Centrální banka strana 4 z 5

Turecká centrální banka ve čtvrtek překvapivě snížila svou základní úrokovou sazbu o jeden procentní bod na 18 procent, a to navzdory vysoké inflaci. Podle analytiků se tak podvolila tlaku tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana, který chce nižšími náklady na úvěry podpořit hospodářský růst. Turecká lira v reakci na snížení úroků sestoupila do blízkosti rekordního minima vůči americkému dolaru, napsala agentura Reuters.

Zvyšováním úrokových sazeb hendikepuje Česká národní banka (ČNB) tuzemské výrobce a snižuje jejich konkurenceschopnost proti ostatním evropským firmám, uvedl v pořadu Otázky Václava Moravce ekonom Jan Švejnar. Také jeho profesní kolega Tomáš Sedláček si myslí, že centrální banka přehnaně reaguje na současný vývoj inflace. Oba naopak dali za vzor zdrženlivý postup Evropské centrální banky (ECB) či Fedu (Americká centrální banka).

Bankovní rada České národní banky podle očekávání opět zvýšila úrokové sazby. Ta základní, od níž se odvíjí úročení komerčních úvěrů, stoupla o 0,25 procentního bodu na 0,75 procenta. Důvodem jsou podle ekonomů především obavy z růstu inflace související s oživením ekonomiky. Se zvyšováním úrokových sazeb ČNB počítá i nadále, avizoval guvernér Jiří Rusnok. Centrální banka také zlepšila na letošek odhad vývoje ekonomiky, naopak pro příští rok jej mírně zhoršila.

Bankovní rada České národní banky ve středu zvýšila základní úrokovou sazbu o 0,25 procentního bodu na 0,5 procenta. Měnová politika centrální banky tak podle jejího guvernéra Jiřího Rusnoka vstoupila do fáze zvyšování úrokových sazeb. Lze očekávat, že zvyšování sazeb bude pokračovat i ve druhém pololetí letošního roku, dodal. Komerční banky předpokládají, že dojde ke zdražování úvěrů, především hypoték.

Turecko tíží mimořádně silná inflace, která v dubnu činila v přepočtu na celý rok 17 procent a roste už sedm měsíců v řadě. Zároveň klesá kurz turecké liry. Zemi též opouští řada zahraničních investorů. Tato bilance jde na vrub prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana a jeho rodinného klanu. Rovněž proto, že ministerstvo financí nemá na povel nikdo jiný než prezidentův zeť. Opozice se nyní ptá, kam zmizely obří finanční rezervy centrální banky.

Americké dluhopisové výnosy šly v posledních týdnech prudce vzhůru, což je známka mohutného ekonomického pokoronavirového zotavování a stejnou situaci vyvolávají i jinde po celém světě, včetně Česka, kde je ve srovnání se zeměmi regionu růst ještě rychlejší. Pokud bude toto tempo dále svižně pokračovat, mohlo by to však také vést ke zhoršení dostupnosti hypoték, značně navýšit náklady spojené s obsluhou státního dluhu nebo způsobit problémy s financováním firem.

Česká národní banka (ČNB) zřejmě získá zákonnou pravomoc určovat podmínky získání úvěrů na bydlení, dosud mohla jen vydávat doporučení. Změnu zákona schválila sněmovna. Podpořila dále také v prvním kole návrh, aby lidé ještě letos mohli začít dostávat občanské průkazy s čipy, které by obsahovaly jejich otisky prstů. Poslanci zároveň odsouhlasili i předlohu, která umožní náhrady za výpadky příjmů způsobených koronavirovou krizí zdravotnickým zařízením a shodli se na posílení objemu peněz na samotestování u pojišťoven.

Největší švýcarská banka UBS začne od července u vkladů nad 250 tisíc franků (6,1 milionu korun) klientům účtovat záporný úrok. Bude si tak brát část z jejich uložených peněz. Zápornou depozitní sazbu pak již téměř sedm let drží například strážkyně eura, Evropská centrální banka. A zároveň s tím v některých zemích pokračují tlaky na omezování používání hotovosti. Jak se tyto trendy mohou promítnout v Česku?

Americké akcie při středeční inauguraci nového prezidenta Spojených států Joea Bidena posílily a obchodování uzavřely na nových rekordních maximech. Někteří analytici však upozornili, že spíše než s inaugurací to mělo souvislost se začátkem nové výsledkové sezony amerických firem. Ve čtvrtek americké akcie stagnovaly, prudce pak klesla cena digitální měny bitcoin, investoři se totiž bojí regulace v USA. Tu naznačila nová americká ministryně financí Janet Yellenová.

Důvěra investorů a analytiků v další vývoj německé ekonomiky v říjnu kvůli obavám z růstu počtu případů nákazy koronavirem, možného brexitu bez dohody a kvůli nejistotě před americkými prezidentskými volbami klesla více, než se čekalo. Ukázaly to výsledky průzkumu, které zveřejnil institut ZEW, index důvěry klesl na 56,1 bodu ze zářijových 77,4 bodu. Německá centrální banka (Bundesbank) už vyzvala finanční instituce k přípravě na vlnu insolvencí.

Centrální banka Spojených států (Fed) se rozhodla přijmout novou, agresivní strategii, která má obnovit plnou zaměstnanost v USA a zvýšit inflaci zpět na zdravější úroveň. Uvedl to ve svém projevu na sympoziu centrálních bankéřů šéf Fedu Jerome Powell. Změny označil za „masivní aktualizaci“ politiky Fedu. Akcie ve Spojených státech poté převážně posílily: Dow Jonesův index přidal 0,57 procenta na 28.492,21 bodu.

Hypotéky zlevňují. Jde o reakci na kroky centrální banky, která v době koronavirové krize hned dvakrát snižovala základní úrokovou sazbu. Aktuálně tak mají lidé nově uzavřenou půjčku na bydlení s průměrným úrokem 2,3 procenta. Na druhou stranu úroky na spořicích účtech také klesly. Tam teď banky nabízejí sazby od pěti setin procenta do 2,35 procenta.

Evropské akcie zažily ve čtvrtek nejhorší den za více než 11 týdnů kvůli poklesu optimismu ohledně vývoje ekonomiky. Panevropský akciový Index STOXX 600 se snížil o 4,1 procenta. Nedařilo se ani pražské burze, její index PX ztratil 3,62 procenta. Přes dvě procenta odepsaly také akciové indexy v Asii. K nejhorším propadům však došlo ve Spojených státech, kde například index Dow Jones klesl o 6,9 procenta. Burzy reagovaly na výhled americké centrální banky Fed – ve středu uvedla, že letos čeká v USA propad o 6,5 procenta – a na obavy z druhé vlny pandemie koronaviru.

Ropa výrazně zdražuje, přispívá k tomu optimismus ohledně obnovování hospodářského života a rozhodnutí velkých těžařů omezovat dodávky suroviny na trh. Japonská ekonomika se v prvním čtvrtletí dostala do recese. Ekonomika USA by ve 2. čtvrtletí mohla v důsledku koronaviru klesnout o více než 30 procent, nicméně šéf Fedu nečeká opakování krize z 30. let minulého století. Německo a Francie chtějí záchranný fond s 500 miliardami eur. Plné oživení  globální ekonomiky v roce 2021 není pravděpodobné, soudí šéfka MMF. Akcie v USA díky naději na vakcínu a další stimulační opatření výrazně posílily.

Spotřebitelskou náladu v Německu zasáhla pandemie způsobená koronavirem, index nálady se propadl na rekordní minimum. Na historické dno se propadla též podnikatelská aktivita v eurozóně i v USA. Prezident republiky Miloš Zeman podepsal několik zákonů, které se týkají například zvýšení schodku rozpočtu na 300 miliard korun nebo změn u nájemného. Letiště Praha propustí až 450 zaměstnanců. Italská vláda převezme  kontrolu nad aerolinkami Alitalia. Evropská centrální banka začne jako zástavu za úvěry přijímat i dluhopisy horší kvality, aby zabránila vzniku úvěrové krize. Cena zlata v eurech poprvé překonala hranici 1600 eur.

Čínská centrální banka už podruhé v letošním roce snížila svou základní úrokovou sazbu, aby podpořila domácí ekonomiku. Německá ekonomika je v hluboké recesi a její rychlé oživení není podle německé centrální banky příliš pravděpodobné. Koronavirová krize by mohla také v příštích měsících způsobit zdvojnásobení nezaměstnanosti v Evropě.  Česká vláda schválila, že živnostníci a podnikatelé zasažení pandemií budou dostávat jednorázový příspěvek 500 korun denně i po 30. dubnu. Pražské firmy mohou žádat o podporu od úterý, a to z městského programu. A rozpočtová rada odhadla letošní schodek veřejných financí v Česku na 4,3 procenta HDP, pokud ekonomika klesne o 5,6 procenta.

Čínská centrální banka snížila jednu ze svých klíčových úrokových sazeb na rekordní minimum a zmírnila požadavky na rezervy komerčních bank. Snaží se tak podpořit ekonomiku, která se potýká s negativními důsledky koronaviru. Ohlášená opatření napumpují do finančního systému celkem 43 miliard dolarů (více než bilion korun), uvedla agentura Reuters.

Akcie na západoevropských trzích v pátek navázaly na solidní čtvrteční vývoj. Notnou měrou k tomu přispěl optimismus ohledně postupu velkých centrálních bank, které snižují základní úrokové sazby a zavádějí nouzová opatření, aby zmírnily dopady krize kolem šíření koronaviru na ekonomiky jednotlivých zemí. V důsledku toho rostou i ceny ropy. Vzestup vykázala v pátek také pražská burza. Naopak se propadly americké akcie.

Mimořádně bouřlivý byl uplynulý týden pro českou měnu a nejisté časy ji pravděpodobně čekají dál. Minulý pátek uzavírala na 26,18 koruny k euru a na 23,65 koruny za dolar. O týden později je vše jinak: čtvrtek končil na 27,62 k euru a 25,82 k dolaru. Prudké oslabení koruny může podle analytiků pomoci oživit ekonomickou aktivitu českého hospodářství: exportérům pomůže přežít nejhorší časy. Běžní občané pak nejspíš dříve či později začnou celou situaci pociťovat v podobě vyšších cen zboží z dovozu. Další vývoj měny bude také pozorně sledovat Česká národní banka, která má silný nástroj na její „usměrnění“.

S těžkými propady zahájily akciové trhy po celém světě. Americký Dow Jonesův index ztrácel na počátku obchodování téměř deset procent a obchodování se muselo na 15 minut přerušit. Později se však sestup v USA ještě zrychlil. Televize CNBC uvedla, že index Dow Jones zaznamenal během dne propadem 2 999 bodů svůj nejhorší den v histori. Měřeno přes procenta (téměř 13 procent) šlo o druhý nejhorší den ve 124leté historii indexu, zmínil list The Wall Street Journal. Panevropský index STOXX 600 začal s poklesem kolem osmi procent. V dalším průběhu dne se situace - v Evropě - většinou lehce zklidnila, zmírnily se i ztráty.

Čínská centrální banka se podruhé v letošním roce rozhodla snížit minimální objem hotovosti, kterou musejí komerční banky držet jako rezervu. Opatření, které se týká těch peněžních institucí splňujících určité finanční cíle, uvolní 550 miliard jüanů (1,85 bilionu korun) na nové půjčky. Cílem je podpořit ekonomiku, která se potýká s negativními dopady nového typu koronaviru. Stejný záměr sleduje svými aktuálními kroky i norská nebo švédská centrální banka a Německo.

Po zářijovém zasedání Evropské centrální banky (ECB) věřil v další uvolňování měnové politiky v eurozóně skutečně málokdo. Události kolem koronaviru a razantní akce ostatních centrálních bank však donutily představitele ECB k další monetární expanzi. Opatření, která frankfurtská instituce schválila, pomohou návratu investorské důvěry a poskytnou trhům nepopiratelnou úlevu.

Britská centrální banka ve středu na mimořádném zasedání snížila základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu na 0,25 procenta. Jde o nouzové opatření, které má zmírnit dopady šíření nového koronaviru na ekonomiku. Základní sazbu centrální banka snížila poprvé od léta 2016, kdy ji kvůli referendu o brexitu snížila na minimum, a je dokonce teď níže, než byla po finanční krizi před více než deseti lety. Růst britské ekonomiky se v lednu totiž také nečekaně zastavil, analytici přitom očekávali, že ekonomika přidá 0,2 procenta. Británie kvůli koronaviru podpoří ekonomiku 30 miliardami liber.

Akcie po pondělním hlubokém propadu obnovily na některých trzích růst. Zpevnily asijské. Zpočátku se dařilo i těm evropským, které však nakonec den zakončily ve ztrátě. Výrazně naopak vzrostly v úterý americké indexy. Naději investorům dává vyhlídka na vládní opatření pro povzbuzení ekonomiky, která v pondělí avizoval americký prezident Donald Trump.