Chorvatsko strana 4 z 5

V úterý se slavnostně otevřel most na chorvatský poloostrov Pelješac. Oddělenou oblast v okolí města Dubrovník propojí se zbytkem země a cestu tam řidičům časově zkrátí. Nově už nebudou muset projíždět přes území Bosny a Hercegoviny a čekat v dlouhých frontách na hranicích. Most zaplatila chorvatská vláda s příspěním fondů Evropské unie.

Hasiči v Řecku bojují s desítkami požárů porostu, ten největší nyní ohrožuje národní park Dadia na severovýchodě země. Oheň na území s chráněnými lesy a mnoha druhy vzácných živočichů, zejména ptáků, se snaží zastavit na 320 hasičů, kterým pomáhají dobrovolníci i vojáci. Nasazeny jsou také dvě desítky letadel a vrtulníků, uvedl list Kathimerini. Plameny nyní ohrožují také Yosemitský národní park v americké Kalifornii. Oheň zvaný „Oak“ je letos v tomto státě největší.

Silniční zácpy ochromily některé silniční tahy v Evropě. Se začátkem prázdninové sezony v Británii je situace nejhorší na přístupových cestách do přístavů, které zajišťují transfer do Evropy, zejména v Doveru. Ani na druhé straně Lamanšského průlivu neproudí doprava hladce, hlavně kolem velkých francouzských měst. Potíže jsou také na hlavních alpských nebo jadranských tazích.

Pohonné hmoty v Česku od minulého týdne opět zlevnily, průměrná cena nejprodávanějšího benzinu Natural 95 klesla pod 47 korun. Litr Naturalu 95 se nyní prodává u čerpacích stanic v průměru za 46,91 koruny, před týdnem byl o 69 haléřů dražší. O 63 haléřů na litru zlevnila také nafta, za litr teď řidiči dají průměrně 47,14 koruny. Vyplývá to z údajů společnosti CCS, která ceny sleduje. Podle analytiků bude cena pohonných hmot dále klesat, případně stagnovat. Navzdory poklesu jsou pohonné hmoty v Česku stále výrazně dražší než před ruskou invazí na Ukrajinu.

Chorvatsko zakázalo srbskému prezidentovi Aleksandaru Vučičovi soukromou návštěvu bývalého koncentračního tábora Jasenovac, kde za druhé světové války chorvatský režim povraždil velké množství Srbů. Krok vyvolal nové napětí ve vztazích obou sousedních zemí, stále zatížených dědictvím válek ze 40. i 90. let. Bělehrad reagoval oznámením o protiopatřeních.

Situace kolem požáru, který si ve středu v Chorvatsku vynutil evakuaci lidí z oblíbených turistických letovisek Zaton a Raslina nedaleko Šibeniku, se zlepšila. Oheň je pod kontrolou, informovali ráno podle listu Jutarnji list místní hasiči. V noci už nemusel být nikdo evakuován. Plameny zasáhly území o rozloze 33 kilometrů čtverečních. V Chorvatsku tráví dovolenou také mnoho Čechů, kteří na sociálních sítích během rána a dopoledne popisovali, že je trápí kouř a popel, který je všude. Tuzemských turistů by se ale situace podle cestovních kanceláří neměla nijak dotknout.

Česko zůstává jednou z posledních sedmi unijních zemí, které si ponechávají vlastní měnu, poté co evropští ministři financí schválili vstup Chorvatska do eurozóny. Podle Ivana Pilipa a Petra Bartoně, kteří byli hosty úterních Událostí, komentářů, může přijetí eura Chorvatskem usnadnit také vstup Česka do eurozóny, přestože i my bychom mohli mít problém s plněním pěti potřebných kritérií.

Evropská unie pošle Ukrajině první miliardu eur (24,6 miliard korun) z celkových devíti miliard slíbených v rámci okamžité pomoci válkou stižené zemi. Odsouhlasili to v úterý ministři financí členských zemí. Dlouhodobá půjčka má financovat základní chod státu. Podle českého ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) zajistí finance například fungování kritické infrastruktury. Šéfové evropských ekonomik také schválili zavedení eura v Chorvatsku, které se tak od ledna 2023 stane dvacátou zemí Unie používající společnou měnu.

Paliva v Česku během prvního prázdninového týdne zlevnila, i když ne výrazně. Litr nejprodávanějšího benzinu Natural 95 se ve středu prodával u čerpacích stanic v průměru za 47,91 koruny, před týdnem byl o dva haléře dražší. O čtrnáct haléřů zlevnila nafta, nyní stojí litr dieselu průměrně 48,13 koruny. Vyplývá to z údajů společnosti CCS, která ceny paliv sleduje. Benzin začal z rekordních hodnot o jednotky haléřů zlevňovat na konci června, cena nafty se snižuje od začátku července.

Česko bude podporovat vstup Chorvatska do schengenského prostoru od ledna příštího roku, uvedl premiér Petr Fiala (ODS) po jednání se svým chorvatským protějškem Andrejem Plenkovičem. Hovořili také o dodávkách surovin z Chorvatska. V případě ropy může být podle Fialy spolupráce rychlá, protože tuzemské firmy jsou schopny využívat ropovod Adria. V případě plynu ale stávající infrastruktura nestačí.

Průměrná mzda v eurech v Česku dosáhla 1533 eur (37 499 korun), což je nejvyšší hodnota ze zemí visegrádské čtyřky (V4) a meziroční růst je dvanáct procent. Nejvyšší průměrná mzda v celé střední a východní Evropě byla v Německu, a to 4130 eur (101 025 korun), následuje Rakousko s 3818 eury (93 393 korun). Naopak nejnižší průměrná mzda 400 eur (9784 korun) byla v Kosovu, 450 eur (11 008 korun) v Bosně a Hercegovině a 485 eur (11 864 korun) na Ukrajině. Vyplývá to z každoroční studie poradenské společnosti Mazars, která porovnává daňové systémy dvadvaceti zemí střední a východní Evropy. Použila poslední dostupná data o mzdách v době publikace, období se tedy pro některé země liší.

S koncem školního roku příští týden začne hlavní sezona dovolených. Po slabších covidových letech ji vyhlížejí hoteliéři i cestovní kanceláře. Zájem klientů je proti loňsku enormní. I když stále nižší než v roce 2019. Už tento víkend se zaplnila letiště a hlavní silniční tahy k moři. Zájem o cestování překvapil hlavně evropská letiště a aerolinky. V minulých dvou letech propustily desítky tisíc zaměstnanců a teď jich mají málo.

Summit Evropské unie schválil zavedení společné evropské měny v Chorvatsku. Země se od ledna příštího roku stane dvacátým členem eurozóny. Formálně stvrdí používání eura v Chorvatsku v červenci ministři financí při prvním zasedání pod vedením českého předsednictví EU.

Blíží se prázdniny a s nimi hlavní doba dovolených, kterou řada lidí stráví ve Středomoří. Tedy v oblasti, kde se většinou lze spolehnout na slunečné a teplé až horké počasí, ideální ke koupání v moři. Jenže ne všude a ne vždy turisty na jihu Evropy doprovází právě ideální letní počasí. Občas se může objevit dost nepříjemný a silný vítr, který dokáže dovolenou znepříjemnit, v některých případech ale i zkomplikovat.

Vysoká inflace začala ovlivňovat chování Čechů i v souvislosti s dovolenými. Podle Asociace cestovních kanceláří prodeje zájezdů zatím nedosáhly čísel, jaká byla před pandemií covidu-19. Ve srovnání s loňským rokem, kdy platila různá protiepidemická opatření, je ale teď zájem o zahraniční pobyty velký. Kolik Čechů se v létě za hranice nakonec vydá, cestovní kanceláře nedokáží odhadnout. Mohlo by jít zejména o ty, kteří mají úspory.

O dobrovolných relokacích ukrajinských uprchlíků z nejvíc zasažených zemí, jako jsou Polsko nebo Česko, jednali v Lucemburku unijní ministři vnitra. Pokud se zvedne nová uprchlická vlna, mohly by se podle Víta Rakušana (STAN) vytvořit autobusové koridory z Ukrajiny rovnou na západ. Klíčový je podle něj v desetibodovém programu pomoci Ukrajině jednotný evropský registrační systém, který umožní uprchlíky zaznamenat.

Chorvatsko ve středu udělalo klíčový krok na cestě k tomu, aby od ledna příštího roku mohlo jako svou měnu začít používat euro. Evropská komise dospěla k závěru, že země plní všechna potřebná kritéria a může se za sedm měsíců stát dvacátým členem eurozóny. Chorvatský parlament již potřebný zákon schválil a definitivní slovo budou mít v červenci členské země, jejichž souhlas by měl být spíše formalitou.

Generál Aleš Opata stojí v čele české armády od roku 2018 jako náčelník generálního štábu, letos ve funkci končí. Působil v několika důležitých zahraničních misích a například za záchranu francouzských vojáků ze základny Karin v bývalé Jugoslávii si vysloužil francouzský válečný kříž. V Interview ČT24 Speciál vzpomínal nejen na nasazení v Afghánistánu a v bývalé Jugoslávii, ale okomentoval i současnou válku na Ukrajině.

Čechům se v letošní sezoně výrazně prodraží dovolená, a to nejen ta v zahraničí, ale i tuzemská. Lidé si podle expertů na cestovní ruch připlatí zhruba deset až dvanáct procent oproti tomu, co platili loni, a na horách v Česku to může být ještě víc. Za zdražováním stojí rostoucí ceny energií, vstupních surovin i mzdy.

Ruský plynárenský podnik Gazprom úplně zastavil dodávky plynu do Polska a Bulharska kvůli tomu, že země nezaplatily v rublech. Gazprom konstatoval, že dodávky obnoví až poté, co země za plyn zaplatí. Země zdůrazňují, že krok porušuje uzavřené smlouvy. Podle Bruselu je Evropa připravena a zareaguje společně. Agentura Bloomberg informovala, že už čtyři evropské země platí Moskvě za plyn v rublech. Moskva musí platit pokutu za zastavení plynu, rubly platit nebudeme, řekl polský premiér Mateusz Morawiecki.

Nejžádanější chaty a chalupy napříč republikou hlásí na letní prázdniny obsazeno. Strach rezervovat si termíny pobytu i s větším předstihem už podle provozovatelů lidé nemají. Neroste jen zájem, ale také ceny. Oproti loňsku zaplatí hosté na některých místech až o 40 procent víc.

Zlínský krajský soud nepravomocně uložil bývalému hokejovému reprezentantovi Romanu Čechmánkovi tříletý trest odnětí svobody s podmíněným odkladem na zkušební dobu pěti let za podvod. Škoda podle rozsudku přesáhla 7,2 milionu korun. Čechmánek se zadlužil při podnikání. Podle státního zástupce si půjčoval peníze a objednával práce, i když věděl, že závazky nebude schopen splatit. Jednapadesátiletý Čechmánek vinu dlouhodobě popírá, hrozilo mu až osm let vězení.

Severní Makedonie se rozhodla vyhostit dalších šest ruských diplomatů kvůli jejich nevhodné činnosti. Podle agentury Makfax o tom byl v pátek při předvolání na ministerstvo zahraničí informován ruský velvyslanec Sergej Bazdnikin. Moskva záhy dala najevo, že odpoví stejným způsobem. V krátké době je to druhé vykázání ruských diplomatů ze Severní Makedonie. Moskva v pátek oznámila vyhoštění 18 členů zastoupení Evropské unie v Rusku.

Všechny země Evropské unie omezují závislost na ruském plynu a ropě, na okamžitém ukončení jejich dovozu požadovaném Ukrajinou i některými unijními státy se však neshodují. Po jednání ministrů zahraničí členských zemí to prohlásil šéf unijní diplomacie Josep Borrell. Chorvatské ministerstvo zahraničí kvůli ruské invazi na Ukrajinu vyzvalo 24 pracovníků ruské ambasády v Záhřebu, aby opustili zemi. Je mezi nimi osmnáct diplomatů, informovala agentura Reuters.