Kristen Stewartová se stane Sally Rideovou, první Američankou ve vesmíru

Loni uplynulo čtyřicet let od letu první americké astronautky do vesmíru a zároveň se blíží rovněž čtyřicetileté výročí tragédie raketoplánu Challenger. S oběma událostmi je spojena Sally Rideová – v Challengeru se jako první Američanka podívala do kosmu a tragický konec tohoto raketoplánu později vyšetřovala. Její příběh má připomenout chystaná minisérie s Kristen Stewartovou v hlavní roli.

Stewartová si fanoušky nejvíce získala upíří teenagerskou romancí Stmívání, která se uzavřela v roce 2012, a filmové kritiky o deset let později zaujala v životopisném dramatu Spencer (v Česku překládané také jako Princezna D.). Za roli Diany ve chvílích krachu jejího manželství si vysloužila nominaci na Oscara. Nyní opět ztvární příběh skutečné ženy – první Američanky ve vesmíru – Sally Rideové.

Seriál The Challenger připravují Amazon MGM Studios, uvedl server Deadline. Tvůrčí stránku má jako showrunnerka na starosti Maggie Cohnová, která se do scénáře pustila se zkušenostmi ze seriálů American Crime Story a Narcos: Mexiko.

Oba se rovněž opírají o reálné osudy. American Crime Story se týkal jednoho z nejsledovanějších soudních procesů s americkým fotbalistou O. J. Simpsonem obviněným z vraždy své manželky. Sága Narcos: Mexiko navazovala na sérii o kolumbijském narkobaronovi Pablu Escobarovi, jak ale říká podtitul, zaměřila se na válku s mexickými drogovými kartely.

Konec bašty „bílých mužů“

Příběh The Challenger se vrací do sedmdesátých let, kdy se Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA), považovaný od svého vzniku v roce 1958 hlavně za baštu „bílých mužů“, rozhodl diverzifikovat posádky astronautů.

Na průzkum vesmíru v tomto programu vybrala NASA první Afroameričany či první Američany asijského původu. Sally Rideová v roce 1983 do raketoplánu nasedla jako první žena. A také jako první (aspoň pokud je známo) zástupce LGBTQ+ komunity, i když duhovou vlajku nenesla. Dokonce v té době byla vdaná za astronauta Stevena Hawleyho. Jejich manželství skončilo v roce 1987, ale teprve po smrti Rideové v roce 2012 se na veřejnost dostalo, že její dlouholetou životní partnerkou byla bývalá tenistka a autorka vědeckých knih pro děti Tam O'Shaughnessyová.

Příběh „hrdinky, která musela skrývat, kým je“ Kristen Stewartovou přesvědčil natolik, že kývla na svou první velkou seriálovou roli. Seriálové tvorbě se jinak dosud vyhýbala.

„V centru pozornosti je tato různorodá skupina astronautů. A pak seriál na způsob filmu Oppenheimer vypráví také příběh komise, která prošetřovala havárii Challengeru,“ prozradila pro Deadline producentka Kyra Sedgwicková. Autorka knižní předlohy Meredith Bagbyová se prý opírala o rozhovory s astronauty.

Dvacet let zpoždění

Let Sally Rideové do kosmu vzbudil velkou senzaci, přestože první americká astronautka zaostávala dvě desetiletí za vůbec první ženou ve vesmíru. Už v roce 1963 si prvenství uzmula sovětská kosmonautka Valentina Těreškovová. Pouhé dva roky po vůbec prvním člověku, který se do vesmíru podíval, Juriji Gagarinovi.

Vyslání Těreškovové bylo součástí vesmírných závodů mezi Spojenými státy a Sovětským svazem. Později se ukázalo, že její let se tak docela nepovedl, kosmonautka si během něj stěžovala na zdravotní problémy a měla potíže s plněním úkolů. Později mluvila o rizicích kvůli chybě v naprogramování letu. Na propagačních fotografiích museli retušéři zakrýt modřiny v obličeji, následky katapultování v závěru letu.

Nicméně v lodi Vostok 6 na orbitě strávila téměř tři dny a zeměkouli obletěla osmačtyřicetkrát. A stále zůstává jedinou ženou v historii, která se na Zemi z vesmírné lodi dívala sama.

„Více žen v kosmu? Nikdy!“ prohlásil prý šéf sovětského kosmického programu Sergej Koroljov. Další kosmonautka Světlana Savická se na misi dostala až o devatenáct let později – ovšem i tak o rok dřív než první Američanka.

Obrovská očekávání

Mladé fyzičce Sally Rideové se cesta do vesmíru otevřela koncem sedmdesátých let, kdy uspěla mezi osmi tisíci uchazeči o astronautický výcvik v prvním ročníku, do něhož byly oficiálně vybírány i ženy. Pomohla jí skvělá kondice získaná díky tenisu. „Skutečnost, že budu první Američankou ve vesmíru, v sobě nesla obrovská očekávání. To mi bylo zcela jasné už v den, kdy mi oznámili, že mě vybrali do posádky,“ vzpomínala čtvrtstoletí po svém prvním letu.

Na oběžnou dráhu se Rideová vypravila v červnu 1983, bylo jí dvaatřicet let. Podruhé pak do vesmíru zamířila v říjnu 1984. Přiznala, že na pobytu ve vesmíru se jí nejvíce líbil stav beztíže. „Na Zemi se tomu opravdu nic nevyrovná. Když jsme se poprvé dostali na oběžnou dráhu, udělala jsem to, co dělá spousta astronautů: byla jsem připoutaná v sedačce, držela jsem tužku před obličejem a pustila jsem ji. Vznášela se. Jakmile jsem si zvykla na stav beztíže, mohla jsem dělat třicet kotrmelců za sebou a klouzat jako tuleň z jedné strany kabiny na druhou,“ popsala.

V obou případech letěla na palubě raketoplánu Challenger, který dal chystané minisérii název. Když v roce 1986 Challenger při startu explodoval, Rideová mezi členy posádky nebyla. Tragédii, při níž zahynulo sedm astronautů, ale pomáhala vyšetřovat. Stejně jako když se v roce 2003 po návratu do atmosféry rozpadl raketoplán Columbia, což mělo opět za následek ztrátu sedmi lidských životů. Rideová byla jako jediná členkou obou vyšetřovacích komisí.

Make-up od NASA

Astronautka s NASA sice stále spolupracovala, z plného úvazku ve vesmírné agentuře ale odešla koncem osmdesátých let a věnovala se učení na univerzitě. Chtěla motivovat dívky ke kariéře ve vědě, technických a matematických oborech.

Ona sama se coby první členka posádky stala senzací a tak trochu kuriozitou. Novináře před jejím prvním startem spíš zajímalo, jestli během příprav brečela a jestli plánuje děti. Inženýři NASA dokonce navrhli make-up do vesmíru. Sama Rideová ale říkala, že ona ani její kolegyně nechtěly být ve své práci vnímány odlišně od mužů.

Kdy se bude The Challenger natáčet a vysílat, zatím není jasné. Sally Rideová se jako seriálová postava objevila nedávno také v sérii For All Mankind, který vypráví alternativní historii o boji mezi Amerikou a Sovětských svazem v kolonizování Měsíce. Slavná americká astronautka se dokonce osobně objevila před kamerou, když si v roce 1999 zahrála v jedné epizodě nekonečného seriálu Dotek anděla.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRole si nehledám, najdou si mě, říká herečka Jana Nagyová

Pro generace diváků zůstane navždy spojena s princeznou Arabelou. Teď se ale na televizní obrazovky a filmová plátna vrací v rolích, které mají k pohádkové bezstarostnosti daleko. Po letech věnovaných rodině zažívá herečka Jana Nagyová svůj velký návrat, který potvrdila i v novém životopisném snímku Šampión o krasobruslaři Ondreji Nepelovi. „Role si nehledám, ty role si najdou mě,“ poznamenala v Interview ČT24, kde ji vyzpovídala Tereza Willoughby. „Už jsem nad věcí, zažila jsem v životě aplaus i kritiku i pády i smích,“ říká Nagyová. Lidem chce prý rozdávat radost a štěstí.
před 17 hhodinami

Michal Prokop a James Cole s Ideou mají po dvou cenách Anděl

Patnáct kategorií cen Anděl za rok 2025 zná své vítěze. Nejlepší loňské album natočil sólový interpret roku Michal Prokop s kapelou Framus Five. Po dvou cenách si za společný projekt odnesli také rappeři James Cole a Idea. Sólovou interpretkou je Klára Vytisková, kapelou Mňága a Žďorp. K významným osobnostem v síni slávy se připojila Lenka Filipová.
11. 4. 2026Aktualizováno11. 4. 2026

Baron Prášil v Laterně magice vypráví beze slov i Zemana

Baron Prášil ožívá na jevišti. Klasický příběh o síle představivosti, který je známý především díky filmu Karla Zemana, nastudovala Laterna magika v Praze jako multimediální inscenaci.
11. 4. 2026

K nalezení nacisty ukradeného Modiglianiho napomohly i Panama Papers

Do Francie by se měl po letech sporů vrátit obraz od Amedea Modiglianiho s pohnutou historií. Malba Sedící muž (opírající se o hůl) urazila cestu z nacisty okupované Francie až do New Yorku, kde letos v dubnu nejvyšší soud rozhodl o navrácení obrazu vnukovi původního majitele. K dohledání díla napomohla i kauza Panama Papers.
10. 4. 2026

Buckinghamský palác vystavuje oblečení královny Alžběty II.

Královská galerie Buckinghamského paláce v pátek zahájila výstavu zachycující život zesnulé královny Alžběty II. prostřednictvím jejího stylu a oblečení. Mezi přibližně třemi sty kusy vystavených předmětů jsou Alžbětiny šaty, doplňky či návrhy oblečení, nechybí ani pláštěnka, kterou se chránila před proslulým britským proměnlivým počasím, píše agentura AP. Británie se tak připravuje na oslavy stého výročí narození bývalé královny, které připadá na 21. dubna.
10. 4. 2026

Autorka bestselleru Pomocnice odhalila svou totožnost

Spisovatelka Freida McFaddenová prorazila před čtyřmi lety díky thrilleru Pomocnice, který neunikl ani českým příznivcům knižního napětí. I když jí popularita nedovolila zůstat úplně v ústraní, na veřejnosti dosud vystupovala pod pseudonymem a s parukou. Svou totožnost odhalila až nyní listu USA Today.
10. 4. 2026

VideoSoud poslal do vězení „ketaminovou královnu“ spojenou se smrtí Matthewa Perryho

Soud v Los Angeles poslal na patnáct let do vězení pětačtyřicetiletou Jasveen Sanghaovou, přezdívanou v Hollywoodu ketaminová královna. Žena se přiznala k prodeji drog, které vedly ke smrti amerického herce Matthewa Perryho. Hvězda komediálního seriálu Přátelé zemřela v roce 2023 ve věku čtyřiapadesáti let na předávkování právě ketaminem. Herec, který měl během svého života problémy s alkoholem i drogami, se látkou léčil kvůli depresím. Přes prostředníka si ji ale od Sanghaové objednal i nad rámec léčby. Žena verdikt přijala v slzách. Její právníci argumentují, že patnáct let za mřížemi je příliš a že není správné, aby jako dealerka dostala několikanásobně vyšší trest než osoba, která Perrymu drogu aplikovala. Tou byl hercův asistent, který zatím na verdikt čeká. Stejně jako prostředník, který padesát lahviček tekutého ketaminu sehnal od Sanghaové.
9. 4. 2026

V Mexiku se přou o díla Fridy Kahlo. Pocházejí ze sbírky české emigrantky

V Mexiku se vedou spory o spravování děl Fridy Kahlo, jedné z nejzajímavějších postav světového malířství. Sbírka, z níž pochází, nese i českou stopu. Kulturní veřejnost se ozvala proti plánům vystavit obrazy ve Španělsku. Postrádá totiž garanci, že se ze zahraničí vrátí.
9. 4. 2026
Načítání...