražský hrad, rafinerie či letiště. Zhruba stovku bezpilotních strojů, které zóny bez povolení narušily, policie za tuto dobu zabavila. ČT natáčela v trezorech, kde tyto stroje končí. Posílit ochranu chce většina strategických subjektů, například letiště má vlastní detekci i letku.

Súdánští rebelové mají k dispozici moderní zbraně včetně dronů, protiletadlových střel a raketových systémů země-vzduch, nejspíš čínské výroby. Píše to list The Washington Post (WP). Jednotky rychlé podpory (RSF) nyní obléhají dárfúrskou metropoli Fášir a v červnu dobyly klíčový „trojúhelník“ na hranici s Egyptem a Libyí, pouštní oblasti, kde se pašují drogy a zlato. Krvavou občanskou válku tiše přiživují zahraniční aktéři včetně Spojených arabských emirátů.

Mnichovské letiště ve čtvrtek večer přerušilo provoz kvůli zpozorovaným dronům v okolí i areálu letiště. Zcela zrušeno bylo sedmnáct letů, dalších patnáct příletů bylo odkloněno do Stuttgartu, Norimberku, Frankfurtu a Vídně. Informovaly o tom v noci na pátek agentury Reuters a DPA s odvoláním na vyjádření letiště a policie. Podle agentury Reuters letiště ráno obnovilo provoz. Belgické ministerstvo obrany také v pátek zahájilo vyšetřování přeletu několika dronů nad vojenskou základnou v Elsenbornu, ležící u německých hranic.

Francouzská justice bude soudit čínského kapitána lodi z takzvané ruské stínové flotily, kterou francouzští vojáci ve středu zadrželi u pobřeží Bretaně. Plavidlo se podle agentury Reuters pohybovalo kolem Dánska během nedávných přeletů dronů, jež vedly k uzavření několika letišť v zemi. Agentura napsala, že loď mohla být do incidentů zapojena. Kodaň ani Paříž se k tomuto podezření nevyjádřily.

V jihoukrajinské Oděse byly v noci slyšet výbuchy, na město útočily ruské drony. S odvoláním na místní obyvatele a úřady to ve čtvrtek napsal server RBK-Ukrajina a ruská služba BBC, podle níž v některých čtvrtích byly přerušeny dodávky elektrického proudu. Čtvrtek je v přístavním městě den smutku poté, co v něm a jeho okolí tento týden zahynulo deset lidí kvůli bouři a záplavám. Kromě Oděsy útočili Rusové na ukrajinskou železniční infrastrukturu v různých částech země.

Francouzští vojáci u pobřeží Bretaně vstoupili na palubu zabaveného tankeru, který je podle tamních úřadů součástí takzvané ruské stínové flotily. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na své reportéry. Zabavené plavidlo Paříž podezírá z podílu na ilegálních přeletech dronů nad dánskými civilními a vojenskými letišti z minulého týdne. Dva členové posádky byli vzati do vazby.

Ukrajina vysílá do Dánska vojenskou misi, jejímž úkolem bude při cvičení sdílet s partnery zkušenosti z boje proti dronům, uvedl v úterý ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na síti X. Oznámení přichází den před neformálním summitem Evropské unie v Kodani, ve čtvrtek se v dánské metropoli navíc uskuteční schůzka Evropského politického společenství (EPC).

Rusko používá tankery k vysílání dronů do evropských zemí, tvrdí ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který se odvolává na informace od rozvědky. Západ by měl podle něj zostřit sankce na ruskou stínovou flotilu. Opakované narušování vzdušného prostoru zemí NATO také obnovilo debatu o uzavření nebe nad Ukrajinou, píše server Kyiv Independent.

Dánsko příští týden zakáže veškeré lety civilních dronů na svém území, aby zajistilo bezpečnost neformálního summitu šéfů států a vlád Evropské unie v Kodani. U několika dánských vojenských zařízení byly v noci na neděli opět pozorovány drony neznámého původu, sdělilo ministerstvo obrany bez dalších podrobností. S podobnými incidenty se severská země potýkala celý týden.

Několik evropských států tento týden čelilo vniknutí neznámých dronů do jejich vzdušného prostoru a neustále se vyskytují další incidenty. Kdo za létáním s bezpilotními prostředky stojí, se dosud nepodařilo zjistit. Hrozbou s neznámým viníkem se zabývala Zóna ČT24, která dál rovněž představila misi NATO na obranu východního křídla, ukázala ukrajinský i ruský pohled na život pěšáků nebo navštívila tureckou minolovku v Černém moři.

Dánsko ohlásilo další nelegální přelet jednoho nebo více neidentifikovaných dronů nad místním letištěm, tentokrát nad leteckou základnou Karup, která je podle agentury AFP největší vojenskou základnou v zemi. Severoatlantická aliance v reakci oznámila, že zvýší svou bdělost v Baltském moři. Podle spolkového ministra vnitra Alexandera Dobrindta větší přítomnost bezpilotních letounů nad svým územím pozoruje také Německo.

Reakce EU na ruské provokace musí být rozhodná, vzkázali evropští lídři po páteční schůzce východních zemí NATO, Dánska a eurokomisaře pro obranu, kde se řešila hlavně takzvaná zeď protidronové obrany. Podle odborného asistenta z katedry bezpečnostních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Jana Ludvíka je NATO sice akceschopné, avšak ruské provokace se dle jeho názoru pohybují v „šedé zóně,“ a proto není zcela jasné, jak se s nimi vypořádat. Uvedl to v Interview ČT24 moderovaném Terezou Řezníčkovou.

Česká armáda plánuje posílit protivzdušnou obranu, a to včetně opatření proti dronům. S tím souvisí i rozhodnutí kolegia ministryně obrany Jany Černochové (ODS) pořídit dva nové systémy elektronického boje a sledování dohromady za více než čtyři miliardy korun. To vše v době, kdy v posledních týdnech došlo hned k několika narušením vzdušného prostoru členských zemí NATO ze strany Ruska. Drony na místech, kam létat nemají, navíc stále častěji odhalují i české úřady.

V noci ze čtvrtka na pátek byl znovu uzavřen vzdušný prostor nad dánským letištěm Aalborg. Druhou noc po sobě došlo k podezření na aktivitu dronů v jeho okolí, uvedla tamní policie. Znovu byl provoz obnoven zhruba po hodině. Neznámé drony zaznamenaly v noci na pátek také v Německu, a to konkrétně ve spolkové zemi Šlesvicko-Holštýnsko. Podle tamního ministerstva vnitra incident vyšetřují bezpečnostní složky pro podezření z možné sabotáže či špionáže.

Reakce Evropské unie na provokace musí být rozhodná, Rusko testuje Unii i NATO, uvedl eurokomisař pro obranu Andrius Kubilius, který v pátek diskutoval se zástupci několika států Evropské unie o obraně proti dronům podél celé východní hranice sedmadvacítky. Jednání se účastnili zástupci Estonska, Lotyšska, Litvy, Finska, Polska, Rumunska a Bulharska. Pozvána byla rovněž Ukrajina. Vzhledem k dění v posledních dnech se připojilo také Dánsko a nakonec i Slovensko a Maďarsko.

Sedm unijních států bude v pátek řešit, jakým způsobem čelit hrozbě ruských dronových útoků. Jednání se zúčastní i Polsko, do jehož vzdušného prostoru Rusové před dvěma týdny pronikli. Stále přitom není jasné například to, co přesně poničilo budovu na východě země.

Letiště v dánském městě Aalborg zavřelo kvůli výskytu dronů v jeho vzdušném prostoru. Úřady zaznamenaly bezpilotní letouny v noci na čtvrtek, zhruba ve čtyři hodiny ráno pak prostor nad letištěm znovu otevřely. Policie v oblasti evidovala „více než jeden dron“, nepodařilo se jí však stroje identifikovat. Drony zaznamenala i jiná letiště v zemi. Dánský ministr obrany Troels Lund Poulsen uvedl, že zatím nejsou důkazy, které by incidenty spojovaly s Ruskem.

„Domnívám se, že je nejvyšší čas přejít od slov k činům,“ řekla v Interview ČT24 moderovaném Terezou Řezníčkovou prorektorka Univerzity Karlovy a bývalá místopředsedkyně Evropské Komise Věra Jourová. Reagovala tak na kroky Ruska, jehož drony v posledních týdnech několikrát narušily vzdušný prostor členských zemí NATO. Naposledy se bezpilotní letouny objevily nad dánskými letišti, podle Kodaně nicméně zatím nejsou důkazy, které by incidenty spojovaly s Ruskem. Jourová se ovšem domnívá, že pravděpodobně jde o součást ruské hybridní války proti zemím Evropské unie. „Myslím si, že toto nemůže trvat nekonečně dlouho a pokud budou provokace pokračovat, tak bude třeba vojenskou techniku použít,“ prohlásila. NATO podle ní musí ukázat, že si umí ochránit svůj prostor. Jourová dále hovořila například o jednotnosti EU, roli OSN či o situaci ve Spojených státech amerických.

Ukrajinské letectvo oznámilo, že zničilo ruský stíhací bombardér Su-34, který útočil klouzavými bombami na Záporoží. Kyjev zveřejnil video z operace speciální jednotky, jež zničila při středečním náletu několik ruských transportních letadel a radarů na okupovaném Krymu. Moskva v noci opět udeřila na sousední zemi pomocí dronů.

Dvacet lidí bylo ve středu zraněno, z toho dva vážně, na jihu Izraele ve městě Ejlat při útoku dronem vyslaným z Jemenu, informovala izraelská média. Podle agentury AFP armáda židovského státu uvedla, že před útokem se rozezněly sirény a že se dron neúspěšně snažila odrazit.