Centrální banka strana 2 z 5

Zdražování v Česku má podle ekonomů, kteří byli hosty pořadu Otázky Václava Moravce, hned několik příčin od zvyšování marží přes plošná opatření dvou posledních vlád až k vysokým inflačním očekáváním. Podle člena poradních sborů vlády Davida Marka je třeba „dochladit“ poptávku. Člen bankovní rady ČNB Tomáš Holub mluví o hrozbě mzdově-inflační spirály v souvislosti s rychlým růstem mezd. S tím nesouhlasí ekonom Jan Švejnar, podle něhož mzdy rostou oproti cenám se zpožděním. Podle Švejnara by rozhodnutí nezvyšovat mzdy ohrozilo sociální smír ve chvíli, kdy se společnost polarizuje s tím, jak horní část bohatne a dolní chudne. Úrokové sazby by držel na konstatní výši. Holub s Markem se naopak vyslovili pro jejich opětovné zvýšení.

Předseda vlády Petr Fiala (ODS) jednal s guvernérem České národní banky Alešem Michlem a členy bankovní rady. Oznámil shodu na tom, že je potřeba pokračovat v protiinflačních krocích obou institucí. Jednání bylo podle Fialy věcné a v dobré atmosféře. V dubnu se spotřebitelské ceny v Česku meziročně zvýšily o 12,7 procenta, tempo růstu ale zvolnilo z březnových 15 procent.

Guvernér České národní banky (ČNB) Aleš Michl ve velkém rozhovoru pro ČT mimo jiné řekl, že oceňuje, že se vláda snaží hledat úspory. Konkrétní opatření představená minulý týden ale komentovat nechtěl, prý to není v jeho kompetenci. Zdůraznil, že on osobně bude spokojený až v momentě, kdy inflace spadne ze současných necelých třinácti procent na procenta dvě. Do té doby s ní dle jeho slov bude centrální banka dál bojovat. Také řekl, silná koruna je alfou a omegou jeho přístupu k ekonomice.

„S inflací musí bojovat jak centrální banka, tak vláda,“ řekl v Událostech, komentářích místopředseda Poslanecké sněmovny Karel Havlíček (ANO). Dodal ale, že je třeba rozlišovat charakter inflace. Teď je podle něj tažena nabídkou a vláda boj s ní podcenila. Jeho kolega Jan Skopeček (ODS) si myslí, že největší odpovědnost za inflaci nese ČNB.

Bankovní rada České národní banky (ČNB) i na aktuálním jednání ponechala základní úrokovou sazbu na sedmi procentech. Na stejné úrovni je sazba od loňského června. Bankovní rada také rozhodla, že bude i nadále bránit nadměrným výkyvům kurzu koruny. ČNB také zlepšila odhad vývoje ekonomiky pro letošní rok. Očekává zvýšení hrubého domácího produktu (HDP) o 0,5 procenta, zatímco v únorové prognóze čekala pokles 0,3 procenta. Zároveň ale zvýšila odhad celoroční inflace, podle ní dosáhne průměrně 11,2 procenta. V únoru očekávala 10,8 procenta. Na středeční tiskové konferenci o tom informoval guvernér ČNB Aleš Michl.

Měnový výbor americké centrální banky (Fed) ve středu na závěr dvoudenního zasedání podle očekávání zvýšil základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu do pásma pět procent až 5,25 procenta. Centrální banka v prohlášení naznačila, že možná pozastaví další zvyšování úroků. Šéf Fedu Jerome Powell to později během svého vystoupení nepotvrdil. Fed zvýšil základní úrokovou sazbu, která je nyní nejvýše od roku 2006, podesáté za sebou.

Míra inflace v Maďarsku se v březnu snížila na 25,2 procenta z únorových 25,4 procenta. Ve své zprávě to uvedl maďarský statistický úřad. Inflace sice klesla druhý měsíc po sobě, ale méně, než se čekalo. Drží se tak poblíž více než dvacetiletého maxima.

Po znovuzvolení prezidenta Si Ťin-pchinga prezidentem a instalaci šanghajského komunistického vůdce Li Čchinga do role premiéra zvolil čínský parlament další členy jeho vlády. Ministrem obrany bude Li Šang-fu, který je na sankčním seznamu Spojených států. Nečekané bylo rozhodnutí ponechat ve funkcích dosavadního ministra financí Liou Kchuna a guvernéra centrální banky I Kanga, i když již měli jít do důchodu. Poslanci to učinili na přání hlavy státu, která si nechala do klíčových pozic dosadit své politické spojence.

Evropská centrální banka (ECB) podle očekávání zvýšila svou základní úrokovou sazbu o 0,5 procentního bodu na tři procenta. Rada guvernérů ji zvýšila popáté za sebou, zpřísňováním měnové politiky se snaží dostat pod kontrolu inflaci. ECB také uvedla, že úroky bude zvyšovat i nadále. Depozitní sazba se zvýšila také o půl bodu a je na 2,50 procenta. Základní úrokovou sazbu zvýšila také britská centrální banka.

Bankovní rada České národní banky ve středu podle očekávání ponechala základní úrokovou sazbu na sedmi procentech. Informovala o tom mluvčí ČNB Petra Krmelová. Sedmiprocentní sazba platí od 22. června, je nejvyšší od roku 1999. Bankovní rada také rozhodla, že bude i nadále bránit nadměrným výkyvům kurzu koruny. Ekonomy rozhodnutí rady nepřekvapilo. Guvernér centrální banky Aleš Michl upozornil, že v budoucnu připadá v úvahu i zvýšení sazeb, kdyby rostla poptávková inflace.

Japonská centrální banka šokovala finanční trhy nečekaným rozhodnutím změnit politiku ovlivňování výnosové křivky, čímž umožnila, aby se zvýšily dlouhodobé úrokové sazby. Kurz japonského jenu v reakci prudce zpevnil, zatímco akcie výrazně oslabily. Japonsko je poslední vyspělou ekonomikou, která na růst inflace ve světě zatím nereagovala zvyšováním základních úroků.

Míra inflace v Turecku v listopadu se podle očekávání poprvé zhruba za rok a půl zmírnila, činila 84,4 procenta po říjnové hodnotě 85,5 procenta. V pondělí o meziročním vývoji informoval turecký statistický úřad. Polevil růst cen v dopravě a pomaleji se zvyšoval i růst cen bydlení a energií. Meziměsíčně ceny vzrostly o 2,9 procenta po růstu o 3,5 procenta v říjnu.

Turecká centrální banka snížila základní úrokovou sazbu o 1,5 bodu na devět procent, přestože inflace v zemi byla v říjnu nejvyšší za 25 let. V prohlášení současně banka oznámila, že ukončuje současný cyklus snižování úroků, který začal v srpnu.

Hrubý domácí produkt letos podle České národní banky vzroste o 2,2 procenta, v příštím roce poklesne o 0,7 procenta. Centrální banka zhoršila svůj odhad, dosud počítala s tím, že i napřesrok ekonomika poroste. Bankovní rada na svém listopadovém zasedání zároveň ponechala v sedmiprocentní výši základní úrokovou sazbu. Naposledy se změnila před koncem června, kdy ještě zasedala rada ve starém složení. Guvernér Aleš Michl dal ovšem najevo, že i na příštím zasedání bankovní rady připadá v úvahu pouze setrvání na dosavadních hodnotách, nebo zvýšení. Snižovat sazby ČNB zatím nebude.

Míra inflace v Turecku se v říjnu znovu zvýšila, v meziročním srovnání se dostala na 85,5 procenta ze zářijových 83,5 procenta. Oznámil to turecký statistický úřad. Ceny se v zemi prudce zvyšují už asi rok, před dvěma lety byla míra inflace nad jedenácti procenty. Nyní je na dalším maximu za čtyřiadvacet let. Turecko patří mezi země s nejvyšší inflací na světě.

Evropská centrální banka (ECB) na čtvrtečním zasedání Rady guvernérů podle očekávání zvýšila svou základní úrokovou sazbu o dalšího 0,75 procentního bodu. Posunula ji tak na dvě procenta, což je nejvyšší úroveň od roku 2009. Zpřísňováním měnové politiky se ECB snaží dostat pod kontrolu inflaci. Banka rovněž avizovala, že do budoucna počítá s dalším zvyšováním úroků. Při rozhodování o nastavení sazeb bude vycházet z výhledu inflace a hospodářského růstu.

Řada britských penzijních fondů byla jen několik hodin před krachem, když se britská centrální banka rozhodla minulý týden intervenovat na trhu s dlouhodobými státními dluhopisy. Bank of England to uvedla ve zprávě určené britským zákonodárcům, na kterou se odvolává server finanční televize CNBC.

Meziroční růst spotřebitelských cen v Turecku v září zrychlil na 83,45 procenta ze srpnových 80,2 procenta. Spočítal to turecký statistický úřad. Inflace se nachází na nejvyšší úrovni od poloviny roku 1998. K jejímu růstu přispívá nekonvenční politika turecké centrální banky, která navzdory vysoké inflaci a slabému kurzu domácí měny snižuje úrokové sazby.

Japonská vláda začala na devizových trzích intervenovat na obranu domácí měny, která vytrvale oslabuje a která k americkému dolaru za poslední rok ztratila asi třicet procent hodnoty. K intervenci japonské úřady přikročily poprvé od roku 1998, informovala ve čtvrtek agentura Reuters. V reakci na vládní intervence japonská měna prudce posílila. Analytici však varují, že Tokio může mít problém s udržením silného jenu delší dobu.

Meziroční míra inflace v Německu by se na podzim mohla vyšplhat na deset procent. Uvedl to šéf německé centrální banky Joachim Nagel v rozhovoru s listem Rheinische Post. Upozornil, že dvoucifernou inflaci zaznamenalo Německo naposledy před více než sedmdesáti lety. Varoval rovněž, že pokud se prohloubí energetická krize, německá ekonomika zřejmě v zimě vstoupí do recese.

Pět tureckých bank se připojuje k ruskému platebnímu systému Mir. Podle agentury Bloomberg to uvedl turecký prezident Recep Tayyip Erdogan na zpáteční cestě z ruského Soči, kde jednal s šéfem Kremlu Vladimirem Putinem. Výhody z toho budou mít jak ruští turisté, tak i Turecko, tvrdí Erdogan.

Nezvýšit úrokové sazby je očekávané rozhodnutí, řekl v pořadu Interview ČT24 bývalý guvernér České národní banky Miroslav Singer. Podotkl, že jde o těžké rozhodování v mimořádně těžké době. Inflace se podle něj zatím nezastavuje, ale známky ochlazování již vidět jsou. Důležité podle něj je, aby centrální banka přesvědčila občany, že peníze budou mít po přečkání těžké doby znovu stabilní hodnotu.

Měnový výbor maďarské centrální banky zvýšil základní úrokovou sazbu o jeden procentní bod na 10,75 procenta. Je to poprvé od konce roku 2008, kdy se základní sazba dostala nad deset procent. Banka tak pokračuje v agresivním zpřísňování měnové politiky ve snaze omezit inflaci a podpořit domácí měnu.

Ukrajina devalvovala měnu o 25 procent, kvůli válce s Ruskem se chce soustředit na ochranu svých devizových rezerv. Centrální banka oznámila, že kurz vůči dolaru oficiálně stanovila na 36,5686 hřivny. Dosavadní kurz činil 29,25 hřivny, kde jej banka držela posledních pět měsíců. Banka dále zvýšila výhled inflace, úrokové sazby nechala beze změny.