Chorvatsko strana 3 z 5

Litva oznámila další balík vojenské pomoci Ukrajině v hodnotě v přepočtu kolem jedné miliardy korun. Pobaltská země patří v přepočtu na hlavu mezi největší dárce Kyjevu a podle průzkumů se zároveň tamní obyvatelé nejvíce obávají další agrese Kremlu. Bezpečnost hranice s Ruskem nyní zabezpečuje mise NATO pod velením Německa, jejíž součástí jsou i Češi. Jejich cvičení na místě natáčel zpravodaj Andreas Papadopulos.

Ukrajina porazí ruské zlo, řekl v pátek v severoukrajinské Buči ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ve městě si společně s delegacemi ze Slovenska, Chorvatska, Slovinska a Moldavska připomíná rok od jeho osvobození od ruské okupační armády. Informovala o tom agentura AFP.

Do několika měsíců bude možné vyzvedávat léky na český e-recept v některých zemích EU, například Chorvatsku, Polsku nebo Španělsku. Přesný termín musí stanovit Evropská komise na základě testování systému. Na tiskové konferenci to řekla ředitelka Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) Irena Storová. Podobně si budou moci léky vyzvednout v Česku i cizinci z těchto zemí. V současné době je možné vyzvednout léky v EU s papírovým receptem.

Razantnější zvyšování úrokových sazeb by podle ekonoma a bývalého člena bankovní rady České národní banky Oldřicha Dědka nemělo velký vliv na růst inflace v posledních měsících. Řekl to v Interview ČT24.

Severoatlantická aliance loni posunula kvůli válce na Ukrajině volbu nového generálního tajemníka o rok. Po zákulisním jednání hlav států a diplomatů NATO by o nástupci Jense Stoltenberga ale mělo být jasno nejpozději do konce září. O obrysech výběru ideálního kandidáta – procesu, který podle mnohých diplomatů svým utajením připomíná volbu papeže – se proto začíná intenzivně spekulovat. Alianci by po sedmi desetiletích fungování mohla vést žena pocházející z jedné z východních členských zemí, odhadují nyní analytici.

Druhého kola prezidentských voleb se v zahraničí zúčastnilo o více než sedm tisíc lidí více než toho prvního. Svými hlasy jasně podpořili celkového vítěze Petra Pavla. V cizině získal přes 95 procent hlasů. Ve druhém kole v zahraničí odevzdalo svůj hlas téměř třiadvacet tisíc voličů.

Už bezmála dva týdny platí Chorvaté ve své zemi eurem. Řada z nich si ale hlavně na internetových fórech stěžuje na náhlé zvyšování cen potravin i služeb. Vláda už obchodníky před umělým zdražováním varovala a hrozí třeba cenovými stropy. Někteří odborníci ale růst cen přičítají spíš vysoké inflaci. Jednotná evropská měna nahradila 1. ledna domácí kunu, se kterou mohou Chorvaté platit už jen do soboty 14. ledna.

Čtyřmilionové Chorvatsko se chystá nejen na Vánoce a Silvestra, ale také na zcela zásadní změny v novém roce. Od 1. ledna země vstupuje do schengenského prostoru bez hraničních kontrol. Ještě větší dopad bude mít ale druhý zvrat: národní měna kuna definitivně končí a nahradí ji euro. Ne každý obyvatel to vítá.

Evropská komisařka pro vnitřní věci Ylva Johanssonová nechápe argumenty Rakouska a Nizozemska, kterým se nelíbí, že by Bulharsko a Rumunsko měly být součástí schengenského prostoru. Řekla to v rozhovoru pro ČT24. Zároveň dodala, že věří, že by se situace mohla změnit příští rok.

Kvůli chladnému počasí v posledních dnech začalo klesat množství plynu v zásobnících. Aktuálně jsou naplněné asi z 86 procent. Spotřeba plynu oproti minulému týdnu může být podle odhadů odborníků asi o čtvrtinu vyšší. Pořád se ale podle ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely (za STAN) daří držet úsporu ve spotřebě. Zároveň ubezpečil, že plyn v zásobnících nedojde.

Ministři vnitra členských zemí Evropské unie schválili ve čtvrtek vstup Chorvatska do schengenského prostoru. Cestující z Česka a dalších částí zóny volného pohybu budou moci do Chorvatska dojet bez hraničních kontrol od ledna příštího roku. Naopak na přijetí Rumunska a Bulharska se ministři neshodli, potvrdili médiím účastníci jednání. Zástupci těchto dvou zemí uvedli, že jsou rozhodnutím ministrů zklamáni.

Páteční incident s podezřelou zásilkou na ukrajinském konzulátu v Brně policie zatím vyšetřuje pro podezření z obecného ohrožení. Zjišťuje, kdo a proč ji poslal, uvedl v pondělí policejní mluvčí David Chaloupka. Ukrajinský konzulát v Brně v Barvičově ulici v pátek kvůli podezřelé zásilce asi na čtyři hodiny policisté evakuovali, výbušný systém nakonec nenašli. V balíčku byla mrtvá živočišná tkáň. Obdobná zásilka ten den dorazila i na ukrajinské velvyslanectví v Praze, podle mluvčího ukrajinského ministerstva zahraničí Oleha Nikolenka ji dostaly zastupitelské úřady i v dalších evropských městech. Uvnitř měly být zvířecí oči.

Premiéři zemí Visegrádské skupiny (Česko, Slovensko, Maďarsko, Polsko) se na svém čtvrtečním jednání v Košicích shodli na další podpoře Ukrajiny, vojenské i humanitární. Informoval o tom český předseda vlády Petr Fiala (ODS). „Shodli jsme se také, že Rusko nesmí představovat hrozbu pro Evropu a je potřeba podporovat nezávislost Ukrajiny a její územní integritu v plném rozsahu.“ Vzájemnou debatu pak hodnotil jako otevřenou, a to i o věcech, kde nemají státníci stejný názor.

Ukrajinské ministerstvo zahraničí si předvolá maďarského velvyslance kvůli počínání maďarského premiéra Viktora Orbána. Ten se na veřejnosti ukázal se šálou s mapou takzvaného Velkého Maďarska, které zahrnuje území historických Uher s částmi sousedních zemí včetně Zakarpatské Ukrajiny (někdejší Podkarpatské Rusi). Pobouření Orbánova šála vyvolala i na Slovensku, v Rumunsku či v Chorvatsku. Jako provokaci to kritizoval šéf české diplomacie Jan Lipavský.

Rakousko je v současné situaci proti rozšíření schengenského prostoru, protože nefunguje kontrola vnější hranice, prohlásil rakouský ministr vnitra Gerhard Karner. Evropská komise tento týden vyzvala k rozšíření Schengenu o Bulharsko, Rumunsko a Chorvatsko, poslední jmenovanou zemi podpořili i europoslanci. Rozhodnutí musí členské státy EU schválit jednomyslně.

Podle bývalého náčelníka generálního štábu české armády Jiřího Šedivého je incident z polské vesnice Przewodów, kterou zasáhl raketový výbuch, důkazem o větší intenzitě bojů a zvyšujícím se počtu protiraketových systémů v rusko-ukrajinském konfliktu. Podobným případům však nelze podle něj zabránit, a také proto vyzývá k větší hustotě obranných systémů na území členů Severoatlantické aliance (NATO).

Členské země Evropské unie by neměly otálet s rozhodnutím přijmout Chorvatsko do schengenského prostoru a zrušením kontrol na jeho hranicích s unijními státy. Takové stanovisko vyjádřil Evropský parlament (EP), který v přijaté zprávě konstatuje, že balkánská země splňuje veškeré podmínky pro přijetí. Součástí zóny volného pohybu by podle zpravodaje EP měla být země od příštího roku.

Míra inflace v Evropské unii v září překonala další rekord, ze srpnových 10,1 procenta se dostala na 10,9 procenta . Oznámil to ve středu statistický úřad Eurostat. V Česku tempo meziročního růstu cen zrychlilo o sedm desetin procentního bodu a s hodnotou 17,8 procenta je míra inflace pátá nejvyšší v Unii. Nejvyšší inflaci mají pobaltské státy a po nich Maďarsko.

Na letišti Mošnov začaly dvoudenní Dny NATO v Ostravě a Dny Vzdušných sil Armády ČR. Zahájil je společný seskok českých a polských parašutistů. Jde o největší bezpečnostní přehlídku v Evropě, jen v sobotu ji navštívilo 85 tisíc lidí. I na neděli je přichystaných okolo deseti hodin programu. Kvůli letošímu vysokému zájmu veřejnosti se v okolí letiště ze všech stran tvořily několikakilometrové kolony aut.

Ve věku 81 let po dlouhé nemoci zemřel český architekt chorvatského původu Vlado Milunić, který se do povědomí veřejnosti dostal jako spoluautor Tančícího domu v Praze, uvedl v sobotu Český rozhlas s odvoláním na architektovu rodinu. Rodák z Chorvatska, který od mládí žil v Česku, byl znám i svými názory na podobu pražských sídlišť či jako spoluautor řady sociálních staveb. Jako pedagog působil na ČVUT, kde vystudoval architekturu.

Zhruba čtyři miliony Čechů letos vyrazí na dovolenou do zahraničí. Odhaduje to Asociace cestovních kanceláří. Zájem o cestování je tak momentálně skoro stejný jako před pandemií. Ti, kteří vycestují, na zájezdech nešetří. Podle cestovních kanceláří chtějí častěji pobyty all inclusive a využívají i více služeb. Naopak v českých hotelích tuzemští zákazníci tráví méně dní než před začátkem pandemie. Obvykle jen dva až tři. Přesto letošní sezonu považuje většina podnikatelů za dobrou.

Dvanáct lidí zemřelo při nehodě polského autobusu, která se stala v sobotu ráno na dálnici A4 několik desítek kilometrů severně od Záhřebu. Dalších 32 cestujících utrpělo zranění, 19 z nich těžká, informoval chorvatský ministr zdravotnictví Vili Beroš. Mluvčí polského ministerstva zahraničí Lukasz Jasina v televizi TVN24 potvrdil, že všechny oběti jsou polskými občany. Podle polského premiéra Mateusze Morawieckého šlo o poutníky, kteří cestovali do Medžugorje v Bosně a Hercegovině.

Ve dvanácti zemích Evropské unie se povinně zálohují PET lahve a plechovky od nápojů. V Česku se ročně dostane na trh 1,65 miliardy PET lahví a 820 milionů plechovek, zálohování však zde povinné není, ačkoli čtyři z pěti Čechů by podle průzkumu pro Iniciativu pro zálohování byli pro. Zájem o zavedení povinných záloh mají i obchodníci. Ministerstvo životního prostředí s nimi, s výrobci nápojů i odpadovými firmami na jaře zahájilo odbornou debatu.

V úterý se slavnostně otevřel most na chorvatský poloostrov Pelješac. Oddělenou oblast v okolí města Dubrovník propojí se zbytkem země a cestu tam řidičům časově zkrátí. Nově už nebudou muset projíždět přes území Bosny a Hercegoviny a čekat v dlouhých frontách na hranicích. Most zaplatila chorvatská vláda s příspěním fondů Evropské unie.