Kristen Stewartová se stane Sally Rideovou, první Američankou ve vesmíru

Loni uplynulo čtyřicet let od letu první americké astronautky do vesmíru a zároveň se blíží rovněž čtyřicetileté výročí tragédie raketoplánu Challenger. S oběma událostmi je spojena Sally Rideová – v Challengeru se jako první Američanka podívala do kosmu a tragický konec tohoto raketoplánu později vyšetřovala. Její příběh má připomenout chystaná minisérie s Kristen Stewartovou v hlavní roli.

Stewartová si fanoušky nejvíce získala upíří teenagerskou romancí Stmívání, která se uzavřela v roce 2012, a filmové kritiky o deset let později zaujala v životopisném dramatu Spencer (v Česku překládané také jako Princezna D.). Za roli Diany ve chvílích krachu jejího manželství si vysloužila nominaci na Oscara. Nyní opět ztvární příběh skutečné ženy – první Američanky ve vesmíru – Sally Rideové.

Seriál The Challenger připravují Amazon MGM Studios, uvedl server Deadline. Tvůrčí stránku má jako showrunnerka na starosti Maggie Cohnová, která se do scénáře pustila se zkušenostmi ze seriálů American Crime Story a Narcos: Mexiko.

Oba se rovněž opírají o reálné osudy. American Crime Story se týkal jednoho z nejsledovanějších soudních procesů s americkým fotbalistou O. J. Simpsonem obviněným z vraždy své manželky. Sága Narcos: Mexiko navazovala na sérii o kolumbijském narkobaronovi Pablu Escobarovi, jak ale říká podtitul, zaměřila se na válku s mexickými drogovými kartely.

Konec bašty „bílých mužů“

Příběh The Challenger se vrací do sedmdesátých let, kdy se Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA), považovaný od svého vzniku v roce 1958 hlavně za baštu „bílých mužů“, rozhodl diverzifikovat posádky astronautů.

Na průzkum vesmíru v tomto programu vybrala NASA první Afroameričany či první Američany asijského původu. Sally Rideová v roce 1983 do raketoplánu nasedla jako první žena. A také jako první (aspoň pokud je známo) zástupce LGBTQ+ komunity, i když duhovou vlajku nenesla. Dokonce v té době byla vdaná za astronauta Stevena Hawleyho. Jejich manželství skončilo v roce 1987, ale teprve po smrti Rideové v roce 2012 se na veřejnost dostalo, že její dlouholetou životní partnerkou byla bývalá tenistka a autorka vědeckých knih pro děti Tam O'Shaughnessyová.

Příběh „hrdinky, která musela skrývat, kým je“ Kristen Stewartovou přesvědčil natolik, že kývla na svou první velkou seriálovou roli. Seriálové tvorbě se jinak dosud vyhýbala.

„V centru pozornosti je tato různorodá skupina astronautů. A pak seriál na způsob filmu Oppenheimer vypráví také příběh komise, která prošetřovala havárii Challengeru,“ prozradila pro Deadline producentka Kyra Sedgwicková. Autorka knižní předlohy Meredith Bagbyová se prý opírala o rozhovory s astronauty.

Dvacet let zpoždění

Let Sally Rideové do kosmu vzbudil velkou senzaci, přestože první americká astronautka zaostávala dvě desetiletí za vůbec první ženou ve vesmíru. Už v roce 1963 si prvenství uzmula sovětská kosmonautka Valentina Těreškovová. Pouhé dva roky po vůbec prvním člověku, který se do vesmíru podíval, Juriji Gagarinovi.

Vyslání Těreškovové bylo součástí vesmírných závodů mezi Spojenými státy a Sovětským svazem. Později se ukázalo, že její let se tak docela nepovedl, kosmonautka si během něj stěžovala na zdravotní problémy a měla potíže s plněním úkolů. Později mluvila o rizicích kvůli chybě v naprogramování letu. Na propagačních fotografiích museli retušéři zakrýt modřiny v obličeji, následky katapultování v závěru letu.

Nicméně v lodi Vostok 6 na orbitě strávila téměř tři dny a zeměkouli obletěla osmačtyřicetkrát. A stále zůstává jedinou ženou v historii, která se na Zemi z vesmírné lodi dívala sama.

„Více žen v kosmu? Nikdy!“ prohlásil prý šéf sovětského kosmického programu Sergej Koroljov. Další kosmonautka Světlana Savická se na misi dostala až o devatenáct let později – ovšem i tak o rok dřív než první Američanka.

Obrovská očekávání

Mladé fyzičce Sally Rideové se cesta do vesmíru otevřela koncem sedmdesátých let, kdy uspěla mezi osmi tisíci uchazeči o astronautický výcvik v prvním ročníku, do něhož byly oficiálně vybírány i ženy. Pomohla jí skvělá kondice získaná díky tenisu. „Skutečnost, že budu první Američankou ve vesmíru, v sobě nesla obrovská očekávání. To mi bylo zcela jasné už v den, kdy mi oznámili, že mě vybrali do posádky,“ vzpomínala čtvrtstoletí po svém prvním letu.

Na oběžnou dráhu se Rideová vypravila v červnu 1983, bylo jí dvaatřicet let. Podruhé pak do vesmíru zamířila v říjnu 1984. Přiznala, že na pobytu ve vesmíru se jí nejvíce líbil stav beztíže. „Na Zemi se tomu opravdu nic nevyrovná. Když jsme se poprvé dostali na oběžnou dráhu, udělala jsem to, co dělá spousta astronautů: byla jsem připoutaná v sedačce, držela jsem tužku před obličejem a pustila jsem ji. Vznášela se. Jakmile jsem si zvykla na stav beztíže, mohla jsem dělat třicet kotrmelců za sebou a klouzat jako tuleň z jedné strany kabiny na druhou,“ popsala.

V obou případech letěla na palubě raketoplánu Challenger, který dal chystané minisérii název. Když v roce 1986 Challenger při startu explodoval, Rideová mezi členy posádky nebyla. Tragédii, při níž zahynulo sedm astronautů, ale pomáhala vyšetřovat. Stejně jako když se v roce 2003 po návratu do atmosféry rozpadl raketoplán Columbia, což mělo opět za následek ztrátu sedmi lidských životů. Rideová byla jako jediná členkou obou vyšetřovacích komisí.

Make-up od NASA

Astronautka s NASA sice stále spolupracovala, z plného úvazku ve vesmírné agentuře ale odešla koncem osmdesátých let a věnovala se učení na univerzitě. Chtěla motivovat dívky ke kariéře ve vědě, technických a matematických oborech.

Ona sama se coby první členka posádky stala senzací a tak trochu kuriozitou. Novináře před jejím prvním startem spíš zajímalo, jestli během příprav brečela a jestli plánuje děti. Inženýři NASA dokonce navrhli make-up do vesmíru. Sama Rideová ale říkala, že ona ani její kolegyně nechtěly být ve své práci vnímány odlišně od mužů.

Kdy se bude The Challenger natáčet a vysílat, zatím není jasné. Sally Rideová se jako seriálová postava objevila nedávno také v sérii For All Mankind, který vypráví alternativní historii o boji mezi Amerikou a Sovětských svazem v kolonizování Měsíce. Slavná americká astronautka se dokonce osobně objevila před kamerou, když si v roce 1999 zahrála v jedné epizodě nekonečného seriálu Dotek anděla.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoNedožité jubileum Zagorové připomíná muzikál, kompilace i kniha

Zpěvačka Hana Zagorová by 6. září oslavila osmdesáté narozeniny. Pražské Divadlo Kalich uvádí pod názvem Biograf láska 2 už druhý muzikál postavený na písničkách několikanásobné Zlaté slavice. Hity Zagorové i písně, které se nestihly proslavit, připomíná také kompilace s příznačně osmdesáti skladbami. A za kariérou i životem zpěvačky se ohlíží také nová kniha s podtitulem Žít tady a teď.
před 7 hhodinami

Kocáb a Horáček ve své první opeře vyhání ďábly z Arezza

Zpěvák a skladatel Michael Kocáb s textařem Michalem Horáčkem napsali svou první operu. V kusu Vyhnání ďáblů z Arezza se inspirovali freskou z třináctého století i vlastní zkušeností s dohlížením na odsun sovětských vojsk z Československa.
včera v 17:00

Zemřela americká bojovnice za práva žen Gloria Steinemová

Ve věku 92 let zemřela ve středu slavná americká bojovnice za práva žen, oceňovaná autorka a novinářka Gloria Steinemová, píší tiskové agentury. Úmrtí feministky oznámila její nadace na instagramu. Steinemová byla jednou ze zakladatelek časopisu Ms., který vznikl v roce 1971 a stal se prvním feministickým časopisem distribuovaným po celých Spojených státech. Velkou část života strávila na cestách jako aktivistka, přednášela ve vysokoškolských kampusech, v komunitních centrech a promlouvala na demonstracích.
včeraAktualizovánovčera v 15:20

Zemřel básník, publicista a chartista Milan Ohnisko

Ve věku 61 let náhle zemřel básník, redaktor, publicista a signatář Charty 77 Milan Ohnisko. Od roku 2012 žil v Praze, spojen je ale především s Brnem.
včera v 15:17

Krávy, Jezero a Barva duše. Tři české romány vznikly pro Frankfurt

Tři české autorky – Iva Hadj Moussa, Veronika Opatřilová a Ludmila Svozilová – mají šanci svými dosud nevydanými prózami zaujmout zahraniční čtenáře. Umožňuje jim to vítězství v soutěži Román pro Frankfurt, která provází tuzemskou účast na letošním Frankfurtském knižním veletrhu. Česko bude v říjnu čestným hostem této největší akce svého druhu na světě.
včera v 13:24

Nový seriál Filter turbulence dospívání nepřikrášluje

V iVysílání už je kompletně dostupný nový seriál Filter. Šestidílný příběh o dospívání o přechodu do nové životní etapy zároveň Česká televize vysílá každou středu, počínaje 2. zářím.
včera v 11:33

VideoFilmové premiéry: Dokonalý den, 33 kroků či Zápas století

Česká romantická komedie Dokonalý den svede dohromady dva protiklady, které se přitahují. V hlavních rolích Vladimír Polívka a Kateřina Marie Fialová. Snímek Sex a smrt v kempu Miasma se inspiroval poetikou slasher hororů, jako je Noční můra v Elm Street nebo Halloween. Česko-slovenský počin na pomezí dokumentu a fikce 33 kroků inscenuje skutečnou událost rasistického útoku na Roma Milana Daniela, který ve filmu ztvárnil sám sebe. Historické drama Samuraj a vězeň má být poctou japonským historickým velkofilmům. A sportovní dokument Zápas století se vrací ke čtvrtfinále fotbalového mistrovství světa v roce 1986, do něhož se promítlo politické napětí i osobní osudy hráčů.
včera v 10:17

Clooney převzal na benátském filmovém festivalu Zlatého lva za celoživotní dílo

Americký herec a režisér George Clooney při středečním zahajovacím ceremoniálu benátského filmového festivalu převzal Zlatého lva za celoživotní dílo. Pětašedesátiletý Clooney patří mezi nejznámější tváře Hollywoodu a časté hosty benátského festivalu, který ve středu zahájil svůj 83. ročník. Ceremoniálu se zúčastnil po boku své manželky Amal Clooneyové.
2. 9. 2026Aktualizováno2. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.