Kristen Stewartová se stane Sally Rideovou, první Američankou ve vesmíru

Loni uplynulo čtyřicet let od letu první americké astronautky do vesmíru a zároveň se blíží rovněž čtyřicetileté výročí tragédie raketoplánu Challenger. S oběma událostmi je spojena Sally Rideová – v Challengeru se jako první Američanka podívala do kosmu a tragický konec tohoto raketoplánu později vyšetřovala. Její příběh má připomenout chystaná minisérie s Kristen Stewartovou v hlavní roli.

Stewartová si fanoušky nejvíce získala upíří teenagerskou romancí Stmívání, která se uzavřela v roce 2012, a filmové kritiky o deset let později zaujala v životopisném dramatu Spencer (v Česku překládané také jako Princezna D.). Za roli Diany ve chvílích krachu jejího manželství si vysloužila nominaci na Oscara. Nyní opět ztvární příběh skutečné ženy – první Američanky ve vesmíru – Sally Rideové.

Seriál The Challenger připravují Amazon MGM Studios, uvedl server Deadline. Tvůrčí stránku má jako showrunnerka na starosti Maggie Cohnová, která se do scénáře pustila se zkušenostmi ze seriálů American Crime Story a Narcos: Mexiko.

Oba se rovněž opírají o reálné osudy. American Crime Story se týkal jednoho z nejsledovanějších soudních procesů s americkým fotbalistou O. J. Simpsonem obviněným z vraždy své manželky. Sága Narcos: Mexiko navazovala na sérii o kolumbijském narkobaronovi Pablu Escobarovi, jak ale říká podtitul, zaměřila se na válku s mexickými drogovými kartely.

Konec bašty „bílých mužů“

Příběh The Challenger se vrací do sedmdesátých let, kdy se Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA), považovaný od svého vzniku v roce 1958 hlavně za baštu „bílých mužů“, rozhodl diverzifikovat posádky astronautů.

Na průzkum vesmíru v tomto programu vybrala NASA první Afroameričany či první Američany asijského původu. Sally Rideová v roce 1983 do raketoplánu nasedla jako první žena. A také jako první (aspoň pokud je známo) zástupce LGBTQ+ komunity, i když duhovou vlajku nenesla. Dokonce v té době byla vdaná za astronauta Stevena Hawleyho. Jejich manželství skončilo v roce 1987, ale teprve po smrti Rideové v roce 2012 se na veřejnost dostalo, že její dlouholetou životní partnerkou byla bývalá tenistka a autorka vědeckých knih pro děti Tam O'Shaughnessyová.

Příběh „hrdinky, která musela skrývat, kým je“ Kristen Stewartovou přesvědčil natolik, že kývla na svou první velkou seriálovou roli. Seriálové tvorbě se jinak dosud vyhýbala.

„V centru pozornosti je tato různorodá skupina astronautů. A pak seriál na způsob filmu Oppenheimer vypráví také příběh komise, která prošetřovala havárii Challengeru,“ prozradila pro Deadline producentka Kyra Sedgwicková. Autorka knižní předlohy Meredith Bagbyová se prý opírala o rozhovory s astronauty.

Dvacet let zpoždění

Let Sally Rideové do kosmu vzbudil velkou senzaci, přestože první americká astronautka zaostávala dvě desetiletí za vůbec první ženou ve vesmíru. Už v roce 1963 si prvenství uzmula sovětská kosmonautka Valentina Těreškovová. Pouhé dva roky po vůbec prvním člověku, který se do vesmíru podíval, Juriji Gagarinovi.

Vyslání Těreškovové bylo součástí vesmírných závodů mezi Spojenými státy a Sovětským svazem. Později se ukázalo, že její let se tak docela nepovedl, kosmonautka si během něj stěžovala na zdravotní problémy a měla potíže s plněním úkolů. Později mluvila o rizicích kvůli chybě v naprogramování letu. Na propagačních fotografiích museli retušéři zakrýt modřiny v obličeji, následky katapultování v závěru letu.

Nicméně v lodi Vostok 6 na orbitě strávila téměř tři dny a zeměkouli obletěla osmačtyřicetkrát. A stále zůstává jedinou ženou v historii, která se na Zemi z vesmírné lodi dívala sama.

„Více žen v kosmu? Nikdy!“ prohlásil prý šéf sovětského kosmického programu Sergej Koroljov. Další kosmonautka Světlana Savická se na misi dostala až o devatenáct let později – ovšem i tak o rok dřív než první Američanka.

Obrovská očekávání

Mladé fyzičce Sally Rideové se cesta do vesmíru otevřela koncem sedmdesátých let, kdy uspěla mezi osmi tisíci uchazeči o astronautický výcvik v prvním ročníku, do něhož byly oficiálně vybírány i ženy. Pomohla jí skvělá kondice získaná díky tenisu. „Skutečnost, že budu první Američankou ve vesmíru, v sobě nesla obrovská očekávání. To mi bylo zcela jasné už v den, kdy mi oznámili, že mě vybrali do posádky,“ vzpomínala čtvrtstoletí po svém prvním letu.

Na oběžnou dráhu se Rideová vypravila v červnu 1983, bylo jí dvaatřicet let. Podruhé pak do vesmíru zamířila v říjnu 1984. Přiznala, že na pobytu ve vesmíru se jí nejvíce líbil stav beztíže. „Na Zemi se tomu opravdu nic nevyrovná. Když jsme se poprvé dostali na oběžnou dráhu, udělala jsem to, co dělá spousta astronautů: byla jsem připoutaná v sedačce, držela jsem tužku před obličejem a pustila jsem ji. Vznášela se. Jakmile jsem si zvykla na stav beztíže, mohla jsem dělat třicet kotrmelců za sebou a klouzat jako tuleň z jedné strany kabiny na druhou,“ popsala.

V obou případech letěla na palubě raketoplánu Challenger, který dal chystané minisérii název. Když v roce 1986 Challenger při startu explodoval, Rideová mezi členy posádky nebyla. Tragédii, při níž zahynulo sedm astronautů, ale pomáhala vyšetřovat. Stejně jako když se v roce 2003 po návratu do atmosféry rozpadl raketoplán Columbia, což mělo opět za následek ztrátu sedmi lidských životů. Rideová byla jako jediná členkou obou vyšetřovacích komisí.

Make-up od NASA

Astronautka s NASA sice stále spolupracovala, z plného úvazku ve vesmírné agentuře ale odešla koncem osmdesátých let a věnovala se učení na univerzitě. Chtěla motivovat dívky ke kariéře ve vědě, technických a matematických oborech.

Ona sama se coby první členka posádky stala senzací a tak trochu kuriozitou. Novináře před jejím prvním startem spíš zajímalo, jestli během příprav brečela a jestli plánuje děti. Inženýři NASA dokonce navrhli make-up do vesmíru. Sama Rideová ale říkala, že ona ani její kolegyně nechtěly být ve své práci vnímány odlišně od mužů.

Kdy se bude The Challenger natáčet a vysílat, zatím není jasné. Sally Rideová se jako seriálová postava objevila nedávno také v sérii For All Mankind, který vypráví alternativní historii o boji mezi Amerikou a Sovětských svazem v kolonizování Měsíce. Slavná americká astronautka se dokonce osobně objevila před kamerou, když si v roce 1999 zahrála v jedné epizodě nekonečného seriálu Dotek anděla.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Od Draculy po lidové příšery. Pestrost hororu ukazuje nová kniha

Upíři, ďáblové, mrtvoly, krev, ale třeba i ekologie mohou být ústředními tématy hororových děl. Rozmanitost a významné autory tohoto literárního a filmového žánru rozebírá publicista Antonín Tesař v nové knize V domě je příšera. Strach je podle něj pro horor důležitý, ale ne nutně nezbytný. „Může reagovat na aktuální dění,“ poznamenává dramaturg Festivalu otrlého diváka Jiří Flígl.
před 17 hhodinami

Iniciativa chce v Kladně kulturní autonomii, primátor se ohradil vůči kampani

Iniciativa podporující kladenské Divadlo Lampion chce kulturní autonomii. Její zástupci vystoupili na zastupitelstvu. Reagují na nedávnou kauzu spojenou s představením MáMě a kritizovanou upoutávkou, kvůli níž vedení města na necelé dva dny pozastavilo přípravu představení. Primátor Milan Volf (Volba pro Kladno) se ohradil vůči kampani a odmítl tvrzení, že město nepodporuje kladenská divadla. Uvedl, že si váží umělecké tvorby a rozmanitosti, ale zároveň pro něj není umělecká svoboda synonymem pro neodpovědnost nebo zjevnou ignoraci pravidel.
před 23 hhodinami

Vltavská filharmonie i s okolními investicemi má stát 16,5 miliardy

Plánovaná stavba Vltavské filharmonie u stanice metra C Vltavská i se souvisejícími úpravami okolí vyjde Prahu podle aktuálních odhadů na 16,53 miliardy korun bez DPH. Vyplývá to z dokumentu, kterým městští radní schválili založení příslušných investičních akcí. Odsouhlasili také vznik nadačního fondu pro výběr příspěvků na samotnou stavbu filharmonie, která má vyjít na 11,65 miliardy korun. Její budování by podle harmonogramu mělo začít v roce 2027 a skončit o pět let později.
včeraAktualizovánovčera v 12:37

Cenu divadelní kritiky získala inscenace Wernisch

Inscenací roku 2024 je podle Cen divadelní kritiky představení Wernisch v režii Jana Nebeského. Uvedlo ho Národní divadlo ve spolupráci s divadelním spolkem JEDL na Nové scéně. Nejlepší ženský herecký výkon předvedla Denisa Barešová v Paní Bovaryové, v mužské kategorii cenu převzal Mark Kristián Hochman za představení Vojcek_jednorozměrný člověk. Divadlem roku se stalo ostravské Divadlo Petra Bezruče.
16. 3. 2025

Uměleckou svobodu divadla v Kladně podpořil happening

Shromáždění na kladenském náměstí Starosty Pavla podpořilo uměleckou svobodu Divadla Lampion. Akce souvisela s kauzou spojenou s inscenací MáMě a kritizovanou upoutávkou, kvůli níž na necelé dva dny vedení města pozastavilo přípravu představení. Po skončení happeningu se asi dvacet účastníků přesunulo k historické radnici a někteří se na ni podle policie snažili vylézt. Organizátoři to popírají.
15. 3. 2025Aktualizováno15. 3. 2025

Herečka Jana Plodková zažije se skupinou studentů stav beztíže

Herečka Jana Plodková se chystá na výcvik v rámci projektu Česká cesta do vesmíru. Společně s dvacítkou vybraných studentů si vyzkouší parabolický let, kde bude vystavena stavu beztíže. S rolí kapitánky, která se připravuje na vesmírnou misi, má už zkušenosti ze satirického seriálu Kosmo.
15. 3. 2025

Cena literární kritiky Magnesii Liteře nekonkuruje, doplňuje ji, míní šéfka spolku

Česká knižní scéna má novou odbornou anketu. Tento týden se konal první ročník předávání Ceny literární kritiky, která se tak zařadila vedle tradičních ocenění Magnesia Litera. O jejich rivalitě v Událostech, komentářích diskutovali předsedové spolků a publicisté Blanka Činátlová a Pavel Mandys. Podle nich je prestižní Magnesia Litera nenahraditelná a Cena literární kritiky ji tak pouze doplňuje. Rozdíl vidí i v tom, že novinka cílí na menší okruh čtenářů.
15. 3. 2025

Vztahem komunistického režimu a kuchyně se zabývají dvě nové knihy

Vlivu komunistického režimu na české kuchyně se věnují dvě nové knihy. Historik Martin Franc popsal stravování od druhé světové války do konce šedesátých let. Tehdejší režim měl podle něho vždycky vůli prosadit co nejvíc masa. Problém ale byl, že ho nedokázal zabezpečit tolik, aby uspokojil stále rostoucí poptávku. Bohemistka Lenka Pořízková se zase zabývala kuchařskými příručkami. V padesátých letech podle ní nesloužily pouze k propagaci potravin, ale často i průmyslových výrobků jako mixérů nebo kuchyňských robotů.
15. 3. 2025
Načítání...