Centrální banka strana 4 z 5

Britská centrální banka zvýšila svou hlavní úrokovou sazbu o 0,15 bodu na 0,25 procenta, zejména kvůli sílícím inflačním tlakům. Z velkých vyspělých zemí je tak Británie první, která od začátku pandemie covidu-19 zvedla úroky.

Inflace dál poroste, v příštím roce se zejména kvůli zdražování energií dostane nad sedm procent. V rozhovoru pro Hospodářské noviny (HN) to řekl šéf měnové sekce České národní banky (ČNB) Petr Král. Podle něj je tak jedním z cílů centrální banky i posílení koruny, což by následně mohlo pomoci při řešení vysoké inflace. Podle prognóz banky by koruna měla vůči jednomu euru posílit na 24 korun kolem roku 2023. I kvůli tomu ČNB postupně navyšuje úrokové sazby, jejichž zvyšování prognózy podle Krále předpokládají i dál.

Turecká lira prudce oslabuje a inflace se blíží dvaceti procentům. Prezident Recep Tayyip Erdogan tlačí na centrální banku, aby držela úrokové sazby nízko, to ale dál zvyšuje ceny. Turci se zbavují úspor v domácí měně a zahraniční investoři nemají důvěru v nezávislost tureckých finančních institucí. Nepříznivá situace má vliv i na české firmy; například polostátní ČEZ se ale podle svých slov poučil z minulosti a na oslabující liru je připraven.

Česká národní banka (ČNB) zpřísnila s platností od dubna 2022 limity pro poskytování hypoték. Poměr výše hypotečního úvěru a hodnoty zastavené nemovitosti (LTV) snížila na 80 procent z předchozích 90 procent. Zároveň obnovila další příjmové limity pro poskytování hypoték. Banky budou také odvádět více peněz do rezerv na ochranu úvěrového trhu. Od ledna 2023 zvýšila ČNB takzvanou sazbu proticyklické kapitálové rezervy na dvě procenta.

Prezident Spojených států Joe Biden v pondělí navrhl, aby současný šéf americké centrální banky (Fed) Jerome Powell strávil v úřadu další čtyřleté období. Návrh ještě musí potvrdit Senát. Powellovo první funkční období skončí v únoru.

Čínská centrální banka označila všechny kryptoměnové transakce za nezákonné. Uvedla rovněž, že tyto transakce musí být zakázané, informovala agentura Bloomberg. Zpráva vedla k oslabení nejznámější kryptoměny bitcoin i dalších digitálních měn.

Turecká centrální banka ve čtvrtek překvapivě snížila svou základní úrokovou sazbu o jeden procentní bod na 18 procent, a to navzdory vysoké inflaci. Podle analytiků se tak podvolila tlaku tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana, který chce nižšími náklady na úvěry podpořit hospodářský růst. Turecká lira v reakci na snížení úroků sestoupila do blízkosti rekordního minima vůči americkému dolaru, napsala agentura Reuters.

Zvyšováním úrokových sazeb hendikepuje Česká národní banka (ČNB) tuzemské výrobce a snižuje jejich konkurenceschopnost proti ostatním evropským firmám, uvedl v pořadu Otázky Václava Moravce ekonom Jan Švejnar. Také jeho profesní kolega Tomáš Sedláček si myslí, že centrální banka přehnaně reaguje na současný vývoj inflace. Oba naopak dali za vzor zdrženlivý postup Evropské centrální banky (ECB) či Fedu (Americká centrální banka).

Bankovní rada České národní banky podle očekávání opět zvýšila úrokové sazby. Ta základní, od níž se odvíjí úročení komerčních úvěrů, stoupla o 0,25 procentního bodu na 0,75 procenta. Důvodem jsou podle ekonomů především obavy z růstu inflace související s oživením ekonomiky. Se zvyšováním úrokových sazeb ČNB počítá i nadále, avizoval guvernér Jiří Rusnok. Centrální banka také zlepšila na letošek odhad vývoje ekonomiky, naopak pro příští rok jej mírně zhoršila.

Bankovní rada České národní banky ve středu zvýšila základní úrokovou sazbu o 0,25 procentního bodu na 0,5 procenta. Měnová politika centrální banky tak podle jejího guvernéra Jiřího Rusnoka vstoupila do fáze zvyšování úrokových sazeb. Lze očekávat, že zvyšování sazeb bude pokračovat i ve druhém pololetí letošního roku, dodal. Komerční banky předpokládají, že dojde ke zdražování úvěrů, především hypoték.

Turecko tíží mimořádně silná inflace, která v dubnu činila v přepočtu na celý rok 17 procent a roste už sedm měsíců v řadě. Zároveň klesá kurz turecké liry. Zemi též opouští řada zahraničních investorů. Tato bilance jde na vrub prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana a jeho rodinného klanu. Rovněž proto, že ministerstvo financí nemá na povel nikdo jiný než prezidentův zeť. Opozice se nyní ptá, kam zmizely obří finanční rezervy centrální banky.

Americké dluhopisové výnosy šly v posledních týdnech prudce vzhůru, což je známka mohutného ekonomického pokoronavirového zotavování a stejnou situaci vyvolávají i jinde po celém světě, včetně Česka, kde je ve srovnání se zeměmi regionu růst ještě rychlejší. Pokud bude toto tempo dále svižně pokračovat, mohlo by to však také vést ke zhoršení dostupnosti hypoték, značně navýšit náklady spojené s obsluhou státního dluhu nebo způsobit problémy s financováním firem.

Česká národní banka (ČNB) zřejmě získá zákonnou pravomoc určovat podmínky získání úvěrů na bydlení, dosud mohla jen vydávat doporučení. Změnu zákona schválila sněmovna. Podpořila dále také v prvním kole návrh, aby lidé ještě letos mohli začít dostávat občanské průkazy s čipy, které by obsahovaly jejich otisky prstů. Poslanci zároveň odsouhlasili i předlohu, která umožní náhrady za výpadky příjmů způsobených koronavirovou krizí zdravotnickým zařízením a shodli se na posílení objemu peněz na samotestování u pojišťoven.

Největší švýcarská banka UBS začne od července u vkladů nad 250 tisíc franků (6,1 milionu korun) klientům účtovat záporný úrok. Bude si tak brát část z jejich uložených peněz. Zápornou depozitní sazbu pak již téměř sedm let drží například strážkyně eura, Evropská centrální banka. A zároveň s tím v některých zemích pokračují tlaky na omezování používání hotovosti. Jak se tyto trendy mohou promítnout v Česku?

Americké akcie při středeční inauguraci nového prezidenta Spojených států Joea Bidena posílily a obchodování uzavřely na nových rekordních maximech. Někteří analytici však upozornili, že spíše než s inaugurací to mělo souvislost se začátkem nové výsledkové sezony amerických firem. Ve čtvrtek americké akcie stagnovaly, prudce pak klesla cena digitální měny bitcoin, investoři se totiž bojí regulace v USA. Tu naznačila nová americká ministryně financí Janet Yellenová.

Důvěra investorů a analytiků v další vývoj německé ekonomiky v říjnu kvůli obavám z růstu počtu případů nákazy koronavirem, možného brexitu bez dohody a kvůli nejistotě před americkými prezidentskými volbami klesla více, než se čekalo. Ukázaly to výsledky průzkumu, které zveřejnil institut ZEW, index důvěry klesl na 56,1 bodu ze zářijových 77,4 bodu. Německá centrální banka (Bundesbank) už vyzvala finanční instituce k přípravě na vlnu insolvencí.

Centrální banka Spojených států (Fed) se rozhodla přijmout novou, agresivní strategii, která má obnovit plnou zaměstnanost v USA a zvýšit inflaci zpět na zdravější úroveň. Uvedl to ve svém projevu na sympoziu centrálních bankéřů šéf Fedu Jerome Powell. Změny označil za „masivní aktualizaci“ politiky Fedu. Akcie ve Spojených státech poté převážně posílily: Dow Jonesův index přidal 0,57 procenta na 28.492,21 bodu.

Hypotéky zlevňují. Jde o reakci na kroky centrální banky, která v době koronavirové krize hned dvakrát snižovala základní úrokovou sazbu. Aktuálně tak mají lidé nově uzavřenou půjčku na bydlení s průměrným úrokem 2,3 procenta. Na druhou stranu úroky na spořicích účtech také klesly. Tam teď banky nabízejí sazby od pěti setin procenta do 2,35 procenta.

Evropské akcie zažily ve čtvrtek nejhorší den za více než 11 týdnů kvůli poklesu optimismu ohledně vývoje ekonomiky. Panevropský akciový Index STOXX 600 se snížil o 4,1 procenta. Nedařilo se ani pražské burze, její index PX ztratil 3,62 procenta. Přes dvě procenta odepsaly také akciové indexy v Asii. K nejhorším propadům však došlo ve Spojených státech, kde například index Dow Jones klesl o 6,9 procenta. Burzy reagovaly na výhled americké centrální banky Fed – ve středu uvedla, že letos čeká v USA propad o 6,5 procenta – a na obavy z druhé vlny pandemie koronaviru.

Ropa výrazně zdražuje, přispívá k tomu optimismus ohledně obnovování hospodářského života a rozhodnutí velkých těžařů omezovat dodávky suroviny na trh. Japonská ekonomika se v prvním čtvrtletí dostala do recese. Ekonomika USA by ve 2. čtvrtletí mohla v důsledku koronaviru klesnout o více než 30 procent, nicméně šéf Fedu nečeká opakování krize z 30. let minulého století. Německo a Francie chtějí záchranný fond s 500 miliardami eur. Plné oživení  globální ekonomiky v roce 2021 není pravděpodobné, soudí šéfka MMF. Akcie v USA díky naději na vakcínu a další stimulační opatření výrazně posílily.

Spotřebitelskou náladu v Německu zasáhla pandemie způsobená koronavirem, index nálady se propadl na rekordní minimum. Na historické dno se propadla též podnikatelská aktivita v eurozóně i v USA. Prezident republiky Miloš Zeman podepsal několik zákonů, které se týkají například zvýšení schodku rozpočtu na 300 miliard korun nebo změn u nájemného. Letiště Praha propustí až 450 zaměstnanců. Italská vláda převezme  kontrolu nad aerolinkami Alitalia. Evropská centrální banka začne jako zástavu za úvěry přijímat i dluhopisy horší kvality, aby zabránila vzniku úvěrové krize. Cena zlata v eurech poprvé překonala hranici 1600 eur.

Čínská centrální banka už podruhé v letošním roce snížila svou základní úrokovou sazbu, aby podpořila domácí ekonomiku. Německá ekonomika je v hluboké recesi a její rychlé oživení není podle německé centrální banky příliš pravděpodobné. Koronavirová krize by mohla také v příštích měsících způsobit zdvojnásobení nezaměstnanosti v Evropě.  Česká vláda schválila, že živnostníci a podnikatelé zasažení pandemií budou dostávat jednorázový příspěvek 500 korun denně i po 30. dubnu. Pražské firmy mohou žádat o podporu od úterý, a to z městského programu. A rozpočtová rada odhadla letošní schodek veřejných financí v Česku na 4,3 procenta HDP, pokud ekonomika klesne o 5,6 procenta.

Čínská centrální banka snížila jednu ze svých klíčových úrokových sazeb na rekordní minimum a zmírnila požadavky na rezervy komerčních bank. Snaží se tak podpořit ekonomiku, která se potýká s negativními důsledky koronaviru. Ohlášená opatření napumpují do finančního systému celkem 43 miliard dolarů (více než bilion korun), uvedla agentura Reuters.

Akcie na západoevropských trzích v pátek navázaly na solidní čtvrteční vývoj. Notnou měrou k tomu přispěl optimismus ohledně postupu velkých centrálních bank, které snižují základní úrokové sazby a zavádějí nouzová opatření, aby zmírnily dopady krize kolem šíření koronaviru na ekonomiky jednotlivých zemí. V důsledku toho rostou i ceny ropy. Vzestup vykázala v pátek také pražská burza. Naopak se propadly americké akcie.