Challenger

Loni uplynulo čtyřicet let od letu první americké astronautky do vesmíru a zároveň se blíží rovněž čtyřicetileté výročí tragédie raketoplánu Challenger. S oběma událostmi je spojena Sally Rideová – v Challengeru se jako první Američanka podívala do kosmu a tragický konec tohoto raketoplánu později vyšetřovala. Její příběh má připomenout chystaná minisérie s Kristen Stewartovou v hlavní roli.

Skupina amerických vědců po 150 letech rozluštila záhadu tvora, kterého objevila britská vědecká expedice ve vodách Jižního oceánu. Biologové zjistili, že není na stromu života zdaleka tak osamělý, jak si původně mysleli.

Policie nezjistila při pobytové kontrole žádné pochybení, a tak se nechystá vyhostit dva ruské tenisty, kteří se účastní challengeru v Liberci. Oba hráči jsou v zemi v souladu s českými právními předpisy. České orgány minulý týden naopak do země nevpustily jednu z Rusek, která se měla účastnit turnaje WTA na pražské Spartě.

Byl to první a také poslední vládní Challenger. Nejvíc s ním létal prezident Václav Havel, sloužil ale i Václavu Klausovi a Miloši Zemanovi. Ti, kdo tenhle stroj znali, mu říkali voňavka – to kvůli luxusně vybavenému interiéru. Dosloužil před dvěma roky, nyní je jako exponát v leteckém muzeu v pražských Kbelích.

Jen minuty dělily před 20 lety – 1. února 2003 – raketoplán Columbia od přistání na Zemi. V důsledku poškození tepelného štítu se však stroj ve výšce 63 kilometrů rozpadl. Nikdo ze sedmi členů posádky, pěti mužů a dvou žen, nehodu nepřežil. Mezi nimi byl i první izraelský astronaut Ilan Ramon. Jeden z účastníků pověstného náletu na irácký jaderný reaktor v Osiraku měl tehdy s sebou kresbu Petra Ginze, pražského hocha, který nepřežil holocaust.

Nad kosmodromem na floridském Mysu Canaveral ještě nezačalo vycházet slunce, když se 21. července 2011 krátce před šestou hodinou ráno ozval sonický třesk ohlašující přistání raketoplánu. Z oběžné dráhy se vracel Atlantis, poslední z flotily amerických vesmírných letounů, jehož mise uzavřela jednu z důležitých kapitol výprav do kosmu. Vedle nesporných úspěchů bude ale program raketoplánů už navždy spojen i se dvěma tragédiemi.

Před dvaceti lety si první civilista zaplatil cestu do vesmíru. Amerického podnikatele Dennise Tita vynesla vstříc hvězdám ruská kosmická loď Sojuz. Předpoklady pro výlet na oběžnou dráhu měl, vystudoval letecké inženýrství a část profesní kariéry spojil s NASA. Už před ním se ale do vesmíru dostali i další neastronauti, kteří si ale „letenku“ nemuseli hradit ze svého. Vůbec první civilistkou měla být už v 80. letech americká učitelka Christa McAuliffeová, která měla z orbity v přímých přenosech vyučovat. Stejně jako zbytek posádky ale zahynula hned po startu při havárii raketoplánu Challenger.

Americký raketoplán Discovery, který se devátého března 2011 vrátil ze své poslední vesmírné mise, byl ve službě téměř 27 let. Během doby, kdy jej využíval americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA), vynesl raketoplán na oběžnou dráhu 246 astronautů a Zemi obletěl 5830krát. Ve vesmíru strávil Discovery celkem 365 dní a nalétal 238 milionů kilometrů, což je nejvíce ze všech amerických raketoplánů.