Kristen Stewartová se stane Sally Rideovou, první Američankou ve vesmíru

Loni uplynulo čtyřicet let od letu první americké astronautky do vesmíru a zároveň se blíží rovněž čtyřicetileté výročí tragédie raketoplánu Challenger. S oběma událostmi je spojena Sally Rideová – v Challengeru se jako první Američanka podívala do kosmu a tragický konec tohoto raketoplánu později vyšetřovala. Její příběh má připomenout chystaná minisérie s Kristen Stewartovou v hlavní roli.

Stewartová si fanoušky nejvíce získala upíří teenagerskou romancí Stmívání, která se uzavřela v roce 2012, a filmové kritiky o deset let později zaujala v životopisném dramatu Spencer (v Česku překládané také jako Princezna D.). Za roli Diany ve chvílích krachu jejího manželství si vysloužila nominaci na Oscara. Nyní opět ztvární příběh skutečné ženy – první Američanky ve vesmíru – Sally Rideové.

Seriál The Challenger připravují Amazon MGM Studios, uvedl server Deadline. Tvůrčí stránku má jako showrunnerka na starosti Maggie Cohnová, která se do scénáře pustila se zkušenostmi ze seriálů American Crime Story a Narcos: Mexiko.

Oba se rovněž opírají o reálné osudy. American Crime Story se týkal jednoho z nejsledovanějších soudních procesů s americkým fotbalistou O. J. Simpsonem obviněným z vraždy své manželky. Sága Narcos: Mexiko navazovala na sérii o kolumbijském narkobaronovi Pablu Escobarovi, jak ale říká podtitul, zaměřila se na válku s mexickými drogovými kartely.

Konec bašty „bílých mužů“

Příběh The Challenger se vrací do sedmdesátých let, kdy se Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA), považovaný od svého vzniku v roce 1958 hlavně za baštu „bílých mužů“, rozhodl diverzifikovat posádky astronautů.

Na průzkum vesmíru v tomto programu vybrala NASA první Afroameričany či první Američany asijského původu. Sally Rideová v roce 1983 do raketoplánu nasedla jako první žena. A také jako první (aspoň pokud je známo) zástupce LGBTQ+ komunity, i když duhovou vlajku nenesla. Dokonce v té době byla vdaná za astronauta Stevena Hawleyho. Jejich manželství skončilo v roce 1987, ale teprve po smrti Rideové v roce 2012 se na veřejnost dostalo, že její dlouholetou životní partnerkou byla bývalá tenistka a autorka vědeckých knih pro děti Tam O'Shaughnessyová.

Příběh „hrdinky, která musela skrývat, kým je“ Kristen Stewartovou přesvědčil natolik, že kývla na svou první velkou seriálovou roli. Seriálové tvorbě se jinak dosud vyhýbala.

„V centru pozornosti je tato různorodá skupina astronautů. A pak seriál na způsob filmu Oppenheimer vypráví také příběh komise, která prošetřovala havárii Challengeru,“ prozradila pro Deadline producentka Kyra Sedgwicková. Autorka knižní předlohy Meredith Bagbyová se prý opírala o rozhovory s astronauty.

Dvacet let zpoždění

Let Sally Rideové do kosmu vzbudil velkou senzaci, přestože první americká astronautka zaostávala dvě desetiletí za vůbec první ženou ve vesmíru. Už v roce 1963 si prvenství uzmula sovětská kosmonautka Valentina Těreškovová. Pouhé dva roky po vůbec prvním člověku, který se do vesmíru podíval, Juriji Gagarinovi.

Vyslání Těreškovové bylo součástí vesmírných závodů mezi Spojenými státy a Sovětským svazem. Později se ukázalo, že její let se tak docela nepovedl, kosmonautka si během něj stěžovala na zdravotní problémy a měla potíže s plněním úkolů. Později mluvila o rizicích kvůli chybě v naprogramování letu. Na propagačních fotografiích museli retušéři zakrýt modřiny v obličeji, následky katapultování v závěru letu.

Nicméně v lodi Vostok 6 na orbitě strávila téměř tři dny a zeměkouli obletěla osmačtyřicetkrát. A stále zůstává jedinou ženou v historii, která se na Zemi z vesmírné lodi dívala sama.

„Více žen v kosmu? Nikdy!“ prohlásil prý šéf sovětského kosmického programu Sergej Koroljov. Další kosmonautka Světlana Savická se na misi dostala až o devatenáct let později – ovšem i tak o rok dřív než první Američanka.

Obrovská očekávání

Mladé fyzičce Sally Rideové se cesta do vesmíru otevřela koncem sedmdesátých let, kdy uspěla mezi osmi tisíci uchazeči o astronautický výcvik v prvním ročníku, do něhož byly oficiálně vybírány i ženy. Pomohla jí skvělá kondice získaná díky tenisu. „Skutečnost, že budu první Američankou ve vesmíru, v sobě nesla obrovská očekávání. To mi bylo zcela jasné už v den, kdy mi oznámili, že mě vybrali do posádky,“ vzpomínala čtvrtstoletí po svém prvním letu.

Na oběžnou dráhu se Rideová vypravila v červnu 1983, bylo jí dvaatřicet let. Podruhé pak do vesmíru zamířila v říjnu 1984. Přiznala, že na pobytu ve vesmíru se jí nejvíce líbil stav beztíže. „Na Zemi se tomu opravdu nic nevyrovná. Když jsme se poprvé dostali na oběžnou dráhu, udělala jsem to, co dělá spousta astronautů: byla jsem připoutaná v sedačce, držela jsem tužku před obličejem a pustila jsem ji. Vznášela se. Jakmile jsem si zvykla na stav beztíže, mohla jsem dělat třicet kotrmelců za sebou a klouzat jako tuleň z jedné strany kabiny na druhou,“ popsala.

V obou případech letěla na palubě raketoplánu Challenger, který dal chystané minisérii název. Když v roce 1986 Challenger při startu explodoval, Rideová mezi členy posádky nebyla. Tragédii, při níž zahynulo sedm astronautů, ale pomáhala vyšetřovat. Stejně jako když se v roce 2003 po návratu do atmosféry rozpadl raketoplán Columbia, což mělo opět za následek ztrátu sedmi lidských životů. Rideová byla jako jediná členkou obou vyšetřovacích komisí.

Make-up od NASA

Astronautka s NASA sice stále spolupracovala, z plného úvazku ve vesmírné agentuře ale odešla koncem osmdesátých let a věnovala se učení na univerzitě. Chtěla motivovat dívky ke kariéře ve vědě, technických a matematických oborech.

Ona sama se coby první členka posádky stala senzací a tak trochu kuriozitou. Novináře před jejím prvním startem spíš zajímalo, jestli během příprav brečela a jestli plánuje děti. Inženýři NASA dokonce navrhli make-up do vesmíru. Sama Rideová ale říkala, že ona ani její kolegyně nechtěly být ve své práci vnímány odlišně od mužů.

Kdy se bude The Challenger natáčet a vysílat, zatím není jasné. Sally Rideová se jako seriálová postava objevila nedávno také v sérii For All Mankind, který vypráví alternativní historii o boji mezi Amerikou a Sovětských svazem v kolonizování Měsíce. Slavná americká astronautka se dokonce osobně objevila před kamerou, když si v roce 1999 zahrála v jedné epizodě nekonečného seriálu Dotek anděla.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Chceme-li změnit realitu v Unii, musíme upozorňovat na negativa, říká režisér Made in EU

Stefan Komandarev patří mezi výrazné bulharské filmaře. Jeho díla ocenil festival v Talinnu, před třemi lety získal hlavní cenu v Karlových Varech a jeho nejnovější film měl světovou premiéru v Benátkách. Právě novinku Made in EU teď promítají i česká kina. Snímek měl premiéru na festivalu lidskoprávní kinematografie Jeden svět. Režisér, scenárista a producent ho na přehlídce uvedl osobně.
před 12 hhodinami

Ceny kritiky ovládlo Divadlo Na zábradlí, inscenací roku jsou ale Krkavci

Tři ceny divadelní kritiky za rok 2025 míří do pražského Divadla Na zábradlí, a to za herecké výkony Miloslava Königa a Magdalény Sidonové a pro divadlo roku. Nejlepší loňská inscenace Krkavci se rovněž hrála v Praze, ovšem v Dejvickém divadle.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

Poslední výstřel zasáhne výběrem z české a polské fantastiky

Současně v Česku a Polsku vychází kniha Poslední výstřel. Antologii fantastických povídek připravila dvě výrazná jména žánrové literatury – Leoš Kyša a Jakub Ćwiek. Uvedení knihy podpořil Polský institut v Praze.
včera v 10:02

Vikingy v Městském divadle Brno čeká rodinné dobrodružství

Městské divadlo Brno připravilo autorský muzikál ViK!NG. Diváci v dobrodružné komedii navštíví bájný svět vikingů. S přípravou tohoto rodinného představení začali tvůrci už v roce 2022. Trojice autorů se sešla už dříve při psaní historického muzikálu Devět křížů.
21. 3. 2026

Zemřel Chuck Norris

Zemřel americký herec Chuck Norris, kterého proslavily role v akčních filmech. Píší to média s odkazem na prohlášení rodiny. Norris byl ve čtvrtek hospitalizován na Havaji. Hlavnímu představiteli seriálu Walker, Texas Ranger bylo 86 let.
20. 3. 2026Aktualizováno20. 3. 2026

„Tanec na kostech mrtvých.“ Ruská kultura kryje v Mariupolu zločin okupantů

Tento týden jsou to čtyři roky od ruského bombardování divadla v Mariupolu, v němž se ukrývali ukrajinští civilisté. Útok nepřežily stovky lidí, přesný počet obětí zřejmě nikdy nebude znám. Okupanti důkazy svého zločinu zničili a na místě postavili nové divadlo, jehož okázalé – a pouze zdánlivé – otevření doprovázela prohlášení o „nezničitelné ruské kultuře“. Ukrajinci mluví o „tanci na kostech mrtvých“ a experti o důkazu, že ruská kultura je součástí okupační politiky.
20. 3. 2026

Video„Už bych rád zase něco řekl.“ Ondřej Ruml má nové album

Ondřej Ruml po patnácti letech vydává autorské album, kde se podílel na většině hudby a textů. „Nazrál ve mně čas, že už bych rád zase něco řekl, ale chtěl bych se věnovat do hloubky svým pocitům a vjemům,“ vysvětlil pro ČT24. Nahrávku s desítkou písní nazval Vždycky to tu bylo. „To je to, na čem se shodneme napříč generacemi, vyznáními a náboženstvími,“ vysvětlil. Název platí i pro to, jak Ruml vnímá nahrávání desek. „V dnešní době se říká, že alba se moc nevydávají, že se mají vydávat spíš singly, ale já si myslím, že album má ten hlavní smysl v tom, že to je jako kniha. Nějak začíná, pokračuje a končí. Zpěvák či interpret tím vydává pohled do svého světa,“ říká.
20. 3. 2026

Herce Vala Kilmera „hluboko z hrobu“ oživí AI

Herec Val Kilmer zemřel před téměř rokem, přesto se objeví v chystaném filmu As Deep as the Grave (Hluboké jako hrob). Umožní to generativní umělá inteligence. Podle agentury AP se jedná o jedno z dosud nejodvážnějších využití AI ve filmové tvorbě.
20. 3. 2026
Načítání...