Chorvatsko plánuje do dvou let zavést elektronické mýtné

Chorvatsko plánuje změnu placení mýtného, píše chorvatský deník Jutarnji list. Země, která je oblíbenou destinací českých turistů, se chce zbavit mýtných bran, zrychlit dopravu a v sezoně se vyhnout dopravním zácpám. Systém platby za ujetý kilometr zůstane, o dálničních známkách se podle ministra pro moře, dopravu a infrastrukturu Olega Butkoviče neuvažuje. Postupně do roku 2025 se ale zprovozní nový model elektronického mýtného, což má být projekt zhruba za 100 milionů eur (2,4 miliardy Kč).

Na chorvatských dálnicích se do poloviny srpna vybralo na mýtném téměř 30 milionů eur, což bylo o osm procent více než ve stejnou dobu loni, vyplývá z údajů společností spravujících dálnice. Od začátku roku do poloviny tohoto měsíce projelo chorvatskými dálnicemi 41,3 milionu vozidel, o 12 procent více než loni. Na vrcholu sezony projede některými z 399 mýtných bran podle těchto údajů 300 vozidel za hodinu.

Podle společnosti HAC, která spravuje 1100 kilometrů dálnic (o dalších 200 kilometrů se stará Bina Istra a Záhřeb - Macelj), by letošní rok mohl být potenciálně posledním, kdy se mýtné vybírá prostřednictvím mýtných bran. Díky novému systému by jejich místy mohlo napříště projíždět až 3000 aut za hodinu, cituje záhřebský list ministra Butkoviče.

Registrace SPZ

„Z průzkumu provedeného v roce 2019 vyplývá, že sedmdesát procent řidičů bylo pro model ,zaplať, kolik ujedeš‘ místo klasické dálniční známky. Od klasického systému známek se pomalu upouští. Tohle bude o elektronickém placení mýtného bez zastavení,“ uvedl Butković.
Nově budou projíždějící vozy snímat kamery, které budou zaznamenávat barvu, objem, profil vozidla a odhadnou očekávanou dobu přepravy. Všichni uživatelé se budou muset zaregistrovat do systému prostřednictvím SPZ.

Ne všichni odborníci s tímto plánem souhlasí. Například emeritní profesor a bývalý děkan záhřebské fakulty dopravních věd Ivan Dadić nedávno serveru Euractiv řekl, že zácpám na dálnicích mohou zabránit pouze dálniční známky. Plánovaná technologie je v porovnání s dálničními známkami příliš drahá, řekl. Přínosy známek by podle něj byly mnohonásobné: povzbudily by turistiku a využívání dalších služeb na dálnicích.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 45 mminutami

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 2 hhodinami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 3 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
16. 1. 2026Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Soud v Minnesotě omezil zásahy federálních agentů proti pokojným demonstrantům

Příslušníci Úřadu pro imigraci a cla (ICE) a další federální agenti nasazení v Minneapolis musí omezit používání donucovacích prostředků proti pokojným demonstrantům a dobrovolnickým hlídkám monitorujícím jejich činnost. Podle Reuters o tom rozhodla federální soudkyně v Minnesotě. Naopak kvůli údajnému spiknutí s cílem mařit práci federálních imigračních agentů zahájilo americké ministerstvo spravedlnosti vyšetřování představitelů státu Minnesota a města Minneapolis, informuje CBS.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...