Eurovizi ovládl švýcarský Kód

V 68. ročníku Eurovize zvítězilo Švýcarsko. Reprezentoval jej zpěvák a rapper Nemo s písní The Code o cestě k poznání sebe sama jako nebinárního člověka. Skladba kombinovala prvky žánrů drum and bass, opery, rapu a rocku. Na druhém místě skončilo Chorvatsko a třetí byla Ukrajina. Česko se zpěvačkou Aiko se do finále nedostalo. Událost ve švédském Malmö poznamenaly protesty proti izraelské účasti v soutěži kvůli válce v Pásmu Gazy.

„Strašně moc děkuji,“ řekl čtyřiadvacetiletý Nemo po vyhlášení výsledků. „Doufám, že tahle soutěž dostojí svého slibu a bude se i dál zasazovat o mír a důstojnost pro každého člověka,“ dodal vítěz, který porazil finalisty ze 24 zemí a při finálovém večeru, jenž se podle plánu protáhl ze soboty až do nedělních ranních hodin, vystupoval pro 180 milionů diváků z celého světa. Eurovize se letos zúčastnilo 37 zemí.

Nemo za úspěch pro svoji zemi získal ocenění – skleněný mikrofon –, které však podle záběrů na sociálních sítích nedopatřením rozbil při oslavách vítězství na pódiu. „Neprolomil jsem jenom kód, ale podařilo se mi zlomit i trofej. A taky jsem si zlomil palec,“ glosoval Nemo na tiskové konferenci po skončení soutěže a odkázal se přitom na svoji vítěznou píseň The Code (Kód). „Ale dostal jsem novou, technicky vzato mám teď dvě,“ dodal hudebník.

Fanoušci Švýcarska v noci na neděli neoslavovali jen v Malmö, ale i ve švýcarských ulicích, píše web stanice BBC, který sdílel fotografie z Bielu, jednoho z měst, kde se konalo venkovní promítání a následné oslavy vítězství.

Reprezentantka Česka Aiko, vlastním jménem Alena Shirmanova, se s písní Pedestal nedostala přes semifinále. Česká porota svých dvanáct bodů udělila ukrajinskému duu Jerry Heil a Alyona Alyona.

Kontroverzní vyloučení a protesty

Tradičně pompézní hudební přehlídku kromě slávy, kouřových a světelných efektů doprovodilo několik kontroverzních událostí. Jen několik hodin před zahájením finále byl vyloučen zástupce Nizozemska, zpěvák Joost Klein, podle agentury AP kvůli vyšetřování incidentu, které vede švédská policie na základě stížnosti ženské členky produkčního týmu.

V hostitelském městě Malmö se rovněž konaly avizované protiizraelské protesty kvůli válce v palestinském Pásmu Gazy, která začala loni 7. října teroristickým útokem Hamásu na Izrael. Mnozí demonstranti nesli palestinské vlajky a transparenty s nápisem „Eurovize spojená genocidou“ v narážce na slogan soutěže „Spojeni hudbou“, píše agentura Reuters.

Protest v ulicích Malmö proti účasti Izraele v Eurovizi
Zdroj: Reuters/Johan Nilsson/TT

Finálové vystoupení izraelské zpěvačky Eden Golanové se obešlo bez větších potíží, ačkoliv z hlediště se kromě potlesku a jásotu ozývalo i nesouhlasné bučení, stejně jako když verdikt izraelské poroty oznamovala přes vzdálené připojení zástupkyně Izraele. Golanová obdržela od mezinárodních porotců 52 bodů a průběžně se umístila na dvanácté příčce, po přičtení hlasů diváků, kterých získala druhý nejvyšší počet, Izrael poskočil na celkové páté místo.

V hlasování veřejnosti zvítězilo Chorvatsko se 337 hlasy, Izrael byl druhý s 323 a Ukrajina třetí s 307. Švýcarsko obdrželo 226, zvítězilo však s celkovými 591 dohromady s hlasy mezinárodních porot. Británie byla jedinou zemí, která nedostala žádné hlasy veřejnosti.

Příští ročník Eurovize se bude konat v letošní vítězné zemi, tedy Švýcarsku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Knihou roku 2024 je román Letnice pozdního debutanta Hlauča

Ceny Magnesia Litera vyzdvihly z více než třicítky nominovaných titulů ty nejlepší, které vyšly v Česku minulý rok. Knihou roku 2024 je román Letnice, jímž na prahu šedesátky prozaicky debutoval Miroslav Hlaučo.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Elity převzaly moc v každém režimu a teď i Audioknihu roku

Audioknihou roku 2024 se stalo dokumentární drama Elity. Adaptace původní divadelní hry Jiřího Havelky v režii Bely Schenkové s početným hereckým souborem v čele s Jiřím Vyorálkem sleduje příběh společenských elit minulého režimu, kterým díky jejich šikovnosti zůstal stále ekonomický a politický vliv. Interpretkou roku je Jitka Ježková za načtení románu Dům v Matoušově ulici, nejlepším interpretem se stal Jan Vlasák díky knize Dr. Alz. Ocenění udělila Asociace vydavatelů audioknih v celkem jedenácti kategoriích.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Lékárník z Horažďovic sloužil v Mexiku. Obrazy z jeho sbírek teď vystavují v Londýně

Aktuální výstava v britské Národní galerii propojuje Mexiko s Horažďovicemi. Ze západočeského města totiž pocházel lékárník František Kaska, který v devatenáctém století udělal kariéru v Mexiku, kde se spřátelil s malířem Josém Maríou Velascem. Obrazy výtvarníka, považovaného Mexičany za národní poklad, se z Kaskových sbírek dostaly přes české Národní muzeum až do londýnské výstavní síně.
23. 4. 2025

Naše deska je stejně monstrózní jako Caligula, říkají Deaf Heart

Tuzemská indie rocková skupina Deaf Heart vydala nové album. Nazvala ho Caligula. „V přeneseném smyslu to znamená divokost, hédonismus, ironii, je to brutální věc,“ vysvětlují muzikanti, proč si vypůjčili jméno římského císaře proslulého tyranií. O nové desce s nimi mluvil Petr Adámek. „Je také monstrózní,“ dodávají.
22. 4. 2025

Trabanty nahradila žába. Žlutý obojživelník se vypravil do Mongolska

Cestovatel Dan Přibáň vyměnil žluté trabanty za obojživelné vozidlo stejné barvy. S ním a s česko-slovenskou partou dobrodruhů vyrazil do Ulánbátaru – a od 24. dubna se vydá i do kin. Cestopisný film Žlutou žábou do země modrého nebe dokumentuje téměř osmnáct tisíc kilometrů mezi Prahou a hlavním městem Mongolska. Vznikl v koprodukci České televize.
22. 4. 2025

Hřebejk a Formanová řeší v komedii Na tělo krizi středního věku

Jan Hřebejk natáčí nový seriál podle knižní předlohy a scénáře Martiny Formanové. Ironická vztahová komedie Na tělo o krizi středního věku, dospívajících dětech a třídním srazu po třiceti letech zamíří na obrazovky jako hlavní titul jarní sezony 2026. V obsazení se vedle Ivy Janžurové či Zuzany Bydžovské objeví také Hřebejkovi režisérští kolegové.
21. 4. 2025

Čtení provází fantazie i nešvary, ukazují v Brně divadlo a výstava

Knihy se staly tématem hned dvou kulturních novinek z Brna. Jak inscenace pro děti Berta mezi řádky v divadle Polárka, tak výstava Člověk čtoucí v Památníku písemnictví se snaží návštěvníkům ukázat, jak je literatura v lidském životě důležitá. A také prozrazuje, že některé čtenářské nešvary se nemění ani po stoletích.
17. 4. 2025

Chrám Hagia Sofia čeká velká rekonstrukce, má odolat i zemětřesení

Jedna z nejznámějších sakrálních staveb světa, istanbulská Hagia Sofia, má před sebou jednu z nejrozsáhlejších renovací ve své dlouhé historii. Turečtí experti chtějí opravit a zpevnit její kupole tak, aby lépe odolaly případnému zemětřesení. Patnáct set let starý kostel přeměněný na mešitu patří k nejnavštěvovanějším památkám. Otevřená veřejnosti má zůstat i během stavebních prací.
16. 4. 2025
Načítání...