Chorvatské parlamentní volby vyhrála středopravá vládní strana Chorvatské demokratické společenství (HDZ) premiéra Andreje Plenkoviče, o pět mandátů si ale pohoršila a pro sestavení vlády musí oslovit menší strany. Plenković avizoval, že domlouvat koalici začne ještě ve čtvrtek. Opoziční koalice neformálně vedená prezidentem Zoranem Milanovičem a jeho Sociálnědemokratickou stranou (SDP) skončila druhá.
Chorvaté volili stabilitu, Plenkovičova HDZ ale oslabila
HDZ ve 151členném parlamentu získalo jedenašedesát křesel, SDP dvaačtyřicet. K volbám dorazilo 62,3 procenta oprávněných voličů.
Proevropské HDZ dokázalo zvítězit po vyhrocené kampani mezi Plenkovičem a Milanovičem a bude hlavním uchazečem o sestavení vlády, i když si proti minulým volbám o pět mandátů pohoršilo. „HDZ vyhrálo parlamentní volby potřetí v řadě. Již zítra (ve čtvrtek) vykročíme vstříc vytváření parlamentní většiny s cílem sestavit vládu,“ prohlásil ve středu večer během vrcholícího sčítání hlasů Plenković.
Nejistá budoucnost
Ucházet se teoreticky může o podporu menších stran, které skončily daleko za SDP. Třetí nejsilnější politickou silou bude po volbách národně-konzervativní až krajně pravicové Vlastenecké hnutí (DP) se čtrnácti mandáty. Pravicově populistický Most získal jedenáct křesel a levicově-zelená strana Můžeme bude mít deset poslanců.
„Doufám, že v následujících dnech upředeme chorvatskou budoucnost,“ prohlásil Ivan Penava z Vlasteneckého hnutí. Připomněl, že strana ještě nepřislíbila spolupráci žádné jiné, ale zváží možnosti. Hlavní podmínkou Vlasteneckého hnutí je vláda bez zástupců srbské minority a také zelené strany Můžeme.
Plenković k jednáním o koalici přizval všechny strany, které se dosud nevyhranily. Prohlásil, že jeho HDZ může garantovat stabilitu Chorvatska v geopolitické atmosféře plné výzev.
Strany Můžeme a Most, které získaly deset, respektive jedenáct křesel, v předvolební kampani apelovaly na ostatní partaje, aby se spojily proti HDZ.
Nejednoznačný výsledek voleb může podle Reuters předznamenat období politické nestability s tím, jak se obě velké strany budou snažit uzavřít koalice s menšími uskupeními s vyhraněnými politickými postoji.
Unaveni z HDZ
Hlasování bylo také považováno za test popularity Plenkoviče a jeho HDZ, která dominuje chorvatské politice už od vyhlášení nezávislosti na hroutící se federativní Jugoslávii v roce 1991. Výsledek voleb může ovlivnit zásadní politické směřování země, včetně toho, jak chorvatská vláda vnímá ruskou invazi proti Ukrajině a své vztahy s Evropskou unií, jejímž členem je Chorvatsko od roku 2013, píše Reuters. Plenković Ukrajinu podporuje, opozice nikoli.
Plenković, často označovaný za zdrženlivého politika, je už nyní nejdéle vládnoucím premiérem samostatného Chorvatska, v čele vlády stojí od října 2016. Pod jeho vedením se původně výrazně nacionalistické HDZ prezentuje jako umírněná proevropská strana a záruka politické stability v zemi. Za posledních osm let Chorvatsko mimo jiné vstoupilo do schengenského prostoru a přijalo euro, musí se ale vyrovnávat s výraznou závislostí hospodářství na turistice, jež vytváří asi pětinu HDP.
Mnozí lidé už jsou však z vládní HDZ unaveni, a četné skandály, včetně jmenování státního zástupce známého svými vazbami na osoby zapojené do korupčních afér, mohou oslabit úsilí této strany o sestavení vládní většiny, píše Reuters. Plenković jakákoli pochybení popírá.
Opoziční SDP doufala v lepší výsledek, řekl její lídr Pedja Grbin. „Ještě to neskončilo. Čekají nás dny, týdny a možná i měsíce jednání, která vyústí ve změnu, jež z Chorvatska udělá lepší místo k životu. Už zítra (ve čtvrtek) zahájíme jednání,“ předeslal Grbin.