Chorvatsko strana 5 z 5

Ceny pohonných hmot, které se stále drží na maximech, dopadají na tuzemské dopravce. Podle jejich sdružení hrozí čtvrtině z nich do dvou měsíců krach. Drží proto stávkovou pohotovost a v některých případech jezdí raději tankovat za hranice. Je to pro ně výhodnější. Česká vláda už v uplynulých dnech rozhodla o zrušení silniční daně a přimíchávání biosložky, snížila také spotřební daň na benzin i naftu o jednu a půl koruny na litr. Jednotlivé státy přistupují ke zvládání rekordních cen pohonných hmot různým způsobem.

Generace nazývaná na západě „baby boomers“ (lidé narození po 2. světové válce) má zdaleka největší klimatickou stopu. V roce 2005 se lidé starší 60 let podíleli na emisích skleníkových plynů z 25 procent, ale v roce 2015 se tento podíl zvýšil na téměř 33 procent.

Bezpilotní letoun, který se minulý týden za dosud nevyjasněných okolností zřítil na okraji hlavního města Chorvatska Záhřebu, nesl leteckou pumu o váze až 120 kilogramů. Katastrofě zabránilo to, že spadl do měkké půdy, a nálož tak vybuchla pod zemí. Informovala o tom veřejnoprávní stanice HRT s odvoláním na zdroj z chorvatského ministerstva obrany. Další dron se v neděli zřítil v Rumunsku, uvedla tamní média. Nebyl ale vybaven žádnými zbraněmi.

Evropská unie uvalí další balík sankcí na Bělorusko kvůli jeho roli v ruské invazi na Ukrajinu. Ruská banka Sberbank končí podnikání v Evropě. Její klienti začali ve velkém vybírat úspory, regulační úřady v některých zemích začaly připravovat odebrání licencí. Cena plynu v Evropě je na maximu kvůli obavám z dopadu sankcí. USA uvalí dodatečné sankce na Rusko a Bělorusko zaměřené na obranný sektor.

Napětí mezi Západem a Ruskem zasahuje do výběru nového generálního tajemníka Severoatlantické aliance. Mandát Jense Stoltenberga skončí už v závěru září, kvůli krizi ale členské státy s hledáním jeho nástupce nespěchají. Spekuluje se ale, že by v čele mohla poprvé zasednout žena.

Sedmdesátá léta byla pro civilní letectví v celém světě velmi nešťastným obdobím. Létalo se již vcelku běžně, do provozu vstoupila nová velkokapacitní letadla, ale bezpečnost ještě měla řadu nedostatků. A tak se v této dekádě stala vůbec nejhorší katastrofa v historii (Tenerife 1977), nejhorší britská letecká nehoda (Staines 1972), nejtragičtější nehoda ČSA (Damašek 1975) i mnoho dalších. Výjimečná byla katastrofa letu Jugoslávských aerolinií JU 367, kterou způsobila exploze za letu. Trosky letadla dopadly poblíž Srbské Kamenice na Děčínsku, a přestože stroj spadl z desetikilometrové výšky, nehodu přežila jedna členka posádky. S 27 oběťmi je to historicky třetí nejtragičtější letecká nehoda, která se stala v českém vzdušném prostoru, tehdy však byla vůbec nejhorší. Od nehody uplynulo rovné půlstoletí.

Český prezident Miloš Zeman nabídl Polsku vyslání českých vojáků na hranici s Běloruskem. Podle něj jsou připraveni k okamžitému přesunu. Pomoc s řešením migrační krize na polsko-běloruské hranici už dříve nabídl Varšavě i premiér v demisi Andrej Babiš (ANO). V úterý nabídku zopakoval během jednání předsedů vlád zemí Visegrádské skupiny v Budapešti. Šéf polské vlády Mateusz Morawiecki o to ale podle Babiše zatím nepožádal. Ostatní státy V4, tedy Maďarsko, Slovensko i Česko, vyjádřily Polsku plnou podporu. Evropská unie oznámila, že hodlá  potrestat firmy přepravující migranty do Běloruska.

Polská společnost Allegro se dohodla na převzetí stoprocentního podílu v české skupině e-shopů Mall Group a v kurýrní firmě WeDo. Celková hodnota transakce je až 975 milionů eur (přibližně 24,7 miliardy korun), uvedla ve zprávě společnost Rockaway Capital. Ta je spolu s investičními skupinami PPF a EC Investments dosavadním spoluvlastníkem Mall Group.

Po šampaňském nebo tokajském svádí boj o jméno další víno. Tentokrát jde o šumivé Prosecco. Jeho výrobci mají strach o své postavení na trhu. Podle nich ho ohrožuje chorvatský nápoj s podobně znějícím názvem. Ten se nyní nesmí na unijním trhu prodávat. Záhřeb ale požádal o udělení ochranné známky. Italští vinaři se obávají, že zákazník kvůli podobnosti nebude vědět, co vlastně kupuje.

Statistický úřad Evropské unie Eurostat zveřejnil studii, podle které bylo v roce 2020 ohroženo chudobou nebo sociálním vyloučením přibližně 96,5 milionu lidí Unie, což činilo 21,9 procenta populace. Česká republika vyšla ze srovnání nejlépe.

Řecko a Chorvatsko čelí novým podezřením z nelegálních deportací žadatelů o azyl. Násilné praktiky na vnější hranici Evropské unie zdokumentovala média z Německa, Švýcarska, Chorvatska a Nizozemska. Evropská komise označila zprávy za šokující a vyzvala k vyšetření postupu bezpečnostních složek. Následně chorvatský ministr vnitra Davor Božinović po šetření potvrdil, že chorvatští policisté migranty přes hranici násilně vytlačovali.

V pátek laboratoře v Česku potvrdily 824 případů covidu, o 327 více než před týdnem. Počet hospitalizovaných proti čtvrtku klesl o sedm na 230 pacientů. Ve vážném stavu je 32 z nich. Reprodukční číslo ukazující rychlost šíření nákazy stouplo na 1,32 z předchozích 1,24, a je tak nejvyšší od první poloviny září. Chorvatsko povolilo, aby plně očkovaní Češi mohli do země přicestovat rok od závěrečné dávky.

Zvláštní konvoj dovezl z chorvatského Daruvaru do Československa 286 dětí ohrožených občanskou vládou. Osm autobusů a kamion se zdravotnickým materiálem vypravil výbor české vlády pro pomoc krajanům v Chorvatsku. Spolu s konvojem cestoval i štáb Československé televize.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1991.

Vývoj epidemie se podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) stále drží na bezpečných hodnotách. A není tak podle něj důvod k panice nebo strašení. Zatím podle Vojtěcha ale není odborná shoda na tom, zda uznávat protilátky na covid-19. V Česku přibylo v neděli 138 potvrzených případů nákazy novým typem koronaviru, podobně jako před týdnem. Oproti předchozí neděli významně stoupl počet hospitalizovaných. V nemocnicích bylo 113 lidí, nejvíc od 17. června.

Kdo není očkován proti covidu-19 nebo nemoc v posledních měsících neprodělal a strávil déle než den v Rakousku, musí od pondělí po návratu do Česka nejméně na pět dní do karantény. Totéž s půldenním limitem nově platí o Chorvatsku a Irsku. Všechny tři země se v nové verzi cestovatelského semaforu přesunuly do kategorie zemí s vysokým rizikem nákazy koronavirem. Ze sousedních zemí je již déle považováno za vysoce rizikové i Německo. Slovensko a Polsko jsou na tom lépe, karanténa po návratu není potřeba.

Od pondělí se ztíží neočkovaným návrat do České republiky z Chorvatska a Rakouska. Na takzvané mapě cestovatele se přesunou z oranžové kategorie do červené, která značí vysokou míru rizika nákazy koronavirem. Návrat naopak bude jednodušší z Dánska, Švédska, Andorry, San Marina a z Kanárských ostrovů a Madeiry. Tato území se přesunou do oranžové sekce značící střední míru rizika. Změny budou i u dalších států, nemají však vliv na režim při příjezdu do Česka. Testy v zahraničí budou moci znovu provádět i čeští zdravotníci, ministerstvo upravilo mimořádné opatření. Potvrdil to ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO).

Boje v Jugoslávii na začátku září 1991 opět eskalovaly – navzdory veškerým snahám mezinárodního společenství zprostředkovat mezi znesvářenými stranami smír. Konflikt se bezprostředně dotýkal také početné české a slovenské krajanské komunity v chorvatském Daruvaru.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1991.

Množství pokut rozdali již pražští hygienici lidem, kteří jeli do zahraničí a po návratu buď nevyplnili povinný příjezdový formulář, nebo nesplnili další podmínky – nešli na test či nedodrželi karanténu. Mimo Prahu je podobných případů minimum.

Před třiceti lety započala bitva o Vukovar, čímž se rozhořela válka chorvatských a jugoslávských sil. Chorvati, kteří neměli ustavenou armádu, si obstarali a propašovali zbraně z Maďarska. Jugoslávská rozvědka je ale odhalila, což byl argument pro Srby k zásahu armády. Válka trvala mezi lety 1991 a 1995. Konflikty způsobené koncem federativní republiky roztrhaly nejen sousedské a v některých případech i rodinné vazby, ale zničily životy, zamořily krajinu minami na dlouhé roky a poškodily světové kulturní dědictví.

Stanice technické kontroly mají letos o prázdninách víc práce než v předchozích letech. Může za to nápor řidičů, kteří na poslední chvíli před odjezdem na dovolenou zjistili, že cílová destinace neuznává prodloužení propadlých technických průkazů o deset měsíců. To umožnila směrnice Evropské unie, přijaly ji ovšem jen tři státy ze sedmadvaceti.

Ministerstvo zdravotnictví aktualizovalo takzvaný cestovatelský semafor. Obtížnější bude návrat z Islandu, Estonska a Madeiry – přesunou se z oranžové do červené kategorie značící vysokou míru rizika nákazy koronavirem. Opačným směrem si polepší Dánsko a Lucembursko. Podmínky pro vstup si ale určují i státy samostatně. Například při cestě do Chorvatska či Bulharska platí povinnost prokázání bezinfekčnosti. Po návratu je pak třeba podstoupit test. Podle Asociace cestovních kanceláří čeští turisté podmínky převážně dodržují.

Připevněním posledního segmentu budovaného mostu na poloostrov Pelješac se spojila dosud oddělená oblast kolem města Dubrovník se zbytkem Chorvatska. Most při cestě do jižní Dalmácie umožní zřejmě už příští léto objet úzký pobřežní koridor patřící Bosně, která proti projektu opakovaně protestovala.

Podmínky při návratu z Řecka do České republiky se zpřísnily. Před cestou odtamtud musí lidé na test, v Česku pak do karantény a nejdřív pátý den na PCR test. Výjimku mají plně očkovaní nebo ti, kteří v posledním půlroce nemoc prodělali. Destinace, kam letos Češi nejčastěji létají na dovolenou, přešla na cestovatelské mapě do červené kategorie. Ta značí vysoké riziko nákazy koronavirem.

Nejméně deset lidí v neděli nepřežilo ranní havárii autobusu, který sjel z dálnice na východě Chorvatska. Informuje o tom agentura AP, úřady hlásí také 44 zraněných. Autobus mířil z Německa do Kosova a jeho nehodu podle dosavadních zjištění mohla způsobit únava řidiče.